Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Včera  jsem se ukrotila, nezadělala na chleba, ale na bramborové vdolky. Já kdykoli nyní otevřu internet, ať je to téměř jakákoli stránka jakéhokoli zaměření, všude mám pocit, že se o objevují články o dietách.  Jsem celkem „krvomléčný“ :-))typ, tedy ideální adept na nějakou dietu. Problém je, že máme doma pana domácího, který atakoval jako horní hranici váhu 70 kg pouze když jsme vlastnili potraviny a on permanentně kontroloval kvalitu potravin s obsahem 50 a více procent sacharidů a tuků a protože přebývaly často jogurty, klasickou večeří byl valašský smetanový jogurt. V podstatě se už narodil s buchtama na břiše a nikdy pro to, aby vypadal dobře nemusel nic dělat. A tak kdykoli já se rozhodla, že bych měla vypadat lépe a radostněji, lakonicky se otočil na děti a pravil “ tak děti, Klára bude zase protivná!“. Nebo – „vezmi si fotku svojí babičky, podívej se jak vypadala a neblbni!“ a tak  jsem se postupem let naučila brát více věcí s větším nadhledem. Nedávno jsem třeba četla o krabičkové dietě, inzeráty na ní atakují člověka velmi často a když jsem šla od schránky na běžkách domů, napadlo mě, proč vlastně lidé platí tak obrovské peníze za pět krabiček přivezených až domů. Proč si za stejné, ne-li menší peníze nepořídí domů na každý druhý den hospodyni, co jim krabičky uvaří, nakrabičkuje a ještě po sobě uklidí? Je to ale divný, ten náš svět:-).

A tak jak peču tyto vdolky, znalá už dost dobře zásad racionální výživy, která však na sobě strašně těžko uplatňuji:-), přijde mi, že to je ohromně dietní jídlo.  Pro novou paleo dietu nejsou – neobsajují tuk, nejsou ani pro lowcarb, protože obsahují pšenici a brambory, nejsou ani pro dělenou stravu, protože v nich je jak mouka a brambory, tak mléko, takže ať hledám jak hledám, do nějaké konkrétní diety ne a ne je nacpat, ale přesto mi přijde, že jídlo, které se skládá z dlouhých sacharidů, navíc celozrnných, tudíž z vlákniny a z brambor, je zcela bez cukru a tuk a bílkoviny  obsahuje ve formě vajec a mléka, případně rostlinný tuk  z oleje na potření, tak že to je jednoznačně jídlo pro racionální snídani jako vyšité ! A navíc, tím že je pečené na rozpálené litině v troubě, není smažené a to je excelentní plus :-)

No a tak mi někdo vysvětlete, jak to, že se orientuji v takové blbosti, jako jak poskládat sacharidy, tuky a bílkoviny, kteroužto informaci sice teoreticky ovládám, praxe mě však usvědčuje z mnohem přirozenějšího přemýšlení a  byla jsem zcela ušetřena tak zásadní informace, jaké je pečení na litině? Včera mluvím s VErunkou, která mi volá i když potřebuje zjistit, zda se namáčí čočka, vyprávím jí o svém novém plátu a ona na to“ no jasně, litina, já už si to přeju tak dlouho!“.  Jak to? Nebýt tady Kláry, která tuto možnost zmínila v komentáři, jsem litinově čistá ještě po několik dalších let.

 A tak tedy včerejší bramborové vdolky, na dnešní snídani

Jsou celkem nenáročné na suroviny – třeba je 1500g brambor, 900 g celozrnné pšeničné mouky přesáté, sůl, 3 vejce, 42g droždí a 250 ml plnotučného mléka. Na potření trochu másla a slunečnicového oleje.

Nejprve je nutné dát vařit brambory i ve slupce. Uvařené slít, nechat vychladnout (když je čas) a oloupat. Po oloupání nastrouhat do mísy. Přidat mouku, vejce a kvásek, který se udělá z trochy mouky, droždí a mléka. Vše dolít zbývajícím mlékem a řádně zadělat – je nutné chvíli hníst, aby těsto bylo opravdu dobře prohnětené a pozor, těsto není nijak hutné, je spíše řidší – ale rozhodně neteče.

Těsto je nutné přikrýt v míse a nechat na teple kynout. Nechávám zhruba hodinu. Těsto začne po hodině doslova vylézat z mísy, je hodně bublinované a nyní je postup následující :

na talíř nasypeme mouku, kterou je nutné podsypat jednotlivé vdolky. Těsto odebíráme polévkovou lžící, prohněteme natolik v mouce, aby bylo lze rukou udělat vdoleček a necháme na pomoučněném talíři ještě asi deset minut ležet. Proto nedělám všechny vdolky najednou, jen tolik, kolik se vejde do trouby.

