Archiv pro ‘guláš’
Slíbila jsem v komentáři článek o všech dýních, se kterými pracuji, k čemu jsou a nejsou, ale musí to počkat. Neříká se nadarmo – sliby chyby a 
kolem mě se to hemží vším možným, co od dodělání tohoto počinu neustále odtahuje. Ale bude :). Zatím přidám jeden podzimní dýňový recept na guláš. Než jsem šla vařit, skládali jsme s Hugem cibuli a vázali jí do copů. Když přišel k cibuli, vykřikl – „Tý jo, to je ale cibule!“ já na to “ Však musí být na celou zimu“ a Hugo „No jo, ale já nejim cibuli, protože je pálivá a česnek taky ne“. „Jenže jako chlap by ses měl naučit trochu pálivý jídlo vyrdžet!“ Následovalo zamyšlení a pak vítězoslavný pohled „No joooooo, to jooooo, to chlap musí, já taky ťik – ťaky vydržim !!“ :-) Zbytek rozbalit tady »
Určitě znáte dny, které provází celý den nějaký neustále se opakující prvek – neustále padá něco na zem, něco se rozlévá, chodí se všude pozdě, u nás to pak často je tak, že když jdeme dolů, čtyři lidi za den se na nás obrátí se stejnou větou – „vy máte ale krásný děti“ nebo jindy “ ty jsou všechny vaše?“ a zajímavé je, že vždy jde o stejnou věc. A dnes jsme šli s panem domácím sami dolů – tedy šli, připadala jsem si trochu jako na Aljašce – a ve schránce jsme našli balíček.Jaká radost – na balíčku bylo napsáno – Klára, Jidáš a děti – Na kopci a název našeho města —- a byl tam. Buď žijeme opravdu na velmi malém městě, nebo šla Česká pošta neuvěřitelně do sebe :-). No a protože je pan domácí všímavý, všiml si ihned na poště obrovské kampaně Balíček přímo do ruky! A od toho okamžiku neustále zastavoval každou pošťačku, kterou na poště uviděl a měl obsesivní nutkání se jí zeptat – nikoli měl, on se vždy zeptal – zda už nafasovala sněžnice ? Reakce zprvu žádná, ovšem po důrazném ukázání pana domácího na všudenapsanou větu Balíček přímo do ruky! bylo lzw vidět různé plejády změn obličeje -)))
A pak i po tomto vstupu jsme na poště dostali balíček další – který chrastil a na něm jméno, které nám nebylo zrovna dvakrát povědomé – ale byl to nakonec na rozdíl od prvního balíčku, jehož pisatele osobně neznáme – Honza, kterého jsme tu v létě viděli. A pak doma po bitce, kdo to vše rozbalí – v jednom dřevěný rébus – had, nástupce rubikovky, ruční, moc hezká práce a v druhém – dřevěná hra Quarto – moc hezká, ruční práce – báječná náhoda, moc milé překvapení, atribut dnešního dne :-)
A protože jsme byli dole, přineslli jsme si hlívu a udělali si z hlívy guláš a ke guláši hokaidovo – bramborové bramboráky – jak napsat líp bramboráky než bramborové, když nejsou jenom hokaidové a musí se to tam napsat a placky to nejsou a jsou to bramboráky? Bramborové bramboráky, to je opravdu blbost No – dilema:-)
Potřebné suroviny na guláš : 2 větší cibule, hlíva – půl kg, olej, sůl, pepř, sladká paprika, majoránka, česnek, celozrnná mouka pšeničná přesátá, trochu mleté feferonky.
