Co noveho na kopci

Léto je léto. Pan domácí začíná být lehce sociálně neinteligentní :-)) Skoro až asociální. Léto je někdy sociálně náročné.  Eliška odjela ve středu s tím, že pojede asi do Rumunska, a že pokud jí to nevyjde, vezme rumunskou vlajku, nějakou muziku a přijde .-)). Na Elišku se těšíme, neboť zapadla celkem přirozeně do rodiny a příliš z ní nevyčnívá. Po tom co odjela běhají děti kolem baráku a zpívají si od rána do večera “ nemám rád anarchii, tak jsem se dal k policii“ – není nad to tříbit hudební vkus dětem již v útlém věku. Zpoza baráku jim přinotovává pan domácí svým Schmitzrem a jeho „těžko- Anežko- něco udělám, co tě potěší, těžko, Anežko- dneska už se chlap v zoufalství nevěší „. Na druhou stranu, jsem vděčná, že tu běhají děti s punkem v ústech a vymazávají z mp3 jejich slovy “ pět angels“, které tam jsou nahrané a získají je rovnou s přístrojem. U pana domácího bych klidně i nějaký plytký song o lásce a nějakém jiném kýči klidně zkousla .-))

Už jsme si celkem zvykli, že letošní léto se nese v rytmu katastrofických scénářů a tak po Marii, býčkovi a Slávě přišel včera na řadu Bábel. Nepostaví se na nohu. Večer v šest k nám přijela sličná slečna veterinářka, co tu byla již před deseti lety na koni, kdy zdaleka veterinářkou nebyla, pobylu u Bábela dvě hodiny, prohmatávali s panem domácím vše co šlo a nakonec po tel. konzultaci se rozhodlo, že to zatím není definitivně ani zlomený, ani natažený, že snad nějaký nášlap a Bábel dostal zapařovací obklad – takový obklad pro koně, to je mnoho vaty, obvazů a stříbrné pásky a budeme čekat pár dní, zda se nějaký neviditelný hnis zviditelní. A to tam před příjezdem padla ještě jedna moje końská dávka arnikové mastičky. Ale toto už přestává být celkem legrace, už to bereme jako normál, takže už by to mohlo pomalu přestat :-))

Zahrada se umírnila, plevel přestal růst, měsíčku si nevšímám- nechávám ho v tomto období na semínko  a tak se lehce stane, že když prší a člověk jde zkontrolovat, co voda položila, že najde v záhonu schovaných osm obrovských květáků. A tak jsem se rozhodla, že když je to léto, zase by se hodil nějaký hamburger. Navíc jsme tu měli návštěvu s holčičkou a chlapečkem a chlapeček si několikrát přidal s tím, že chce tohle „maso“, to, že mu moc chutná. Nejlepší pochvala pro vegetariánského kuchaře – když si malé dítě vezme květákový karbanátek a chce to maso ještě jednou !

Na velmi dobré hamburgerové housky- dělám jednu várku z pšeničné polohrubé mouky a jednu ze své pšeničné celozrnné přesáté. Mouky 650 g, 250 ml mléka, 150 g másla, 40 g cukru, sůl,  2 vejce, 30 g droždí. Sezam a mléko na potření. Tuk na vymazání plechu.

Nejprve je nutné udělat kvásek z trochy mouky, droždí, cukru a mléka. Když vzejde, přidá se zbytek surovin a uhněte ne příliš hutné těsto. Těsto se nechá vykynout a po vykynutí se vytvarují bulky, které se dají na plech ještě na zhruba půl hodiny.Po půl hodině vypadají takto Poté se pomašlují mlékem, posypou sezamem a lehce splácnou a zahladí a dají péci na cca 180-200 *C.

Upečené housky – je jich z jedné várky zhruba 9 ks, se liší podle toho, z jaké jsou mouky. Ty z polohrubé jsou mechové, velmi podobné prodávaným houskám na hamburgery. Ty z celozrnné jsou uvnitř také výborné a jemné, ale zvenku nemají klasický mechový povrch. Housky se tedy rozkrojí a naplní vším, co je doma k dispozici- vejcem, hořticí, kečupem, cibulí, vejcem na tvrdo, salátem, zelím a hlavně květákovým karbanátkem…

na ten je potřeba… 1100 g květáku, 300 g celozrnné pšeničné mouky přesáté, 450 g strouhanky, 5 vajec, sůl, 2 polévkové lžíce provensálského koření, majoránka dle chuti,  dva stroužky česneku, olej na smažení.

Nejprve je nutné uvařit květák do měkka, pak se květák rozmixuje a přidají k němu všechny suroviny. Těsto má pak takovouto konzistenci. Z těsta se tvarují karbanátky, které se ještě jemně obalí ve strouhance a osmaží do zlatova.

9 Odpovědi to “Květákový burger”