Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Takovéhle články mám já osobně nejraděj. Otevřu a zjistím, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Ať se to týká čehokoli.  A navíc články týkající se pouze chyb jsou velmi efektivní. Člověk nemusí procházet tu fórum, tu článek, tu obrázky a má to hezky po kupě. Jsou i takové chybníky, které však nepočítají s každým přostředím. Když máte v koupelně -18 a nehce prát potvora pračka, takový pěkný chybník v návodu na pračku je vaše nejkrásnější prokletí – totiž naděje, že to nemusí být úplně tím, že je na kost zmrzlá.   Nejsem však žádný odborník, jen pekař amatér a také píšu z této pozice, ze zkušenosti pokus – omyl – kniha – pokus – omyl – jiná kniha…. a tak jsem prošla své zkušenosti i všechny možné knihy – Českou stravu lidovou, Domácího vševěda, ‚Chléb náš vezdejší…. a zkusila to nějak sesumírovat.4c02a88a03_84789703_v1

Zapojte se, budu ráda. Budu ráda za každé foto do komentáře, u kterého je vám jasné, proč to tak je. Ostatním to pomůže a třeba se podělí i oni o své nepodarky pro lepší chleby budoucí.

Od čeho začít – začněme od chleba celého, od toho co je nejvíce vidět na první pohled

Chléb příliš tmavý

c9a375195b_70897380_o2

 

Tak toto je asi všem asi naprosto jasný, ovšem začít něčím se musí :). Nebudu dělat ani odrážky, protože důvod je jeden a základní – teplota při pečení. Špatný efekt tohoto chleba nebývá jen tmavá kůrka, ale navíc i zkrácená doba pečení, čímž se trochu eliminuje další uhelnatění kůrky. Takže tmavá kůrka jde často ruku v ruce s ne zcela upečenou střídou. Ale jsou i chleby extra vypečené zvenku i zevnitř :).

Pokud se peče chleba příliš rychle, má to vliv i na tloušťku kůrky. Když se peče příliš rychle, je kůrka tenká, když déle kůrka trochu zesiluje.

Světlá kůrka3571c4dce9_85261015_v1

  • Světlá kůrka je opak kůrky tmavé – trouba je nevyhřátá v počátku, není správná teplota na pečení. Není vždy důvod, že se peče krátce, důvodem je spíše nižší než potřebná teplota při pečení.
  • Druhým důvodem bývají překynuté chleby. Pro tvorbu barvy při pečení chybí po dlouhém kynutí cukry.
  • Zpracovní příliš tuhých těst

Nestejné zabarvení kůrky

  • Neotáčení chleba v nestejnoměrně pečící troubě
  • Husté sázení do trouby – pečení většího množství chlebů, než trouba snese. To si musí každý na své troubě časem najít sám- ideální množství chlebů. U mě je to jeden :-) pak další. Dva už mi dělají problém.
  • Pečení chleba z řídkého těsta – pokud má chléb dutinky, jsou nad nimi často tmavší místa

Matná kůrka

  • Nedostatečné zapaření při vsazení chleba do trouby
  • Okoralé těsto po kynutí
  • Nesvlažení chleba po vyndání po upečení
  • Válení chleba ve velkém množství mouky

Rozpraskaná kůrka

  • Válením těsta ve velkém množství mouky
  • Zpracováním starého těsta
  • Zpracování oschlého těsta

Měkká kůrka

  • Příliš horká pec
  • Mladý kvas

Příliš silná, tvrdá kůrka

  • Chleba z mouky z prorosteljšíh obilí
  • Příliš mladé těsto
  • Příliš vysoká teplota při pečení
  • Příliš dlouhá doba pečení
  • Přezrálý a starý kvas

Prasklý chléb podélně

7cc7d5b266_85050484_v1

 

  • Příliš nízká teplota podložky v troubě, troubu je třeba velmi zahřát – podložku, např. plech či litinový tál je třeba důkladně rozpálit a teprve potom sázet chléb

Prasklý chléb nahoře

  • Nedokynutý chleba, kyne ještě v troubě a popraská – lze zabránit částečně tím, že se udělá doprostřed chleba před pečením hluboký důlek
  • Špatně zapařená trouba při vsazení chleba. Nedostatek páry způsobí, že není těsto pružné a při zvětšování objemu popraská. b3944ba45c_85050549_v1

Nepravidelně pórovitá střída

f5d0690335_70897415_o2

  • Krátká doba odležení před dělením těsta
  • Příliš mnoho mouky při podsypávání těsta při zpracování
  • Příliš volné těsto

Střídka nepružná, drobivá

  • Málo kyselý chléb
  • Krátce pečený chléb
  • Chléb z mouky z porostlého obilí  … předčasně vyklíčeného obilí
  • Příliš tuhé těsto

Husté póry pod kůrkou

  • Příliš krátké kynutí
  • Velmi rychlé kynutí

Brousek – vlhký kruh ve střídě

  • Málo vyzrálé těsto
  • Nevhodná vysoká teplota
  • Nešetrné zacházení s chlebem při sázení do pece nebo v průběhu pečení
  • Odlití studenou vodou
  • Příliš studená mouka
  • Málo kvasu
  • Špatný kvas

 

Trhliny ve střídce svislé

  • Příliš tuhé těsto
  • Příliš rychlé zchlazení upečenéh chleba

Trhliny ve střídce vodorovné

Spodní část chleba – vysoká teplota na spodku trouby

Okrajové části chleba – nízká teplota při pečení a dlouhá doba pečení

Horní část chleba – přéíliš vysoká teplota v horní části pece

  • vysoká teplota na spodku pece.
  • trhliny v okrajových částech chleba
    Příčiny této vady: nízká teplota pečení a dlouhá doba pečení.
  • trhlina v horní části chleba pod kůrkou
    Příčina této vady je prakticky jediná: příliš vysoká teplota v horní části pece.

Oddělení střídky od kůrky 

f6b6ba3fbb_85260608_v1

  • Příliš studená mouka
  • Příliš mladý kvas…kvas kvasí první dobu s žitnou moukou příliš krátkou dobu, je třeba prodloužit dobu prvního kvašení – není to stáří kvásku, zda ho máme týden či už dva roky.  Naopak u starého kvasu je to opačně – příliš dlouhá doba prvního kvašení s žitnou moukou.
  • Jednostranné teplo v troubě

Rozteklý plochý  chleba

f86fef760c_85260714_v1

  • Přezrálý kvas
  • Dlouhá doba kynutí – toto lze ale ještě občas zachránit zvýšením teploty v troubě –  prostě to trochu „vosolit“ Pozná se tak, že chléb při otáčení z ošatky je velmi nakvašený – fakt bublinka na bublince
  • Vysoká teplota při kynutí
  • Vysoký podíl předešlého kvasu
  • Příliš starý kvas – pak je chléb nejen rozteklý, ale také světlejší a hodně kyselý.
  • Vymíchání příliš volného těsta
  • Zamísení těsta bez soli
  • Nízká teplota v troubě
  • Použití porostlé mouky – mouka z předčasně vyklíčeného obilí
  • Příliš málo lepku v mouce
  • Malé zapaření trouby

jsou to však také mechanické příčiny

  • Když se přichytí na ošatce těsto při vyklápění – pokud se dává do ošatky plátno, doporučuje se vyprat ve škrobové vodě, jako prevence proti přichytávání
  • Když se natrhne pvrchová vrstva – pak začnou unikat při pečení nadměrně plyny, zpomalí se kvašení a chleba nedosáhne takového objemu, jaký si přejeme
  • Při sázení na lopatu může být špatně vyklopený

Vysoký úzký  chléb, který je nepravidelně pórovitý

  • Použití příliš mladého kvasu— kvasí kvásek příliš krátkou dobu první kvašení
  • Když je příliš teplá pec – sice chléb vyběhne a je okrouhlý

 

Vady kvasů

  • červený kvas – přidání pšenice do kvasu, přezrálý kvas03dac2a26e_85260783_v1
  • tmavošený kvas – příliš teplé odlití,
  • skvrnitý kvas – příliš stuené odlití
  • okoralý kvas – příliš teplá voda
  • hrudkovitý kvas – nedbalé vymíchání kvas

Mladý kvas a starý kvas

kvásek, který po prvním smícháním s žitnou moukou kvasí příliš krátkou dobu. Starý kvas naopak kvasí příliš dlouho. Není to otázka stáří kvásku, jak dlouho ho používáme.

Nízký, hutný, těžký chléb, často s brouskem

 Z nějakým způsobem napadeného kvasu, aniž by změnil příliš svou vůni a aniž by vypadal podezřele se může vyklubat pěkný záškodník. Může nám způsobit nejednu těžkou noc nad tím, proč máme chléb stále nízký, hutný, těžký, případně i s brouskem. Více viz. zde. Může to být skutečně způsobeno špatným kvasem a není nic jednoduššího, než si zadělat kvásek nový. Jak na nový kvásek tudy.
3119168e1c_101464359_v1

a pokud je to nikoli celozrnný žitno-pšeničný, ale především pšeničný chleba, může vypadat také takto.

327087d59c_101462926_v1

 

 

Více o vadách chleba naleznete v knize Domácí pekař.

267 Odpovědi to “Vady chleba pohledem laika”

  • Boris:

    Prosím o radu. Peču kváskový chléb asi 6 let, ale poslední dobou je chléb suchý, střídka drolivá a oka malá. Snažím se o vyšší hydrataci, ale vysledek je stejný, bohužel… Diky za radu…

    • Tonda:

      Mi to dělalo několik roků to samé z doma mletých celozrných mouk až jednou se mi ve snu zjevil můj děda který byl povoláním pekař a na ten sen si i po dvanácti létech pořád pamatuji. Děda mi tehdy říkal ,, vidím že pečeš chleba ale moc se ti nedaří a dáváš do chlebového těsta ocet? Tak ho tam dej hned od začátku hnětení naředěný vodou na 1kg mouky velkou štamprli a uvidíš jak se ti zadaří“. Používám jablečný ocet a není co řešit nemá to chybu a to už jsem nějakou tunu mouky za ty roky namlel i upekl.
      http://legie100.com/krev-legionare/5031 Jsou nevysvětlitelné věci mezi nebem a zemí které opravdu fungují. Například v Bulharsku když mi bylo 18 let jsem v Petriči navštívil proslulou dnes již nežijící vědmu přezdívanou Baba Vanga a Ta jen přiložením levé ruky na čelo mé hlavy mi sdělila jak se jmenuji vč. data narození atd. a byl v té věštbě i ten chleba až budu starý. Když jsem Jí chtěl za věštbu zaplatit, odmítla s tím že jsem se právě vyučil a mám málo peněz. Tak jsem Jí na oplátku naštípal několik m3 dřeva které bylo vysypáno na dvoře a uklidil do kůlny. Když jsem odcházel podala mi ruku a zároveň levou mi opět položila na čelo a něco šeptem říkala ale nebylo Jí rozumět. Od té doby dokážu vycítit nebezpečí a jiné věci. Až mám takový pocit že ty vlastnosti na mě přenesla a už se mi to mnohokrát vyplatilo.

  • Filip:

    Zdravím, chleba se mi jakž takž vesměs daří, ale v posledních dnech se mi stává, že je relativně rychle oschlý a ne úplně dobrý. Peču z kvásku, ale je pravda, že jak podsypávám před finálním formováním do ošatky, tak se mi občas stane, že té mouky tam dostanu asi víc, než je zdrávo. Druhá věc je, že jej dáváme do mrazáku, ale je jedno, jestli rozmrzá přirozeně a nebo jej rozmrazuju v mikrovlnné troubě. Pomohla by nastrouhaná brambora? Díky, Filip

    • Inka:

      Dobrý den, pokud mohu… spíš než v receptuře a pečení chleba bych viděla problém v mražení. Jestliže chléb rozmrazíte, jeho trvanlivost je následně velmi nízká => voda se uvolní a poměrně rychle migruje „do pryč“ (viz příspěvek o trvanlivosti pod článkem „Konzumní rohlíky“ ). Pokud chceme pečivo mrazit, je vždy dobré, naporcovat si chléb na takové části, které jsme schopní v daném dnu spotřebovat – prostě třeba nakrájet na plátky, proložit mikrotenovou fólií, dát do sáčku na mražení, a následně z mrazáku odebírat jen takový počet plátků, které sníme. Nebo chléb krájet na čtvrtky… Jestliže bochník chleba vyndám z mrazáku, nelze předpokládat, že bude následující 3 nebo 4 dny krásně vláčný a měkký jako po vytažení z trouby, to není možné. Brambor, případně přídavek 2 lžiček oleje na 0,5 kg mouky při výrobě těsta, nebo i vyšší podíl žitné mouky Vám pomůže prodloužit životnost chleba za předpokladu, že ho nedáte do mrazáku, a ani ho nebudete skladovat v lednici. Ideální na skladování je pokojová teplota. Pro mražení platí výše uvedené.
      Abych se nemusela rozepisovat… zde je hezký článek o škrobu (škrob je převážně zodpovědný za ony zpětné procesy, při kterých se uvolňuje z pečiva voda – retrogradace) https://www.galenus.cz/clanky/vyziva/polysacharidy-skroby

      Chápu, že vzorce a chemické procesy běžného člověka nezajímají, za přečtení stojí alespoň kapitola „Retrogradace škrobového gelu“
      – citace: …Rychlost retrogradace závisí na teplotě. Nejvyšší je při teplotách kolem 0°C, obzvláště pokud dojde k opakovanému procesu tuhnutí a tání vody vázané v gelu. V praxi se tento jev negativně projevuje v zimních měsících při rozvozu chleba a pečiva v netemperovaných autech nebo při delším skladování při nízkých teplotách. …

  • Jamiezo:

    Thanks for writing it . … . Good sharing Jamiezo

  • Tereza:

    Zdravím všechny!
    Měla bych dotaz ohledně nařezávání. Peču pravidelně pšenično žitný chleba z vlastního kvásku a celkem úspěšně, všechno jde jak má až na to zpropadené nařezávání (případně zdobení) chleba. Vždy když vyklopím krásně vykynuté těsto z ošatky a přistoupím k následnému nařezávání ostrou žiletkou, těsto mi rázem „spadne“ a nakynutí je ta tam. Stává se mi to i u tužšího těsta a výsledný chleba je pak o něco, spíš o dost ploší než by měl být. Pečení v troubě už to pak nijak nezachrání. Nenapadá mě čím by to mohlo být…
    Předem děkuji za rady :)

    • Inka:

      Dobrý den.

      Otázka je (není mi příliš jasné), účel nařezávání chleba ve Vašem případě – sice uvádíte jako účel zdobení, ovšem nevím, zda se jedná třeba o jednu hlubší podélnou brázdu + třeba na jedné polovině několik malých mělkých zářezů asociujících klas. Nebo za „zdobené“ považujete i příkladně 3 šikmé nářezy??? A nebo jestli přímo chcete vyrobit nazvěme to „umělecký chléb“, kdy někteří doslova na chlebových bochnících pomocí mouky a řezáku vytváří doslova malá umělecké díla v podobě různých obrázků s květinovými motivy apod.

      Nařezávání chlebů (ale i drobného pečiva) má nejčastěji 2 důvody, z nichž pouze je důležitý:

      1) naříznutí chleba z „technologických důvodů“ za účelem odvodu páry / plynů ze středu těsta v první fázi pečení, čímž se zabrání nezřízenému prasknutí bochníku

      – v minulosti se v leckdy víc než naříznutí, provádělo zejména v malovýrobě a rukodělné lidové výrobě chlebů, po vykynutí a vyklopení bochníku z ošatky, jeho„probodnutí“ uprostřed (zejména kulatého) = prostě se prst namočeným do mouky zabodl do vykynutého bochníku durch až na plech. Tím se vytvořila úniková cesta pro páru a plyny – pokud by se nedařilo nařezávání, i toto je vysoce funkční možnost

      – problém se splasknutím chleba, případně že se po naříznutí chléb rozjede, se vidí jednak u těst „volnějších“ / řidších / s vyšším stupněm hydratace než je zdrávo, v případě že se tvoří velké množství nadměrně velkých děr – a to vše obvykle je umocněné příliš hlubokými zářezy, kdy plyny vytvořené při procesu kynutí prostě odejdou. Což neznamená, že by nadměrné množství menších mělčích zářezů nemohlo v extrémním případě způsobit až kolaps těsta. Většinou je to komplexnější záležitost, ale příčina je nejčastěji právě v těstě.

      – otázka je, zda chleba není vykynutý až moc, ale to by jste měla pravděpodobně problémy už při vyklápění – sedlo by si to

      – to, že mám subjektivní pocit, že je mnou vyrobené těsto „tužší“, neznamená, že opravdu tužší je, a bez problémů zvládne provedení technologických nářezů (aniž bych to myslela nějak útočně) – asi by pomohlo snížení hydratace, otázka je i způsob závěrečného kynutí v ošatce – nebylo by od věci, v případě problémů vyzkoušet pomalou fermentaci v chladu – tím netvrdím, že nelze chleby nařezávat za tepla
      => vždy je dobré vyhledat si nějakou osvědčenou recepturu s výrobním postupem vycházející z reálné pekařiny pro chleby „do ošatky“ – u zdrcující většiny z nich by s přiměřeně hlubokými nářezy neměl být problém. Nejhorší jsou bohužel všelijaké převratné lidové počiny…

      – takový malý trik, který se praktikuje ve Francii při výrobě baget je, řezák / žiletku namočit do oleje – těsto se na nástroj nelepí – menší sklony tahání a potrhání těsta

      Recepty zde na stránkách, případně v Domácím pekaři funkční jsou, krom toho je spousta postupů na netu i v literatuře, akorát že u nich musí být člověk ve střehu, neboť jsou tam i pěkné ptákoviny.

      .
      2) Nařezávání z důvodu tvorby „uměleckých chlebů“

      – nařezává se pouze velmi mělkými řezy
      – jedná se pouze o estetickou záležitost = jiný smysl to nemá
      – účelem je, na povrchu bochníku posypaném moukou, vytvořit pomocí nějakého velmi ostrého řezáku nějaký plošný, složitější obrazec
      – za tím účelem musí mít chléb určité parametry = každopádně musí být těsto méně hydratované (chleba je sušší), nesmí se při kynutí vytvořit v těstě kvantum velkých bublin; ti co chleby v zahraničí prezentují na netu, velice často vyrábí chleby pšeničné, max. s menším podílem žita; rovněž tak je častější drožďová varianta, ale pracuje se i z kváskovými

      => ti, co „umělecké chleby“ dlouhodobě vyrábí, zcela nepokrytě přiznávají:
      „JDE O OBRÁZEK, NE O CHLEBA – KVALITA CHLEBA = CHUŤ, TEXTURA, „DUSIVOST“ A JINÉ NEPŘÍZNIVÉ VLASTNOSTI NEJSOU PODSTATNÉ“ CHLEBA SE PŘIZPŮSOBUJE VYTVOŘENÍ A UDRŽENÍ SI OBRÁZKU I PO UPEČENÍ“

      = těsto musí být vyrobeno tak, aby se po vykynutí už nijak prudce prostorově nevyvíjelo – aby to v troubě neexplodovalo a nevytáhli jsme místo roztomilého bochníku s obrázkem, útvar s nespočtem prasklin a urvaným spodkem.

      = těsto je jednoznačně méně hydratované, s množstvím výhradně malinkých bublinek, obvykle se praktikuje zrání / kynutí v chladu, když není závěrečné kynutí v chladu možné, alespoň se před akcí vykynutý bochník ukládá na minimálně 30 min. do lednice, aby se zchladil a zpevnil povrch – prostě to má svoje mouchy a nedá s to nijak přechytračit

      = velice často vzniklé umělecké chleby nejsou zrovna nejchutnější – obzvlášť pro ty, kteří preferují vzdušnější, nadýchanější chleby – ne vždy je rodina za chléb s obrázkem vděčná (muži o to obvykle moc nestojí :) )

      Zkrátka u této problematiky je pověstné „BUĎ A NEBO“ – buďto chci chutný chléb s příznivou texturou (a dírami), vlhkostí a chutí, a nebo chci mít bochník s hezkým obrázkem, který ovšem nemusí být až takovou lahůdkou.

      .
      Přesto:
      Krom zdejších stránek paní Kláry, existují jedny velmi povedené stránky s instruktivními videi jisté paní Evy ze Španělska, zaměřené na výrobu chlebů a spol. Je na nich několik receptur s názornými videi, včetně textu s vysvětlením jevů i při nařezávání u některých chlebů. Příkladně francouzský chlebík menších rozměrů Pain Brié z Normandie, je takovým hezkým učebnčebním příkladem pro nařezávače :). Těsto je poměrně tuhé (a má to tak být) – po upečení v pruhovaném pumlíči nejsou žádná velká oka, je hezky sourodý s malými očky. Tím že obsahuje i máslo, není úplně dusivý, navíc je velmi atraktivní.
      https://bake-street.com/en/pain-brie-norman-bread/

      Potom je v sekci „Bread“ uveden chléb s kváskem „How to make a sourdough French boule“,
      který není až tak suchý, těsto je poměrně elastické, nicméně těsto v ošatce kyne při 4 °C v lednici – následně paní Eva bochník po vyklopení kulaté ošatky mírně nařezává „do kříže“ – je to stejné jako u mazance = kulatý bochník s množstvím i větších ok z volnějšího těsta, který se v troubě ještě „nadme“, kříž se roztáhne a bochník nepraskne – pokud bychom udělali nějak divoce všelijaké „zdobné zářezy“, je velmi pravděpodobné, že to nedopadne dobře. Na tohle je kříž fajn (když se nezařízne brutálně do hloubky).

      No a nakonec lze zmínit takové nařezávací „maximum“, kterým je chléb asociující vánoční stromek, kde paní Eva jasně zmiňuje nízkou hydrataci a nutnost absence velkých vzduchových bublin v těstě – používá celkově kynutí v chladu. Těsto se nastřihává nůžkami.
      https://bake-street.com/en/christmas-tree-bread/

      => rozhodně chlebíky a pečivo podle paní Evy stojí za vyzkoušení. Navíc v kontrastu s nařezávaným pečivem jsou zajímavé některé „nenařezávané“ druhy z velmi volného těsta = velmi vzdušné s dírami většími než pětikoruny :)

      ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
      Netuším, jak moc informace pronikla mezi české milovníky chlebového umění, možná je to z mé strany nošení dříví do lesa…

      Profíci, aby se jim při pečení v troubě mouka nepřipálila / nezhnědla, zkrátka aby si mouka ponechala pokud možno sněhobílou barvu, používají na posypání povrchu bochníku místo pšeničné mouky, jemnou mouku rýžovou, která je odolnější vůči přepálení při vyšších teplotách.

      • Inka:

        V souvislosti s uvedením odkazu na španělské stránky paní Evy, vyvstaly opakované dotazy na tzv. „silnou mouku“, která je v některých recepturách zmiňována (a dodala bych, že paní Eva se sílou mouky pracuje poměrně rozumně).

        Kdo má knihu Domácí pekař, může si najít kapitolu, ve které jsou v kostce shrnuty jednotlivé typy mouky včetně pojmů „slabá“ vs. „silná“

        Na českém trhu je v maloobchodním balení tzv. „silná mouka“ zakamuflovaná pod názvem „mouka na pizzu“ – v kilovkách distribuuje Ramill nebo lze např, v Kaufu koupit značku „Mouka z Větrovan“ – mouka na pizzu za 17 Kč.

