Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

V úterý jsme museli opět narozeninově z kopce, naštěstí jen pod kopec a protože máme Polsko co by kamenem dohodil, máme nedaleko i rodinnou  polskou prodejnu a navíc osvícenou zeleninu, kde bere zelinář místní ovoce a zeleninu, v sezóně tedy i z Polska. Sice mám plný skleník a jeden a čtvrt fóliáku rajčat, ale ta velká jsou ještě zelená a ta  malá sklidí za mě vždy někdo jiný, než tam stihnu dojít :-). Navíc je ráda zavařuju jen nakrájená. A tak nabídka krásných polských rajčat za 9,50 kč mě nenechala vůbec na pochybách, jak to bude letos s naší velikou spotřebou této suroviny. Jeli jsme s vozem a tak přidat 10 kg rajčat je pro kobyly jako nic.

Domácí kečup ovšem je tak dobrý a děti se neošklíbaly a dokonce prohlásily – no dobrýýý, s vařečkou v puse a červení až za ušima, že jsem včera sedla na kolo a jela pro další várku. Byl to takový osobní kardio-trénink. Přijela jsem do zeleniny úlně rudá, protože byl celkem silný protivítr a já, v hlavě – že chci závodit sama se sebou, místo abych se vezla, tak jsem šlapala a šlapala. Zaplatila jsem 20 kilo rajčat a vedle jednoho stánku s grilovaným seletem a za řevu horské dráhy – pod kopcem je zrovna pouť,  jsem je začala cpát do tašek a do bedýnky na nosiči. Měla jsem limit do hodiny doma, ale už na rovince pod kopcem, když jsem měla na přehazovačce nejmenší tác a největší kolečko, kopec před sebou a nemožnost přehodit si ještě někam jinam, ten protivítr, co byl při sjezdu a logicky měl teď být tedy do zad – ten jsem tedy vůbec necítila, prevít se buďto zklidnil, nebo otočil, takže do hodiny jsme doma nebyla. Asi jsem moc dlouho nakládala ta rajčata .

Na 18 středních kečupových sklenic je třeba : 10kg rajčat, 1 kg cukru, 3/4 litru 8% octa, 1 kg cibule, 1 kg jablek, 1litr vody, 20 kuliček nového koření, 5 lžic mleté papriky, 50 kuliček pepře, 4 lžíce soli, 10 bobkových listů, 10 hřebíčků, 1 skořice celá, 4 lžičky skořice mleté.

Nejprve ze všeho omyjeme rajčata, vložíme je do hrnce, podlijeme litrem vody a trochu namixujeme. Pokud není k dispozici mixér, tak rajčata pokrájíme. Přidáme ocet, cukr- vzhledem k tomu, že každé rajče je jiné, každý má rád kečup jinak sladký, doporučuji přidávat cukr postupně a ochutnávat ,  oloupaná a na čtvrtky nakrájená a jadřinců zbavená  jablka,  oloupanou a na čtvrtky nakrájenou cibuli a koření. Lze dávat do čajového sítka, ale já vědomě dávám přímo do kečupu – skořici celou nakonec vyndám při nalévání kečupu, ostatní koření mixuji s rajčatovou hmotou posléze.

Hmotu je teď už potřeba jen vařit. Jediné, na co je třeba dávat pozor, tak aby nebyl moc veliký plamen  a rajčata se nepřipálila.  Jinak vařím a vařím. Když hmota vykazuje konzistenci úplné kaše, znouvu pečlivě rozmixuji. A opět vařím. Celé jsem vařila minimálně 10 hodin na boku kamen. Kečup musí ztratit minimálně čtvrtinu svého původního objemu. Po tom, co klesne o čtvrtinu v hrnci, tak mixuji potřetí.

Vznikne velmi kompaktní hmota, kterou není třeba nijak pasírovat. Neodděluje se již voda od pevné hmoty, kečup získá sytější barvu a je chuťově velmi dobrý. Lze samozřejmě ochutnávat a dochucovat kořením dle libosti.

Takto hotový kečup pak přes trychtýř nalévám do vymytých kečupových lahví, lze samozřejmě použít i zavařovačky, naskládám do zavařovacího hrnce a steriluji při 90*C 30 minut. Zavařené lahve ještě skládám do přepravky a přikrývám peřinou.