Po deseti minutách potřu olejem smíchaným s rozpuštěným máslem a vložím na rozpálený litinový plát, který už mám nějaký čas v troubě. S plátem se velmi těžko manipuluje, protože je dost těžký. Je nezbytně nutné být opatrný a dávat si pozor na popálení. Sama si plát jemně potírám slunečnicovým olejem mašlovačkou, opravdu jemně a to hlavně proto, že je potřený po minulém pečení  hezčí :-). Vdolky se však po chvíli krásně napečou a lze s nimi manipulovat pomocí kovové podběračky a přemísťovat je v troubě jak je třeba.

Hotové vdolky lze použít s tvarohem, nebo se švestkovými povidly a posypané skořicovým cukrem. Ovšem díky tomu, že těsto je zcela cukru prosté, není vůbec od věci použít vdolky například i k zelí na slano. A jak je vidět na fotce, díky tomuto postupu a složení je těsto velmi pórovité, nikoli hutné. Ovšem je pravda, že mám také dobrá kamna na dřevo, netuším jak stejný postup bude fungovat například na plynu. Navíc mou výhodou je také to, že kamna hoří stále a není třeba zbytečně topit pro předrozpálení plátu.

17 Odpovědi to “Bramborové vdolky”

  • Katka:

    Díky za recept, byly výborné! Jen jsem se trošku lekla množství, tak jsem nastrohala „jen“ kilo brambor a i tak jsem ty vdolky pekla postupně v remosce asi 4 hodiny!!!, protože nemám troubu. To ten chleba je rychlejší:-) Ale stejně se po vdolkách zaprášilo a na snídani už jich moc nezbylo. Děti se po nich ptaly hned po probuzení:-)
    Takže díky ještě jednou. Katka

    • Dost dobrý :) No, to máš kliku, my byli včera ve městě a děti unisono – koblihy!! a pan domácí – ale, Klára dělá lepší, což mě tedy sice potěšilo, ale.. :-) – a od té doby chodí Hugo a v intervalu půl hodiny se ptá, jestli udělám koblihy. Pak mi i namlel mouku, tak kynou a až se děti probudí, už zase nebudou :-)))

      • Katka:

        „Mámo, usmaž koblížky…“ Tak to mě taky jednou udolali, pak jsem si dala pauzu a letos o masopustě jsem se do koblihů nedonutila, tak jsem si dala v sobotu ty vdolky :-) Byly ale fakt dobré a v devět večer tu na ně byl s kafem i dědeček! Katka

  • Hana:

    Tak jsem vyzkoušela, s celozrnnou moukou, pečené v el. troubě – nebyly tak vysoké jako vaše, ale to spíš tím, že jsem těsto nenechala před pečením znovu nakynout (kynulo mi ale pomalu celý den – neměla jsem čas je dát péct dřív, tak jsem jenom po hodince přemísila)..
    Přemýšlela jsem jak nahradit litinu a napadl mě klasický waflovač.
    Obojí výborné, ale tedy velmi velmi syté. Podávala jsem s mákem, ale bezkonkurenční byly s domácí škvarkovou pomazánkou!!!

  • vlasta-110:

    Vyzkoušela jsem je, 1/3 dávky z pšeničné hladké mouky, 1/3 dávky z naší, doma vypěstované pohanky, pomleté na starém mlýnku na kafe a přesáté. Pečeno při 200C cca 15 min. na plechu vytřeném olejem /papírovým ubrouskem/. Plech jsem nejdříve dala do rozpálené trouby nahřát a vdolečky vkládala až na rozpálený. Vyfotila jsem i spodní stranu a překrojený vdoleček, aby byla vidět struktura. Po vytažení z trouby jsem je potírala máslem smíchaným s olejem. Jsou opravdu dobré, nadýchané. Dnes vyzkoušeny s domácími povidly a zakysanou smetanou, zítra budou na slano.
    Můj favorit je pohankový, je chutný i samotný.Manželovi chutná „ten normální“ ………..
    Kláro – opět super……. laik žasne, odborník se diví ……… /manžel coby kuchař…./.
    Prosím Kláru o vložení obrázku, zítra si určitě najdu čas a vyzkouším vložit již na webu uložené ……

    a zbylé dva obrázky
    http://nd05.jxs.cz/976/059/bf68343603_83674829_v1.jpg?1329942492
    a
    http://nd05.jxs.cz/588/761/633ac84558_83674873_v1.jpg?1329942557

  • Paja:

