Letošní březen je stejný jako v podstatě každý březen, který už tady na kopci byl. Člověk po zimě rychle nastartuje a stejně rychle pohasne – dožene ho jarní únava. Někdy nemá šanci pohasnout, protože mu v tom zabrání totálně zmasakrovaný kotník pana domácího a jeho následná lékařská i domácká péče a jakákoli absence jakéhokoli tlaku na kotník vyvíjející, jako před pár lety. Od té doby startujeme celkem v klidu, ale stejně to člověka nutí. Většinu věcí ohledně pěstování už jsem psala vloni, nicméně nějaké změny přeci jen rok od roku nastávají. Petrklíč a bledule rostou na stejném místě.
Letos máme vysetý mák, petržel – oboje potřebuje co nejčasnější výsev. Stejně tak je v zemi i česnek, jak podzimní, tak i jarní. Krmná mrkev, mrkev pozdní, ředkvičky a špenát. Se špenátem letos zkouším to, co psáno jest v biozahradě – totiž použít ho jako značnovací rotlinu pro řádky. Špenát se vysévá tak, aby se posléze, po proplečkování dalo vysévat či vysazovat mezi řádky, špenát se sklidí a znovu proplečkuje nebo zamulčuje. 
Ve skleníku je kromě tykví, dýní a okurek už vysazeno také vše a sazenice krásně rostou. 
Ty tmavé dvoulitrové láhve od piva – to nechladíme pivo, nýbrž ohříváme ranní mrazíky vodou, která naakumuluje teplo přes den. Nicméně na třímetrový skleník je jich potřeba tak 60, na náš šestimetrový tedy mnohem více, než těch deset co tam je. Není nad to, mít spřáteleného souseda, který dorazí včas před mrazy a za víkend vás vybaví dostatečným množstvím zcela dokonolých ohřívačů. Letos to tedy trochu podcenil, chtělo to, aby přijel vzhledem k potřebnému mnotství zhruba o měsíc dříve. :) Na dalším obrázku pak inspirativní roketa- rukola, která vyseta v březnu nabírá až na invazivní síle a už jen chvilku a budou se sbírat první salátové rukolové listy.
Jasný evergreen je jarní salát. Jeden fóliovník je ho plný – vysemenil se chtěně, ovšem myslela jsem si, že jsem semínka posbírala a tento pytlík vlastních ochraňuji jako oko v hlavě. No- chyba lávky. Posbírala sice, ale těm, které mimo mé snažení ještě popadaly na zem, těch je mnohem více – jsou všude a mají se k světu. Na obrázku už pak vyrýpnuté a přesazené hezky dva cm od sebe.
Protože máme skleník chladnější, vysazuji právě až v březnu, na rozdíl od našich příjemných spřátelených zemědělců z nížiny, kteří začínají již mnohem dříve a na fotkách, které jsem dostala půjčené ke zveřejnění lze demonstrovat rozdíl, mezi tím, když člověk vysévá dříve a později. Dříve však musí skleník zabalit do izolace a topit, tož pro představu a k mé neradostné předtuše, že toho asi nikdy nedosáhnu. Tak tedy dvě fotky mé inspirace. 
a další
Další z věcí, které stojí zato zmínit jsou sadbovače, které jsme začali letos používat na rozdíl od kelímků od jogurtů a to ze zcela prozaického důvodu, pro který se kupodivu prodávají. Vejde se tam mnohem více rostlin na mnohem menším místě. Pro ty, kteří mají také na nějaké sadbovače zálusk nabízím svůj najitý zdroj, který vřele doporučuji, nejen, že jsou nesmírně ochotní, ale navíc to vyjde o polovinu levněji než v maloobchodě. Nevýhodou budiž množství, ve kterém se prodávají, ovšem pokud mají otevřený kartón, většinou vyjdou ochotně vstříc i v množství menším než malém.