25 Odpovědi to “Vynikající domácí kečup”

  • Anička:

    Díky za skvělý recept, každý rok se k němu vracím. Je naprosto dokonalý tak, jak ho uvádíte. A teď mi na plotně bublá várka z pěti kil, na víc nemám bohužel dost velkej hrnec :) tak bude zítra ještě omáčka k těstovinám z másla, cibule a rajčat. Taky můj evergreen. Anička

  • Ludwig:

    Tak letos jsem se k udelani domaciho kecupu jaksi nedostal, rajcata se snedla jeste zasyrova drive nez jsem je stacil zpracovat. Nu coz, nevadi.
    Ale dovolil bych si zde napsat recept na VYNIKAJICI DOMACI KREMZSKOU HORCICI.
    Snad se Klara nebude zlobit, ale vzhledem k tomu ze zde domaci vyrobu horcice nikde nema (hledal jsem ale nic nenasel), dovoluji si zde tento recept napsat.
    Jinak jsem hledal dlouho na ceskem i cizim internetu ale jaksi nic skutecne solidniho jssem nenasel.
    Takze zde pisu muj osvedceny a VYZKOUSENY recept, ktery se hodi jak pro ty co odmeruji odmerkami tak i pro ty co odvazuji na vaze..

    Ludwigova domaci kremzska horcice
    =================================
    0,5 deci horcicne seminko bile mlete (asi 50 gramu)
    0,5 deci horcicne seminko cerne mlete (asi 50 gramu)
    125 ml vody
    60 ml jablecneho 5% octa
    2 cl whisky
    1 CL soli (asi 5 g)
    1 PL hnedeho cukru (asi 20g)
    2 hrebicky

    Vyrobni postup:
    Na rucnim mlynku jsem pomlel 2 velke panaky horcicneho seminka. (jeden bileho a jeden cerneho) Ani nahrubo, ani najemno, tak nejak akorat :-) ale spis jemneji nez hrubeji. Docela me udivilo jak dlouho jsem to mlel, snad 10 minut.. uff
    Do rendlicku vlejeme 125ml vody a prihodime 2 hrebicky a cukr a sul. Moje odmerka „cajova lzicka“ a „polevkova lzice“ je z prislusenstvi takovych tech domacich pekaren. Privedeme k varu.
    Az voda vzkypi, parkrat zamichame, ihned vypneme sporak, cukr a sul se zajiste hned rozpusti, prikryjeme poklickou aby se moc vody nevyparilo a nechame aspon 30 min vystydnout.
    Az tekutina vystydne alespon asi na +- 50°C, vyjmeme ty 2 hrebicky, vlejeme ocet a whisky a vsypeme pomlete horcicne seminka, a dukladne zamichame.
    Pote prelejeme/lzici prendame do ciste, nejlepe vyparene a trochu vychladle sklenice se sroubovacim uzaverem.
    Nechame asi pul dne pri pokojove teplote a pote dame do lednice.
    Nechame zavrene alespon 3 dny, a konzumujeme az po 3-4 dnech, drive rozhodne ne, horcice se MUSI nalezet, a prvni 3 dny neni dobra, je jakoby horka(!!!) Takze opravdu vydrze tech par dnu..
    Vim ze to asi malokdo vydrzi neochutnat, ale pokud to udelate presne podle meho receptu, verte mi, bude fakt vynikajici.
    Nedivte se, ze v okamziku vlevani z rendlicku do sklenice bude horcice hodne ridka, ona za ty 3 dny zhoustne ze bude uplne optimalni, pokud by se nekomu potom zdala moc husta, proste si ji naredte trosickou prevarene vody. Ridka rozhodne nebude!!
    Chutove je to uplna bomba, je MNOHEM OSTREJSI (!!!) nez kupovana kremzska, na to se uz psychicky pripravte. Taktez hluboke pricichnuti k prave otevrene sklenici pripomina brutalni primy zasah slznym plynem na demonstracich, takze pozor!!
    Kdo chce, muze trosku poexperimentovat, misto 5% jablecneho octa zajiste muze byt trochu mensi mnozstvi obycejneho 8% octa, cukr se da nahradit medem, dodat nejake jine koreni, napr. estragon.. kdo by snad nemohl jist tak ostrou horcici, tak at da 2/3 bileho a jen 1/3 cerneho seminka, proste mene cerneho, to bile je jemne v chuti, to cerne je velmi pikantni :-)

    Skladujte v lednici. K trvanlivosti nejsem schopen nic rict, neni tam ani benzoan sodny ani sorbat draselny, (oblibene konzervanty v horcici) ale jeste nikdy se mi nezkazila. Doporucuji proto odebirat ze sklenice cistou lzici, a ne spinavou olizanou vidlickou :D

    Pak dejte vedet jak vam chutnala!!

