
Bob zahradní
Jednoletý vikvovitý druh používaný pro pímý konzum semen nebo nezralých lusků a pro krmení zvířat v podobě siláží, bobové moučky nebo semen. Bob lze pěstovat v řepařské i bramborářské oblasti, snese dobře i nižší teploty, bez poškození do -4 st. C. Není náročný na předpodinu – lze ho pěstovat po kterékoiv předpodině. Nevhodné jsou pozemky [...]
Brambory
Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde je Indiáni v Andách pěstují již přibližně 5000 let a v průběhu generací se jim podařilo snížit jejich hořkou chuť a toxicitu. Primitivní odrůdy brambor se tam staly jednou z hlavních plodin asi ve 3. století. Před ovládnutím Španělskem bylo pěstování brambor omezeno na oblast And od Kolumbie po [...]
Celer bulvový
m graveolens V 1g je cca 2000 – 2800 semen spon pro pěstování . 50×40 – 50 cm Celer vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a dobrou zásobou vápníku. Na lehčích půdách pěstujeme listový a řapíkatý celer, bulvový celer pro uskladnění raději na půdách těžších. Vzhledem k vysoké produkci organické hmoty [...]
Česnek medvědí
Česnek medvědí je výborná, nedoceněná bylina – spíše než nedoceněná, málo používaná. Vyrůstá velmi brzy na jaře a krásně bíle kvete. Má veliké – zelené listy, které jsou podobné hodně přerostlé konvalince. Česnek medvědí je zhruba 15-30 cm vysoký a jeho květ můžeme vidět v květnu a ještě i na začátku června. Velmi voní a [...]
Cibule šalotka
allium ascalonicum Cibule šalotka, méně známá odrůda cibule se stává v poslední době velmi žádanou zeleninou při kuchyňské ppřípravě jídel díky jemné a mírně nasládlé chuti. Konzumovat lze i listy, které chutí připomínají pažitku. Pro nás je velmi důležitá, neboť lze sázet již na podzim – velmi dobře v zemi přezimuje i ve vyšších polohách, [...]
Lilek
1g = 200 – 250 semen Lilek je teplomilná lahůdková zelenina s vysokými požadavky na agrotechniku. Vyžaduje humózní, písčitohlinitou půdu a záhřevné polohy. Ve volné půdě pěstujeme jenom v nejteplejších oblastech jižní Moravy a Slovenska. V chladnějších oblastech využijeme přirychlení ve foliových krytech nebo sklenících. Pro předpěstování sadby vyséváme v polovině března, na záhon vysazujeme [...]
Majoránka
Majoránka zahradní je jednoletá, teplomilná rostlina, které se dobře daří na teplém, chráněném místě před severními větry. Potřebuje dobře hnojenou úrodnou půdu. Je potřeba ji přiměřeně zalévat. V březnu a dubnu si vyséváme do truhlíčku semeno majoránky zahradní. Poté, co vyrostou rostlinky, přesadíme je do samostatných kelímků po čtyřech rostlinkách a následně ven na vzdálenost [...]
Mrkev
Mrkev vyžaduje lehčí až střední, dostatečně hlubokou, dobře zpracovanou půdu. Na mělké nebo na podzim nedostatečně prokypřené půdy reaguje mrkev nevzhlednými, často rozvětvenými kořeny. Nesnáší čerstvé organické hnojení, pěstuje se převážně v druhé trati. To znamená v průměrně vyhnojené půdě, která byla hnojena rok předtím. Mrkev všeobecně rozdělujeme na mrkev pozdní obecnou a karotku. Mrkev [...]
Paprika
5. března 2010 v 11:46 | PAPRIKA výsev 20.2. – 15.3. výsadba 15.5. 130 – 150 semen v 1 g spon 40×40 Paprika je pěstitelsky vysoce náročná plodina vhodná do polních podmínek nejteplejších oblastí jižního Slovenska a jižní Moravy. V ostatních oblastech žádá pěstování v krytých nebo chráněných prostorech. Nejvhodnější jsou záhřevné, humózní a dostatečně [...]
Petržel
Petržel jedvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Velmi se využívá jako zelenina, ale i jako velmi dobrá léčivka. Je rozšířena v celém mírném pásmu. První rok vytváří přízemní růžici a velký kořen, druhým rokem pak vyhání mohutnou lodyhu s květenstvím a plody. Na semeno se tedy pěstuje petržel až druhým rokem a to tím způsobem, že [...]
Pórek
Předsevzetí bylo, psát o každé zelenině průběžně. To se děje, ovšem průběžně se rozlilo trochu do delšího průběžně, než jsem předpokládala. Proto jsem ráda, že dneska je chvilka, kdy to po motyce napíšu, dokud je to začerstva. A pórek, přesto, že máme plný skleník sazenic, právě proto, že k němu mám důležitou informaci, která stojí [...]
Rajče
Rajčata jsou náročnou kulturou vyžadující pečlivé pěstování. Vyžadují teplou a chráněnou lokalitu. Půdu na podzim vyhnojíme uleželým hnojem nebo uleželým hnojem spolu s kompostem. Při předpěstování sadby provádíme výsev v březnu. Ve stadiu začátku tvorby pravých listů rostliny přepikýrujeme. Do nevytápěných rychlíren vysazujeme v druhé polovině dubna, ven na záhon po 15. květnu, 3 – [...]
