m graveolens
V 1g je cca 2000 – 2800 semen
spon pro pěstování . 50×40 – 50 cm
Celer vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a dobrou zásobou vápníku. Na lehčích půdách pěstujeme listový a řapíkatý celer, bulvový celer pro uskladnění raději na půdách těžších. Vzhledem k vysoké produkci organické hmoty má celer vysoké nároky na pravidelné zásobení vodou.
Důležitá je zálivka při výsadbě a v druhé polovině vegetace při narůstání bulvy.
Pěstujeme z předpěstované sadby. Vyséváme v únoru doma do truhlíčku nebo do skleníku a předpěstujeme
při teplotách 15 – 20°C. Vyplácí se nám často počkat a vyset celer až v březnu do skleníku, protože pokud je doma u okna zima, nakonec ten březnový skleníkový – pařeništní dožene ten z února. Nižší teploty mohou být příčinou vybíhání do květu. Při velikosti cca 0,5cm pikýrujeme – přesazujeme poprvé. Zaštípneme mírně kořínek a přesadíme do sponu asi 2×2 cm. Podruhé pak, když je celer asi 2cm vysoký, pikýrujeme na 3×3 cm. Potřetí pak přímo do záhonu v květnu. Zaštipujeme vždy kořínky asi ve dvou třetinách délky. Vysazujeme v polovině května ve sponu 40 x 40 cm. Zaléváme méně často většími dávkami vody.
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
celer bulvový a do užšího sponu (40 x 30cm).
Při odstrannování listů na bulvovém celeru se na bulvě v místě odtrženého listu se objevují fialové skvrny. Co znamenají? Nějaká pěstitelská chyba? 24.9.2016
Dobrý den, asi bych si troufnul podotknout, že se celer (bulvový) s celerem nesnáší a v okamžiku, kdy se kořeny žačnou dotýkat, tak přestává růst. Vhodná kombinace je v řádku celer-kapusta-celer-kapusta a druhý řádek začít kapustou a dale pokračovat jako u prvního tzn.celerem atd.. Tím dojde k oddělení dvou celerů v řádku, ale i meziřádkově. Kapusta svými listy zakryje volnou plochu mezi jednotlivými celery, podporují se v růstu a není třeba, alespoň v této fázi (až do vytrhání kapusty) mulčovat a v parných dnech intenzivně zalévat, neboť odpar je minimální. Navíc, co je velmi podstatné, kapusta chrání celer proti celerové rzi. Mám to vyzkoušené a např. v posledních dvou letech, kdy jsem to takto začal aplikovat, mám tak velké bulvy, že by v supermarketech koukali, co se dá bez chemie na neobdělávaném záhonu vypěstovat.
BEzva, díky moc, hned na jaře to zkusím. Dám do řádku celer a kapustu. Jakou dáváte mezi kapustou a celerem rozteč? Díky
Stejný spon, který uvádíte v článku, tzn. cca 40 x 40 i více a mezi dám kapustu,která svými kořeny zabrání spojení kořenů celeru a kapustové listy zakrytím ošetří volnou zeminu proti nežádoucímu odparu, a je navíc celerem chráněná proti běláskům. V případě monokultůrního pěstování košťálovin bělásek velmi dobře zaměří a klade a klade, což nemáme v kuchyni rádi, neboť housenka ve většině případů vyžírá tzv. srdíčko a svým trusem znehodnotí téměř celou rostlinu. Proti běláskům lze použít i jinou velice levnou fintu ve formě bílých vaječných skořápek, které poklademe na kapustu a tím běláska „ošálíme“, neboť si myslí, že tam již klade jiný bělásek a tak se těmto rostlinám vyhýbá. Jiná ochrana spočívá ve vývaru feferonek, kterým provádíme postřik. Nevýhodou je, že se po dešti musí opakovat. Když se nám podaří vhodně do tohoto sponu vložit keříčkové fazole, co nejblíže k celeru, tak máme ještě ke všemu velmi dobře pohnojeno dusíkem a výsledek je zaručený. Takovýchto kombinací existuje více.