        Síla mouky je dána obsahem lepku (rostlinné bílkoviny) a zároveň i jeho kvalitou. Zdaleka ne vždy a pro všechno se hodí vysloveně vysokolepkové mouky = silné mouky, jedná se spíš o specifičtější produkty, těsto je velmi pružné, váže víc vody, ale také potřebuje víc času – typicky se používá v italské pekařině při výrobě určitých typů těst s dlouho dobou kynutí a relativně krátkým zpracováním = nejčastěji při výrobě tzv. BIGA, která se následně používá k výrobě určitých odnoží pizzy nebo ciabatty, ale také se menšinově přidává do sladkého pečiva panettone či pandora – podstatné je, že po vykynutí oba druhy pečiva tvoří „vysoké“ útvary, musí si při pečení zachovat tvar a navíc se musí v těstě udržet poměrně velký podíl másla, rozinek a kandovaného ovoce. Rovněž se s přídavkem určitého množství můžeme setkat u italské varianty smaženého těsta ve stylu „koblih“, které jsou trochu jiné, než české. Má to však svoje zákonitosti a nějaké meze, včetně určitých výrobních postupů, kdy nelze jen tak bezhlavě vytrhnout si jenom to, co se nám právě hodí.

        V obecnějších rovinách se vysokolepková mouka krom Bigy – potažmo určitých typů těst na výrobu pizzy a určitých bílých italských chlebů + přídavku do některých druhů sladkého pečiva, používají ve světové pekařině i při výrobě hamburgerových žemlí, hamburgerových briošek, některého francouzského pečiva, v rozumné míře se mohou přidávat smažených koblihových těst, do některých typů croissantů a plundrovaných těst. U nás se vysokolepková mouka používá např. při výrobě listového těsta.
        Při našich kulturních zvyklostech jsou pro výrobu domácího koblihového těsta odladěny postupy s použitím polohrubé mouky, které jsou vysoce funkční. Vyrobíme tak velmi chutné koblížky příjemné „ukousnutelnosti“ – křehkosti, jestli se to tak u koblih dá nazvat. Prostou 100 % substituci ultra silnou italskou moukou, by se mohlo stát, že bychom se sice dopracovali ke koblížku tvaru dokonalé koule, se kterou by se ovšem s úspěchem dalo i driblovat.

        Naproti tomu existuje „slabá mouka“ s nízkým obsahem lepku a jeho nižší kvalitou, která je vhodná především na výrobu oplatkových těst, sušenek, krekrů = vysoký obsah lepku je na škodu, musí to být křehké a musí to „křupat“ a ne být tvrdé a tuhé zároveň. V Itálii se slabší mouka využívá i při výrobě v ČR tolik populárních tyčinek GRISSINI. Slabší mouka se používá při výrobě křehkých a lineckých těst.

        U silné mouky se lze zejména u italských mouk setkat s označením Manitoba – někdy bývá považováno za synonymum silné mouky, což není až tak přesné, navíc není Manitoba jako Manitoba. Jedná se o mouky vyrobené z určitého typu pšenice pstované v chladných oblastech Kanady, s jedním z nejvyšších podílů kvalitního lepku. To sice ano, ale neznamená to, že je to nějaká „nadmouka“, kterou se vše vyřeší. Navíc, když se nepoužije vhodným způsobem. Zdaleka nejsou tyto mouky vhodné na všechno, ani v Italské profi pekařině se nesypou do všeho, což bohužel v Čechách někteří, kteří si mouku zakoupili v Makru, případně někde na netu, nezřídka dělají. Třeba do takového chleba Šumava fakt Manitoba nepatří. Má smysl o jejím použití uvažovat při výrobě některých specifických těst „con Biga“, za přepokladu, že respektujeme celkovou recepturu včetně výrobního postupu – teploty vstupních surovin a způsob a dobu hnětení nevyjímaje, ale do tradičního českého pečiva odladěného na našich moukách, opravdu ne.

        Síla mouky se značí písmenem W => čím vyšší číslo, tím větší síla = vyšší obsah lepku. V Itálii je hodnota W obvykle uváděna na obalu mouky. Určitou orientací může být hodnota celkového obsahu bílkovin, která se ale automaticky nerovná hodnotě lepku, ani nesouvisí s jeho kvalitou.

        Navíc „jen“ mouka celý proces nespasí – v profi výrobě se také bedlivě sleduje teplota vstupních surovin, teplota ve výrobní místnosti, teplota bigy, teplota těsta během celého výrobního procesu – na základě tzv. „základního čísla“ se stanovuje teplota přidávané vody, zejména při výrobě bigy, ve Francii při výrobě poliše… přiblížení se k profi výsledkům je mnohem komplexnější záležitost, které nám ne zrovna nejlevnější Manitoba nijak nezaručí. Krom toho se dnes mnohem častěji setkáme u průmyslové výroby s tzv. přímou výrobou (ne přes bigu), při které se používá ne tak silná mouka, vyšší dávka droždí a krátká doba kynutí – normálně se tak v Itálii vyrábí určité typy pizzy i chlebů ciabatta, a není na tom nic špatného. Tradiční způsoby výroby jsou praktikovány spíš v malých provozovnách s vysokým podílem ruční práce.

        Vzorec pro výpočet teploty přidávané vody:
        Biga
        – základní číslo bývá nejčastěji 55 (někdy až 58)
        – teplota mouky by neměla být třeba +3°C, nýbrž by se měla přibližovat teplotě v místnosti

        teplota přidané vody = 55 – (teplota mouky + teplota ve výrobní místnosti)

        Poolish
        – základní číslo = 70
        teplota přidané vody = 70 – (teplota mouky + teplota ve výrobní místnosti)

        ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
        ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
        Koho by zajímaly užitečné studijní materiály z italské pekařiny:

        – přednáška o italské výrobě chleba v kostce – síla mouky, hezké grafické vyvedení tuhosti / houževnatosti těsta x řídké těsto – jak se chová v bochníku, jak to dopadne ve formě, tažení válečku z kousku těsta…
        https://iaassassari.files.wordpress.com/2012/07/panificazione.pdf

        ,,,,,,,,,,
        – výroba bigy na pizzu – mají aplikaci na výpočet teploty vody a spol. – nádoba na zrání bigy se vytírá olejem (platí i pro ciabattu), aby biga mohla růst a nelepila se na stěny … atd., atd., atd + článek o síle italských mouk + proč používat slad a ne cukr…
        https://www.masterbiga.cloud/news.html

        ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
        – profi výroba ciabatty + v sekci Blog – Ricetta jsou uvedeny i recepty na pizzu jak kulatou / taženou, tak „na plech“+ další pečivo v profi kvalitě vyráběné tradičním způsobem (jedná se o stránky výrobce mouky) – doporučuji shlédnout inkriminovaná videa
        https://www.mulinopadano.it/blog/ricette/ricetta-pane-ciabatta-metodo-biga/
        ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
        – další profi výroba ciabbaty jiné poměry surovin, jiná značka mouky, navíc se biga oživuje jen vodou, cukrem a droždím + sůl, nepřidává se už mouka; ciabattu stáčí, což je poněkud méně časté
        https://www.tripluca.com/paesi/europa/italia/la-ciabatta/

        ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
        ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
        Studijní materiály z francouzské pekařiny:

        – vřele doporučuji si stránky pročíst celé, nejen receptury – velice hezky je popsaná výroba těsta včetně typů fermentací a typů poolish )podle podílu použité vody z celkové receptury)– který je vhodný pro výrobu baget, který je vhodný pro biošky, croissanty a spol. (vídeňský); dále jsou velmi nosná kapitola o hnětení – velmi dobře je na obrázku vidět, k jakým výsledkům se dopracujeme špatnou metodou hnětení (otáčky, doba, použitý nástroj), což platí zemnéna pro domácí hnětače – urychlování vysokou rychlostí opravdu ne. No a v neposlední řadě je zde naznačeno i několik metod tvarování a nařezávání pečiva
        http://technomitron.aainb.com

        http://technomitron.aainb.com/plan/
        ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

        Krom poolish se u francouzského pečiva můžeme setkat s „Pâte Fermentée Viennoise“
        – přidává se do těst typu viennoise = croissanty, briošky, viennoise chléb – prostě pečivo „do sladka“
        – jedná se tužší těsto zrající v chladu při 4°C+
        – krom mouky, vody a droždí se také přidává cukr, sůl a malé množství másla
        – v lednici při teplotě do +4°C vydrží cca 4 dny
        – osobně mi lépe vyhovuje vyzrálé až po 24 hodinách, ale to si každý misí odladit sám

        200 g chlebové mouky pšeničné (nebo obyč. hladké)
        120 g vody
        4 g soli
        6 g čerstvého droždí (nebo 3 g sušeného)
        10 g cukru
        15 g másla

        pokud máme hnětač (ale lze vařečkou + ručně):
        – 4 min. / rychlost = 1
        – 6 min. / rychlost = 2

        Profi receptury na francouzské chleby a drobné pečivo; pracuje se v nich i s teplotou přidané vody – je uvedeno základní číslo důležité pro následný výpočet + narazíme zde i na přídavek „Pâte Fermentée Viennoise“; velmi chutný francouzký tousťák = Pain de mie:

        http://techno.boulangerie.free.fr/04-Cours/06-TechniquesMaterielProfessionnel/01-EtapesPanif/01-DocsOrga/01-Recettes/toutes%20les%20recettes%20CAP%20PDF.pdf

        • Inka:

          U výroby Pâte Fermentée Viennoise mi to trochu ujelo = vynechala jsem minimální dobu zrání v lednici při +4°C => minimálně 12 hodin; potom dává smysl i osobní zkušenost se zralostí spíš 24 hodin

        • Inka:

          Ti co pasou po recepturách – zde ke stažení dokument s „echt“ pravými výrobními postupy na sladké francouzské pečivo (sladké chleby, croissanty, briošky a spol.), stejně z toho většina technologií vychází :)
          https://levainbio.com/flcb/files/METHODES_2a.pdf

          Nechci to sem všechno hrnout radlicí, ještě kdo rád peče i věci méně obvyklé, zde ke stažení takový „náznakový“ inspirační dokument = je nutné při výrobě zapojit zdravý selský rozum:
          https://recettes-moulins-bourgeois.com/wp-content/uploads/livrets/livret-fetes-2012-13.pdf

        • Inka:

          Ukázalo se, že se na stránkách masterbiga.cloud nedá jednoduše prokliknout na stěžejní stránku, o které jsem se mylně domnívala, že se na ní dá dostat úplně normálně :) … nevím no, vždycky se někam napojím, a pak už to nikdo jiný neobjeví.
          Stránka s konstrukcí výpočtu je zde: https://www.masterbiga.cloud/guidaIT.html

          Kdyby se to někomu nedařilo, lze zadat do googlu: masterbiga.cloud tecnica (it)
          ,,,,,

          Na základě soukromých dotazů bych pro ty, kteří se o výrobě BIGY chtějí dozvědět něco podrobnějšího, doporučila stránku s velmi dobrým shrnutím – jak zacházet s teplotami => jak postupovat při výrobě v zimě x v létě – v první fázi nechat bigu zrát v lednici při +4 °C, vhodné množství vody, pH bigy… atp.: https://www.pastamadrelover.it/biga-metodo-indiretto-in-panificazione/

          ,,,,,,,,,,
          ,,,,,,,,,,
          Nějak se to všechno nabaluje jak sněhová koule. Připutovaly dotazy na klasik české koblížky z polohrubé mouky – můžu recept samozřejmě napsat pod články o koblihách, i když s domnívám, že se nijak zásadně nebude lišit. Nesmrtelný je např. uveden v kultovní knize „Kuchařka naší vesnice“, která za socíku vyšla v několika vydáních, ale recept na koblihy byl vždy stejný. To jistě možné je. Navíc se k tomu přidružují i dotazy na pravé americké DOUGHNUTS, které se mi kumulují už dlouhodobě – tak není problém napsat výrobní postupy kopírující profi technologie či cukrárenské receptury pro profi cukrárny, kavárny a koblihárny, které mám převedené do domácích poměrů (normální, kakaové, kávové…), ale aby to mělo vůbec nějaký smysl, je nutné udělat si alespoň základní průzkum, co s tím ti jedinci v českých vodách netu dělají – stížnosti ve smylu, že jsou to jen špatné české koblihy s dírou, hned to ztvrdne, od měkkosti pravých doughnutů jsou na míle vzdálené … a k tomu polevy jsou kapitola sama pro sebe. Musím holt nejdřív zjistit, kde má čmelák žihadlo :). Co jsem se namátkou dívala do vyhledávače – vyběhl na mě recept, kde autor doslova uvádí: „droždí zalijeme horkou vodou“ – tam je to zrovna jasné, kvasnice jsou kaput. Někdo prostě vzal hobby recepturu z amerického netu aniž by jí sám vyzkoušel, a přeložil „warm water“ jako „horká voda“. Tak až se dopátrám nějaké příčiny nezdarů výrob Homerovi lahůdky, podám zprávu v sekci „Koblihy“.

  • Simona:

    Dobrý den. Peču pravidelně žitný chléb (pouze z celozrnné jemné žitné mouky) a nyní jsem si koupila ošatku na kynutí těsta. Problém je, že těsto nelze vyklopit z ošatky, třebaže jsem ji poctivě vysypala také žitnou moukou a poté i trochu škrobovou moukou. Těsto v ošatce pěkně vykyne, ale vyklopí se část a těsto „spadne“. Když jsem pekla chléb kde byla i pšeničná hladká mouka, problém nenastal. Já bych ale ráda pekla chléb jen ze žitné mouky. Poradíte mi prosím? Děkuji moc.

    • Inka:

      Dobrý den Simono.
      Marná sláva, žito není pšenice. S tím se holt nic dělat nedá. Ne nadarmo se napříč historií a různými kulturami pekly kvašené celožitné chleby častěji ve formách.

      Pes je zakopán právě v rozdílnosti pšeničných a žitných zrn. Pšenice obsahuje vyšší podíl bílkovin, navíc jsou oproti bílkovinám v žitu trochu jiné – mají jinou strukturu (prostorové uspořádání molekul) – hodně zjednodušeně řečeno to, co je u pšenice nazýváno „lepkem“, nám při výrobě těsta / při jeho hnětení vytváří jakýsi velmi elastický a tažný gel s prostorovou sítí => proto je těsto z pšenice krásně tvárné a nelepí se.
      Toto u žita bohužel není. Ne že by žito neobsahovalo žádné bílkoviny, to ano, obsahuje, ale v komplotu s dalšími složkami z řad polysacharidů se chovají jinak, podstatné jsou právě škroby, které v těstě bobtnají – ve výsledku dochází k vzniku koloidního roztoku s určitou viskozitou, nikoliv ke vzniku lepku, jako u pšeničných těst. Jinými slovy: matlá se to, patlá se to, maže se to… Přirozeně z podstaty věci není možné, aby bylo 100 % žitné těsto stejně elastické a tažné obdobně jako pšeničné, případně těsto pšenično-žitné. A tím se patrně vysvětluje i nemožnost vyklopení 100 % žitného těsta z ošatky, posypání škrobem může být docela kontraproduktivní. Lepí se to … rve se to … nakonec se to při pokusu o vyklopení urve úplně … nějakou elasticitu razance žvýkačky od „koloidního roztoku“ nemůžeme vyžadovat.

      Pokud se použije těsto – respektive receptura, která je určená na výrobu chleba „cihla“ = do formy, které je řidší (+ další momenty), je vysoce pravděpodobné, že se manévr vyklopení nebude dařit. I tak je to z čistě žitného těsta vždy horší. Chléb s podílem pšenice nám leccos odpustí, žitný ne.

      Funkční recept je uveden zde na stránkách (Český chléb 100% žitný), případně v knize Domácí Pekař na str.142.

      Otázka je, zda by nebylo i tak lepší ošatku vysypat pšeničnou moukou.

      .
      Zaznamenala jsem, že hobbíci touží po 100 % žitných chlebech z ošatky ……….. moc nerozumím té motivaci …… v reálu právě přidávají větší množství žitné mouky do receptur „do formy“, bochník formují jen tím, že ho prostě splácnou do požadovaného útvaru, o nějakém stáčení nemůže být ani řeč, no a útvar obvykle na povrchu mastí a zhusta posypávají semeny či hrubě drceným vším možným. Ale pokud jim chléb vyhovuje, proč by nemohli, nechci tento počin úplně dehonestovat.

      Vzor patrně mnozí hledají v profesionálně pekárensky vyráběných 100% žitných chlebech ve tvaru nádherných souměrných bochníků. To ano, jenomže :) …….
      Domácí chléb bude vždy trochu jiný. U profi výroby se při výrobě 100 % žitných chlebů používají tzv. „stabilizátory“, které nepříznivé vlastnosti žitného chlebového těsta zmírňují. Dnes se ani nejedná o nějaká „zlá Éčka“, jak se mnozí domnívají. V moderní pekařině se používají enzymy – nejčastěji produkty mikroorganizmů. Není na tom nic špatného ani škodlivého. V ČR vyrábí třeba společnost IREKS
      Nechci sem vkládat přímo linky na dokumenty, ale stačí si do vyhledávače: „prospekt_rg_stabil_2016_A4_72dpi_424510.pdf“ nebo „02-2017-Pekarsky-recept.pdf“
      Na stránkách společnosti v sekci Receptury je víc dokumentů ke stažení, nejen na chleba – pro inspiraci

      • Inka:

        Proběhla u nás menší debata na téma žito kontra pšenice viz příspěvek uvedený výše. No… asi jsem to v příspěvku měla uvést – ve smyslu, že ač uvádím obsah bílkovin jak u pšenice, tak u žita, ale vzhledem k všeobecnému zcela rozostřenému povědomí o rostlinných bílkovinách obsažených v obilovinách a pojmu „lepek“, by si mohl někdo snadno „domyslet“, že žito je pro celiaka OK. Což rozhodně není, a domnívám se, že opravdový celiak to velmi dobře ví. Stejně tak ví, že pro něj není bezpečný ani ječmen – ječné slady nevyjímaje.

        U lidí stižených ránou osudu, kdy jim byla do vínku nadělena celiakie ( v populaci pod 2 %), problém s volbou vhodných potravin obvykle není, velmi si stravu hlídají a dobře vědí, co mohou a co ne. Bohužel do problematiky tzv. „hází vidle“ jedinci sdružující se na sociálních sítích, nezřídka v některých „vypečených skupinách“, kteří se nestydí bez jakékoliv erudice přesvědčivě tvrdit, že pšenici lze pro celiaka lehce nahradit žitnou moukou. To je kardinální nesmysl. Samozřejmě, že i žito bílkoviny obsahuje, i když se žitná mouka v těstě chová jinak oproti pšeničné mouce. Neznamená to však, že žito v zažívacím traktu člověka postiženého celiakií nic nezpůsobí – není to pravda.

        Pro zdravého člověka jsou bílkoviny přijímané v potravě z obilovin neškodné. Substituce pšenice žitem následkem děsení se obsahu bílkovin, potažmo lepku, z důvodu neexistující škodlivosti je až úsměvná. Asi jako když někdo nejí hrušky, protože mají moc cukru, ale zato ve velkém konzumuje jablka, protože se domnívá, že v nich tolik cukru není – no :) … je ho tam o fous míň, ale nijak zásadně. Stěžejní je, že hrušky neobsahují tolik kyselin jako jablka, ale že by v sobě měly 10x víc cukrů… to opravdu ne. Takže si tím dotyčný moc nepomůže.

        U žita je jistým bonusem obsah určitého podílu nestravitelných polysacharidů, které jsou souhrnně řazeny mezi tzv. „vlákninu“. Má tudíž do určité míry schopnost podílet se na „protažení střívek“ bez obstrukcí, což je fajn, ale taková celozrnná mouka z pšenice také dokáže své…

        Závěr:
        Pokud někdo odmítá používat pšeničnou mouku z důvodu obsahu pšeničných bílkovin (lepku) bez toho, že trpí celiakií nebo velmi vzácnou alergíí zrovna na pšenici, je zcela nesmyslné používat žito (a ječmen), protože inkriminované bílkoviny obsahují také => nemá to žádnou logiku, natož opodstatnění.
        Kdo jde po vláknině, a nedaří se mu vyrobit čistě žitný chléb v ošatce, klidně může vyrábět chléb žitno-pšeničný s podílem cca 20 % pšeničné mouky chlebové, konzistenci těsta to jednoznačně prospěje, výslednému chlebíku též. A nijak negativně se to na člověku neprojeví (tím myslím ani prudkým přibýváním na váze).

        Samozřejmě si konzumaci či nekonzumaci pšeničných produktů musí každý uvážit sám. Proti žitu osobně nic nemám, sama ho do pečiva používám, i do koblih přidávám trochu žitné mouky. Koblížky si udrží vláčnost o něco déle, ale má to svoje nějaké meze.

        Velice názorný článek pšenice x žito:
        https://www.celiak.cz/zito-a-bezlepkova-dieta-pri-celiakii

        Článek plně postihující nesmyslnou módu „no wheat“, která dělá otevřeně řečeno z mnoha lidí s prominutím pitomce – vznik, šíření, důsledky:
        https://www.institutmodernivyzivy.cz/myty-a-fakta-o-lepku/

  • Míša:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké mohou být příčiny nenakynutí těsta. Kvásek (žitný) mám založený, pěkně reaguje, bublinkuje, voní. Když udělám rozkvas na chleba (opět z žitné mouky), také krásně reaguje a roste, ale jakmile zadělám těsto (to již z pšeničné mouky), jako by se vše zastavilo. Nakynutí se koná úplně minimálně, zkoušela jsem kynout jak několik hodin v teple, tak pomalu přes noc v lednici i při běžné pokojové teplotě. Výsledný chleba je potom malý, splasklý, střídka je velmi hustá skoro bez pórů, kůrka tvrdá a chleba celkově velmi rychle tvrdne, nevydrží.

  • Nina:

    Mne praska chleb az po vytazeni z trouby, cely povrch pokryji drobne praskliny, jak se tomu da zabranit? Prikryvani nepomohlo

  • hekou70:

    Dobry deň,chcem sa opytať neviete prečo sa mi toto stalo pri pečení kváskového chleba.Používam žitný kvas miešam múku v pomere 1:1 celozrnnú žitnú a celozrnnú špaldovú, pridávam 100g pohankovej múky mleté orechy, slnečnicu,lnené semienka už opakovane sa podaril vynikajúci chlebík.Ale na posledy sa mi okraje cesta udržali hore /cca 3cm kruh/a prepadol sa stred chlebovej hmoty.Ešte sa mi to nestalo ,pečiem 30min.zakryte pri teplote 220stupnov,dalej 30min. už odkryte pri teplote 200stupnov,dalšich 20min pri teplote 150stupňov.Tento postup pečenia používam opakovene a až doterz bol výsledok OK.Dakujem za radu.Helen K

    • Kolemjdoucí:

      Pokud je trouba v pořádku, je těsto už překynuté. Vyleze z toho tzv. „ušák“. Zkuste jej dávat do trouby o něco dříve.

  • Nika:

    Ahoj lidicky,

    prosim o radu. Jiz nekolik let peceme uspesne zitny, kvaskovy chleb, ktery je radost pro oci i pro nasich zakazniku briska…Peceme vetsinou cca okolo 50 chlebu, do pece se vejde v jedne varce 22 chlebu. Snazime se vzdy pec dukladne vytopit. Bohuzel se nam vsak nekdy stava, ze chleb uprostred praskne, coz zjistime az kdyz se rozkroji na pul. Nestava se to v kazde varce. Muzete nam poradit, kde je chyba a co s tim delat?

    Dekuji
    Nika

    prikladam fotok snad se vam podari otevrit

    https://scontent.xx.fbcdn.net/v/t1.15752-0/p280x280/44153186_382042835683451_2500015293800120320_n.jpg?_nc_cat=105&_nc_ad=z-m&_nc_cid=0&_nc_ht=scontent.xx&oh=f3af1fe03489bbef2ec816fdf32d4c8d&oe=5C53A349

  • Jana:

    Dobrý večer, moc prosím o radu.

