Stránka o zelenině, pěstování, výsevních dnech, druzích zeleniny, prostě vše o zelenině hledáčkem vlastních zkušeností
Jícha
Ne každý má dostatečné množství kvalitního hnoje, kompostu, ne každý chce používat chemické postřiky. A právě jako výborná alternativa zmíněnému se hodí bylinné odvary, zákvasy – jíchy, výluhy. Jícha, neboli zákvas je výborné rostlinné hnojivo, které obsahuje dostatek dusíku a není vůbec složitá na výrobu. Jícha, neboli zákvas se používá buď jako posilující hnojivo ke [...]
Pórek
Předsevzetí bylo, psát o každé zelenině průběžně. To se děje, ovšem průběžně se rozlilo trochu do delšího průběžně, než jsem předpokládala. Proto jsem ráda, že dneska je chvilka, kdy to po motyce napíšu, dokud je to začerstva. A pórek, přesto, že máme plný skleník sazenic, právě proto, že k němu mám důležitou informaci, která stojí [...]
Březen 2012
Letošní březen je stejný jako v podstatě každý březen, který už tady na kopci byl. Člověk po zimě rychle nastartuje a stejně rychle pohasne – dožene ho jarní únava. Někdy nemá šanci pohasnout, protože mu v tom zabrání totálně zmasakrovaný kotník pana domácího a jeho následná lékařská i domácká péče a jakákoli absence jakéhokoli tlaku [...]
Špenát
Nejprve jsem chtěla odpovědět do komentáře na dotaz, ale pak jsem zjistila, že je ta odpově’d tak rozsáhlá, že bych jí raději napsala do samotného článku. Předně patří špenát mezi naše nejrozšířenější zeleniny, ale většina lidí ho zná jako zmrzlou zelenou kostku, která po rozmrazení vypadá jako rozšmelcovaná zelená kaše plná vody. Ale kdo ochutná [...]
Česnek medvědí
Česnek medvědí je výborná, nedoceněná bylina – spíše než nedoceněná, málo používaná. Vyrůstá velmi brzy na jaře a krásně bíle kvete. Má veliké – zelené listy, které jsou podobné hodně přerostlé konvalince. Česnek medvědí je zhruba 15-30 cm vysoký a jeho květ můžeme vidět v květnu a ještě i na začátku června. Velmi voní a [...]
Květen
Květen už je velmi veselým měsícem, nebo alespoň velmi často bývá :-). Je více slunce, více tepla, sklízí se už větší množství druhů zeleniny a také je hodně práce. skleník … skleník už vypadá dost vesele, sklízí se saláty,které dorůstají do cca 200g hmotnosti, sklízí se ředkvičky, projednocené větší, neprojednocené logicky menší. Přesazují se rajčata [...]
Pěstování podle měsíce
Se začátkem letošního výsevního roku došlo u nás doma k menší názorové bitvě. Jeden, jakožto čistý dominantní pragmatik a jeden submisivní idealista se dohadovali, jak veliký význam má na pěstování vysévání, kultivování a pěstování vůbec, podle konjunkce planet. Submisivní idealista si nechal koupit knížku výsevní dny za 80.- založil papíry pro každou zeleninu a pečlivě [...]
Petržel
Petržel jedvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Velmi se využívá jako zelenina, ale i jako velmi dobrá léčivka. Je rozšířena v celém mírném pásmu. První rok vytváří přízemní růžici a velký kořen, druhým rokem pak vyhání mohutnou lodyhu s květenstvím a plody. Na semeno se tedy pěstuje petržel až druhým rokem a to tím způsobem, že [...]
Duben
Konečně přišlo letos pravé jaro i k nám, do 650 m.n.m. Máme zasazenou sadbu, pokryté foliovníky, zasetu část semínek a těšíme se na sklizeň prvních salátů, i když si ještě počkáme. Sazeničky rajčat, paprik, košťálovin, melounu se v největších nočních mrazech nosí domů, ale snad příští týden i toto pomine. Skleník: Malé sazeničky přesazujeme do [...]
Majoránka
Majoránka zahradní je jednoletá, teplomilná rostlina, které se dobře daří na teplém, chráněném místě před severními větry. Potřebuje dobře hnojenou úrodnou půdu. Je potřeba ji přiměřeně zalévat. V březnu a dubnu si vyséváme do truhlíčku semeno majoránky zahradní. Poté, co vyrostou rostlinky, přesadíme je do samostatných kelímků po čtyřech rostlinkách a následně ven na vzdálenost [...]
Cibule šalotka
allium ascalonicum Cibule šalotka, méně známá odrůda cibule se stává v poslední době velmi žádanou zeleninou při kuchyňské ppřípravě jídel díky jemné a mírně nasládlé chuti. Konzumovat lze i listy, které chutí připomínají pažitku. Pro nás je velmi důležitá, neboť lze sázet již na podzim – velmi dobře v zemi přezimuje i ve vyšších polohách, [...]
Kompost
Kompost je velmi důležitý pro udržení prodnosti půdy. Kompostování je také velmi ekonomickou a ekonomickou možností, jak naložit s většinou odpadu jak ze zahrady, tak z kuchyně. Půdu oživujeme dobře prozrálým kompostem, nikoli čerstvým a zároveň je prozrálý kompost i mnohem lepší pro půdu, než čerstvý hnůj. Při zarytí čerstvého hnoje dochází jak k vyplavení [...]
