Co noveho na kopci

Jsem ve svém živlu. Ještě když tu byla Eliška, snesli jsme spolu a ještě s Ester z kurníku malá kamínka, když byl pan domácí někde pryč, aby až přijede, vše bylo hezky ve skleníku nainstalováno, protože poslední, co chce člověk slyšet, když má opak tvůrčí krize – nejsem schopná najít správné slovo:) – je “ kdo to zase bude uklízet?“. Když už to stojí na místě, většinou to pan domácí spolkne a odejde kroutíc hlavou :). No a protože má v noci mrznout, poprvé topím, olalá, ze skleníku jde kouř, uvnitř bylo 16°C, už je tam jen 8, ale já nezoufám, chodím na zdravotní procházku á hodinu – přikládat, v rámci ekologické stopy sbírám všechny popadaný větve v okolí a jestli tam ráno přijdu a bude tam nula, oběsím se:).

Jinak pan domácí má novou zábavu. Hledá koně. Ne naše, ty najít není problém, stojí u bedny se senem a pokud nejsou tam, tak jsou u ohrady v místě, kde za ohradou sídlí sud se senáží, hlavou sledují každého kdo vyjde z chalupy a už od dveří ho provázejí velmi hlasitými zvuky – zní to přesně jako – “ tak dělej a otevři sud!“ Takže ty nehledá. Hledá nějakého koně, který nebude na práci, bude na něm moct jezdit  bez sedla, jak to on hezky umí, bude si s ním hrát a bude ho respektovat – pan domácí koně. Ví jen, že už nechce hucula :-). Už tři dny slyším – to je on,lépeřečeno ona – hledá klisnu, tu ne, tu taky ne, ta je hezká, ale stojí všechno co máme. Ale dnes vykřikl zcela jasně, že jsem si byla jistá, že to je ono. Já říkám,“tak mi řekni co to je!“, “ ne, to musíš vidět“. No, upřímně, neošidím vás o to:-))  Jak říkala Petra, které jsem to sdělila – alespoň už nebudete mít problémy s vodou. Jednou za čas dojedete k rybníku a pak vydržíte zase nějaký čas bez vody :).

No a dneska už definitivně slezl sníh tam, kde byla vloni zelenina a kromě zaječích bobků tam je spousta spadané růžičkové kapusty z košťálů, které ožrala kráva a pórek a tak je jasný, že to musí být něco z těchto dvou surovin a navíc celý řádek cibule jsme si tam uschovali. :). A přemýšlela jsem s čím, aby to bylo jiný a tak mě napadlo, že nejlepší bude citrón a karamel. 

Takže suroviny, které jsou potřeba jsou výrazně strohé: růžičková kapusta, pórek, cibule, olej, sůl, citronová šťáva, lžička balsamikového octa a cukr na karamel.

A stejně jako je sporadické množství surovin, je i jednoduchá příprava. Rozpálím olej, vložím nakrájenou cibuli na kolečka, celé omyté růžičky kapusty a pórek nakrájený na kolečka a osolím. Vše restuji tak dlouho, dokud mi to nepřijde hotové :), trochu do hněda. Když už to tedy má být, tak přidám lžičku balsamikového octa, šťávu z jednoho citrónu a na talíři zeleninu pokapu – ponitkuji bych ráda napsala :) právě udělaným karamelem.

Jako přílohu dávám kombinovanou zeleninovou kaši – uvařené brambory s cibulí, pórkem a mrkví, vše osolené, uvařené a rozmixované s mlékem a máslem.

2 Odpovědi to “Růžičky a pórek s karamelem”