    Mám problém s kváskem. Ztekucuje mi těsto na chleba a zhutňuje chleba.
    Kváskový chleba peču několikrát týdně asi pátým rokem, nejsem úplný začátečník. Chleba mívám výborný.

    Kvásek jsem zakládala sama, je teda asi pět let starý. Kvásek rozkvasím a pak schovám asi dvě lžíce do ledničky, kde čeká na další použití.
    První problém začal někdy v srpnu, kvásek jsem vyhodila a kamarádka my poslala „zdravý“ kvásek, má ho ode mne, takže se vlastně vrátil domu. Další problém před vánoci, opět jsem kvásek vyhodila a pořídila funkční (opět se vrátil domu můj) a teď je zas přibližně každý druhý chleba nepovedený.
    Poznám, že chleba bude nedobrý, protože těsto je sražené (cuckaté) a tekuté, vysloveně mi zteče z hnětací metly. zatímco normálně musím těsto dostat dolu stěrkou.
    Napadá vás kde je chyba? Co kvásku vadí?
    Nerada bych pokazila i nový kvásek (zítra bude mít premiéru, tak jsem zvědavá).
    Omlazení kvásku jsem zkoušela a nefunguje.

    Děkuji za odpověď. Jana

    • Pavel:

      Hezký den, Jano. Já mohu přidat svou zkušenost.
      Pekl jsem chleba asi pět let a s velkým úspěchem. Přestěhoval jsem se a od té doby se kvásku nedaří. Můj „chcípnul“ brzy, zkoušel jsem koupený z pekařství, pak od paní co léta peče bio chleba. Vždycky mi buď překvasil a zoctovatěl, nebo zasmrádnul. Myslel jsem si už, že jsem zkušeným pekařem, ale … Používám tu samou mouku z toho samého mlýna, zkoušel jsem i jinou. Když je kvásek dobrý, nezáleží tolik na mouce, ale ta má u mně vliv na jakost kvásku.
      Myslím si, že to může být takto: Kvásek obsahuje kvasinky určitého druhu, které vytvářejí kyselé prostředí, které je dostatečně chrání před množením kvasinek druhu jiného. Asi se může stát, že se ze vzduchu, ledničky apod. dostane do kvásku jiná kultura nebo plíseň a ta změní strukturu a chuť kvásku. Záleží i na teplotě při které je ten daný druh nejaktivnější. Taky jsem na to měl termostat na ohřev přesnou teplotou.
      Když jsem pekl ještě s úspěchem, založil jsem si kvásek sám. Když mi náhodou chcípnul, zakládal jsem ho znovu a někdy napoprvé nevzešel a smrděl hned. Asi právě tím, že se rozmnožila nějaká nedobrá kultura. Ale napodruhé se vždy podařilo. Tak se mi to stalo několikrát. Cizí kvásky chcípaly pravidelně. A tak si myslím, že co prostředí, dům, kuchyně, to vlastní kvásek. A když cizí, tak „si musí zvyknout“ na nové prostředí. Je to živý organismus, kvasinky žijou a musí se tomu co je v jejich okolním vzduchu, prostředí bránit.
      Nevím, jestli neblábolím nesmysly, ale k jinému rozumnému vysvětlení jsem zatím nedošel.
      Dnes jsem si zase přinesl „cizí“ kvásek a tak uvidím, jestli se mi ho podaří udržet. Když ne, zase zkusím od základu svůj. A pak možná zase vytáhnu ten termostat. (Ještě ho mám schovanej.)
      Tak hodně štěstí ve vedení kvásku i pečení.

  • Lenka:

    zdravím, pročítala jsem si vady chleba, ale nenašla odpověď na můj problém, kváskový chleba, mám nadýchaný bez jakýchkoliv vad, prom jedné po vytažení z trouby a chládnutí klesá a někdy dost výrazně chládne na mřížce, mřížka je asi centimetr od kuchyňské desky, je možné že by se unikající pára odrážela od té desky a tím způsobila to klesání ? i když poklesne pořád je vláčný ale ztratí prostě objem na výšku nemáte nějakou radu čím by to mohlo být ? děkuji za odpověď s příjemný sobotní den :-)

    • PetrL:

      Dobrý den.
      Používáte-li elektrickou troubu s horkovzduchem, vyřeší to snížení všech teplot. U mne o 50 stupňů, mimo nahřívání plechu, ten minimálně na 250.
      Mějte se krásně

  • Katka:

    Dobry den, vratila jsem se zase k peceni z kvasku,ale stejny vysledek..chleba je nizky. :( Mouku si melu doma (zito,psenice,spalda) a kdyz delam chleba vyhradne z mnou umlete mouky,kyne hur. Nebo spis to chce um a know-how. Kdo pecete jen z namlete mouky,mohli byste prosim poradit? Nebo je potreba ji michat s bilou? :/ Dekuji!

    • Katka:

      Popripade me prosim nekam odkazat…je tady clanku o chlebu asi milion a potrebovala bych nejaky uplny zaklad asi. Chleba jsem delala podle jednoho receptu z knizky, ale asi je to trosku jine,kdyz se pece z domaci celozrnne mouky…?

      • Zdravím Katko. Recepty na této stránce jsou všechny z celozrnné, doma mleté mouky – mrkněte sem https://conovehonakopci.cz/stitky/domaci-chleb/ a potom také sem https://conovehonakopci.cz/2015/07/stale-nizky-chleba-co-s-tim/
        Napište prosím, jak je nízký, zda je sražený, či nikoli, ideálně, pokud byste měla fotku. Nízký chleba souvisí s více faktory – první) může být překynutý a to jak základní kynutí nebo i v ošatce, druhý) nekyne v ošatce, třetí) špatné nebo žádné stáčení chleba – pak různé teploty v troubě – napište více, jak vysoký je nakynutý, jestli klesne až při pečení atd. Z toho pak můžeme vyjít. Hezký den.

        • Katka:

          Klaro, moc vas zdravim. Fotila jsem si vse,jen nevim,kam mam vlozit? Staceni? Ja chleba pred vlozeni do osatky nekolikrat prehnula… Trouba 15min na 230, potom na 200. Krasne nakynuty dle meho nazoru,jen se v troube uz vubec nezvednul…

          • Katko, vložte kamkoli na netu, rajče, veřejný na fb, kdekoli a sem do komentáře vložte odkaz. Ideálně více fotek, kynutí, po pečení, rozkrojený. Vůbec nemáte zač, právě dodělávám v knížce vady chleba, je to podle mě fakt stěžejná kapitola a určitě mi i tyto dotazy pomůžou.

              • Katko, žádný strach, chleba je super, stačí vychytat pár věcí.
                1) máte krásný kvásek, hezky kvasí, velmi dobře funguje
                2) Máte doma mletou mouku? Přesáváte ji? Já bych podle fotky hotového bochníku skoro tipla, že dáváte vyloženě celozrnnou. Zkuste příště žitnou nechat celozrnnou a pšeničnou přesajte přes cedník, obyčejné síto, jen kvůli těm nejhrubším otrubám. Přesně tento http://www.celysvet.cz/skin/recepty/nh/recepty-nadobi-naradi-nacini-cednik.jpg – možná ale přesíváte

                3) Pokud děláte řidší, více hydratované těsto, je důležité, abyste ho během kynutí v míse tak 3-4x během kynutí tzv. přeložila – navlhčete si ruce olejem, těsto vezměte na jedné straně, vytáhněte nahoru a přeložte doprostřed. Takto postupujte po celém obvodu těsta v míse – minimálně však ze všech čtyř stran
                4) Pokud těsto následně po vyklopení z mísy pouze překládáte a nestáčíte do bochníku, dávejte švem dolů do ošatky a i při skládání je lépe těsto stočit na kuchyńské lince – trochu si ji pomoučněte, přeložit podélně, pak zprava i zleva a pak jemně rukou dorolovat šišku. Pak opatrvně vložit do ošatky.

                5) Nejdůležitější změnu u vás vidím v pečení. Tam dochází k tomu, proč je bochník nižší a kůrka není vypečená a křehká. Je třeba troubu skutečně velmi dobře vyhřát, vyhřejte více než na 230, určitě na 250. V troubě si nahřejte podložku a chléb sázejte na rozpálenou podložku (litinový tál, kámen, případně stačí i rozpálený plech). Chléb otočte na pomoučněné prkénko a pak vsaďte do rozpálené trouby na rozpálenou podložku a pak zapařte. Možná se mýlím, ale podle mě máte v troubě po celou dobu pečení vodu? Pokud ano, to určitě nedělejte. Troubu zapařte pouze hned po vložení chleba – buď přímo na dno trouby nebo si při rozehřívání trouby dejte na dno kastrůlek – bez vody, ten rozpalte a vodu chrstněte do něj. Ihned se musí vypařit. Po cca 2 min. troubu otevřete a kastrůlek vyndejte. To je naprosto zásadní. Teplotu stahujte tak po 15–20 min na cca 230 a postupně na 200 a tam dopékejte. Můžete během pečení k přikrýt alobalem.

                Pokud budete péci tímto způsobem a budete mít přesátou mouku od nejhrubších otrub, nebude kůra měkký a světlá, bude krásně vypečená a křupavá. Jestli jsem cokoli napsala nesrozumitelně, neváhejte se ptát, dorozvedu to :)

                • Katka:

                  Vy jste úžasná. :)
                  Jen dodám, jak jsem co měla nebo neměla…
                  1)za kvásek jsem ráda, mám od kamarádky, tak super, že funguje. Jen ho při zadělávání nemám vůbec řidký, jak jsem viděla na vašem videu pro začátečníky. :)
                  2) dávala jsem špaldu i žito přesáté, plus hladkou…tu zkusím příště teda vynechat a dám místo toho pšenici nebo špaldu. Do kvasu taky žitnou nepřesívat?
                  3)těsto nechávám kynout přes noc v lednici…to budu muset teda vymyslet nějak jinak, abych zvládla přeložit. No, časový management s dětma bude potřeba. :D
                  4)stáčení musím doladit.
                  5)to je určitě pravda.. trouba mi beztak vychladla. byla jsem tak vyjevená, že než jsem tam dala chleba (křivo), posunula ho, zašoupla, nalila vodu, teplota 100% hrozně moc klesla. Vodu jsem v troubě neměla. Jen nalila hrnek na plech – je důležité, jestli je voda teplá nebo studená? A na plech tím pádem nemusím dávat peč.papír, nic, že?

                  A na závěr… i když je vysoký jen asi 4cm, je výýýborný. A kůrka křupe. ;) Děkuju moooc!

                  • Katko, prima, já bych osobně dávala do kvasu vždy celozrnnou žitnou nepřesátou. Část hladké mouky klidně pro začátek zachovávejte a ubírejte až postupně, hladká rozhodně spíše pomůže výšce i konzistenci a postupně si vychytáte vše ostatní a můžete ji vyměnit. Špalda i pšenice jsou prima, jen špalda je malinko jiné konzistence a dělá i trochu jiný chleba, zkuste někdy bez špaldy, jen celozrnnou pšenici a hladkou a žitnou a pak jindy se špaldou, uvídíte rozdíly.

                    Chladové kynutí není vůbec problém, jen by to chtělo fakt podpořit trochu lepek tím překládáním. Pokud nebudete mít tolik času, mrkněte na http://www.maskrtnica.cz k Julce, která peče především chladově kynuté chleby a tam se můžete báječně inspirovat v harmonogramu. Lze vyměnit časy kynutí, můžete v míse nechávat kynout kratší dobu s přeložením, třeba 2–4 hodiny k večeru a pak na noc už stočit chléb do ošatky a dát do lednice a ten už nepřekládáte. Pokud ho dáte do ošatky a budete ho mít takto hydratovaný, řídký, tak doporučuju použít do ošatky ještě pomoučněné plátno a dávat chléb na něj. Ráno už jen překlopíte na podložku a do vyhřáté trouby.

                    Co se týká trouby, ano, není třeba papír, fakt horká podložka a trochu tu teplotu osolit .).

                    ať se daří!

                    • Katka:

                      Klari,tak jsem u faze prvniho prekladani…nevim teda, ale nejde mluvit o „vytazeni“ testa,protoze kdyz se o to pokusim, trha se.. tak jsem to nejak poprehybala nekolikrat doprostred,ale je to desne mazlave. Pomohlo by vicr mouky? Je to reseni? Dekuju…

                    • Katko, nezoufat, je to v pohodě. Určitě ne více mouky při překládání, to už je pozdě. Příště zkuste při hnětení přidat malinko víc, ale hlavně, víc nechat vyhníst. Třeba na tři minuty na jedničku a pak dvě minuty na dvojku. Pokud ručně, tak třeba i 15–20 min. Nebude to úplně vláčné- záleží na hydrataci, ale to nevadí, od toho je právě překládání.

                      A nyní teda – toto je v pohodě. Naolejujte si ruce olejem, fakt aby byly mazlavé a překládejte tak, jak to děláte. Za půl hodiny znovu, pak zase, pak zase, než půjdete spát. Třetí překládání už bude mnohem lepší, těsto bude kompaktnější.

                    • Katko, ještě přidávám dnešní chladový chléb. Mám ho v gastronádobě v polysyrenovém boxu s namraženými manžetami – nemám lednici. Kyne v cca 12 °C od cca 12 h. Nyní je v tomto stavu, překládala jsem od těch 12 cca 4x. Asi za hodinku už půjde do ošatky, kde bude kynout v chladu do rána. Je to 50 % žitná, 40 % pšeničná (obě celozrnné, pšeničná přesátá, obě doma mleté), 10 % hladká. https://conovehonakopci.cz/wp-content/uploads/2017/05/IMG_38982.jpg

          • Katka:

            Ted jsem se na jakemsi videu divala na to staceni a ja mam to testo asi moc ridke nebo co…vubec bych s nim takto pracovat nemohla. To bych mela vic testa na sobe ned na vale…takze vsechno zle. :D

  • Zuzuliiienka:

    Dobrý den, prosím pěkně mám prosbu…peču 100% žitný chléb a když ho peču z kupované mouky, tak je dobrý, ale když ho peču z mouky doma namletè, tak je hořký. Nevíte prosím vás čím by to mohlo být? Děkuji za odpověď.

    • Pekař:

      Kupovaná mouka neobsahuje klíčky. (klíčky obsahují cukry a tuky- tím by se mouka dříve kazila)Tím vaše domácí mouka obsahuje více cukru, který se pečením přemění na karamel a ten poté zhořkne. Teda snad to tak je (ten problém)
      Zkuste – péci kratší dobu
      – domácí mouku, nechat týden i více, po mletí vyzrát
      – nebo míchat s kupovanou moukou poměr 50:50 – je stále hořký?
      Doufám že Vám to pomohlo.

      • Zuzuliiienka:

        Dobrý den, děkuji mnohokráte za odpověď, už jsem ani nedoufala :-) chleba jsem pekla hned po namletí mouky, tak zkusím nechat vydýchat. A také vyzkoušîm půl na půl. Od té doby jsem ho pekla jen z kupované mouky. Ještě jednou děkuji.

      • hanah:

        Jeeej, moc děkuji. To jsem nevěděla, že čerstvě namletá mouka musí také „zrát“.
        Děkuji!

  • rettigova:

    Nevím, kam se mám zařadit s dotazem, snad mne najdete.Pečou z kvásku, celozrnné mouky žito-pšeničný a po několika letech pokusů jsem se ustálila na verzi:vrčer rozdělám odloženy kousek těsta z posledního pečení, než jdu spát rozkvasím už v mise klásek scelym množstvím žitné mouky. Ráno dodělám těsto, které salám dost řidší, či spíš zřídne samo a vyliju-vyklopím je do formy hranaty chlebíček. Nechám nakynout a pak už běžně pečou.Chleba je mechovity vláčny, kůrka křupavá, dobře se krájí na kráječi a na chuť je jen málo nakyslý a hodně voní. Je to nějaká ostuda či nedostatek, že nekynu v ošatce- i když i to umím, aletoto se mi zdá jednodušší na pečení 2x týdně.děkuji za odpověď Jitka

    • Hezkou neděli. Vůbec bych se s tím netrápila. Tomuto u nás říkáme rychlý chléb a pečeme ho velmi často. Zkuste si jednou připravit dvě várky těsta a z jedné upečte tradičně ve formě a jednu nechte nejprve kynout v míse pak v ošatce a upečte jako bochník. Uvidíte ten obrovský rozdíl, je to zcela jiný chléb. Každému chutná opravdu něco jiného a i jeden člověk jednou volí raději to a podruhé ono. Takže rozhodně ne ostuda, spíš škoda, nepřijít na chuť i jinému chlebu, ale je to čistě osobní volba, netrápila bych se tím.

      Jen teda, jak píšete, jeden dotaz – necháváte kousek těsta od minule, necháváte jen kvas nebo opravdu kousek těsta, které obsahuje i sůl? Pokud ano, toto bych určitě změnila, ale to až napíšete. Krásný den!

      • rettigova:

        Ano, nechávám celý „nátěstek“i se solí. Tak to říkával maminka. Vím, že sůl vadí kvasinkám, alemikrobum? Jsem moc zvědavá, proč to nemá být. Děkuji za vysvětlení

    • mirek:

      zadělal jsem kvásek jako vždy ale poprvé z celozrnné žitné bio (mleté na kameni) po 2 dnech kvas strašně zapáchal a další den smrděl jako zvratky, zcela to nechápu, myslel jsem si bláhově že to už umím , napekl jsem před tím desítky povedeného chleba ale nyní jsem zrazen, raději bych si kvas někde kupoval kdo by poradil kde koupit ten opravdu profi vyvážený 100% vhodný ne-kyselý, kvas který splnuje všechny pekařské směrnice.

  • Honza:

    Zdravím,
    díky za tenhle chlebový troubleshooting. Mám následující problém, který tu myslím chybí. Chleba je krásný, vysoký s pravidelnou střídkou (podobný tomu na prvním obrázku tady), nepraská ale je hodně tuhý. Střídka je krásně vláčná s pravidelnými bublinami, ale je strašně hutná a poměrně rychle tvrdne (chleba uchovávám v plátnu v chlebovce). Potřeboval bych docílit nadýchanějšího chleba s měkčí střídkou. Jak na to?
    Můj recept:
    300g kvásku (připravený 12hod předem z inokula, 150g mouky a 150ml vody)
    350g hladké pšeničné mouky
    150ml vody
    sůl, kmín
    Vypracuji těsto, nechám kynout v míse (2h, 40°C), zpracuji překládáním s malým přídavkem další hladké mouky (jen aby se to nelepilo k válu), nechám kynout v ošatce (1,5h, 40°C), peču s připařováním (nejdřív 10min na 230°C, pak 30min na 190°C).

    Díky

    • Kolemjdouci:

      Kvásek je žitný nebo pšeničný? Zkuste první dobu kynutí zkrátit na cca 30 minut a tu druhou dát cca 1-1,5 hod. Pokud je střída hutná, tuhá, dejte do těsta více vody, aby bylo řidčí, nebo tam nezapracovávejte při válení tolik mouky…

      • Honza:

        Kvásek je žitný. Když tam dám víc vody, tak se těsto lepí a často se přilepí k ošatce (i když je důkladně vysypaná moukou). Ale zkusím s tím ještě laborovat.

        • Kolemjdouci:

          Pokud se chytá k ošatce, dobře těsto před vložením omoučete a ošatku vysypávejte žitnou moukou.

          • Martin:

            vysypavam hladkou kukuricnou, je bezlepku a krasne separuje lepkove testo od osatky.

            • Pekař:

              Přidej chlebovou pšeničnou mouku a né hladkou. A po vypracování těsta nech odležet cca 15 min. Sválej na bochník dej do ošatky a nech kynout. Po 3/4 kynutí vyklopit na plech a nechat dokynout, potom péct.

    • Kolemjdouci:

      …a teplotu můžete pak snížit až k 160-170°C a trochu natáhnout čas.

    • Já bych se také přikláněla k vyšší hydrataci. Máte podle vašeho receptu 50% a pokud je pšeničný, pojme klidně 60, pokud je navíc kvásek celozrnný žitný, i více. Zkuste přidat vodu a řádně ji zapracovat, případně těsto i při kynutí přložit. Případně pak napište, jak to dopadlo, díky.

    • irena:

      Těsto se nepřilepí, když do ošatky dáte utěrku posypanou bramborovým škrobem. Obyčejný kváskový chléb peču podle video receptu na you tube. Je tam praktický postup na založení kvásku a následně pečení chleba. Je to pod názvem DOMÁCÍ CHLÉB KONZUMNÍ- Kalupinka 74

  • pEČETE TU PROSÍM NĚKDO CHLEBA kváskový bezlepkový?

  • LIdka:

    Dobrý den.
    Mám prosím dotaz jestli tu někdo pečete chleba KVÁSKOVÝ BEZLEPkOVÝ. Potřebovala bych poradit z pečením. Děkuji Lidka

  • Ludwig:

    Rad bych se poradil s dalsimi domacimi pekari.
    Chleb uz pecu delsi dobu a tak uz to mam celkem vychytane a nejake vady (krome obcasneho mensiho podelneho prasknuti, nebot byl malo vykynuty) se temer nevyskytuji.
    V posledni dobe experimetuji se sladem. Dostal jsem v pivovaru 2 kg sladu a tak jej ruzne pridavam do vseho mozneho i nemozneho :-) muj TIP: Velmi dobre se da pomlet v tristivem mlynku na kavu! Dokonce velmi najemno. Neni treba mit mlynek na obili ktery ja nemam.
    Zjistil jsem zajimavou vec: Pridani sladu do chleba, i ve velmi malem mnozstvi, tedy zcela presne 125 ml sladu (deci a ctvrt nemam tak presnou vahu, odhaduji to na asi 100 gramu..) na celkem 2kilovy chleba spusobuje zmenu konzistence stridky.

    Kdyz je slad namlet najemno, spusobuje to takovou VELMI lepivou stridku. Hrubeji namlety uz je vhodnejsi, ale i tak je chleba pri krajeni mhohem vice drobivejsi nez normalne (tedy beze sladu)
    Ony to nejsou ani takove klasicke drobky, ale spis zmolky od noze kterym ho krajim pouzivam ostry NE ZUBATY nuz s rovnym ostrim. Vim, ze mnozi lide pouzivaji na krajeni peciva ty pilkovite zubate noze, ja ne, nesnasim tento typ nozu.

    Jeste podotknu, ze muj normalni chleba vubec neni drobivy.. Pomer davam zhruba 50% celozrnne zitne, 30% psenicne T 1050 a 20% celozrnne psenicne (grahamove)
    Setkal se uz nekdo z vas s timto fenomenem? Pokud ano, podelte se zde s vasimi poznatky. Dekuji.

    • markéta:

      ve sladu je velké množství enzymů (amyláz), které štěpí škroby na nižší cukry. Je dobré přidávat hospíše do bílého pečiva, aby se podpořila činnost kvasinek. Když se to přežene, efekt je jako u mouky z porostlého obilí.

      • Ludwig:

        Diky za odpoved, Marketo.
        Jen bych poprosil jeste o doplneni: Co je mysleno touto vetou: „efekt je jako u mouky z porostlého obilí“? Nerozumim tomu. Diky moc za objasneni.