Řeřicha a křen
Pokud člověk sejde z kopce sporadicky a je závislý – samo, že ne úplně, ale snaží se o to alespoň na tom, co je ve chlívku, ve sklepě a na pastvině, případně usušené na polici, nemůže se už dočkat jara. Toho opravdového – plodícího ! Takže dnes konečně !!! Řeřicha a křen. Oboje tedy řízné, [...]
Špenát
Nejprve jsem chtěla odpovědět do komentáře na dotaz, ale pak jsem zjistila, že je ta odpově’d tak rozsáhlá, že bych jí raději napsala do samotného článku. Předně patří špenát mezi naše nejrozšířenější zeleniny, ale většina lidí ho zná jako zmrzlou zelenou kostku, která po rozmrazení vypadá jako rozšmelcovaná zelená kaše plná vody. Ale kdo ochutná [...]

Dobrý den, a máte někdo zkušenosti s artyčoky ? zkusila jsem letos zasadit 4, předpěstovala jsem si je, 2 mám venku na chalupě a vzhledem k suchu nic moc, ale zatím žijí, 2 ve velkém květináči doma, tam vypadají skvělě, tak jsem zvědavá, zda budou letos už i kvést …… Díky za informace, má – li někdo více zkušeností …… S.
Dobrý den, a co dyně ? Má prosím někdo recepty na něco jiného než zelí či dyňový krém ? Našla jsem nějaká semínka a mám takové šedé resp. světle zelené, byly dobré i v menším provedení, ale pár jich vyrostlo …. . Díky za radu. Mějte se. Svatava
Zdravím, teď už bude snad o něco volněji a chystám se na pár dýňových věcí. Tady zatím dýňová stránka, kam to tedy v blízké době snad přibude. http://conovehonakopci.cz/?page_id=3975 je to taky stránka jednotlivé druhy zeleniny, ale v sekci vegerecepty – zelenina- jednotlivé druhy zeleniny
Dobrý den Kláro a všichni příznivci tohoto webu.
Reaguji opožděně, ale to jen proto, že postupně zde vše pročítám a také hledám inspiraci na vegetariánské vaření, ke kterému mě donutily zdravotní potíže. Před chvílí jsem dojedla svoje zeleninové karbanátky s okurkou.
Z loňské úrody jsem měla ještě malou špagetovou dýni /velikost asi jak cuketa/, kterou jsem očistila, zbavila slupky, vnitřku s jádry a nastrouhala, k tomu dvě střední mrkve, dvě větší brambory – vše nastrouhat na jemném struhadle. Brambory strouhat zvlášť, aby se mohla vymačkat voda, která pak hmotu ředí. Přidáme půlku na kostičky nakrájené cibule, dva stroužky česneku, asi lžíci olivového oleje, trochu majoránky, mletého kmínu a já přidala svoje „domácí“ koření /ze sušeného pórku, sušených listů mangoldu a sušené petržele, vše rozmixované a přidaná trocha soli, aby byla směs sypká/. Přidáme 1 vajíčko,osolíme, důkladně promícháme. Na zahuštění jsem „zkušebně“ přidala namletou pohanku, kterou používám na kaši. Pohanku jsem volila proto, že nesmím lepek a pohanka a jáhly je jediné, co používám při vaření, protože mě pálí žáha i z bezlepkové mouky.
Dobře rozpálím pánvičku s olejem, do které kladu lžící malé bochánky, ze kterých potom lžící udělám malé placičky. Ztlumím oheň a zvolna smažím po obou stranách. Placičky musí být opravdu raději menší, aby se dobře prosmažily a olej musí být zpočátku dobře rozpálený, aby byly okraje křupavé. Vyzkoušela jsem dávat i větší hromádky, ale nebyly tak chutné a křupavé.
Dávku kterou uvádím jsme snědli k obědu s manželem bez přílohy, jen s nakrájenou okurkou.
Pohanka v tomto zeleninovém jídle nemá vůbec svoje zvláštní aroma a vlastně ani nepoznáte, že tam je. Zahustit hmotu může každý podle chuti, ale tohle je jistě zdravější varianta, než klasická strouhanka.
Asi tento recept patří jinam, prosím o přeřazení do správného vlákna, já zde jen reaguji na dotaz, co z dýně. Myslím, že se dá použít cuketa, i jakákoliv dýně. Špagetová má trochu jinou chuť i strukturu než obyčejná dýně. Určitě vyzkouším i cuketu, dýni i patizon, ještě máme malé zásoby.
Ahoj Kláro,
mám na tebe odborný dotaz – jak doporučuješ naložit se semínky dýně hokaido? předpěstováváš je rovnou v hlíně, nebo necháváš naklíčit ve vodním roztoku? díky za dýňovou radu! přeju krásné jaro! :)
Já si dovolím odpovědět. Nepředpěstovávám, rovnou sadím do zahrady, tak daleko, jak chci mít rostlinky od sebe. Při přesazováním mám špatné zkušenosti s tím, že některé rostlinky uschnou a ostatním se zpomalí jejich růst. ty zasazené rovnou rychleji rodí, jsou celkově pevnější. Stejně postupuji i u cuket a okurek