    • Inka:

      Předesílám, že komentář není míněn nijak ve zlém.

      Výroba hořčice probíhá malinko jinak.

      Solidní materiály v elektronické podobě jsou dostupné v češtině např.na servru VŠCHT – ve stručnosti popsaný princip výroby hořčic jako takových + pravá receptura na plnotučnou hořčici (výroba 1 tuny => nutno přepočítat) včetně složení kořenící směsi + odlišnosti pro kremžskou (+ v dokumentu je uvedeno např. i složení kořenící směsi pro kečup):
      http://ukp.vscht.cz/files/uzel/0007648/Technologie+zpracování+ovoce+a+zeleniny+II.pdf

      Základní popis německé hořčice s ochrannou známkou v češtině (i jiných jazycích) je např. zde:
      http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52011XC1104(04)

      Základní popis Burgundské hořčice z Francie s přídavkem bílého suchého vína místo octa je v češtině zde:
      http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52009XC0326(04)

      Dvojjazyčný materiál o hořčicích – v druhé části výroba Dijonské hořčice včetně schématu od Francouzů v originále zde:
      http://www.lume.ufrgs.br/bitstream/handle/10183/116232/000964522.pdf?sequence=1


      .
      Na hořčice se tedy nijak nezaměřuji, ale pokud si ještě dobře vybavuji ze studentských let, tak se na výrobu Kremžské hořčice používá krom semen hořčice bílé (velmi jemně namleté – 2x), také hořčice sareptská tmavosemenná (mletá hrubě – šrot – z důvodu zachování celistvých kusů tmavých slupek pro následný barevný efekt), ale hlavně obsahuje potřebné látky, které jí dodávají výslednou štiplavou chuť. Oproti hořčici plnotučné se přidává výrazně víc cukru + mírně jiný kořenící extrakt + jiné teploty.

      Co se týká použitých druhů hořčičných semen např. pro nákup potřebných surovin, tak v tom je zrovna docela „hokej“. Krom směrodatného botanického názvu existují ještě různé názvy obchodní a slangové.

      U bílé hořčice je to jednoduché – tam je pouze Sinapis alba – hořčice setá = „hořčice bílá“ – u nás základ plnotučné hořčice.

      „Hořčice černá“ – Brassica nigra – přidává se většinou doplňkově.

      Zářným příkladem možných zmatků je právě Brassica juncea – brukev sítinovitá = „hořčice sareptská“ . Ta existuje ve dvou formách

      A) tmavosemenná – v ČR je slangově označována jako „černá hořčice“ (pozor, není to totéž co Brassica nigra – jiný obsah silic) a aby toho nebylo málo, tak v zahraniční se můžeme setkat s označením „hnědá hořčice“.
      Používá se na výrobu Kremžské hořčice.

      B) žlutosemenná – někdy bývá označována pouze jako „hořčice sareptská“ (je také štiplavá).
      U nás se používá jen okrajově. Ve větší míře jí používají v zahraničí ( možná proto cizincům naše mírná plnotučná hořčice nechutná).

      Proto je při nákupu semen velmi vhodné ujistit se, o jakou hořčici se skutečně jedná (botanický název).


      Obávám se, že bez řádného namletí semen a mokrého mletí se při domácí výrobě ke správné konzistenci hned tak dopracovat nedá. Pouhé přilití vody nestačí. Zrovna tak není radno podceňovat předepsané teploty při jednotlivých výrobních procesech.
      Mokré mletí by se možná dalo částečně nahradit nějakou kamennou nebo porcelánovou třecí miskou – pomalu po troškách promnout tloukem… Je velkou otázkou, zda by to stačilo.