  • Katka:

    Dobrý den,
    už druhý den se snažím udělat chléb bez kvásku. Mám to do receptu, ve kterém se z těsta udělají pirožky, které se naplní směsí a dají se upéct. V receptu bylo uvedeno, že je potřeba jen mouka (hrubá pokud možno), voda, sůl a lžíce olivového oleje. Poměr tam uveden nebyl, tak jsem to zkusila od oka. Dělala jsem těsto tak dlouho, až s ním bylo možné manipulovat, rozválet ho a udělat z něj pirožky. Jakmile jsem je pekla uvedených 20 minut, dala jsem je do trouby předehřáté na 180 stupňů, těsto bylo stále úplně bílé beze změny, nechala jsem to tedy v troubě déle. Nakonec asi hodinu. Vytáhla jsem pirožky úplně stejně bílé a navíc úplně tvrdé, skoro jako cihla, nedalo se do nich zapíchnout ani párátko. Byly na vyhození. Dnes jsem se o to pokusila znovu, těsto jsem udělala v poměru, který jsem našla na internetu, tedy 5 dílů mouky, 3 díly vody. Zase to zůstalo úplně bílé, na povrchu tvrdé, uvnitř měkčí. Nechápu, co se u tak jednoduché věci dá dělat špatně. Je tam nějaký postup přidávání surovin, aby to dopadlo líp? Jsem chlebový amatér a začínám docela ztrácet nervy, protože to všechno můžu vždy akorát vyhodit. Předem děkuji.
    S pozdravem Katka

    • Katko nevěšte hlavu, jetli je v receptu pouze voda, mouka, olej a sůl, je téměř nemožné z toho mít něco jiného, než máte vy. Pošlete prosím link na recept, nebo napište komplet recept co máte a mrknem na to.

      • Katka:

        Je to recept od britského šéfkuchaře. Bylo tam půl kila mouky (původně hladké, v jiných receptech na internetu byla zase hrubá), půl lžičky soli, lžíce olivového oleje a nakonec tam „dejte tolik vody, aby vzniklo hladké těsto“. Pak ho vyválejte na 2 mm široký plát, naplňte směsí a dejte do trouby předehřáté na 180 stupňů na 20-25 minut. Podobně se dělá čapátí, jestli víte, co to je. Taky v podstatě jen z mouky a vody, ale ty placky se, pokud vím, většinou smaží. Dnes jsem se pokusila dát tam o trochu vody víc, ale vznikla mi zase jen mazlavá koule, která se mi přilepila ke všemu, s čím přišla do styku, a nešlo s ní manipulovat. Kdybyste tady viděla moje kreace, asi byste se zasmála. Došla jsem k tomu, že nejlepší by asi bylo příště udělat klasické těsto s kláskem…

        • Katko chapati znám, ale tam je důležitý postup. Nesmaží se, ale pečou na plotně a nafukují se, což u vašeho receptu znemožní naplnění. Podle toho, co jste popsala netuším, co má vzniknout, podle mě vznikne vždy placka. Jediné, kdy by tomu bylo jinak, bylo by, pokud byste z těchto surovin správným postupem udělala listové těsto, ale to je postup jiný, než výše zmiňovaný. Zkuste dát link na originál receptu, píšete, že jich je po internetu více, aby bylo úplně jasné, o co jde.

    • Ludwig:

      Pirozky si delam casto. Jen s tim rozdilem, ze se vkladaji do varici vody a vari se. Nikdy by me nenapadlo je upect.. asi je tam neco spatne.
      Za me doporucim jen tohle> Nechat recept jak je ale NEPECT, jen UVARIT.. asi 5 MIN V OSOLENE VODE..

  • makarela:

    Tak jsem jeste chleba celej rozkrajela a neni az tak nepravidelne porovitej- takze problem je jen ta gumovitost… Prikladam obrazek. Prosim poradite?

    • Já vím, ale zkuste v tento moment ponechat starý a udělejte nový a pak zadělejte dva menší chleby, každý z jednoho kvásku, vše stejné a uvidíte. Ideálně, aby se oba vešly do trouby najednou.

  • makarela:

    Dobrý den,
    jdu k vám pro radu – nevíte prosím, co by mohlo způsobovat „pevnou“, gumovitou střídku u chleba? Vzhledově je chlebík pěkný, možná mohl ještě trošku nabýt…, uvnitř má bubliny – ale je pravda, že takový nepravidelnější – větší a pak plno drobnejch… Prostě bych chtěla mít střídku jak pápěříčko, ale nějak se to nedaří. Děkuji

    • Hezký den, osobně si myslím, že je to nejspíš kváskem. REspektive, mohlo by to být kváskem. Mně dělá kvásek to samé, pokud není takový, jaký by měl být. Zkuste obnovit kvásek, vytvořit nový. Když kvásek po určité době chytne něco, co by neměl úplně mít, začne dělat právě malinko sedlejší a hutnější chléb. Když ho obnovíte, chleby se pak zas krásně rozjedou, budou vysoké a kypré.

      • kupicek.mar:

        Klárko, myslíš úplně nový? Nepoužít ani ťuk/základ ze starého, aby to bylo rychlejší? Markéta

        • Ano přesně, já bych šla do nového. kdybyste bydleli někde ve Východních Čechách, klidně použít kvásek na kyselo, co se zde prodává. Jinak doma od začátku.

          • makarela:

            Dobrý den, děkuji za radu,… teda mě to moc nepotěšilo – uplně novej kvásek… :-) Ale každopádně du do toho:-) Díky za váš čas a super stránky:-)

  • hannava:

    Dobrý večer milá Kláro,

    Obracím se na Vás s prosbou, již podruhé za sebou mi prasknul pšeničnožitný chleba napříč, tentokráte velice výrazně a je matný namísto lesklý, což mi vadí méně, než ta obrovská prasklina. Když mi prasknul poprvé, myslela jsem, že z důvodu ne moc hlubokého křížku, že pára neměla kudy se dostat ven, tak jsem tentokrátě udělala zářez hlubší a nehezky popraskal.

    Peču v klasické staré plynové troubě, na plechu (nechám rozpálit troubu s plechy na maximum po dobu 15-20 minut, pak sázím chleba a do spodního plechu leju hrnek teplé vody, po 10 minutách troubu vyvětrám a snížím teplotu, spodní plech nevytahuji z důvodu obav připáleného chleba zespoda).

    Ještě bych možná měla zmínit, že chléb před pečení opráším od mouky (kyne v utěrce) a postříkám vodou z rozprašovače, stejně tak i po vytažení. Chleba peču pořád stejně, problémy s praskáním jsem až tak často nemívala, teď si nevím rady. Chleba chutná velmi dobře, střídka je jako houbička s pravidelnými póry, jen to rozšklebení mě pomalu začíná iritovat. Budu Vám velmi vděčná za odpověď. Přeji hezký večer a děkuji za úžasné stránky. Hanka

    • Hezký dne, vůbec jsem si vašeho komentáře nevšimla, omlouvám se. Tento chleba si myslím, že je fakt nedokynutý. Ono to možná člověk dělá stále stejně, ale teplota doma pak se různí. Zkuste jednu věc, než dáte chleba do trouby, po naříznutí, ještě v něm udělejte prstem uprostřed důlek – hluboký, klidně 3–4 cm. Jakmile začne chleba v troubě najíždět, vyplní tento důlek a nepopraská.

  • olga:

    Dobrý den, jdu s dotazem ohledně kvásku – existuje něco jako líný kvásek? totiž poslední 3 chleby skončili jako šutr.ne a ne vykynout ani po 8mi hodinách v teple. dělám je pořád stejně, akorát jsem kvásek dlouho nepoužívala, čili v lednici byl snad 3týdny možná měsíc zapomenut. snažím se ho rozpohybovat, na 2x nebo 3x nechám vykvasit, pak odeberu lžičku zasypu moukou a vodou a nechám kvasit dal nový, atakdále. je možné že to je starou žitnou moukou? dnes jsem kvásek zasypala hladkou bílou pšeniční z obchodu a kyne krásně, myslíte že to je teda rozmazlený kvásek, nebo blbá mouka? jinak na počátku to byl žitný kvas. děkuji za odpo

  • PabloRadegast:

    Dobrý den,
    již nějakou dobu se snažím o domácí pečení chleba a řekl bych, že se mi i daří, když vypěstovaný kvásek konečně zesílil natolik, že struktura chleba je plná větších bublinek, jak to mám rád a chuťově je také výborný. Takže bych si neměl na co stěžovat. Problém je ale v tom, že mi zatím vždy střídka sedla a vespod chleba je takový pásek stlačeného těsta. Někdy více, někdy méně. Vidět to jde tady na fotce: http://www.nahraj-obrazek.cz/?di=1014169064222. Chleba v troubě vždy pěkně nakyne a když ho na konci vytáhnu a položí vychladnout na mřížku, tak skoro vidím, jak si sedá a trochu klesá, což může způsobovat to sesednutí. Mísa, do které vkládám těsto, je vyhřátá a žádné brutální zacházení s těstem (jako stlačení či bouchnutí s chlebem nebo těstem) si neuvědomuji.
    Na těchto stránkách jsem našel totok:
    Brousek – vlhký kruh ve střídě:
    Málo vyzrálé těsto
    Nevhodná vysoká teplota
    Nešetrné zacházení s chlebem při sázení do pece nebo v průběhu pečení
    Odlití studenou vodou
    Příliš studená mouka
    Málo kvasu
    Špatný kvas
    Nemyslím si, že by to bylo něco z výše vypsaného. Můžete mi, prosím, někdo poradit, kde dělám chybu?

    • Pablo, tento brousek u spodku se často vyřeší tím, že necháte chleba o něco déle péci. Přikládám vám fotku z knížky od pana Vavřeny, omlouvám se za špatnou kvalitu, zkusím ofotit lépe. Zkuste trochu méně hydratované těsto, trochu méně vody, případně lépe stočené a nechte trochu déle péci.

      • PabloRadegast:

        Hmmm, zvláštní. Chleba peču dle receptu Maškrtnice (viz. http://www.maskrtnica.cz/vinohradsky-chleba-na-videu/) a sama Maškrtnica zmiňuje, že těsto je více hydratované a dle jejich fotek se jí ten stlačený brousek nedělá.

        • Určitě bych se držela toho, co říká Juliana, peče hodně a hodně právě s hydratovaným těstem, takže její radu bych brala rozhodně jako prvotní, obzvláště, jestli pečete přímo podle Julianina receptu. Ovšem – Julinka je podle mě v pečení fakt profík a má to v paži :), čímž vůbec nechci dehonestovat vaše pekařské umění, váš chleba mi přijde vynikající, jen tím chci říci, že krásný chleba bez brousku z velmi hydratovaného těsta z rukou Maškrtnice nemusí vyjít stejně tak jinde. Rozhodně, pokud to jde, držela bych se rady Maškrtnice a z té vycházela.
          Zkouším jen vyčíst z té fotky, co lze, tak jsem napsala všechny možnosti, co mě napadly. Vždy je lepší snažit se spíš o volnější než o tužší chleba, to je jasný. Každá mouka taky trochu jinak saje, každý stáčí trochu jinak těsto. Já bych zkusila v první řadě přidat třeba 5-10 min pečení – kvůli brousku. Ten brousek je nepatrný a často stačí malinko přidat a pomůže to. Pokud by to nepomohlo, zkusila bych trochu rehydratovat těsto a postupně ho zase hydratovat, ale možná pomůže už samotné delší pečení. To delší pečení, to je otázka zkušenosti, kdy poměrně hodně lidí píše, že jim pomohlo k odstranění brousku. A pak ještě – autolyzoval jste trochu těsto, když pečete hodně hydratovaný chleba? Zkusila bych určitě, nechat odležet mouku s vodou.

          Já vám ještě odcituji přesně pana Vavřenu z jeho jiné knihy:
          „Jestliže jest těsto přelité, to jest bylo-li přidáno mnoho vody, dochází často k sesednutí střídky, katerá pak tvoří páskový brousek a tím mazlavou vrstvu na spodku chleba. Uvedená závada se horkou pecí ještě více podporuje. To si lze vysvětliti tak, že přebytečná voda porušila soudržnost těsta, které pak nemohlo odolati tlaku tovřících se plynů. Tímto způsobem se utvořily větší dutiny, které jsou naplněny kypřícím plynem, který se pak snaží unikati z těsta. K tomutu úkazu přistupuje ještě vypařování přebytečné a volné vody v peci, čímž vtnikají často veliké dutiny nebo odfouknutá střídka. Pec nesmí být za žádných okolností v tomto případě horká. Opatrným a pozvolným pečením se mohou do jisté míry vyrovnati vady vzniklé volným těstem. „

          • PabloRadegast:

            Děkuji za odpověď. Autolýzu dělám tak na 30-40 minut. Nevím, jestli správně, nicméně přisypu do nakvaseného základu všechny ingredience (včetně soli a kmínu) a nechám spočnout. Pak ručně hnětu cca. 10-15 minut a dam spočnout do namaštěné mísy na 2 hodiny, kdy co 40 minut překládám těsto. Pak nechám kynout do ošatky na cca. 40 minut (Maškrtnica říká 2-3 hodiny, ale těsto bylo potom strašně překynuté a byly z toho roztekle maxipiškoty).
            Poté dávám do rozpálené trouby na 250 stupňů na velkou zapékací mísu s nízkým okrajem na 10 minut se záparou a poté snížím teplotu na cca. 220 stupňů a peču dalších cca. 30-35 minut (Maškrtnica říká 20-30 minut, ale kůrka pak nebyla tak krupavoučká, jak mám rád). Posledně jsem nastavoval ještě cca. 10 minut navíc s teplotou 180-200 stupnu a nechal po vypnuti trouby a pootevřeni dvirek v troubě jeste asi 3 minuty, než jsem chleba velmi jemně vzal a přesunul na mřížku, kde jsem chleba rosítkem ještě trochu postříkal a nechal vychladnout. Fotka z posledního pečení zachycuje stav po vychladnutí, takže chleba nebyl krájený za tepla.
            Chleba je chuťově opravdu dobrý, kůrka nepopraskaná, je krásně nafouklý, není rozteklý, ale protože jsem perfekcionista, tak mě ten brousek trápí. Pokud si myslíte, že bude stačit nechat chleba v troubě ještě asi 10 minut na nižší teplotu, tak to vyzkouším. Jenom se obávám, že problém je v tom, že při přendání chleba na mřížku tu váhu prostě nevydrží a sedne si. Ale třeba se pletu.

            • @PabloRadegast: Nejdříve s tou autolýzou. Pokud se jedná o hodně řídké těsto, tak bych nechávala jen mouku s vodou, bez kvasu – tu dobu co uvádíte, nebo v chladu i déle. Pokud chcete s kvasem, tak jo, ale nedávejte sůl. Autolyzujte vždy bez soli. Nejsem si úplně jistá, jestli rozumím tomu s mřížkou, jestli myslíte až úplně po vyndání, nebo z kamene na mřížku ještě v troubě?
              Já osobně jsem v tomto hrozný diletant, a protože mřížku nemám, nechávám chleba chladnout buď na otočené ošatce, nebo na dřevěné lavici. Není to ideální. Mám mřížku v kamnech, ale většinou se mi jí nechce vyndavat :). Moc bych se neodkláněla od vaší hydratace, když s ní máte tak hezký chleba. Je fakt pěkný strukturou, takže bych zkusila třeba stáhnout už prostřední teplotu malinko, aby se mohl péci déle.

            • Dasa:

              Nejsem sice žádný expert, ale po upečení vypnu troubu, ale nevyndávám chleba ven, sundám ho jen z podložky na mřížku a nechám vychladnout v pootevřené troubě (na vařečku ve dvířkách). Myslím, že by mohl brousek vzniknout tím rychlým zchlazením.

  • Ludwig:

    Rad bych zde zucastnenym pekarum polozil otazku, na kterou neznam odpoved.

    Nedavno jsem si chtel upect chleba s celymy zrnicky. Dal jsem tedy na 24 hod namocit hrst psenice, tu jsem pote uvaril, byla mekka. (Ja si ji pridavam do polevek, mam to rad)
    Tak jsem hrst teto uvarene psenice pri miseni zamichal do testa (psenicno zitny chleb) a upekl.
    Chleb byl super, ale ty zrnicka, ktere byly V TE KURCE vsude dokola, takze tedy jak dole ve styku s plechem tak nahore, (proste vsude dokola, to je jasne) ty byly tvrde jak broky. A to nemam nijak citlive zuby.. ale tohle fakt neslo.. ve finale jsem musel tu kurku odkrajet a vyhodit :-( coz normalne nikdy nedelam, ale to bylo fakt na ULOMENI ZUBU!

    Nezna nekdo nejaky trik, jak udelat, aby ty zrnicka byly vsude tak dobre jak v te stridce? Tam byly super, meke a stavnate.
    Trochu jsem googloval a dozvedel jsem se, ze napr. ty nemecke chleby s celyma zrnickama jsou pecene nekolik hodin v pare a pri nizke teplote, tak asi 120°C.. To zni logicky..
    Ja jsem svuj pekl v troube na 250°C s postupnym ubiranim az na 180°C.
    Dekuji vsem za odpovedi.

  • Liana:

    Dobrý den, já dám do trouby na prvních 17 minut/při 270stupních pečení nahoru. Mám v troubě pět poloh, tak dám na druhou ze shora. Potom přendám dolů,tzn. na druhou polohu ze spoda a nechám dopéct dalším 30 minut při 160stupních.

  • Ludwig:

    Dobre odpoledne vam vsem.
    Uz asi pul roku pecu svuj domaci kvaskovy chleba.
    Slozeni: 33% zitne celozrnne, 33% psenicne celozrnne, 33% obycejne bile mouky.
    Pak uz jen sul a kmin a vodu.. jinak nic.

    Chleba je dobry, ale stale mam pocit, ze ta kurka je takova tvrdsi..
    neni spalena, ale je proste tvrda.. a to jak prvni tak i 2-3 den.
    Chleb po 20min v troube potiram vodou. Muze to byt tim?
    Je lepsi nepotirat? Chlev vkladam do trouby kam chrstnu trochu vody a okamzite zaviram dvirka, aby ta para zustala uvnitr..
    Nevite nekdo co udelat aby byla ta kurka trochu mekci? Dekuji.. L.

    • Ludwig:

      @Ludwig:
      Jo, jeste dodam foto.. snad to neco nekomu napovi..

      [img]http://up.picr.de/20168321lf.jpg[/img]

      • Hezký den. Osobně bych vodou určitě nepotírala. Zapařujte, to ano, zkuste prosím troubu vyvětrat, cca minutu po zapaření a můžete zkusit znovu zapařit – ještě jednou třeba za 5 min, opět vyvětrat. Nepotírat.

    • Kolemjdouci:

      Hned po upečení a vytažení z trouby chléb celý postříkejte vodou, nejlépe třeba rozprašovačem na květiny nebo jej klidně i potřete mašlovačkou a vodou. To pomůže.

      • Ludwig:

        @Kolemjdouci:
        Ne nadarmo se rika. „Dobra rada nad zlato“ :-)
        A tahle rada byla nad zlato!!!
        Mam doma malinkou 0,3L PETku, do ni jsem do toho uzaveru udelal malinkou dirku takze kdyz ji naplnim vodou a zmacknu ji, tak se tim da strikat. Neni to ani malo, ani moc.
        Chleba jsem po vytazeni z trouby postrikal tak primerene zezhora a zespoda a nechal na rostu vychladnout.
        Kurcicka je jako od andelu :-) vypecena, krupava, ale ne tuha.
        Moc dekuji za pomoc!!

  • eduard:

    jo a chleba jsem zacal delat hodne vlacny a meky po pridani ryzove mouky a taky davam trochu olivovy olej

    • aja:

      dobrý večer, nevím, jak se sem jinak dostat, omlouvám, se, ale chtěla bych vědět,kam dotrouby, tedy jak vysoko dát chleba, všude je uvedeno, dospodu vodu, péci na jak dlouho, ale ne, jak vysoko ho umístit. Dolu? doprostřed?Děkuji za rady.

  • Mirek:

    Zdravím všechny amaterské pekaře. Nejsem odborník, ale vymyslel jsem podle zde uvedených i jiných rad chleba.20 minut kvasnice kynout,rozdělat (0,5 kg)v 1/3 žitné mouce a v 2/3 hladké mouce mletý kmím,celý kmín,fenykl a anýz a doprostřed do důlku vyleju droždí a trochu promíchám s promíchanou moukou včetně přísad.20 minut kynout a přidat O,3 lt i trochu více vlažné vody a uhnětu na vále a dám na pekáč. 20 minut dokynout a dát do vyhřáté trouby 220 st.C na jednu hodinu.Chleba je výborný tvar, při vychladnutí chleba místy splaskne a není už tak vzhledný.
    Recept jsem zkombinoval podle diskuze.Proč chleba při vychládání místy splaskne ? Děkuji za radu. Mirek

  • britiny:

    Zdravím všechny a moc děkuji za všechny postřehy a rady….dnes mám v el. troubě můj 3. chleba v životě. Ten první bych nikomu ani neukázala, ten druhý nikomu nenabídla a tak s napětím čekám co ten dnešní!!
    Přečetla jsem si vše co se dalo a i při postupu jsem neustále nahlížela na rady.Tak uvidíme.
    Krásné prvomájové odpoledne.

  • Petr Germanič:

    Tak přidávám dopňující foto v řezu.
    Dnes jsem změnil postup.Po 2:15h. jsem kynuté těsto znovu hnětl (přeložil) a nechal dál kynout další 2:00 hodiny.Pro změnu jsem do těsta místo vody zkusmo použil černé pivo 11. Bohužel mě ,ale ošklivě praskl na jedné straně , troubu jsem měl předehřátou na 250st. cca 10-15.minut, chléb vložil na rozpálený plech a nechal 12.minut-poté jsem snížil teplotu na 175st. po dobu 50.minut.

  • Petr Germanič:

    Tak jsem dnes upekl v troubě další pšenično-žitný chleba z kvásku.
    Chuťově je dobrý, jen mě připadá, že mě zase klesl.
    Jak to děláte?

    • Petře, na rozdíl od kolemjdoucího, já jsem přesvědčená, že to prasknutí podélné je téměř vždy otázkou velikosti trouby, teploty a hlavně – správného rozehřátí podložky. Pokud není chleba dostatečně vykynutý a vše výše zmíněné máte správně, pak pukne většinou někde na štorc. POkud ale se nachladí podložka při sázení chleba do trouby, vždy praskne podélně práv odspodu. Někdy třeba stačí nachlazení a vychladnutí jen v místě, kde jsou dvířka a pak má takový ve spodku rozřízlý výhřez :).

      Co se týká toho, že vám klesá chleba, podle toho, co jste psal minule, tipovala a sázela bych na to, že kyne 4 hodiny a pak už nikoli. Je tam zásadní to překynutí podruhé v ošatce – to vám kyne, nebo necháváte jen ty 4 hodiny? To převálení a stočení po vykynutí a pak následné dokynutí je zásadní právě proto, aby chleba neklesl a pozor, nesmí v tento moment překynout. Jak překyne, pak v troubě klesne. Zkuste doplnit, jak necháváte chleba kynout.

      • Petr Germanič:

        Zpracuji těsto cca 0,5hodiny.
        Pak kyne v ošatce a asi po 4.hodinách jej mám hodně ven , tak roztopím troubu
        a vložím na rozpálený plech.
        Takže mám po cca 4.hodinách těsto znovu prohníst?