A když už má člověk nové sadbovače a takovou chut sázet, že mu přebyde sadba, nebo jí i pěstuje s cílem vypěstovat něco navíc na prodej, není to taková sranda jí prodat. Ale pokud jste prčkař jako my, máte svou zahrádku a prodáváte ze dvora, prodej sadby má velmi podobná pravidla jako vejce. Můžete jí prodat každému konečnému spotřebiteli zcela legálně.
Pokud však prodáte svých deset nadbytečných salátů někomu, kdo je vypěstuje a pak teprve prodá, máte smůlu, každý váš druh zeleniny musí mít svůj pas, musí být pod kontrolou nejen vaší, ale i odpovědného orgánu. Takže my malí jsme z toho venku, ti velcí mají smůlu a musí mít pasy, hlídat karanténu celeru a vůbec být obezřetní. Na následujících obrázcích je sadba naše, setá až v březnu, jako vždy
Další změnou, na kterou jsme se s Eliškou nechaly přemluvit je mulčování a ve velkém mulčujeme -s heslem – ze sadbovače rovnou do mulče ! Jediný problém je, že tu Eliška ještě není, tak pevně doufám, že nepředbíhám.
Děti pracují nejvíc – jezdí do Bradavic
na Matějskou
a na jarních saních
někdy i smykem
Kláro, prosím, co se týká česneku, proč sázíte na podzim i na jaře? jsou to jiné odrůdy, nebo prostě proto, že se na podzim tolik nestihlo, nebo že ho zbylo dost a už klíčí, tak radši do země? díky
Dnes jsem na naší malé zahradě ( 500 m2 ) u domku vysadil „špendlíky“ – zjistil jsem, že se to jemnuje slivoň třešňová,. Loni v létě se u Orlice moc urodilo, aleje podél polních cest a potoků byly barevné……máme přebytek výborných domácích marmelád – cukr a pektogel – takže palačinky celou zimu, linecké na vánoce, mňam, mňam……no a když jsem viděl v zahradnictví rostlinku……tak snad se chytne a zaplní volné místo v živém plotě. A další co jsem dnes požehnal křížem při sázení byla mišpule – houby o ní vím, jen co říkal zahradník – že plodz jsou príma na snížení choesterolu a na srdce a vůbec na všechno – jestli máte někdo zkušenost, napiště nám
Mrkněte sem: http://www.ekozahrady.com/mispule.htm. My se na mišpuli teprve chystáme, jsou to taky moc pěkné stromy, zajímavý tvar a velké silné listy. Řekla bych skoro okrasný strom a jako bonus kořeněná jablíčka :-)
Myšpule jsou naprosto úžasný strom, jsou opravdu nádherné tvarově i květy a je skvělé se uprostřed zimy přebrodit sněhem a natrhat si přímo ze stromu čerstvé ovoce:)
Kdyby jste věděli, jak rádi k Vám od Orlice na kopec chodíme….. v dobrém Vám tu pohodu a klid závidíme. Máme taky plný skleník i zimní zahradu sadby. Jsme ve 300 metech nad mořem, tak možná půlka co vy…..a některou sadbu máte dál než my……ale hlavně z Vás vyzařuje klid a pohoda – to, co nám tak často chybí, pište dál, dáváe nám energii chuť vracet se ke kořenům…..tam, kde jsme po svatbě začínali
díky :-), no ono to dožene, já jsme jen vždy brzy na jaře hrozně zahradychtivá :-))
Fotka s ohněm je fakt dobrá!
Mulčování je bezva věc, mám zčerstva slámou zamulčované nové stromky,rybízy, maliny,jiné keře i jahody a fakt se tam díky mulči drží voda a nemusím pořád( doted´ tu bylo dost teplo a sluníčko) lítat s konvema:o)))! A doufám, že i ten plevel to zdolá až zamulčuju dýně, povyrostlou zeleninu atp. Manžel se sice, jako nechutný pořádkumilec, nejprve vyděsil co to dělám,co na to řeknou prarodiče, pak se bál větru, co to udělá, ale ono to drží i tak, když se po zamulčování překropí. A všichni ostatní jsou asi tak v šoku, že mlčí:o))). Miluju mulčování, tak hezky to vyvádí neznalé z konceptu:o)…..