      Jistá šance na domácí výrobu jsou zahraniční „hořčičné prášky“ určené pro domácí výrobu. Bohužel se u nás běžně neprodávají. Docela populární jsou v Rusku a vzhledem k početné ruské komunitě by se možná dalo něco sehnat v ruských speciálkách v Karlových Varech nebo v Praze apod.. Před lety jsme jeden balíček hořčičného prášku dostali jako dárek a výroba nebyla nijak komplikovaná.
      Prášek nasypat do nádoby >> přilít teplou (ne vařící) vodu (bez specifikace množství) >> pořádně rozmíchat v stejnorodou masu >> nechat prochladnout + občasné promíchání >> zalít vodou (bez specifikace množství) >> nechat 10 hodin odstát >> po 10ti hodinách slít vodu >> podle chuti přidat sůl, cukr, ocet a promíchat, případně volitelná možnost přidat i malé množství rostlinného tuku (asi olej) >> uchovávat v chladu.

      Zásadní je na tomto postupu bez mokrého mletí ovšem fakt, že prášek byl umletý ultra jemně, což nevím, jestli při domácím způsobu ručního mletí je vůbec dosažitelné.

      • Ludwig:

        @Inka:

        Diky za velmi odborne doplneni k tematu vyroba horcice. Je mi jasne ze mezi vyrobou 2 deci horcice v domacich podminkach a tunou horcice ve fabrice jsou jaksi urcite, docela velke rozdily.
        Muj recep byl myslen jako inspirace pro lidi, kteri si doma chteji vyrobit zhruba 2 deci horcice bez ecek, jez se nachazeji v normalni, kupovane, Tedy bez konzervantu benzoanu sodného a bez barviva hořčičná žluť (košenilová červeň, tartrazin, žluť SY), tohle jsou jak znamo azobarviva ktera pro zdravi nijak prospesna nejsou, spise naopak.

        • I já moc děkuji za jednoduchý recept, jak Ludwigovi, tak doplnění od Inky. Máme tu už asi dva roky rozpracovaný recept na hořčici, který nejsem schopná pověsit a tak se k tomu snad nyní dostanu, beru to jako malé nakopnutí :D. V každém případě Ludwigu, jen pro pořádek uvádím – i my kupujeme rádi právě věci bez všech přídavků a zrovna kremžská hořčice je jedna z mála, která nic neobsahuje. Něco jiného je to s plnotučnou, ta je toho všeho celkem plná :D. Krásný den a ať se daří.

  • Hanka:

    Musím říct ,že kečup je po uvaření naprosto dokonalý z 15 l mi zustalo 10 l , ale fakt vynikajícího kečupu ,který opravdu může konkurovat těm nejdražším značkám.Děkuji za recept .

  • Tom:

    je skvely, skvely skvely. moc dekuji

  • Klaro, dekuji za tento recept. Dnes jsem zkousela udelat kecup poprve a pouzila jsem ingredience dle vas, akorat v rozdilnem mnozstvi. Vysledek je skvely. Nevarila jsem ale deset hodin, ale asi jen dve, protoze prece jenom nemam kamna ani trpelivost! Ale konzistence je uzasna, chut taky! DIKY!

  • jory:

    Vynikající kečup – s přídavkem 6 kusů červené řepy, více soli, více cukru, a 2 špagetových dýní bez slupky a jader. Vařila jsem hodinu, poté byl obsah vhodný k mixování, nalévání do skleniček a následnému zavařování. Přeji krásné dny na kopec.

  • sentinella:

    Zdravím :-)
    právě jsem kečup podle vašeho receptu dovařila, tedy jen ze 2kg domácích rajčat a ,musím říct, že je luxusní… hodně sladký, ale to mi vůbec nevadí :-D
    Jana

  • Majdulenka:

    Zdravím na kopec ,
    díky moc za recept na kečup , včera jsem měla premiéru s domácím kečupem a dopadlo to výborně , díky Magda.