        • Tak to je přesně ono, co jsem myslela Petře, ale toto je ještě lepší – ještě blíže k problému :-). Řešili jsme to tu nedávno, možná dokonce zde v komentářích. První problém je, že není těsto překynuté a stočené. Nechte kratší dobu, pak stočte – viz video v článku https://conovehonakopci.cz/?p=5017 – v komentářích se podívejte jak stáčí Víťa chleba. Pak teprve dejte do ošatky. A proč takto? Protože ošatka je pórovitá a pokud chleba nepřikrýváte mikrotenem, téměř jistě vám jemně vršek chleba okorá, nemusí to být příliš, stačí trošku. Nepřichytává se vám malinko na ošatku, když sázíte pak do trouby? Možná se mýlím, ale je to vidět i na tom vykynutém chlebu – když vezmete mezi prsty vrchní vrstvu chleba, není tvrdší? že byste jí mohl z chleba sloupnout? mezi má jemné drážky, ale celkově, jako by měl chleba na sobě tvrdší brnění, které dole končí tou viditelnou drážkou. Ta byla nahoře, přikrytá a tolik neokorala. To vyřeší kynutí v míse, přikrytí, můžete shora klidně mikroten a pak teprve ošatka.
          Chleba by měl kynout normálně v míse, přikrytý. Po určité čase – v této době už jsou 4 hodiny až až, spíš se na něj podívejte po dvou hodinách, dejte na pracovní desku, převálejte a stočte do bochníku. Pak do ošatky, ale na max hodinku, spíš méně. Pak normálně jak děláte – překlopte do horké trouby, na horkou podložku a zapařte a pokud máte skleněnou troubu, uvidíte, jak vám asi za 7 minut nádherně poleze nahoru. Zkuste to takto, napište, díky a hezký večer.

      • Petr Germanič:

        Tak jsem dnes změnil postup.Po 2:15h. jsem kynuté těsto znovu hnětl (přeložil) a nechal dál kynout další 2:00 hodiny.Pro změnu jsem do těsta místo vody zkusmo použil černé pivo 11. Bohužel mě ,ale ošklivě praskl na jedné straně , troubu jsem měl předehřátou na 250st. cca 10-15.minut, chléb vložil na rozpálený plech a nechal 12.minut-poté jsem snížil teplotu na 175st. po dobu 50.minut.
        Zatím jsem jej „nezařízl“ jsou to čerstvé foto, chleba je ještě teplý.
        A voní.

  • Petr Germanič:

    Mě chleba nepopraskal nahoře, ale dole na plechu, plech byl rozehřátý z trouby, chleba jsem na něj vyklopil, po cca 4.hodinách kynutí.Kvásek 8.denní.Chuť dobrá, struktura táké, jen asi moc tepla-kůrka je křupavá.
    250st. – 15.minut, 170st.- 45.minut, vespod nalitá při vložení voda-zapařeno. Váha 1,2kg surovin dohromady.

    • Kolemjdoucí:

      Chleba praská i dole, pokud není dostatečně nakynutý a během počáteční fáze pečení má ještě snahu prudce zvětšovat svůj objem. Kůrka od vrchu už trošku vyschne a při snaze narůst to u spodu praskne a utrhne se.
      Někdy to také způsobí špatné zapaření, kdy se dostane příliš vody nebo páry ke spodní části, ta hodně změkne- rozbředne se a pak se to tam protrhne. Zkuste nejprve prodloužit čas kynutí o půl hodiny a uvidíte, jestli to bude lepší.

      • Kolemjdoucí:

        A takto to dopadne, když ještě není vykynutý (dokynutý) a dá se péct. Někdy se může utrhnout po celém obvodu a vznikne tato „Želva“. Pokud máte malé děti, stačí dodělat hlavu, nohy a ocásek a budete in :-))

  • whitehorse:

    Dobrý den, tak po tom, co mi rodina zakázala péct chléb, protože jim enchutnal, sem se do toho vrhla znovu. Bohužel není to ale stále to, co by si (hlavně oni) představovali a i já s tím trochu válčím. Peču chléb podle pana cuketky ve skleněné misce. Vyknyne přes noc, ráno převálím a vložím do ošatky. cca za 1,5h dávám péct do vyhřáté formy. A tady právě přes několik pokusů se nedaří – teplota 250°C (dle receptu po celou dobu) už loni byla příliš vysoká, tak sem ji musela snížit. 235°C stále ještě asi příliš – chléb šel příliš rychle do tmavé barvy, kůrka byla příliš propečená a i do hloubky, ale chléb jako takový poněkud vlhký. Střídka je však pěkně jemně porovitá. Zkusila jsem tedy prvních 10min co se peče přikryté teplotu 240°C, poté snížit na 210°C a dopékat. Ale i toto je asi příliš – nebyl sice tak moc tmavý, ale střídka má stejnou konzistenci jako v předešlém případě. a kůrka je také více do hloubky propečená. PRosím, kde je chyba? Přiložila bych i fotečku, ale nevím jak. Děkuji za radu.

    • Dobrý den, je to ostuda, ale zatím jsem nedělala chleba pana Cuketky, takže netuším, jestli to je speciální pečení nebo prostě jako kváskový chleba. Chtělo by to vyčíst tak, jak to radí v receptu. Zkusím jen podle toho, jak peču klasicky chleba já, normální kynoucí, ne pomalé pečení. Zapařujete? POkud nezapařujete, pak budete mít kůrku vždy tvrdší. Chce to při sázení chleba troubu zapařit. Chce to vychytat i velikost bochníku do vaší trouby. Jak je moc malý a dáte troubu naplno, neochladí se příliš vložením chleba a chleba brzy bere barvu. Zkuste větší chleba nebo zkuste používat alobal, tak po těch 10 minutách. Ale… jestli píšete, že je vlhká střídka, nemá být vlhčí? Možná jo, možná to tak má podle receptu vypadat. Pokud ne, chce to fakt zapařit troubu, vyvětrat, mít chleba hezky proválený – stočený.

      Zkusila jste někdy i nějaký jiný, normálně kynutý a ne v chladu přes noc? Zkuste to, není to nic náročného a pokud se vám daří kváskový přes noc kynutý, a problém je jen v tvrdosti kůrky, můžete alespoň porovnat, v čem děláte chybu, jestli je to fakt v pečení nebo ve špatné přípravě těsta. Klidně se ptejte dál, konkrétně, nebo dejte fotky. Hezký večer.

      • whitehorse:

        ostuda, že jste ho nezkusila to není :-)(máte svůůj skvělý recept a loni sem ho taky zkoušela :-) ) já ho dělala proto, že kyne bez nějakého hnětení, tak mi to večer vyhovuje. v kuchyni máme běžnou teplotu kolem těch 20°C, takže zima tam není.
        chleba se dává do rozpálené formy, hnedka se přikryje víkem od formy (také rozpáleným) a šup zpátky. po 10min se má oddělat víko (teplotu nesnižovat) a dopéct do kaštanově zbarvené kůrky.místo zapaření trouby se tam využívá toho víka, že si tam chleba zapaří sám svojí vlhkostí.
        všude kde máte fotečky chleba je ta střídka taková sušší – já ji mám takovou, že když se zmáčkne, udělá skoro kuličku, tkerá drží pohromadě. fotečky zkusím poslat mailem.
        Děkuji.

  • Katka:

    Zdravím všechny pekaře a pekařky,
    mám dotaz ohledně kvásku – založila jsem si ho sama a myslím, že docela dobře fungoval, lžíci jsem si schovala do skleničky a po týdnu, když jsem ji vyndala z ledničky a otevřela, praštila mě do nosu „vůně“ ACETONU. Čím to může být? Dříve jsem z kvásku cítila jakoby jablečnou vůni – to je v pořádku?
    Děkuji za odpověď a mnoho zdařených bochníků přeji!

    • Ivoš:

      Mám kvásek asi tři měsíce a stále ho obnovuji. Voní mi po alkoholu, nevím jestli je to v pořádku, nebo ne, ale voní mi :-). Jestli je Váš kvásek OK nebo ne, těžko říct, ale aby mi chléb „voněl“ po acetonu, to bych nerad. Kvásek také uchovávám v lednici, vždy přikrytý, aby byl pod vrstvou CO2, neoxydoval a nevysychal. Když ho oživíte – vykvasí znovu?

  • Jirka:

    Dobrý večer. Rok se snažím péct kváskový chleb a daří se mi jak na houpačce. Některé problémy jsem vyřešil pokus omyl a dost jsem se dověděl na tomto foru. Poslední dobou mám,ale problém s tím že mi chleba podélně praská. Jak tady někdo trefně napsal chleba tvaru „Atomový hřib“ nedalo mi a zavítal jsem sem. Dobře jsem udělal, protože se zde objevilo několik důležitých poznatků ( alespoň pro mě) které jsem neváhal dnes hned vyzkoušet. Co vzniklo mě donutilo se pochlubit, protože na to jsem čekal minimálně rok. Respektive jsem si utvořil ten správný postup. Sice je to první vlaštovka, ale doufám ve veliké hejno. :-)) Tak tady je: https://plus.google.com/photos/108330574009406214496/albums/5986275279133454081?authkey=CP3L0bq4_Omv9AE

  • MMagdaléna:

    Dobrý den,
    už půl roku peču bez větších problémů kváskový chléb. Poslední dobou mi ale jedna věc vrtá hlavou – jak udělat, aby chléb nebyl tak kyselý či nakyslý? Nemyslím tím tu špatnou, překynutou, zkaženou,… kyselost, ale tu přirozenou kyselost kváskového chleba. Manžel tvrdí, že už se mu kvásková chléb přejedl – že je takový kyselý… Ráda bych pekla dál chleba z kvasu ostošest, ale kdyby tak šel vykouzlit nějaký kváskový nekyselý (míň kyselý) chléb… Je to poměrem mouka-kvásek? Je to dobou kvasení, kynutí? Nebo je to prostě kváskem jako takovým a pomůže jen upíct chleba z droždí? Zkoušela jsem různé poměry, postupy, doby kvasení i kynutí (podle Vás, Cuketky, třífázové vedení,…), ale výsledkem byl stále stejně nakyslý chléb. Nenapadá vás prosím něco?
    A ještě Vám musím vyseknout poklonu za takovéto stránky plné rad, inspirací a vůbec dobré nálady a pohody:-)

    • hanaka:

      Dobrý den, zkuste kvásek omladit. Ke svému kvásku přidejte mouku a po rozkvašení si odeberte jen lžíci do příště. Takhle to udělejte několikrát. Nebo to může být dlouhou dobou právě toho prvního kvašení – jak dlouho necháváte? Dost často se uvádí 12-14 h, ale za mě je to fakt moc a to tu máme poměrně chladno – cca 19st. Jak už kvásek hodně bublinkuje a jakoby řídne, je to překvašený a chleba je jednak kyselý, jednak velmi často placatý.

      • MMagdaléna:

        Dekuju za tip kvasek omladit – pisete ze se prida mouka-voda ne? A delka kvaseni- kdyz je to trifazove vedeni tak prvni faze cca 24°C a 5 hodin. Kdyz kvas kvasi najednou cely, tak ho necham pres noc=12 hodin pri 21°C. Chleba placaty nemivam… Jen ta nakysla chut.. Dekuji moc za rady a zajem:-)

        • hanaka:

          Jasně, samozřejmě se přidá i voda, píšu rychleji než myslím :-) takže lžička mouky, lžička vody, rozkvasit, odebrat jen lžíci a tu znovu stejným způsobem omladit. Uvidíte, třeba to pomůže. Já nepeču jinak, neustále omlazuji :-)

    • Já peču chleba už několik let a nikdy jsem ho kyselý neměla. Ale vím, že se to stává, protože nám dala známá ochutnat svůj, který byl hodně kyselý. Myslím, že to už ani není zdravé. Podle toho, jak jsme se bavily, tak si myslím, že je to příliš dlouhou dobou přípravy, pokud je kvásek v pořádku, což předpokládám. Já omladím kvásek kolem 10. a hotovo mám kolem 16,30, podle toho, jak mám čas a stíhám jednotlivé úkony. Pravda je, že všechny fáze dělám v předehřáté troubě, prostě v teple. Chlebík je chuťové výborný.

    • eduard:

      ja mel stejny problem chleby porad kysele ale udelal jsem kvasek podle jednoho amika z usa a chleby ted pecu super zadna kyselost a ten chleba jak dela je taky nadhera JEN JSEM SI HO PAK TROSKU DOLADIL

      http://www.breadtopia.com/make-your-own-sourdough-starter/
      http://www.breadtopia.com/whole-grain-sourdough/

      http://www.breadtopia.com/drying-sourdough-starter-for-long-term-storage/

  • Veronika:

    Dobrý den,
    pořídila jsem si malou oválnou ošatku na chleba a ještě se mi nepodařilo chleba vyklopit. Vždy se mi odtrhne vrchni vroubkovaná „kůrka“ chleba.Nejdřív jsem si myslela, že jsem ošatku špatně pomoučila a tak jsem si příště dala opravdu záležet, ale stejně se mi chleba nepodařilo vyklopit. Poté jsem si myslela, že mám řídké těsto a tak jsem dala více mouky, ale ani tak jsem chleba nevyklopila a navíc byl chleba moc tuhý. Nevíte čím by to mohlo být? Děkuji za odpověď. S pozdravem Veronika Hájková

    • Jirka:

      Ahoj Veroniko. Nevim jestli bude moje rada přínosem, ale taky jsem měl problém vyklopit chleba z ošatky aniž by se mi neutrhl vršek. Pátral jsem pátral a někde někdo radil vytřít ošatku rozpuštěným bramborovým škrobem ve vodě. Tak jsem vzal štětku a oprvdu hustě jsem ošatku vytřel a nechal zaschnout. Pomohlo, ale jen do chvíle než se škrob začal ze spár odlupovat. Pak mě napadle ošatku vysypat polohrubou moukou. No a je to ono. Jediná vada na kráse je, že je potřeba chleba po vyklopení na lopatu pořádně opucovat. Ale i když tam trocha zůstane tak je to pořád menší zlo jak utržený vršek.

    • VEroniko, zkuste určitě JIrku. MOje zkušenost je ta, že chleba se skoro vždy nedá z ošatky vyklopit, pokud je překynutý. Stačí málo, ale už je zle. Zkuste snížit dobu, po kterou dobírá v ošatce.

  • Marta:

    Dobrý den, zdravím všechny milovníky chleba. Prosím, může mi někdo napsat, jestli je dobré kvásek po nějaké době uděla nový ? Máme ho více než rok, je v pořádku, ale asi bývalo zvykem občas udělat nový ?
    Děkuji Marta

    • @Marta: Marto, zůstala bych naprosto v klidu .Jednou jsem měla kvásek rozhodně přes dva roky. Osobně když nemusím, tak ho znovu nedělám )

      • Marta:

        Kláro, moc děkuji :-)

        • Pavel:

          Někde jsem četl, že čím starší kvásek tím lepší. V kvasu postupem času ty nesprávné kvasinky umřou a pak tam jsou jen ty správné. Já osobně mám již kvas skoro 4letý.

          • Zdravím Pavle, osobně si z kvásku nedělám moc hlavu. Ale téhle věci zase moc nefandím. Důležité je mít v dobré kondici jako kvasinky, tak bakterie. Pokud tomu tak je, pak je skvělý chleba. Ale jejich kondice se neodvíjí určitě od stáří. Rozhodně doporučuji spíše vyzrálý kvas, který je skutečně dodělaný a funkční, pak záleží už na tom, jak se o něj člověk stará, zda má vše co potřebuje. Sama jsem příznivcem spíše občasné obměny kvasu. Ale rozhodně je to spíš na osobním zvážení kondice kvasu.

  • Helena:

    Ahoj Kláro,
    tak dnes jsem opět pekla chleba a fotila jsem. Vynechala jsem focení kvásku a zpracování v robotu – stejné jako minule. Řídila jsem se dle vašich rad, tj. hustší těsto a zkrátila jsem dobu kynutí. A výsledek – chleba už není placatý! Takže první úspěch! Ale má vadu na kráse, neboť je prasklý a zdá se mi málo nakynutý, prostě málo nadýchaný. Zde jsou fotky http://helalucka.rajce.idnes.cz/chleba_3
    Co tomu říkáte?

  • Clare:

    Dobrý den!
    Již mě přestalo bavit pečení z obyč.droždí a tak jsem se vrhla do pěstování kvásku a pečení kváskového chleba. Mám prostudovaných několik stránek, samozřejmě i ty vaše a jsou fakt super! Velké díky! Kvásek mám asi 3 týdny a pekla jsem už asi 6 chlebů. Chléb je ovšem stále docela placatý (což by mi tolik nevadilo), ale jeho struktura vevnitř je velmi nevzhledná – nemá póry. Dělá mi to zejména chleba do kterého přidávám nakrájenou cibuli. Pro názornost jsem i nafotila – zkrátka chleba není nadýcháný a dole a i trochu nahoře u kůrky je takový tmavší a na chuť je takový lehce patlavý. Je chléb nedopečen, nebo může být problém i jinde? Můj postup u pečení chleba: Kvásek mám na lednici nahoře v keramické nádobě a denně ho krmím (nemá cenu dávat ho do lednice, používám i do těsta na koláče, mamka na kyselo). Vždy ráno z něj většinu vezmu a použiju a do zbytku zamíchám opět mouku a vodu. A teď už k samotnému chlebu. Já osobně si těsto nechám udělat v domácí pekárně, krásně ho uhněte. Tam se tedy půl hodiny hněte a hodinku kyne. Pak vyndám a dávám kynout do cedníku apod. (už jsem vyzkoušela leccos, ale v nejbližší době stejně plánuji koupi ošatky). Takto kyne zhruba 4 hodiny. Následně rozpálím troubu, chleba dám na rozpálený plech, dám do trouby a do spodníhu plechu naleju hrnek vody. Peču 250° – 15 minut, 180° – 30 minut a 160° – 15 -25 minut. Napadá Vás, kde by mohl být zakopaný pes? Předem děkuji! PS: chtěla jsem napsat do komentářů, ale tam asi nejdou vložit fotky, tak proto zasílám mailem, snad nevadí. Mějte se!

    • Milá Kláro,
      tak konečně se k tomu dostávám. Tak kvásek asi v pohodě, to bude bez problému. Zásadní problém je váš postup. To jak chleba vypadá, to je jednoduché, je úplně obyčejně zdrclý.
      Tak nejprve – první chyba je ta pekárna. Nechat si to vyhníst v pekárě, to není vůbec problém. Problém je trochu ta doba. Jakmile děláte z droždí, není těsto tak háklivé na teplotu, ale poku děláte z kvásku, je problém teplota. Těsto se při hnětení příiš zahřeje a je tedy potřeba volit hnětení pořádné a kratší. Nezadělávat moc teplou vodou. Nechte to pekárnu uhníst max. 10 minut. Pak bych to vyndala nebo nechala v ní, otázk aje, jak má veliký objem. Problém je, že vy to máte oboje zcela opačně. V pekárně necháváte krátkou dobu a v ošatce pak 4 hodiny. To je špatně, protože chleba – a je jedno, že je to cedník a ne ošatka, chleba překyne. Pokud vám skutečně za hodinu vykyne – tu první hodinu převálejte – musíte chléb stočit na pomoučněném stole a pak vložíte již upravený do bochníku do ošatky, cedníku. Tam je max. hodinu. Takže pokud po prvním kynutí není po hodině evidentně vykynutý, přidejte mu čas. Ale pokud má pekárna nějaký program, že tam udržuje třeba 25°C atd. bude i hodina možná stačit, hodina a půl. Uvidíte sama, nesmí být překynutý – nesmí v něm být vyloženě bubllinky.

      No a pak dáte do trouby, tu troubu po nalití vroucí vody – musí být vroucí , asi do minuty otevřete a vyvětrejte. Jinak teploty pečení ok. držím palce a pokud vám to vyjde, napište, jak to dopadlo, případně to doladíme

      • Anonym:

        @Klára: Začla jsem péci chleba ve skleněné zapékací míse a je to mnohem lepší! Nechávám v pekárně kynout asi dvě hodinky a pak v ošatce. Nyní mi však chleba docela často praská – plech mám rozpálený, podlévám vroucí vodou, ale chleba občas praskne hned při překlopení na plech. A tak bych se jen zeptala, jak poznám, že je chleba správně vykynutý? Ani ne moc a ani ne málo. Překynutý není si myslím, ale spíš mi jde o to, jak poznám, že je už dostatečně nakynutý.. Ještě jendou děkuji za vaši ochotu a váš čas!

  • Mám problém z pečením chleba a uvažuji o tom, že toho nechám a vrátím se k chlebu kupovanému. Chleba peču z kvásku, ale mám ho vždy placatý. Peče moje sestra i mamka, ale ty ho mají vždy pěkný. Pokoušela jsem se najít chybu a nechala ho déle kynout, déle péci při nižší teplotě, dávat do studené trouby a nechat ho dokynout až tam, změnila jsem polohrubou i celozrnnou mouku za hladkou, vše marné. Chuťově je dobrý, ale placatý a navíc má tvrdou kůrku. Závidím těm, kteří mají pěkný bochník. Budu vděčná za každou radu – polopatickou.
    Jak jsem ho dělala: večer jsem ke kvásku, co mám v ledničce (týden), přidala hrnek vody (250ml) a něco více než hrnek žitné mouky (250g), až jsem měla tuhou kaši. Ráno byla miska plná pěkně bublinkovatého kvásku. Po cca 15h jsem 2-3 lžičky dala opět do skleničky a ke zbytku přidala opět hrnek vody (250ml) a nyní už jen pšeničné hladké mouky tolik, kolik bylo potřeba. (Na receptu mám psáno 500 g mouky + dle potřeby přidat, po zkušenosti jsem vždy přidávala, takže teď už nevážím.) Přidala jsem do těsta také 3 lžičky soli a kmín a slunečnicová semínka. Těsto jsem uhnětla a vložila do kameninové formy na vánočku vyložené utěrkou. Tak jsem ho nechala 8h kynout (dříve jsem ho nechávala kynout 6h). Poté jsem ho vyklopila na plech na pečící papír. A tady začíná ta potíž – těsto je pěkně nakynuté, ale po vyklopení z formy se na plechu vždy trochu rozjede a už ani v troubě nevyskočí. V tomto amorfním tvaru se upeče. Přemýšlím nad variantou péct ho rovnou v té formě nebo ho vyklápět do hrnce, aby nemělo možnost se rozjet. Pročetla jsem si pozorně tyto stránky i rady a nevím, kde děkám chybu. Možná mám starý kvásek – nepochopila jsem však, jak se pozná, že je starý… Připojuji fotografie:
    http://helalucka.rajce.idnes.cz/chleba/

    • Milá Heleno, tento dotaz je takové dejavu :). Zrovna předevčírem jsme to probírali se známou, která měla podobný problém. Za tím účelem jsem založila nové vlákno ve fóru – podívejte se https://conovehonakopci.cz/?page_id=1316&mingleforumaction=viewtopic&t=236#postid-1824

      Myslím, že by to mohla být i cesta pro vás. Zkuste to, pošlete mailem. Nebo to vložte rovnou do fóra a mrkneme se na to.

      Jinak Pokoušela jsem se najít chybu a nechala ho déle kynout, déle péci při nižší teplotě, dávat do studené trouby a nechat ho dokynout až tam, změnila jsem polohrubou i celozrnnou mouku za hladkou, vše marné. Chuťově je dobrý, ale placatý a navíc má tvrdou kůrku. Závidím těm, kteří mají pěkný bochník. Všechno, co jste vyjmenovala, je úplně naopak. To vám nikdy nezaručí úspěch. Nikdy nižší teplotu, nikdy nedávat do chladné trouby a nechat v ní dokynout, nikdy polohrubou mouku, nikdy nedávat kynout déle – viz forum.