    Zdravim na kopec. Předně chci říct, že stránky jsou úžasně inspirativní. Už mi zrají tvarůžky a ted peču bramborové vdolky. Jsou super i z plynové trouby, jen to dýl trvá a hlavně je jich hodně. Dělala jsem nedávno i „máslo“ z receptu co jsem našla a bylo vynikající a strašně jednoduché. dělala jsem ho v domácí pekátně, ale stačí na to i šlehač, jen je to na dýl. Ještě jednou díky za Vaši ochotu a chuť podělit se se svými radami a tím že do každé domácnosti vnášíte tu chuť a vůni již bohužel mnohými lidmi zapomenuté krásné staré doby. Přeju hodně sil do dalšího tvoření. Pája

  • Klara:

    Těší mě, že Vám ta litina udělala takovou radost:-). To se člověku často nepovede.
    Já se chystám na celožitný chleba podle Leparda, verze, kdy se do těsta přidává zželovatělá žitná mouka (zželuje po zalití vařicí vodou) a ještě se chleba tím žitným želé před pečením potře. Na obrázku to vypadá jako klasický český chleba, tedy paradoxně typ pečiva v Praze nedostupný (alespoň v poživatelném vydání).

    • Kláro, fakt vám děkuji, upřímně. Jsem z plátu nadšená. A já ho zkoušela tady, https://conovehonakopci.cz/?p=2714 ale zkusím znovu, právě na litině, na fotce vypadá jako nedopečený, není, jen prostě tím potřením je světlejší. Jsem zvědavá, jak se vám povede, pošlete fotku, když budete mít čas. Leppardovu knížku mám strašně ráda, právě dnes ráno jsem naložila čtyři druhy obilí na slad, konečně – chystám se na to už od toho chleba, co vám odkazuji a stále mi do toho něco lezlo, tak za pár dní, až bude slad, těším se moc, jak změní střídu. Hezký den :-)

      • Klara:

        Chleba zmizel rychleji, než jsem si vzpomněla na fotku. Vzhledově ještě nic moc, oproti Lepardově fotce byl placatý, ale chuť dokonalá. přidala jsem trochu kmínu pro „českou“ chuť.Kváskový chleba peču teprve dva tři měsíce a pořád se nemůžu nabažit toho, jak skvěle chutná. Na suchém chlebu normálně neshledávám nic přitažlivého, ale můj žitný kváskový jím nejčastěji suchý!
        Na chleba se sladem se taky chystám, naštěstí máme ve čtvrti obchod s potřebami pro domácí vaření piva a chci se po sladu podívat u nich. Na postup výroby sladu si počkám, až ho popíšete Vy, ale zůstanu u teorie:-).

        • Už jsem ve fázi klíčení, pak nasušit správnou teplotou a jsem tedy ultra zvědavá,jaký to udělá divy. Těším se těším. :)

  • Jana:

    „krvomléčný“ typ mě dostal :-)) ležící a řvoucí smíchy mě nachytal manžel, prostudoval o co jde (další pokus prohlásit mě nesvéprávnou selhal) a zašel dobrovolně do sklepa, brambory už se vaří :-))))))) Povidla ovšem nepřinesl, musím sama:-)))))) Hranatý litinový tál se pokusím nahradit plotýnkami k plynovým hořákům položenými na rošt v troubě. Dělávám na nich placky na plynu, proč by nemohly fungovat v uzavřeném prostoru eltrouby..?…

  • Hana:

    Tak mi tu k večeru málem ukápla slina… Ehm. Brambory se už chladí venku, loupežníkům jsem vdolky naivně slíbila na snídani. Po chvíli s dodatkem, že jestli se podaří. Jeníkovi jsem je slíbila s mákem – musí se podařit! Litina není, naděje umírá poslední.

  • Kikus:

    To se tak občas člověku stane, že objeví zcela nový obzor, který však ostatní už dávno znají. Pamatuji na svůj úžas nad čisticími schopnostmi obyčejného octa…nebo úžas jedné nejmenované paní K. nad mycí schopností přípravku kápnutého přímo na houbičku a ne do lavoru s vodou :-)))
    V průběhu čtení se mi vyskytla myšlenka, jak budou asi vypadat v obyčejné elektrické troubě, ale po dočtení jsem ho spolkla…holt vyzkoušet. Ale pak přišel ještě jeden – dají se použít jako alternativa slaného pečiva, třeba dalamánků?

    • :-)) Kikuš jasný. Ještě s tím na slano – jasně, na konci článku píšu, že třeba k zelí bezvadný. I prostě suchý jsou výborný. K čaji například nebo bílýmu kafi.

  • Pro sacharidový typy super, pro masožravce asi nic moc uspokojujícího. A to já jsem vesměs sacharidová, a to já si vdolečky ráda dám :) Recept si píšu a vyzkouším, i když nedisponuji litinovou výbavou. Ahoj na kopec!

Přidejte komentář na Hana