  • OLINKA:

    AHOJ VŠEM,DÍKY ZA PŘIPOMENUTÍ RECEPTŮ NA KEČUPY,FAKTEM JE,ŽE RAJČÁTKA SE LETOS VÁŽNĚ NĚJAK ,,NADURODILA,, A TO DOKONCE I MÉMU 18TILETÉMU SYNOVI,KTERÝ PŘEKVAPEN POČTEM PLODŮ NESTÍHÁ SNÍST A TAK MNE NAVEDL NA MYŠLENKU,ŽE BYCH MOHLA VAŘENÍ KEČUPU PO LETECH OBNOVIT. KDYSI JSEM STÍHALA STAROST O 4 KLUKY,MANŽELA,DOMÁCNOST,ASI 20 KRŮT,15 SLEPIC A 70 KRÁLÍKŮ!!! A SAMOZŘEJMĚ JSEM ZAVÁŘELA RYBÍZ,ANGREŠT,JABLKA,TŘEŠNĚ,CUKETY,OKURKY A RAJČATA… KROMĚ KEDLUBEN,CIBULE,KOPRU I BRAMBOR JSEM NA DŽEMY,DO JÍDEL,DO MOUČNÍKŮ ZPRACOVALA VŠE. MOJE ŠPAJZKA BYLA MOU CHLOUBOU,AČKOLI JSEM ZAČALA SE ZAHRADOU AŽ JAKO 27LETÉ PŮVODNĚ PANELÁKOVÉ DÍTĚ A TO SYSTÉMEM POKUS-OMYL. ZPĚTNĚ SI UVĚDOMUJI, ŽE MĚ ZA TO NIKDO NEPOCHVÁLIL A ASI SI ANI TOHO NEVŠIML. CO MĚ MRZÍ,ŽE NEJMLADŠÍ SYN SI NEPAMATUJE NA MOJE ZEMĚDĚLSKÉ ,,VÝDOBYTKY,, /BOHUŽEL PO PŘESTĚHOVÁNÍ NA NOVÝ POZEMEK JSEM UŽ NESTÍHALA KROMĚ ZAMĚSTNÁNÍ A RODINY NIC/ TAKŽE SYN BYL PŘEKVAPEN CO SLYŠEL OD STARŠÍCH BRATRŮ A PROTOŽE JE MILOVNÍK KEČUPU–MOHL BY HO PO LITRECH–TAK HO NAPADLO,ŽE BYCH MOHLA OPRÁŠIT SVOJE UMĚNÍ,ABY PRÝ I ON Z TOHO NĚCO MĚL!! TAKŽE DÍKY ZA RECEPTY,V PODSTATĚ SE VRACÍM DO MINULÝCH LET,KDY JSEM PRO DĚTI STÍHALA COKOLI. A JEŠTĚ NĚCO:OCEŇUJI OMLUVU MARTINA-JESTLI TAKOVOU SEBEREFLEXI UPLATŇUJETE I V SOUKROMÍ V PARTNERSKÉM ŽIVOTĚ TAK TO VÁS CENÍM–(být mladší asi bych toužila se s Vámi potkat). V MÉM ŽIVOTĚ MUŽI TOHLE NEDOKÁZALI NIKDY A ŽE DŮVODŮ PRO OMLUVU MĚLI DOST… VŠEM ZDE ZÚČASTNĚNÝM PŘEJI HEZKOU NOC A PŘÍJEMNÉ ZBÝVAJÍCÍ DNY ŽIVOTA. OPATRUJTE SE A ,,ZAVAŘOVÁNÍ ZDAR,,!!!!! OSTEPANKOVA@SEZNAM.CZ

    • pavla:

      Dobrý den paní Olinko,děkuji za recepo na kečup.Hned ho jdu zkusit.Jsem máma 4 dětiček,i,když 2 už jsou dospělé,následovaly jsme menžela před 10 lety na venkov,já coby Pražák jsem k zavařování neměla příležitost,ani čas,teď to zkouším,setkává se to s úspěchem,což je vzpruha,určitě tento Váš kečupík bude chutnat i našim.Jste kabrňák(šikulka,co má sílu)a obdivuji,co jste všechno stíhala a zvládala!!!!Hezký den Pavla.

  • Taky děláme obdobný kečup – některé suroviny vynecháváme. Ale je úžasný… :)

  • Přeji hezkou neděli na kopec…dělám kečup téměř totožný…letos pouze z 10 kg rajčat…přidávám tam akorát předem uvařenou bulvu nebo dvě menší červené řepy na 2 kg rajčat…kečup má krásnou temně červenou barvu…Magda

  • Martin:

    Zdravím na kopec. Dnes jsme zkusili podle místního receptu uvařit kečup a po přidání 1 kg cukru je neuvěřitelně přeslazený. Děláte kečup úmyslně takto sladký nebo jste se s množstvím kečupu upsala? Díky za reakci