      Nevzdávejte to, přijdeme na to. Zkuste stejně jako L. ve foru udělat fotky a uvidíme, to klapne :)

      • Helena:

        Jé, děkuji za rychlou odpověď. To fórum jsem už také objevila.Tak to zkusím nafotit, až zase budu péct, a pošlu. Co se týče mouky, tak v receptech, co mám, se píše „žitná mouka“, „pšeničná mouka“, ale neuvádí se už, zda hladká nebo polohrubá či celozrnná…:-)

        • Heleno, zkuste vycházet z toho, že žitnou na obnovení kvásku můžete dát klidně i celozrnou. Pak, když přidáváte pšeničnou, dávejte zpočátku spíše více hladké poměrově a celozrnné zbytek. Polohrubou vůbec nepoužívejte.

          tak a ještě k vašemu komentáři- píšete, že ráno máte krásný kvásek a po 15 hod. přidáte vodu a pšeničnou mouku. Ať je to po 15 hodinách, nebo po 15 hodině, oboje je špatně. Pokud je ráno kvásek zadělaný zvečera hezký, musíte zadělat už ráno. Hned. POkud potřebujete zadělávat až odpoledne, znovu přiživte onene kvásek žitnou. Prostě, jakmile nakvasí kvásek s žitnou moukou, část se odebere a zadělá pšeničnou, vodou, solí a kmínem.

          Pak to dáte kynout, ale stejná chyba jako u L. ve foru, nikoli 8 hodin, to je strašně moc. Dejte to na normálně teplé místo a za dvě hodiny bude nakynutý. Pak ho rozválejte, udělejte bochník a dejte ještě na hodinku odpočinout do ošatky, mísy, apod. Pak překlopíte a pozor, nastává důležitý moment. Musíte překlopit na něco a z toho ho sešoupnout do rozpálené trouby na 250°C, ve které už je rozpálený plech
          Zároveň se šoupnutím vylijete na dno trouby – může tam být litinový rozpálený pekáček nebo nádoba nizká – vroucí vodu, okamžitě zavřete a za cca necelou minutu otevřete dvířka, vyvětráta, zavřeta a normálně pečete.

          Zkuste to takto. Pokud by se nedařilo, nafoťte. Nízký je proto, že ho necháváte strašně dlouho kynout. Tvrdá kůrka proto, že máte malou teplotu v troubě a nezapařujete vodou. Oboje je nutné.

          a pak taky – týden na kvásek jde, ale bylo by lépe, kdybyste po cca 3-4 dnech nechala vzala kvásek do místnosti z chladu, přidala trohcu žitné, vody a zamíchala a nechala do rána a ráno vrátila do lednice. On se oživí a bude pak lépe pracovat.
          hezký den a ať se daří

          • Helena:

            @Klára: Milá Kláro, tak jsem se až dnes dostalas k pečení chleba, poněvadž jsem ležela s angínou. Fotila jsem, čas se na fotografiích nezobrazuje, tak jsem ho tam dopsala. S tím kváskem jsem to napsala nesrozumitelně, myslela jsem, že 15h se rozmnožoval, tj.od večera do rána, než jsem ho začal zpracovávat, bylo 15h. Tak a teď ty fotky. Je ještě teplý, tak jsem ho nerozkrojovala. Zpracovala jsem ho prvně v robotu, abych měla jistotu, že je těsto pořádně vypracované. Lepilo se mi, když jsem ho překládala, tak jsem ho vždy pomoučila hladkou moukou, ale nakonec se mi stejně trochu přilepil k utěrce, když jsem ho vyklápěla na plech. Tak nevím, zda jsem měla řídké těsto nebo byl překynutý. A také se opět trochu rozlel při překládání na plech. Klopila jsem ho rovnou na plech, neboť by to asi nepřežil v celku, kdybych ho dala na něco jiného a pak ho chtěla šoupnout do trouby, prostě nebyl dost pevný. Zdá se mi však lepší. To, že se mi ty 2 bochníky trochu spojily je detail, kterým se netrápím, hl. aby nebyly placaté…
            http://helalucka.rajce.idnes.cz/chleba2

            • Helena:

              Tak jsem ho rozkrojila a fotky přidala do alba viz výše. Nemám radost, protože je zase placka, ale kůrku už tvrdou nemá – aspoň něco.

              • Tytka:

                Dobrý den,
                jsem zvědavá co na to Klára…
                Připadá mi, že je těsto příliš řídké (moc vody), takto řídké používám tak na ciabatty…

              • Heleno, fotky super, ale fakt je to hodně řídké.Ale já to nebudu hodnotit tady – potřebuju to psát přímo k fotkám a tak je to zde ve foru https://conovehonakopci.cz/?page_id=1316&mingleforumaction=viewtopic&t=236.0#postid-1834

                mrkněte na to a uvidíme, jak se bude dařit dál. Je dobře, že jste to nafotila. Super.

                • Helena:

                  Milá Kláro, díky za rady. Opět se omlouvám za překlep, mám na foťáku nastavený ještě letní čas a u té jedné fotky jsem to omylem neopravila. (Jinak bych do trouby dala plech v 14:47 a vyndala ho 14:30 :-).) Už jsem to opravila. Ano, dala jsem ho na rozpálený plech a do trouby, na dně jsem měla kastrůlek s vodou. Těsto jsem zatočovala na pomoučené desce (či jak se to správně česky řekne), držely mi moc hezky bochánky. Pak jsem je dala do ošatky. Možná jsem je měla šupnout rovnou do trouby, ale bylo před obědem a trouba byla obsazená. Možná kdybych to dala kynout do chladu nebo ještě zatočila znovu? Těžká volba. Musím si příště lépe naplánovat čas a dát péct dříve. Zajímavé ovšem je, že mám recept od mé sestry, která chleba peče pouze doma, a na něm je, že má těsto kynout min. 6 hodin (zadělá, než jde do práce, a po návratu z práce dá do trouby). A naše mamka ho nechává kynout dokonce 8h. A mají ho obě pěkný. Možná mají doma chladněji? Nebo čím to je?

    • Ivoš:

      Ahoj, jsem čiročirý a velmi líný amatér a skončil jsem u pečení chleba pouze ve formě, navíc vyložené papírem na pečení. Nějak se mi nechce řešit problém, jestli se chléb rozteče, popraská, jediný problém, který se může přihodit je, že přeteče v troubě. Kdesi jsem vyčetl nějaký postup, prokonzultoval se sousedkou a nakonec se dopracoval k postupu, který už nemám ani chuť měnit. Času jako zaměstnaný důchodce moc nemám, tak chléb připravuji následovně :
      Večer si namíchám směs z 500 ml žitné chlebové a 500 ml pšeničné chlebové hladké mouky. Lžíci soli, lžíci kmínu, zamíchám a nechám pod utěrkou předchystané na ráno. Kvásek si také oživím už večer, tak abych ho měl hustší a minimálně 250 ml do směsi a trocha aby ho zbyla. Nachystám si formu s papírem a jdu chrupkat. Ráno vstanu o cca 15 minut dříve než normálně, do připravené směsi naleju 250ml kvásku, cca 350ml vlažné vody, promíchám cca 5 minut ručním mixerem s háky na poměrně hutné těsto, které pomocí stěrky vpravím do nádoby na pečení. Vlhkými prsty roztahám do stran, šupnu do studené trouby a nechám kynout, to je cca 6:30 a chvátám do práce. Odpoledne asi v 16:00 je těsto krásně nakynuté, (objem zvětší skoro 3x bych řekl)vyjmu ho z trouby, nechám ji vyhřát na 250°C, strčím do ní hrnek s horkou vodou na zapaření, šoupnu nádobu s těstem do trouby, ještě trochu pokropím stěny vodou a peču cca 15 minut. Pak teplotu sundám na 155°C a peču dále cca 15 minut. Potom vytáhnu opatrně z trouby, opatrně vyjmu z nádoby, opatrně vybalím z papíru, potřu vlažnou vodou a vrazím zpět do trouby a dopékám při 155°C ještě 30 minut. Vyjmu z trouby, ještě jednou potřu vodou a těším se až chleba vystydne. Je to mana nebeská. Pravda, trochu jsem se rozepsal, ale třeba tenhle polopatický návod někomu ušetří trochu času a nervů. Ahoj Ivoš. P.S. Zítra peču, tak zkusím nafotit seriálek, bude-li zájem.

  • Leos:

    Dobry den Klaro, po upeceni vypada chleba
    https://drive.google.com/file/d/0B4b4tXLBYQT9SmhWMl9iRnFmQTQ/edit?usp=sharing

    zda se mi ovsem, ze stridka je malo porovana reps. ze pory jsou male. Chutove je fajn, akorat je hodne „hutny“ par soust a clovek se citi plny. Je chleba v poradku? Pripadne v cem je asi problem?

    Dekuji, Leos.

    • Marťaska:

      Tak tohle je přesně můj chleba…sice mi chutná, ale druhý den už je hodně tužší…Přišel jste na to, čím to je?

  • Lenka:

    Dobrý večer Kláro,
    mám v poslední době stejný problém jako Jana,taky vytahuji z trouby „hřib“-utržený spodek.Troubu rozpaluji i s plechy někdy i 3/4 hod,mám nastaveno spodní a hodní ohřev.Plech z trouby nevytahuji,ale sázím z prkýnka přímo do trouby a hned zapařím horkou vodou z kohoutku.Dnešní chleba jsem překládala v naolejované míse,chtěla jsem vyzkoušet,jestli to není tím,že při překládání moc pomoučím vál,ale nee.Výsledkem byl opět „hřib“.Chutově jsou chleby výborné,kvásek je se skvělé formě…Ještě zkusím vyměnit spodní plech za něco menšího,aby nebral teplo plechu, na kterém peču.Nebo uplně odstraním a vodu chrstnu přímo na dno trouby….A ještě dotaz-stříkat chléb před vsazením do trouby?Moc děkuji a hezké vánoce Lenka J.

    • Lenko, taky hezké vánoce a díky. TAk, ještě mě napadlo, chleba udělá hřib taky, pokud není dostatečně vykynutý a v momentě, kdy se vsadí do trouby, má tendenci ještě dokynout, ale to pouze v případě, že trouba je málo rozpálená. Pokud jí rozpalujete hodně, tak to neudělá. POužíváte hladkou mouku? A ne, nepotírám a nepostříkávám vodou před vsazením.

      • Lenka:

        do chleba většinou půl na půl s žitnou a pak na podsypání při překládání.Kynout nechávám cca 2-3 hod v ošatce,záleží na okolní teplotě.Dloubnu to něho prstem,abych poznala jak je nakynutý.

        • Lenka:

          P.S. peču Opatovský chléb,ten kyne až v ošatce 2-3 hod :)

          • A nezkusila jste nikdy jiný? Nikdy postup nejprve kynutí v míse, stočení a pak až ošatka? Jestl kyne pouze v ošatce, tak stáčíte před tím, než ho do ošatky dáte? nebo to špatně chápu a kyne normálně a pak ještě v ošatce tak dlouho? díky

            • Lenka:

              tady u toho se k aktivnímu kvásku přidá žitná mouka a všechna voda,nechá se to zdvojnásobit objem,pak se přidá pšeničná,sůl a kmín,vymíchá,popřekládá,stočí a dá kynout do ošatky…

            • Lenka:

              jiný jsem zkoušela,ale tenhle nám zatím chutná nejvíc

            • Jasně, to chápu, to je v pohodě, jen mě zajímá, zda když jste zkoušela jiný, jestli byl také hřib, nebo se vám to děje jen u tohoto? Můžem ještě jednu věc – zkuste napsat přesnou váhu surovin, jakou dáváte vy – kvasu kolik a zda ho máte z celozrnné či necelozrné žitné, kolik pak přidáte tedy pšeničné, sůl nemusít :), kolik dáváte vody – zda je kvas řídký nebo hustý a já to zkusím taky. Když to člověk dělá, mnohem lépe se pak pozná, kde je chyba.

              • Lenka:

                rozpis-220g kvásku,360g žitné chlebové,460g hladké,470 ml vody,20g soli,5g kmínu.Kvásek smíchat s žitnou m. a vodou-až zdvojnásobí objem přidat hladkou m,sůl,kmín.Zpracovat těsto,na vále popřekládat,stočit a dát kynout do ošatky i igelitu 2-3 hod. Předtím u klasiky pšenično-žitného mi to udělalo hřib jen 2x.Kvásek mám z babiččiny chlebové žitné,konzistence lívancového těsta.

        • eduard:

          ja nechavam testo v misce kynout v lednici 24 hodin pak ho vyndam zakulatim soupnu do osatky na 5 hodin pak rozpalim troubu stim hrncem http://breadtopia.com/store/round-la-cloche/ a vzdycky je suprovej

    • Tak Lenko, dnes jen narychlo, až odpoledne. Chleba přesně podle vašeho rozpisu, kvásek z celozrnné žitné, přesátá žitná a hladká pšeničná. Kynul přesně 2,5 hodiny nad kammnama, myslím, že chtěl ještě víc, asi bych mu měla dát ještě tak půl až hodinku, ale potřebovala jsem ho už upéct :). Jediný rozdíl, nebyl pod igelitem, ale pod utěrkou. Pak na 240°C – trochu jsem ho pak přepálila, ale pekl se cca 50 minut.

      jinak tedy těsto poměrově excelentní, fakt se s ním parádně pracovalo! Takže můžeme přemýšlet dál, v čem může být chyba :-)) Nařezáváte ho před vsazením do trouby? Protože já na vašem poměru, který je vynikající, ani na postupu vůbec nenacházím nic, proč by měl prasknout při vsazení do trouby. I pomohlo, že jsem ho tam dávala dnes příliš brzy, přesto nepraskl, ale litinový plát byl akt velmi rozehřátý. Lenko, nemáte doma nějaký litinový hrnec?

    • Lenko a dnes bylo více času a tak repete. Dnes tedy kynul od jedné do čtvrt na pět. Je krásný. Uvnitř báječný, ale podle toho, jak znám chleby, co peču doma, myslím, že by byl lepší, kdyby došlo k předkynutí a pak stočení a dání do ošatky. Ponechání přesně poměru, ten je skvělý, ale nechala bych ho nejprve vykynout a pak ještě kynout v ošatce. Měl by mnohem větší oka a byl by pórovitější. Zkusím příště. Jina i toto je v pohodě, ale ono to s předkynutím – bylo by to nakonec možná i rychlejší. Počítám tak dvě hodinky v míse a tak hodinku max. v ošatce a to je na chleba z hladké skoro dost. Zkusím, napíšu, ale ani nyní nepraskl, trochu ve špičce, tam, kde jsou dvířka trouby, to se občas stane. Ale nijak zásadně. Takže hledala bych problém nějaký technický během sázení. Zkusme na to přijít, v čem by to mohlo být. Krásný večer.

      • Lenka:

        Kláro,jste úžasná. Chleba před pečením nařezávám.Litinový hrnec bohužel doma nemám.Právě mám chleba v troubě.Vyměnila jsem spodní plech na zapaření za menší a plech na kterém peču za tenčí a chleba nepraskl a nestříkala jsem před pečením.Takže to asi bude tím,že se pečící plech nedostatečně nahřál kvůli tomu spodnímu.Uvidím při dalším chlebu.Moc Vám děkuji za velmi cenné rady.Krásné vánoce.

  • Lucie:

    Dobrý den, chleba peču asi od srpna letošního roku (ne pravidelně, ale pokud nepeču déle než týden, tak kvásek vždy oživím), první chléb byl dobrý, ale od té doby je chleba bud kyselejší nebo mán vlhčí a těžší střídku… Prostě nikdy není tak dobrý, jak si myslím, že by měl být. Poraďte mi, prosím, co s tím.
    Děkuji

  • Jana:

    Prosím o radu – už nějakou dobu vedu kvas a peču žitno-pšeničný chléb v klasické troubě (kynutí v utěrce v cedníku, potírám slanou vodou před pečením). Mám však pořád problém s praskáním chleba – vždy se mi jakoby oddělí dno. Chleba je moc dobrý, ale radost mi kazí „vzhled atomového hřibu“ :). V chybovníku je rada rozpálit podložku, ale nepomohlo :(. Poradí někdo? Moc děkuji.

    • Nemáte Jano fotku? Zkuste jí udělat. Kde se to oddělí? Do cm ode dna, mnohem výš? Jakým způsobem rozpalujete troubu a podložku? Myslím tím, jak dlouho tam podložka je? díky

      • Jana:

        Jé, moc děkuju – snad to půjde takhle: http://ulozto.cz/xnAwEM4M/img-6697-jpg

      • Jana:

        Plech (podložku) dávám ještě do studené trouby – zapnu a nechám rozpálit spolu s troubou (dávala jsem 250, a pak po 10 min snižovala na 220, ale pak býval chleba ve finále takový vlhčí, asi nedopečený, tak teď nechávám rozpálit na 235). Ale praskal mi i při těch 250.

        • Jano, bezva. Tak toto je – ale podotýkám, zcela a pouze podle mého názoru, chleba, který je odskočený, protože má odspodu chlad. Něco je špatně. Takže – zkuste dát plech do studené trouby – ale nepíšete, jak dlouho jí rozpalujete. -Chápu, že vám to může připadat jako plýtvání, zvlášť, pokud máte elektrickou troubu, ale plech musí být absolutně horký. Pokud dostanete teplotu v troubě na 250 třeba za pět minut, čidlo není na plechu a plech má mnohem mnohem méně, takže to je první chyba, pokud to tak je. Rozpalte to n a 250 a plech nechte skutečně totálně rozehřát. Pak klidně o malinko snižte, lépe nesnižovat, snížit až třeba po pěti minutách, ale to je o citu a vaší troubě. Nepotírejte slanou vodou, zkuste to prosím nepotírat ničím. Předpokládám, že potíráte studenou? A hlavně, troubu jednoznačně zapařte. Viz video Celozrnný chleba za 7 minut jak video, tak komentáře. nejde o to, mít tam hrnek s vodou, ale při vložení fakt chrstnout na dno trouby ,třeba do litinového pekáčku, který se tam rozpálí zároveň s plechem – vroucí vodu. Po minutě otevřete. Je to nezbytné a stejně nezbytný je ten absolutně horký plech. Zkuste to příště takto – nepotírat, rozpálit hodně plech, zapařit. Chleba je krásný a není důvod, aby byl odskočený. Hodně zdaru a budu moc ráda, i kvůli případným dalším komentářům, které jsou ve stejném problému, když napíšete, jak to dopadlo. díky

          • Jana:

            Díky moc za odpověď – určitě to zkusím. Prostě jsem vždycky dala plech do ještě studené trouby a předpokládala, že je taky rozpálený, no… Určitě dám vědět.

            • janalamacova:

              Já si z dětství pamatuji(a je to hodně dávno v minulém století),že když babička přinesla chleba z krámu,tak jsem chodila odlupovat právě tyto popraskané kůrky a ještě dnes se někdy přistihnu,že sama koupím prasklý nebo-li odskočený bochník,pokud je k dispozici.

              • Jana:

                Tak to jsme na tom podobně – ale pořádný prasklý chleba jsem v krámě teda neviděla už no opravdu hoooodně dlouho

          • Jana:

            @Klára: Tak mám další hříbek:( Pekla jsem zpočátku na 250 a troubu jsem rozpalovala půl hodiny včetně plechů na zapaření a na pečení a zapařila – tak nevím, kde dělám chybu. Zkusím ještě založit nový kvásek a jinak už fakt nevím. Moc díky za rady, chuťově to nevadí, jen jak je to prasklé celé kolem dokola, tak se to pak někdy hůř krájí, ale i tak je to mnohem lepší, než kupovaný chleba. Jsou to úžasné stránky. Ať se daří !!!! a krásné Vánoce.

            • Alena:

              Jani mivam stejny problem. Rikam si, ze ho bud malo stacim, ale mam vzdy peknou kulicku co pak jde do osatky. Ale jak jsem se tu docetla muze to byt i studene od spodu. Nez trouba dosahne 250st tak to trva u me kolem 20 min, ale vespod mam velky stary plech kam chrstnu horkou vodu. Je tedy dost mozne, ze ten velky plech snizuje teplotu, ktera by mela jit ke chlebu, misto toho zustava u plechu… Priste zkusim misto nej dat neco mensiho a uvidime :)

              • pavlan:

                Dobrý den, také se mi stále něco nedaří, ale problém „hřib“ se jednoznačně odstranil v momentě, kdy jsem přestala plech, byť rozpálený, vytahovat z trouby. Dříve jsem rozpálila, vytáhla, chleba z ošatky překlopila na ten vytáhnutý plech a zase to vrátila do trouby. Byla to chvilka, ale na „hřib“ to asi stačilo. Teď jsem zkusila chleba šoupnout z podložky přímo na předem rozpálený plech v troubě a hele, hřiby skončily. Ono na těch radách, které zde byly už několikrát popsané, přeci jen něco bude:-)

                • Jana:

                  Taky jsem vytahovala plech ven, ale teď už sázím přímo do trouby a hříbky jsou pořád :( – by záviděl kdejaký houbař. Ještě přemýšlím, jestli to nemám málo vykynuté, nebo jestli to není tím, že nechávám kynout v utěrce a navíc v cedníku, takže chleba kyne tak jako hodně na výšku. No, mám ještě hodně pokusů….

                  • Jano, pokud je to tak, napadají mě ještě dvě věci, napište, zda dáváte alespoň nějaké množství hladké mouky a potom, jak dlouho asi necháváte kynout pak poslední fázi v ošatce nebo cedníku? díky

                    • Jana:

                      Tak nevím, teď už nepraská a to se nic nezměnilo. Je to opravdu záhada. Moc děkuji a ať se daří.

                    • To je zcela normální, pan domácí tomu říká „Cena za vytrvalost:)“

  • Vasicova:

    Dobrý den, potřebuji poradit, kde dělám chybu. Vždy, když mi chlebík krásně vykyne v ošatce, mi při překládání na plech spaskne..Jako by jste z něj vypustili vzduch:(
    Jak zabránit tomuto jevu?
    Děkuji

    • Anonym:

      Měli jsme stejnou zkušenost – chleba příliš dlouho v ošatce kynul. Všude se píše několik hodin – třeba 5. Nám se osvědčilo 1,5 – 2 hodiny.

    • ála:

      Měli jsme stejnou zkušenost – chleba příliš dlouho v ošatce kynul. Všude se píše několik hodin – třeba 5. Nám se osvědčilo 1,5 – 2 hodiny.

  • panzorzka.uli:

    Skvělý článek, děkuji za něj. Pomohl mi zjistit, kde dělám chybu. Chtěla jsem se ale zeptat, zda by mi někdo nevysvětlil, co znamená to „studené“ a „teplé“ odlití (v části věnované vadám kvásku). Děkuji mockrát.

  • Martina:

    Zdravím všechny domácí pekaře,taky jsem se dala do pečení kvás. chleba. Chléb se mi povedl, v což jsem na poprvé ani nedoufala, upekla jsem tedy další a taky bezva. Chtěla bych se zeptat, chléb je kyselejší, je to tak asi normální u kváskového, ale dalo by se to trochu zmírnit přidáním lžičky třtin. cukru? Nebo jsem udělala někde chybu? Děkuji za odpověď.

    • Martino, zdravím. Chybu jste určitě neudělala. Kyselejší bude vždy než z droždí, ale pokud se vám zdá příliš kyselý, určitě to neřešte přidáváním cukru, sice ho osladíte, ale kyselost jako takovou neodstraníte. Já sama bych volila pohrání si malinko s kváskem. V tomto horku kvásek jede jako šílený a je potřeba ho přiživovat častěji. Takže pokud chcete péci, neenchávejte kvásek přes noc, ale přiživte si ho třeba šest – čtyři hodiny před začátekem. Prostě zkraťte dobu přiživení. Pak nebude kvásek tak kyselý.