Nejprve olej do hrnce se silnějším dnem, na rozpálený olej cibuli oloupanou a nakrájenou na kolečka a je důležité osmahnout do jemně hněda. Na cibuli pak vložit nakrájenou hlívu, chvilku míchat na ohni, pak přisypat sůl a papriku – opravdu dost papriky – minimálně čtyři lžíce. Hlívu s paprikou chvilku prosmahnout a poprášit moukou, podle citu, ale také minimálně čtyři lžíce mouky, dle potřeby lze dodat více, kterou řádně vmícháme do hlívy. Zbytek rozbalit tady »
Dnes bylo takových plánů…., ale nějak to všechno nevyšlo :-)). Chtěla jsem 
dělat řízky z hlívy, zjistila však velmi záhy, že hlívy není tolik, aby z ní bylo řízků pro šest lidí a tak to skončilo gulášem. Asi nám nezbyde nic jiného, než se pustit do pěstování hlívy. Dnes jsme si přečetli návod a je to triviální. Je to jen objednání očkovací hlívy, rozmíchání směsi, připravení špalků z čerstvého – max. šest měsíců -nikoli méně jak tři a nikoli více jak šest, špalků z listnatých stromů, lépe tvrdé dřevo než měkké,nikoli zbavené kůry, nařezání špalků min. 15 cm v průměru, nařezání zářezů a dírek 2,5×2,5 cm, naplácání hmoty do dírek – vše v naprosté čistotě – nemožné !!!- zabalení do čistých igelitových pytlů, propíchání jemně velikou jehlou, zavázání a uložení v neklesající a nestoupající teplotě 20 st. C. Pak už jen pozorování rozrůstání bílého podhoubí po celém špalku – to pozorování probíhá 4 měsíce, pak vyndání špalku, zakopání jednou třetinou do země do pečlivě vybraného vlhkého a neslunečného místa a pak už jen zalití jednou týdně a čekání na konec září až spadnou teploty pod 10st.C. Prostě pohodička.. Takže je to u nás jako vždy – nejsme přeci blázni, do toho všeho začneme pěstovat ještě hlívu ne? Po dnešním guláši však – ta hlíva, ta je fakt dobrá. Jak že se to pěstuje? Ideální, potřebujeme se zbavit dole v lese těch bříz, nařežu teda vysoký špalky a nasadíme hlívu :-)))) Takže na konci září se budeme fotit s úsměvy nad pytli usušených bylinek v kompozičním zátiší se špalky obrostlými hlívou :-)))) Vzkaz pro tenletonotho pána, jenž pečlivě připravuje housky a bramborový šišky dle mých receptů – šišky však v dvojnásobném množství napsaného receptu – 1l hlívy je na 20-40 50cm špalků :-))) řekla bych- netřeba navyšovat :-))) Zbytek rozbalit tady »
Obloha se vyjasnila, děti osedlaly poníka a já s tím nejmenším, vydala se v úplně třpytícím sněhu – trochu patetické, ale je to pravda :-)) do schránky, protože mi přišel Reinhart od Daniely a ještě jedna knížka jako přídavek a tak mě čeká uzavření se do občasného sebe spolu s Peterem Reinhartem. V jednu dobu jsem to praktikovala každodenním vyběhnutím se psem někam pryč, minimálně na hranici slyšitelnosti od chalupy :-)), ale to se špatně s sebou nosí tlustá kniha a ještě hůře se v ní za běhu čte – po střeše, kdy se neběhalo, protože se pracovalo :-)) přichází ještě lepší forma relaxace – četba. Odkládám Dalekou cestu za domovem Richarda Adamse a jeho králíky a bude se péci. Pan domácí souhlasí – tato forma mojí relaxace a následné její výsledky mu prý plně vyhovují :-)).
Na dnešní zeleninový guláš jsou třeba 4 střední cibule, půlka většího celeru, 6 mrkví, 4 stroužky česneku, 11 velkých brambor, olej, 3l vody, sůl, 3 lžic sladké paprika, 1/2 lžičky papriky pálivé, pepř, 3 bobkové listy, na jíšku:3 velké lžíce másla, 6 lžic mouky celozrnné přesáté pšeničné, 2 lžíce sladké papriky
Jednoduché jak facka, rychlé a výborné. Je trochu nasládlejší díky mrkvi, ale česnek a špetka pálivé papriky spolu s pepřem chuť doladí do ideálu. Nejprve oloupeme brambory, opláchneme a nakrájíme na kostičky – necháme bokem v míse. Dáme do hrnce rozpálit olej do kterého vložíme na kostičky nakrájené cibule, na tenká kolečka nakrájenou mrkev a na malé kostičky nakrájený celer. Přidáme na plátky nakrájený česnek. Vše za 
stálého míchání restujeme alespoň pět, deset minut. Pak přidáme brambory, sůl, bobkový list a zalijeme třemi litry vody.
Když změknou brambory, přidáme jíšku, kterou uděláme tak, že rozpustíme máslo, dokterého vložíme dvě lžíce sladké papriky a chvíli necháme papriku zahřát. Pak přidáme mouku a další delší chvilku mícháme. Jíšku vložíme do guláše-nemusíme rozmíchávat ve studené vodě a rozmícháme. Přidáme podle chuti pepř, půl lžičky pálivé papriky a znovu dosolíme podle chuti.
Guláš zhoustne do ideální hustoty. Pokud ne, stačí přidělat trochu jíšky, ale tento poměr by měl být na ideál. Guláš ještě necháme provařit za občasného míchání, aby se nechytal na dno a nakonec dáme asi na dvacet minut ještě na kraj plotny neboli na velmi malý oheň jen tak probublávat. Dospělým lze nakonec vložit do talíře jednu sušenou feferonku. Ke guláši lze přidat domácí chleba.