    • Taky zdravím, nepřepsala jsem se, ale znejistěl jste mě. Šla jsem ho znovu ochutnat :-)) Pak jsem si vzala své knížky zavařování a ve všech se mi objevuje cukr od 70 g /1 kg rajčat až po 120 g/1 kg. Tak jsem ještě zkusila google a tam jsem našla recepty- nejméně cukru 0 a nejvíce 2 kg cukru na 5kg rajčat. Normál 800g-1100g na 10 kg rajčat. A nakonec jsem si došla pro Heinz, který obsahuje jen rajčata a cukr a sacharidů má 24g na 100g. Vzhledem k tomu, že samotná rajčata mají 3g/100g tak tam musí být na kilo 200 gramů cukru, na 10 kg pak dvě kila cukru. Tolik domácí statistika mých kečupů -). Možná ale máme jen skutečně přeslazenou chuť a ten 1 kg cukru na 10 kilo rajčat je hodně. Je to náš neoblíbenější :-)

    • Ještě jsem chtěla napsat, určitě máte pravdu, že chuť má každý asi dost jinou, ohledně cukru určitě, bylo asi lépe napsat do receptu, že je třeba cukr přidávat dle chuti, ale když u nás všem tak chutná, že mě to vůbec nenapadlo :-).

      • Martin:

        @Klára: Děkuji za reakci. Poprosím mamku aby dohledala recept, který nemohla najít. Z dětství si pamatuji domácí kečup méně sladký.Shodli jsme se, že takto je to sladké příliš. V další várce ubereme cukr, ale ostatní ingredience ponecháme. Nicméně děkuji za inspirace a dodání potřebné odvahy k tomu pustit se do dělání kečupu.

        Za rešerši ohledně množství cukru taktéž děkuji:) Asi jsem jenom zvyklý na pálivé, a sladkému se až na výjimky vyhýbám. Proto mi to může přijít příliš sladké. Pravda je, že malé děti ocení spíše sladký než pálivý kečup…

        Když jsem si po sobě přečetl ten původní příspěvek, tak vidím, že by mohl působit útočně. Určitě tak nebyl myšlen. Proto sem rád za věcný komentář a váš nadhled:) S Pozdravem Martin

        • Milane díky,před jednadvaceti lety bych byla nekompromisně na vaší straně. Po této době strávené s panem domácím, s neuvěřitelně rychlým metabolismem jsem se pomalu chuťově přesunula – ke své škodě, na jinou stranu cukrové škály :-). V každém případě poopravuji i recept o nabádání k vlastní ostražitosti ohledně cukru.
          Budu ráda, když napíšete recept vaší maminky. Krásný den …

      • Danka:

        Protože i mě letos zavalila lavina rajčat (bohužel nic jiného se nám ve skleníku neurodilo), tak jsem zkusila uvařit kečup podle vašeho receptíku. Ale k vaší diskuzi o množství cukru – asi máme extra kyselá rajčata, protože já jsem musela cukru dát o něco víc než máte v receptu. A je moc dobrý, i dětičky si pochvalovaly :-)

  • janka:

    Tak teď vařím taky kečup, ale podle svého receptu, mám tam ještě navíc červenou řepu a papriky…ale tedy tak dlouho ho nevařím, jen mě trochu překvapuje, že ta rajčata podlíváš, protože i tak mají sami dost vody…a budu ji dlouho vyvařovat…

    • Milá Janko, díky žes napsala. Mimochodem, tvůj kečup byl vynikající a budu ráda,když napíšeš recept, hned jak dozrajou naše rajčata, tak bych ho zkusila. S tou vodou- já se tomu vnitřně nejprve taky bránila, ale pak jsem zjistila, že je to lepší, že se krásně rozvaří komplet kůra a prostě je to dobrý :-), jinak kdysi jsem dělala přímo z kečupových keříčkových rajčat a ten byl vůbec nejlepší, ale tu vodu jsem tam měla taky :-)). Papriky nedávám, protože jich tady vypěstuju hrozně málo, jsme moc vysoko a nechce se mi kupovat další surovina.

      • Hana:

        Moc děkuji za recept, leta jsem zkoušela různé receptíky a pořád to nebylo ono. Ten Váš dělám už druhý rok a je výborný rodina už jiný ani nechce :) Hanka

Přidejte komentář na sentinella