  • Jelenka:

    Dobrý den, zdravím a děkuji z a krásný a přínosný přehledný chybník … u nás soudruzi z NDR také udělali chybu – našla jsem ji ve vašem přehledu – červený kvas – v mém případě přezrálý – poslední horké dny, večerní návštěva kina, pozdní návrat domů a … ráno to bylo. Nicméně otázka zní, co s ním? Vyhodit a začít znova? Díky za odpověď

  • Helena:

    Milá Kláro, moc děkuji za tento web a také Vaše a Vítkovi videa. Zatím je mám jak večerníček, kdy hledám poučení, jak na lepší výsledky mého snažení. Stále to však není ono, možná jsem jen netrpělivá, protože jsem zatím upekla jen 4 bochníky. Navíc, mi přijde, že ten první byl nejlepší. Ne do chuti, ale tvaru. Chuťově zatím naštěstí dobré všechny. Jak jsme dřív hodně chleba usušili pro koně, tak dnes jim chudákům nic nezbyde :-).
    Kvásek u všech chlebů mám z žitné celozrnné mouky, celkem 500g kvasu (cca 3 dětské lžíce mám v lednici, pak přidám 250 mouky a o něco víc vlažné vody). U prvních chlebů jsem přidávala pšeničnou celozrnnou a chlebovou mouku, u posledního jsem přidala 200g chlebové pšeničné, 300g hladké OO, 100g podmáslí, vodu dle potřeby, bochníček před vložením do ošatky mi přišel, že měl nejlepší hustotu, ale nemám to moc s čím srovnávat. Taky nejvíc vyrost v troubě, ale nemá moc bublinek a se i víc drobí. Nevím, jestli měl víc kynout v ošatce (odhaduju, že tam kynul tak 2 hodiny – moc se mu kynout nechtělo, nebyl zdroj tepla) nebo péct při vyšší teplotě… El. troubu rozhycuju na 250°C (víc to nejde a navíc furt potvora větrá), po cca 15 min. stáhnu na asi 180°C, pak asi 35min. Taky mám jen plech, co byl u trouby, je dost tenký, kroutí se a možná i rychle stydne – vyndám ho z vyhř. trouby, šoupnu na něj chleba a pak zase zpátky + zapařit. Mám v plánu koupil tál, ale zase abych do něj nevkládala větší naděje než se dostaví :-) Budu komukoli ze zkušených pekařů vděčná za postřehy, co dělám blbě. Zkoušet to určitě budu dál, spíš však z celozrnné mouky. Doufám, že se časem dopracuju ke stejně krásmým bohníkům jako dělá Klára a Vítek. Fotky pošlu e-mailem, protože nevím, jak je vložit rovnou sem. Všem pekařům přeju krásné a hlavně chutné bochníky! H.

  • Anyskovnik:

    Fascinovaně čtu, jak je vlastně složité udělat chleba… zatímco já svůj uhnětu, vrazím do ošatky, nechám vykynout v troubě (50 °C), pak ho vyklopím na plech, zapnu troubu na 180 (tj. nedávám ho do horké trouby, ani nezapařuju), zavřu dvířka a 3/4 hodiny si počkám na výsledek, který je dle mého nekritického názoru výborný. Měla bych se nad sebou zamyslet :D.

    A jinak coby více či méně pravidelná a vždy nadšená čtenářka děkuju za všechny vaše články, myšlenky, recepty a náhledy do vašeho života!

    • Anyskovnik:

      PS: Dělám kvasnico-kváskový – má vlastnosti kváskového, ale rychlost kynutí kvasnicového (ne že by to znělo pravděpodobně, ale opravdu! ;-)…)

  • bupi:

    Dobry den,
    ja mam chlebik popraskany takto: https://lh5.googleusercontent.com/-zofUuyV4MT0/UbWbZT3_YpI/AAAAAAAAVl4/HmtjzVbO8vs/w731-h548-no/DSC_1378.jpg, https://lh3.googleusercontent.com/-q6quZ6FDBZM/UbWbdUdxJ3I/AAAAAAAAVmE/G3dmKjOpEhQ/w731-h548-no/DSC_1379.jpg , vzdy dole. Obcas se mi to ale nestane a vetsinou ano. Nicmene chleby chutove jsou dobre a pokud neni videt spodek tak i docela hezke : https://lh4.googleusercontent.com/-EvJhk6g5Zzs/UbWT03oYfCI/AAAAAAAAVkk/mCXt4eA9Z8M/w731-h548-no/DSC_1375.jpg . Cim muze byt zpusobeno to prasknuti chleba dole? Moc vysoka teplota a vrsek velmi rychle ztvrdne? Nebo moc zaparuji a voda plech zchladi? Malo aktivni kvasek? Vetsinou chleby mam ala placka. Dekuji.

  • Jirka:

    Ahoj před dvěma měsíci jsem si vytvořil kvásek a začal peci chleba. Mám však problém z kvasením.
    Postupuji takto: žitná-pšeničná 1:1. Kvásek z lednice dám s půlkou žitné mouky večer kvasit, ráno přidám zbytek a odpoledne pšeničnou a zadělám těsto. Nechám ho tak hoďku v misce odpočinout a pak vyválím bochník a dám do ošatky kynout. Do těď je to vcelku bez problémů. Problém nastane když chci těsto vyklopit z ošatky( pedigová kulatá). Těsto se mi přilepí na dno a když se neutrhne vršek tak to s toho doluji a je to placka. Moučím to až si myslím dost a je to stejně jedno. Chleba je chuťově dobrý a ještě se nevyhodil ani kousíček jen to nemůžu nechat v ošatce moc dlouho abych to vůbec dostal ven a tak není moc bublikovatý a spíš to má hodně hustou struktůru. Včera jsem zkoušel to nechat kynout v mise a pak udělat bochník a dát do ošatky jen na hodinu. To mi ale připadá špatně protože všechny bublinky dalším zpracováním zmizí a za hodinu se nevytvoří. No a tak mi popraskal všude. Navíc je stašně tuhý. Moc prosím o rady. Polopatické nebo i lopatické :)
    Pečení chleba je sice pracné, ale chuť i toho nepovedeného se nedá s chlebem kupovaným ani srovnat. Ať chutí nebo vůní. Doma všem chutná ale chtějí včetně mě ten jeden, který se mi jednou jakž takž povedl :)) děkuji moc.

    • Hafuša:

      Jirko, mívala jsem stejný problém – nešel mi vyklopit chleba z ošatky a po upečení byl hodně nízký. Začala jsem dávat víc mouky (na podsypání a zapracování do těsta), těsto je víc kompaktní a jde krásně vyklopit a chlebík je vysoký a nadýchaný. Zjistila jsem totiž, že každá mouka je jiná, někdy dávám pšeničnou, jindy špaldovou, jindy zase namíchám různé druhy vč. žitné a těsto je pokaždé jinak řídké, takže to chce vychytat poměr na dokončení od oka. Chce to zkoušet, ale hlavní stejně je, že je dobrý, ne? :o)

      • Jirka:

        Dik za radu jen by mě zajímalo to kvašení. Jestli to zadělat a dát kynout do ošatky a jak všichni píší tak dlouho než to nabyde jednou tolik na objemu. Pak šup do trouby. S tou moukou to bude asi pravda a ještě jsem se tedy neptal přímo ve mlýně ale začalo se mi nedařit až když jsem byl pro novou mouku. V pondělí udělám další pokus. :)

        • JIrko, dvojnásobně určitě nemusí, ta ošatka, to už je oproti klasickému kynutí před tím, jen takový šolich. Je důležité, abyste těsto opravdu dobře zatočil před tím, než ho do ošatky dáte. Pomoučněte zlehka ošatku, vložte chleba, dejte na teplo a nechte max.hodinu. To už je klidně i moc. Udělejte si do chleba důlek palcem a jakmile vykyne zpátky, můžete chleba překlápět a sázet do vyhřáté trouby. Jakmile ho necháváte v ošatce moc dlouho, pak se přilepí a trhá a nejde odlepit. Zkuste i více podmoučnit, ale nejprve zkuste nenechávat těsto tak dlouho kynout. Chleba musí držet tvar, ale pozor, hlavně díky zatočení, nejen díky většímu podsypávání. Zkuste oboje a časem to přesně vychytáte.

          • Jirka:

            Dík Kláro za radu. Možná jsem uplně b… , ale píšeš že to je šolich po předešlém kynutí. Mám to tedy chápat tak, že kynutí nechat proběhnout v mise a pak jen zatočit a do ošatky jen vlastně kvůli vyhezknutí a vytlačení ornamentu ošatky. To jsem zkoušel a celý mi popraskal. Podélně i příčně a byl strašně hustý nenadýchaný takový ducek sem tam dirka. Já bych to asi potřeboval vidět v realu. Teď jdu zadělavat tak uvidím co mi s toho vzejde. Pokusím se to zdokumentovat a dám sem fotky. Doufám že tím nikoho nebudu otravovat. Jinak stačí říct. Díky všem.

            • Ne Jirko, já to možná blbě píšu :). To gro kynutí je v míse. Pak přijde převálení, zatočení a vložení do ošatky. Tam je to podle venkovní teploty atd. Ale max. hodinu, to je horní hranice. Klidně často stačí i 35 minut. To popraskání podélně není nevykynutím, ale malou teplotou odspodu. Mrkněte na to video v chleba za 7 minut, tam uvidíte v komentářích videa Víti a uvidíte, že dělá doprostřed chleba dírku prstem. To má svůj účel, pokud si nejste jistý, zda je to dost vykynutý, právě proto, aby chleba následně nepopraskal příčně na různých místech.

              • Jirka:

                Na video jsem koukal. Jen jsem si myslel že tu dirku dělá než to dá do troby. V každým případě jsem to dnes zkusil podle tvých rad. Takže zítra dám vědět. Je tady zima jako v jeskyni tak tomu topím v koupelně. Počitám že to bude kynout dost dlouho :) . Opět půlnoční pečení :) . Díky

                • Jirka:

                  Hlásím, že to vypadá dost dobře. Sice jsem se pokusil o nařezání vršku a jelikož jsem si před tím nabrousil nůž tak to je až moc. Jinak je moc pěknej. Zítra ráno ho prubnu a uvidíme jaká bude střítka. Dnes jdu spát abych byl čilej do pracovního procesu a zítra dodám foto. Dobrou noc.

                    • Zdravím JIrko, tak z fotky si nejsem úplně jistá, ale zdá se mi, že je mírně nedopečený, že vnitřek je syrový, ale možná ne, možná mate fotka. Tam je jasný proč, chce to tedy déle péci. Ale vám jde nejspíš o to popraskání. Tam je to fakt nedokynutý před vsázením do trouby. Nicméně, je tak hezký, že to by zachránila, dokud si nebudete jistý právě ta dírka uprostřed, která se dělá před tím, než se vsadí do trouby, po naříznutí. Ještě mě napadá jedna věc – děláte správně postup při vsazení do trouby? Protože, abyste to pochopil principielně, chleba nakyne na nějakou fázi a pak se musí dát do správné trouby, tzn. do velmi horké – fakt předehřívat alespoň 10 min na 250 a musí se okamžitě zapařit vroucí vodou a asi po půl minutě vyvětrat. A jde o to, že pokud toto neuděláte, chleba pokud není úplně dokynutý, tak má tendenci v chladnější troubě a nezapařené! ještě dokynout a takto vám popraská. Takže chleba je krásný, pokud je dopečený tak ty praskliny jsou jen začátek běhu na dlouhou trať, jak to vychytat. Příště – udělejte nařízněte, udělejte důlek – případně přidejte kynutí v ošatce 10 minut – nesmí chleba ale začít už od pohledu bublinkovatět a roztékat se, to už je překynutý a šoupněte do rozpálené trouby a okamžitě zapařte – na dno něco litinového a šup tam s vroucí vodou, vyvětrejte a uvidíte, jak se vám krásně chleba zatáhne, nádherně vyroste a bude i designově super, i když mně osobně se tento velmi líbí.

                    • Jirka:

                      No abych pravdu řekl tak jsem měl radost jak vypadá, ale ten vnitřek je podle mě divnej. V ošatce byl hodinu, v troubě rapařenej, tak zhruba 15 minut než chytil barvu na plno a pak jsem to pekl zhruba na 200 35minut. To popraskání je moje vina protože jsem to asi nařízl moc hluboko a hodně. Jak jsem psal brousil jsem odpoledne nože :)). Spíš je špatně ta střídka. No je pravda, že by to mohlo být nedopečený. Protože je to takový hutný a malinko se to maže na zuby. Zkusím prodloužit čas pečení. A pak je asi špatná teplota když to kyne. Protože když jsem to vyklopil z mísy kde to bylo nakynuté, zpracoval a dal do ošatky tak po hodině se skoro ani nepohnul. Nebo jen minimálně. Takhle vypadal můj první tem jsem nechal vykynout v ošatce. Byl super ale další už nešli vyklopit. https://plus.google.com/photos/108330574009406214496/albums/5889003773925559409/5889061046680462722?banner=pwa&authkey=COSBktyN74fVMg&pid=5889061046680462722&oid=108330574009406214496
                      https://plus.google.com/photos/108330574009406214496/albums/5889003773925559409/5889061076449502882?banner=pwa&authkey=COSBktyN74fVMg&pid=5889061076449502882&oid=108330574009406214496
                      Takže o toto mi jde. Těsto bylo řidčí a jen jsem to zadělal v robotu hodil do misky po hodině zamotal a do ošatky zhruba na 3-4 hodiny. Proto tady otravuju a tahám rozumy. Nu nedá se svítit budu to zkoušet a uvidíme. V každým případě to nebudu péct ve formě jak bábovku. Díky moc za cenné rady.

                    • No,jestli je jak bláto a maže se na zuby, je nedopečenej. Podle fotky vypadá. A to, co píšete -ty čtyři hodiny, to je fakt moc, ale je možný, že prostě byla dobrá teplota, byla zima:-). Základ prostě je – vykynout těsto, nechat stočit, nemoc dotuha a do ošatky. No a pak překlopit,on už v ošatce příliš rozměry nezmění, už je vykynutý v míse, jen trochu. To chce čas a zkoušet.

    • mary:

      Já zadělala dnes v 16 hodin a teď jsem chleba vyndala z trouby.Dávám kynout do umělohmotné jakoby proutěné misky ,dnes na necelé 3 hodiny.Vysypávám žitnou moukou ,nechytá se to jako s pšeničnou(někde jsem to vyčetla a funguje to :-)

  • Zuzana:

    Milá Kláro, tak jsem opět po čase zde. Mám už svůj třetí kvásek (druhý šikula nepřežil můj pobyt v nemocnici) a chleba peču 1x – 2x týdně. Chuťově výborný, ale v poslední době mi začalo dělat problém těsto. Tedy – nevím jak to přesně popsat, ale zkusím to – když už si chystám těsto na kynutí do ošatky tak není nikdy úplně kompaktní – vždycky je na spodu chleba (v ošatce je to ta horní část) viditelná spára. Prostě ať to těsto dělám hutnější nebo řidší, ať ho válím chvíli nebo déle, ne a ne se spojit v jeden celek. Výsledkem je to, že chleba má často vespod prasklinu, takže se při krájení kus odlamuje. Původně jsem si říkala, že se následným kynutím v ošatce stejně spojí, ale kupodivu ne. Nenapadá vás čím by to mohlo být?
    Děkuji předem i když vím, že popis problému nic moc :-)

    • Zuzano, jen prosím zkuste napsat, jaká je to prasklina, ideální by byla fotka na mail. Zda je to prasklina rozteklá, jako že se chleba rozjede a je v prasklině málo nabublaný nebo zda je to regulerní rýha – prostě čistá prasklina. díky

      • Zuzana:

        Kláro, omlouvám se za pozdní reakci – odskočila jsem si porodit :-D Chleba jsem poctivě upekla jak den před porodem tak hned po návratu z porodnice a světe div se – najednou jsou praskliny zase pryč. Takže problém asi vyřešen. Každopádně děkuji za ochotu :-D A přeji krásný den.

  • pavlan:

    Tak mám mlýnek, obilí, ale bohužel pan ekofarmář nám prodal krmnou pšenici (anebo mix, občas se natrefím na „gelovitý“ vnitřek zrna. Od té doby, co tuto mouku používám, chleba vesele praská nahoře. Zhruba 1/3 mouky na těsto používám hladkou pšeničnou, nicméně ta byla koupena v akci a provádí totéž, jako ta celozrnná krmná (asi proto byla v akci). Při zkoušce s hladkou za plnou cenu se chleba vždy povedl. Tak se ptám, zda má někdo nějakou radu, jak to praskání zlepšit nebo holt musím počkat po žních, až se mi podaří sehnat opravdovdovou konzumní pšenici? Podotýkám, že zapaření trouby či kynutí chleba provádím sice možná ne úplně dobře, nicméně chléb se přestal dařit (vzhledově) až po začátku používání málolepkové mouky.

    • Pavlo, osobně bych to neřešila. Prostě bych mixovala z hladkou moukou. Je to především tím, že používáte málolepkovou mouku a s tím nic moc nenaděláte. Mixujte a vydržte do žní.

  • Eva:

    Dobrý den, měla bych na Vás dotaz. Dlouho jsem nepekla chleba a jen udržovala kvásek při životě. Dnes jsem pekla (šumavu bez hnětení od cuketky) a chlebik špatně kynul (byl cca ve 20°C) v troubě taky moc nevyskočil, takže je to taková placka a navíc je kyselý, ne nijak výrazně, ale rozhodně je kyselejší než všechny předchozí. Čím to může být? A jak to napravit? Děkuji za odpověď! Eva

  • Whitehorse:

    Dobrý den, měla bych prosbu o radu – při pečení chleba se mi tentokrát stalo, že spodní kůrka je po celém obvodu spodní části oddělená od další části (boků) chleba. střídka je krásně propečená (jen nahoře chleba trošinku prasknul), chutově je výborný. čím to může být způsobeno, abych se pro příště tomuto vyhnula? Děkuji.

  • Helena:

    Dobrý den,
    prosím o radu, začínám s pečením kváskového chleba( už asi pět pokusů:-) kvásek jsem si koupila a teď jen udržuji- to je v pohodě. Chlebíky peču v troubě a vždy se povedly, ale teď asi dvakrát se mi stalo, že po vyndání z troby chléb vypadal báječně ale po chvilce stydnutí mu kůrka jakoby zvlnovatěla a změkla. Nevíte,co dělám špatně?troubu předehřívám na 250 st. i s plechem, sázím a zapařuji skleníčkou vody, po 10-15 min vyvětrám a snížím teplozu tak a 200st. dopékám až je chlebík krásně na poklep dutý a tvrdý a pěkně kulaťoučký a po vyndání bohužel zkrepatí a zvláční kůrka. Prosím poraďte, díky

    • Helena:

      Teď jsem chlebík rozkrojila a má na vršku kůrky úplný puchýř – v tom místě je kůrka oddělená od střídky. Je to ale jenom na vrcholku vhlrba- asi tak průměr puchýře cca 10 cm. Tak kde se stala chyba?

      • Hezký den – podívejte se nahoru do článku na oddělení střídky od kůry a zkuste projít, co z toho jste mohla udělat jinak.

        • Helena:

          Děkuji Kláro za odpověď, už jsem na to asi přišla- jestli to může být- těsto nejdřive zpracuji v robotu, nechám odpočinout, pak vyndám na vál a protože mám silikonový, tak na něm se pěkně pracuje a asi jsem zapracovala malé množství mouky. Kyž jsem zapracovala větší množství mouky, tak se puchýře neudělaly. Je to možné?

  • Zuzana:

    Zdravím vás na kopci, po roce jsem se opět rozhodla pokořit kváskový chleba – první pokusy skončily nezdarem a přiznám se, že jsem to vzdala. Po roce jsem se do toho pustila znova a ejhle – najednou to jde. Zatím mi v koupelně u radiátoru kyne osmý kváskový chlebík, ale mám problém. Asi poslední 4 kousky se mi rozjíždí do stran. Dívala jsem se na vady chleba a jediné co mi z toho vychází je varianta „přezrálý kvas“ přiznám se, ale že si pod tím tak nějak nedovedu nic představit :-( Kvásku si neschovávám mnoho vždy ho pořádně přiživím před novým použitím (cca každé 3 dny). Kvásek většinou oživuji přes noc – s tím, že ráno z něj udělám těsto na chleba. Kvašík je šikulka, pokaždé se snaží, přijde mi v pořádku nakyslý takže opravdu netuším čím by to mohlo být.
    Je mi jasné, že takhle na dálku se špatně radí, ale i tak to zkouším a předem děkuji za radu.
    Zuzana

    • Zuzano jestli máte akorát těsto a není extra moc řídké, tak ho necháváte kynout moc na teple a moc dlouho. Necháte ho překynout. Nepřilepí se vám malinko k ošatce? Stačí třeba centimetr někde? To je první znamení toho, co píšu. Zkuste malinko hutnější těsto, nechte kynout a je potřeba už první kynutí v míse pohlídat, aby nevyjel příliš. Max po dvou hodinách ho dejte převálet, stočit a do ošatky, pak ho nechte max. hodinku a šup do hodně vyhřáté trouby a zapařit. A mělo by to klapnout. Když mi překyne – je řidší a rozlévá se a většinou se i někde přilepí k ošatce. Zkuste a pokud to není ono, můžem zkusit další.

      • Zuzana:

        Kláro děkuji za odpověď. Dneska se úspěšně neroztekl – uvidíme co ty příští, ale snad to opravdu bylo délkou posledního kynutí. Pro změnu mi praskl u spodu, ale to se mi stalo poprvé a snad i naposled – chleba jsem dávala do trouby po pečení perníku a bojím se, že nebyla ještě dostatečně vyhřátá.

    • Anonym:

      Milá Kláro a všichni okolo, moc ráda bych se chtěla podělit o svoji zkušenost s kváskovým chlebem a zároveň vás poprosit o radu. Je to asi měsíc, co jsem si založila kvásek z žitné mouky. Krmím ho denně zhruba 1 díl kvásku, 4 díly vody a 4 díly mouky. Nějak mi to srdce nedá, abych ho už šoupla do lednice, a tak, jak hladoví, tak přikrmuju. Myslím si ale, že kvásek vyzrálý už nejspíš bude. Když dělám chleba, krásně mi nakyne, problém je však v tom, že po upečení je hutnější s menšími póry a trochu splaclý. Hlavně druhý den už je dost tuhý. Chuťově dobrý,voňavý, nedrolí se, je pružný( mě teda příjde úžasný, ale jsou někteří :-), kterým to úplně nevoní).
      Těsto zadělávám v pekárně, kde taky kyne. Recept- 350 g kvásku, 270 ml vody, 400 g mouky (používám hladkou, pšeničnou chlebovou a malý podíl žitné chlebové), během hnětení ještě trochu dosypu, kmín a sůl 2lžč. Těsto je poměrně řídké a tak do něj po prvním kynutí zapracovávám ještě poměrně dost mouky.Je to taková pro mě docela příjemná činnost,pokud mě čas nehoní.Chci se zeptat, jestli po vytvarování bochánku těsto lepí nebo ne. Nejsem si totiž úplně jistá jestli je dost pevný. Na ploše kde ho finálně vytvaruju do bochánku se k podložce ještě malinko přichytne. Pak bochánek vložím do misky vyložené utěrkou a řádně vysypané moukou.
      Párkrát jsem chleba nechala kynout na hrubé desce na topení, teď jsem ho zkoušela dát do lednice přes noc a ráno dát asi na dvě a1/2 hod. na topení.Už z té lednice je hezky vyskočený a pak ještě vyleze. (Je možné, že je překynutý?)
      Pak rozpálím troubu min na 250. Cleba přendám na plech, tady se trochu zdržím, protože i když moukou misku pořádně vysypu, stejně se mi stane, že utěrku musím opatrně odlepit, ať se chleba neroztrhne. Možná je tady velká prodleva. Pak plech strčím do trouby a chrstnu na dno menší půlku hrnku vody a peču.Přesný čas nedokážu říct,50-60min? Teplota trochu kolísá, ale nikdy ne pod 200°C. Chleba někdy trošku popraská, ale ne moc.Trošku mi vadí, že je dost od mouky. Nevím co s tím a taky jestli ho můžu po vyndání potírat vodou a jak na to.
      Tak teď jsem toho tady dost vychrlila a nevím jestli srozumitelně. Mojí hlavní otázkou je tužší střídka.Jinak jsem hrozně nadšená, baví mě to a aji mi chutná. Občas jsme kupovali chleba Morávku, kváskový, výborný, ale dost drahý. Je to tam cítit, že jsou z podobného těsta.Ii když to není tak dokonalé i můj chlebík je výborný. Moc děkuji za tyto stránky, za vaše rady a nápady a taky za všechny postřehy ostatních. Zdravím všechny okolo a přeji příjemné Velikonoce :@)

      • kukuana:

        Zapomněla jsem se přihlásit, kukuana

      • Moc zdravím. Jestli je chleba celkově v pohodě a vadí hlavně tuhost střídky, je to určitě konzistencí těsta. Pokud je tuhý a při kynutí se přichytí, to je zase nejspíš přizpůsobeno překynutím. Při překynutí má chleba tendenci mít veliké bubliny a přichytí se na podložce, čímž se po překlopení má tendenci trhat a tím se i při pečení trochu splácává. Takže cíl je, udělat takovou hustotu chleba, aby už sám o sobě byl řídký a vláčný, ale přitom držel tvar. Pozor, toho nedocílíte vždy tím, že přisypáváte. Mnohem důležitější je fakt dokonalé propracování a zapracování a následné stočení těsta. Zkuste přidat trochu vody, déle propracujte, pořádně bochník stočte. Utěrku v ošatce nemoučněte příliš, fakt jen mírně poprašte. Pokud to nebude řídký bochník, nepřichytí se. Nenechávejte tak dlouho kynout, zkuste dobu kynutí zkrátit. Bochník by se měl po překlopení nikoli rozlít, ale měl by hezky držet tvar. Pak tedy jak píšete – rozpálená trouba a zapaření.