Vhodné kombinace pěstování zeleniny
Informace o střídání plodin jsou v tomto článku vybrány ze staré knihy „Domácí vševěd“, vydané r. 1924 naklad. v Praze a dále z knihy Radomila Hradila „ČESKÁ BIOZAHRADA“ viz. konec článku. kde je odkaz jak na práci autora, tak na knihu. V této knize pak lze najít naprosto přehledný a ucelený materiál, jak střídat plodiny, [...]
Bob zahradní
Jednoletý vikvovitý druh používaný pro pímý konzum semen nebo nezralých lusků a pro krmení zvířat v podobě siláží, bobové moučky nebo semen. Bob lze pěstovat v řepařské i bramborářské oblasti, snese dobře i nižší teploty, bez poškození do -4 st. C. Není náročný na předpodinu – lze ho pěstovat po kterékoiv předpodině. Nevhodné jsou pozemky [...]
Celer bulvový
m graveolens V 1g je cca 2000 – 2800 semen spon pro pěstování . 50×40 – 50 cm Celer vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a dobrou zásobou vápníku. Na lehčích půdách pěstujeme listový a řapíkatý celer, bulvový celer pro uskladnění raději na půdách těžších. Vzhledem k vysoké produkci organické hmoty [...]
Lilek
1g = 200 – 250 semen Lilek je teplomilná lahůdková zelenina s vysokými požadavky na agrotechniku. Vyžaduje humózní, písčitohlinitou půdu a záhřevné polohy. Ve volné půdě pěstujeme jenom v nejteplejších oblastech jižní Moravy a Slovenska. V chladnějších oblastech využijeme přirychlení ve foliových krytech nebo sklenících. Pro předpěstování sadby vyséváme v polovině března, na záhon vysazujeme [...]
Mrkev
Mrkev vyžaduje lehčí až střední, dostatečně hlubokou, dobře zpracovanou půdu. Na mělké nebo na podzim nedostatečně prokypřené půdy reaguje mrkev nevzhlednými, často rozvětvenými kořeny. Nesnáší čerstvé organické hnojení, pěstuje se převážně v druhé trati. To znamená v průměrně vyhnojené půdě, která byla hnojena rok předtím. Mrkev všeobecně rozdělujeme na mrkev pozdní obecnou a karotku. Mrkev [...]
Paprika
5. března 2010 v 11:46 | PAPRIKA výsev 20.2. – 15.3. výsadba 15.5. 130 – 150 semen v 1 g spon 40×40 Paprika je pěstitelsky vysoce náročná plodina vhodná do polních podmínek nejteplejších oblastí jižního Slovenska a jižní Moravy. V ostatních oblastech žádá pěstování v krytých nebo chráněných prostorech. Nejvhodnější jsou záhřevné, humózní a dostatečně [...]
Rajče
Rajčata jsou náročnou kulturou vyžadující pečlivé pěstování. Vyžadují teplou a chráněnou lokalitu. Půdu na podzim vyhnojíme uleželým hnojem nebo uleželým hnojem spolu s kompostem. Při předpěstování sadby provádíme výsev v březnu. Ve stadiu začátku tvorby pravých listů rostliny přepikýrujeme. Do nevytápěných rychlíren vysazujeme v druhé polovině dubna, ven na záhon po 15. květnu, 3 – [...]
Brambory
Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde je Indiáni v Andách pěstují již přibližně 5000 let a v průběhu generací se jim podařilo snížit jejich hořkou chuť a toxicitu. Primitivní odrůdy brambor se tam staly jednou z hlavních plodin asi ve 3. století. Před ovládnutím Španělskem bylo pěstování brambor omezeno na oblast And od Kolumbie po [...]
Počet semen a výnos
POČET SEMEN A VÝNOS Druh zeleniny Poč.semen /1m2 Poč.semen/ar Poč.semen v kg Počet sazenic ar Počet sazenic 1m2 Výnos 1m2 Výnos 1ar Brukev raná 0,15g 15g 320000 1600 16 1-1,5kg 100-150kg Brukev 0,12g 12g 630 6,3 2-4,5kg 200-450kg Celer bulvový 0,02g 2g 2500000 400 4 1,2-1,5kg 120-150kg Celer řapík 0,02 2g Cibule semínko 15g 1,5kg [...]

salát ven ? to taky zkusím zasít a uvidíme :-)
Néééee, ven ne. Dáváme do skleníku a doma do vaniček se zeminou. Ven ještě ne.
Právě jsme zasadili s dětma semínka zbylých paprik, přesadili celer a zasadili salát. Osevní postup si dělám podle sebe, pomáhá mi při tom toto. vhodné kombinace potravin a také celá knížka biozahrada. Nepěsutuju jeden druh na velkých plochách, snažím se střídat na jednom záhoně dvě plodiny a záhon je dlouhý 4m a navazuje na něj další až do délky 25m. Je široký 1,m a celkem je jich osm. Nahoře pak máme dvě políčka 10x70m na brambory a do letoška na zeleninu, letos asi na bylinky. Jinak rozhodně používám tratě, to znamená první rok na vyhnojené místo 1.trat, druhý rok druhou, třetí rok třetí. Rajčata mám ve fóliácích a skleníku. Klidně specifikujte blíž, ráda odpovím
Chtěla jsem se zeptat jak si děláte osevní plány a jak chráníte například košťáloviny před sežráním zvěří?