        A taky mě napadá – na kvalitu střídy je taky velmi důležité prohnětení a propracování. Čím lépe je chlea propracovaný, tím je střídka vláčnější. Tak ať se daří!

        • Anonym:

          Dobrý večer,moc děkuji za tak rychlou odpověď. Zítra budu péct, tak jsem zvědavá jak to dopadne:@)

          • kukuana:

            @Anonymní:
            Dobrý podvečer Kláro, včera jsem pekla chleba a tak mám zase další zkušenosti se kterými si nevím rady. Na váš podnět jsem zkusila trochu změnit hustotu těsta a to tak, že vznikl bochánek, který se opravdu po prvé po kynutí vůbec nepřichytil k utěrce. Jenže já v-l jsem ho asi zase nechala překynout,Protože hned jak jsem ho dala na vyhřátý plech, zase splasknul, v troubě se to sice trochu zpravilo, ale výsledek je zase tuhá střídka, trošku drolivá a poprvé byla kůrka hodně tvrdá.Když jsem doma nahlas přemýšlela co z něho udělat, někdo dal návrh že neprůstřelnou vestu -super, ale asi by to moc nefungovalo :-)
            Nevím, co si o tom myslet, ale řekla bych, že hustota těsta byla lepší, ale s tím kynutím jsem to nejspíš přehnala, jenže se mi to pořád nezdálo (jako, že je ještě málo vykynutý)a pak jak jsem koukla, hned jsem věděla, že je zle. Píšete, že bych mohla chleba strčit už po hodině do trouby, ale to ještě chleba nebyl dost vyrostlý.Myslíte, že ho můžu strčit dříve než zdvojnásobí objem. Taky ještě jeden postřeh s tím drolením, je to špatným zapracováním mouky, mám ji déle zapracovávat? A tvrdost kůrky? Nechala jsem kynout na opravdu hrubé desce na topení, je ale pravda, že včera jme docela dost zatopili. Pekla jsem tradičně, možná, že ze začátku něco málo po 250°C a pak snížila, Ta hodina to byla určitě, možná to bylo dlouhým pečením. Mějte se krásně, večer jde zadělat kvásek na zítřejší chleba. Nechám ho přes noc a zítra zadělám těsto, v tomhle by asi nejspíš problém být neměl, je to normální postup,nebo ne? pro představu posílám foto. kukuana
            http://img.janforman.com/P4020009wx59.JPG

            • Tak tuhá a fakt neprůstřelná :-) kůrka má tři důvody. Jedním je málo rozpálená trouba. Bacha na to, jak je chlea veliký. Jednou dáte o kilo menší nebo půl kila menší a trouba stejně vyhřátá je už málo. Pak je to správné zapaření. To jsou dvě hlavní věci. A pak, podle mých zkušeností, vždy mám tuhou kůrku právě, když je chleba překynutý. Jestli jste zatopili a byl fakt hodně bublinkatý, už je to moc. Takže buď tolik netopit :-), nebo dát dál od topení anebo ho fakt šoupnout dříve. Zkuste. Ale chleba máte krásný a je to už jen o tom, zkoušet a péci a péci. Tak snad se to podaří bez tuhosti.

  • Cookie:

    Prosím pěkně, u matné kůrky je uvedeno „nesvlažení chleba“ – co si pod tím mám představit? Zatím tápu, na tenhle termín jsem ještě nikde kolem chleba nenarazila (jsem těžký začátečník).

    • Tetour:

      No nejsem zrovna odbonrík, ale tomu zrovinka rozumím. Jsou dvě možnosti. Buď dáš dva plechy do trouby a na ten spodní při vsazování chleba vyliješ půl hrnku vroucí vody, čimž se ti zapaří trouba i chleba, ale pozor po 2 minutách troubu vyvětrat a případně vytáhnout plech se zbytkem vody. A nebo to je pro mně jednodužší před vsazováním chleba do trouby ho potřeš vodou. A jak teď přemýšlím možná mám taky kůrku taky matnou a je to něco úplně jiného. Pak tady ještě Klára s Víťou řešili nějaké glazování, ale to jsem pro jistotu nečet, protože jsem rád, že peču aspoň něco. Pěkný den

      • Cookie:

        Díky, jak mi níže vysvětlila Klára, jde o to glazování až po upečení. Teď už aspoň naberu správný směr uvažování. :o)

    • To na co se ptáte, kvůli lesku, nebo také glazuře, je potření chleba po vyndání z trouby. Potírá se hned po vyndání, právě kvůli lesku. Ale to je moje zkušenost. MOžná někdo tento termín používá pro něco jiného.

      • Cookie:

        Aha, tak to je právě ono, to mě mátlo, já jsem totiž zatím v receptech nikde nenarazila na to, že po vyjmutí z trouby se má chleba potřít vodou. Tohle mě sice napadlo jako možný výklad, ale protože jsem se zatím potkávala jen s tím, že se zapařuje trouba, případně před vložením do trouby se má chleba přetřít nebo přestříknout vodou, úplně mě to vykolejilo a začala jsem dumat, že asi musí jít o něco jiného. :o) Zkusím si najít další informace. Díky veliké!

  • Ája:

    ahóooj pomóóc po ukrutně dlouhé době jsem se zas vrátila k chlebu kváskovému a pečení. udělala jsem kvásek, no je ho tolik, že se v něm asi budu koupat, a včera jsem pekla chleba, chuťově vynikající , ale abych tak řekla jíst se to nedá a to proto, že je to téměř neukrojitelné, připomínající sťápnuté něco. exteriérově to vypadá jako mokré s minimem pórů , ale na zuby se to nelepí. když jsem kvásek zamíchala s žitnou moukou a vodou a nechala kynout tak přes noc mi málem utekl z mísy, oddělala jsem půlku a dala do robotu tam na nejměnších otáčkách jsem přidávala mouku špaldovou hrubou a pšeničnou hladkou (asi půl na půl) do té doby než se mi těsto přestalo lepit na boky mísy. (samo jsem tam dala i sůl, kmín, semínka. pak jsem to vyklopila uplácala bochník a dala do formy ještě k teplu kynout. kynulo 1,5 hodiny ale bochník zvětšil objem už jen minimálně, ale když jsem do něj udělala prstem důlek. tak tam ten důlek zůstal no tak jsem ho dala do rozpálené trouby 250 st, uvnitře mám kostrol z vodou a nechala tak 15 min (zas nevyskočil) tak jsem zmírnila troubu na 175 st a pekla cca 50 min. no a výsledek je jak jsem uvedla výše. chuťově mňam, ale půjde to slepicím. Prosím o radu čím to, čím to je? moc děkuji za čas.

    • Ájo možností je víc, ale základní věc, proč chleba nekyne je, že ten kvas není dozrálý. To, že vám leze samotný kvas ze sklenice ještě není 100% známka toho, že poleze pak i těsto, když přidáte ve větším poměru a hustotě, než kvas zvládne. To je první věc. Druhá je, že ta jedna a půl hodina je často málo. Já dám do formy a často ho mám v teple u kamen třeba celé dopoledne a peču až ve tři, fakt až když je úplně mimo formu. To, že se důlek nezaplnil nic neznamená, protože pokud je slabý čas, trvalo by mu to třeba i pět hodin. Další věc je teplota vody, kterou jste zadělávala. V zimě nesmíte zadělat za žádnou cenu studenou vodou. Musí být minimálně vlažná, spíš jemně teplá. Další věcí je – čím je novější kvas, tím dělejte řidší těsto. Klidně ať vám do formy i malinko teče.
      Takže nejprve zkuste po 6ti hodinách přiživovat kvásek malým množstvím vody a mouky alespoń dva dny – v noci po 12ti :) a pak teprve znovu zadělejte, vlažnou vodou – spíše teplou, řidší těsto a dejte kynutí tolik, kolik potřebuje, aby těsto zaplnilo celou formu. Přikrýt při kynutí!

      krásný den a ať se daří

      • Boris:

        Ahoj Kláro
        také zkouším upéct kváskový chléb. První pokusy nic moc, ten poslední byl malinko lepší, ALE… Kvásek jsem měl nový, krmil jsem ho pět dní. Chléb nakynul, propracoval jsem ho třikrát, vždy cca po cca 3 hodinách kynutí a pak dal péct do rozpálené trouby. I v troubě vzešel, nicméně po rozkrojení v sobě nemá téměř žádné póry. Těsto je měkké, ale hodně hutné.
        díky za radu…

        • Borisi, ideální by bylo, kdybyste ho vyfotil, jakoukoli fotku. Protože to, že těsto nemá žádné póry je hodně velký rozsah pojmu. Ale asi je to prostě klasicky zdrclé a to dělá hlavně kvásek. Třikrát ho nechávat kynout je zbytečný. Pokud jste dělal ve formě, stačí jednou, hned po vyhnětení dát do formy a jak to nabyde, šup do trouby. Pokud bochník, přehníst a nechat v ošatce – ale to druhé kynutí už je opravdu kratší, max. hodinu, někdy, v závislosti na teplotě, stačí i 3/4 hodiny. A s tím kváskem. Je potřeba, aby byl opravdu dobře funkční. Doporučuju najít si jakoukoli formu a zkoušet první chleba upéct v ní. Pobere mnohem více, než bochník a nezkazíte tolik mouky. Zkuste kvásek teď přiživit 2x denně, ráno a večer, alespoň další dva dny. A taky doporučuju, nechávat si kvásku více. Čím méně si necháte tím náročnější je jeho následné množení. Chléb mohl být i jen překynutý, ale to by byl nízký, rozteklý a póry by měl, takže za mě je to kváskem. A pozor na příliš horkou a příliš studenou vodu při zadělávání. Oboje vám může způsobit stejný problém.

  • gajda:

    Zdravím na kopec,
    již nějakou dobu peču domácí chléb. Nejprve jsem dělala z droždí, pak asi 3/4roku z kvásku a neměla jsem větší problém. Pak se mi ale kvásek zkazil a já mezitím začla zkoušet i jinou moukou. Do té doby jsem pekla z kupované mouky (z celozrnné žitné a pšeničné hladké). Pšeničnou jsem vystřídala za domácí – koupila jsem si potravinářskou pšenici od naší farmářky a začala si sama mlét celozrnnou. Těsto mi už ale dobře nekyne a chleba je pak hodně hutný. Udělala jsem si nový kvásek, nakynul jen minimálně, tak jsem zkoušela aspoň z droždí, ale taky nic moc.
    Je pravděpodobné, že je chyba v mouce?
    Díky moc za každou podobnou zkušenost.

  • Naprosto vyčerpávající!!! A přesné, bez chyby. To nepsal laik … :-)

  • Jory:

    Posílám pozdravy na kopec. Vaše stránky se mi moc líbí a jsou pro mne přínosem.
    Chleba peču téměř denně už řadu let. Po mnohých zkušenostech s kváskem jsem nakonec zůstala u kvasnic. Dávám 30 – 40 Dg žitné mouky, dosypu pšeničnou hladkou (když není, tak polohrubou) do 1,2 kg, třetinu kostky kvasnic, 2 lžičky soli, kmín, semínka, někdy rozmočené a nadrcené ovesné vločky nebo pohanku. Přidávám 1/3 l syrovátky, kterou si schovávám z výroby tvarohu, a teplou vodu. Dříve jsem vypracovávala těsto v míse jako na kynuté buchty, tedy taháním, protože mi však ubývají síly, v míse pouze zamíchám, přendám na vál a zpracovávám dál na vále. Pokud mi někdy zbyde starší chléb, nakrájím na kostky, rozmočím, namixuji ponorným mixérem a přidám k těstu. Kynout dávám v plechové míse do trouby, kterou na chvilinku zapnu a dřepím před ní, neboť přesně v momentě, kdy bych si chtěla odskočit a ještě něco udělat, než se mi trouba zahřeje, zapomenu, a výsledek si umíte představit:). Vykynulé těsto překlopím na studený pomoučený plech a dávám do trouby, kterou zapínám na 220 až v momentě vyklápění nakynulého bochníku na plech. Peču bez zapařování, to jsem na vašich stránkách slyšela poprvé v životě, 20 min. při 220 stupních a pak ztlumím na 180 stupňů a dopékám dalších 35 min. Chléb je výborný. Hodně záleží na mouce, já kupuji ve slevách v supermarketech, většinou do 8 Kč, při dražší mouce by se mi pečení nevyplatilo. Uvažuji o mlýnku na obilí, pak bych opravdu ušetřila, ale elektrický je moc drahý a ruční – no neumím si představit mlet každý den na 1,20 kg. Na co ale nemohu přijít – třetí den (někdy se to u nás tak sejde, že je jídla víc a chléb se nesní) – je chléb už tvrdší, mně to nevadí, děti žadoní o čerstvý. Nevím, jak to babička dělala, že jí vydržel týden jako čerstvý.

    • hanaka:

      A nepekla babička právě chleba z kvásku? Já jsem totiž hodně let pekla chleba kvasnicový, ale přesně jak píšete, po párd dnech tvrdý a hlavně takový oschlý. Teď co peču chleba kváskový, udělám třeba i velký bochník – jsme jen dva a máme ho skoro na celý týden. Chleba je krásně vláčný a dokonce i ten první krajíc, který je zakrojený je dobrý – to kvasnicový byl z té načaté strany úplně suchý. Mám zabalené jen v bavlněné utěrce.

      • Jory:

        Děkuji, Hano, taky mě to napadlo, ale nemám sílu opět se pouštět do experimentování s kváskem. Snad časem, až bude volněji. Přemýšlela jsem i o zapařování trouby, ale je to vlastně stejné jako s kváskem. Změnily by se mi zaběhnuté postupy a časy. A tak to všechno odložím, až bude lépe.

    • Také zdravím. Stejně jako Hanka, jsem přesvědčená, že ty problémy, o kterých píšete jsou zásadním rozdílem mezi kváskem a droždím. Pokud je to pro vás teď ale příliš náročné, nechte si spíš zaběhnutý postup, protože na tom nic moc už asi neylepšíte. Bez zapaření trouby a změny droždí za kvásek – pokud máte chléb, který vám chutná, se už nedá moc vykoumat. Jen bych možná zkusila polemizovat i s tou cenou, co se vyplatí a co nikoli. Je důležitý si uvědomit, že kváskový chleba ušetří za droždí a pojme trochu víc vody. Je dlouho měkký. Pokud člověk pořídí žitnou mouku za 15 Kč, přidá vodu na kvas a na těsto, tak udělá z kila cca 1300 g chleba. Mouka za 8,- plus droždí za 3.- je sice za 11,- ale o něco lehčí, maximálně do dvou dnů tvrdý a bez kyselé vůně. Tím vás nechci vůbec odrazovat, jen že je to vše o úhlu pohledu.

  • hanaka:

    Kláro, díky za krásný ucelený článek. Jen mám jeden asi hloupý dotaz, ale co se týče obilí, jsem fakt laik. Co znamená prorostlé obilí?

  • Katka:

    Ahojte na kopec, tak já teď bojuju s tím vedrem. Mám nacvičené kynutí na radiátoru a v kotelně, ale teď, když je v bytě větší zima než venku, nějak se nedaří :-( Poraďte, může těsto kynout na sluníčku? Nebo jen venku, ale ve stínu, když je tam 30°C? Taky mi svrchu po pár hodinách dost okoral…
    Díky!

    • m. z chalupy:

      Já jsem taky dlouho experimentovala a nakonec se mi nejlíp osvědčil péřový spacák. Bydlí teď stále v místnosti na křesle, aby byl po ruce. Když je chladno, šoupnu do něj termofor („vaška“) s teplou vodou a těsto mi kyne jedna báseń. Přes den nebo i přes noc. Strčím do něj mísu s těstem přikrytou utěrkou a pak i těsto v ošatce. Teď když je teplo tak bez „vaška“ a klidně ho dám na sluníčko. Mísa je zabalená ve spacáku a těsto neokorá. To mi zatím funguje fakt nejlíp.

      • Katka:

        Díky za tip, já už jsem o peřině přemýšlela, ale co s tím kynutím, když navrchu něco leží, není to pak „sťápnuté“, když to nad sebou nemá vzduch? To mi brání to do peřin šupnout…

        • m. z chalupy:

          Mám velikou mísu, vždycky přes ní napnu utěrku nebo spíš slabší ručník. Vložím do spacáku, zapnu, opatrně zabalím aby to neleželo rovnou na těstě. Vždycky to má na kynutí dost rezervu. Fakt mi tohle funguje nejlíp ať je zima (pak to vevnitř ještě obložím lahvema s teplou vodou) nebo teplo.

  • @Klára: Moje zkušenosti: K té teplotě, pokud se peče v elektrické troubě a na kameni nebo těžkém plechu, zapnout troubu čtvrthodinu nedá ten výsledek, to se akorát těsně dostanete na těch 250 a šutr je furt dost studenej, chleby pak praskají. Vlastní zkušenost. Chce to aspoň 30-45 minut, obyčejný plech se teda zahřeje i rychleji, ale zase pěkně zchladne, když se na něj vyklopí větší chleba, takže to zase praská.
    A lednice je pěknej zrádce, někdy chladí víc, někdy míň, někdy se mi zdá, že to tam vůbec nenakyne, takže popraská z toho, že mu bylo moc zima a ještě pak sedí v pokoji 2-3 hodiny, než s evzpamatuje a dám ho do trouby.

    • No, to je přesně ten problém, proč píšu Arion, aby zkusila to, s čím mám zkušenost. Tím, že nemám elektrický sporák, tak jsem snažila odhadnout, jak dlouho asi kámen nebo tál rozpálit a nezničit rodinný rozpočet :-)), protože já mám litinový tál v kamnech celé dopoledne, než sázím chleba. Zlatá kamna. díky FArfallo :)

    • Ještě, nevím jak ty, já mám s plechem, než jsem měla litinu tu zkušenost, že sice i větší chleba nepraskl, ale v ohybu chleba v místech, kde jsou dvířka praskl téměř vždy, jako na fotce, ale mnohem méně. Jak trouba otevřením nachladne, asi i plech tak to praská. Litina už to nedělá. Kámen bohužel neznám.

  • mě se teď několikrát po sobě stalo, že mi chléb podélně prasknul. Peču jej vždy v troubě vyhřáté na 250°C (10min) a pak stlumím na 200°C a dopékám 50min. Vždy peču ve formě na chleba a začal mi praskat až teď… Čím by to mohlo být? Děkuji

    • Jak máte chleba ve formě, je všude stejně vysoký a dokola prasklý, nebo je na jedné straně nižší a na druhé výrazně vyšší a prasklý?

      • Když jej dávám do formy, tak jej uhladím dorovna… a po upečení je také zruba stejně vysoký, a prasklina je podélná… ale stává se mi to až teď poslední dobou :-(

        • jo a prasklina není stejnoměrná dokola, ale spíš např. 10 cm prasklina ve výšce 5 cm, a 12 cm prasklina ve výšce 7 cm… a na druhé straně obdobně

          • Jestli myslíte tu prasklinu, co máte na fotce v článku o chlebu, celkově bych řekla, že je to spojení horší kvásek a málo nakynutý chleba. Já osobně dělám chleba ve formě tak, že ho dávám do trouby až když je těsto tak dva cm mimo formu. Má fakt dost velkou čepici a formu plním tak do 3/4. A kvásek- zkuste před dalším pečením kvásek oživit po 12 hodinách 3x za sebou a pak teprve péci. Měla by to být nejlepší cesta ke stabilizaci kvásku. Já to tak dělám, když kvásku úplně nevěřím a třeba je moc horko, nebo jsme tolik nepekla. V tomto vedru to snižte klidně na 6 hodin. Zkuste, napište, jak to dopadlo. Neměl by prasknout vůbec. Jo a v tomto horku, když ho přikryjete při kynutí, navlhčete si trochu utěrku, kterou ho budete přikrývat, aby vám moc nevysychal.

  • Arion:

    Nádherný, nádherný, nádherný článek!! Děkuju moc, přesně něco takového jsem potřebovala. Před nějaou dobou jsem začala péct svůj kváskový chléb(zatím mám cca 10 bochníků) s různými výsledky. Kupodivu ten poslední byl asi nejméně vyvedený :( Skoro jsem ho oplakala:) Těsto vždy dávám kynout na noc do lednice, ráno vyndám, nechám cca ještě hodinu při pokojové teplotě v ošatce, mezitím si rozpaluji troubu na 250 st.( více nejde) a chléb pak hned překulím na plech a šup s ním do trouby, do té teda ještě šplíchnu na dno vodu, takže je to tam chvíli jako v parní lázni. Ale stále si myslím, že jsem nedosáhla úplně takového chleba, jaký bych si představovala. Nevěděla jsem, kde je chyba, ale teď mám pocit, že prakticky asi úplně všude..:( :))
    Mám totiž několik postřehů, co u mě vždy dopadne jinak, než jsem viděla na nějakých fotkách a videu a v tom je možná problém. Tak např. vždycky do chleba do těsta přidávám lžičku cukru, jak jsem zvyklá z kynutého těsta, a jelikož jsem posera a bojím se, že by mi chleba nemusel dobře kynout a a určitě by z něj byla placka, jak se mi to mnohokrát stalo, tak vždycky „srabácky“ přidám i špetku droždí (dělám chleba dle Cuketky a tedy na 300 g mouky, 300 g kvásku a další mouky při zapracovávání přidávám cca 5g droždí.)
    Vyhnětený bochníček jsem zprvu dělala asi docela řídký, neb se mi ještě docela lepil, když jsem ho dávala do ošatky a po vykynutí byl velmi velmi bublinkatý, to ale bohužel nevydželo po upečení.
    Začala jseho to tedy dělat hustší, vyválela jakš tak bochánek a natlačila ho do ošatky. Předpokládám, že jste četla článek od Scuku o chlebu a viděla demonstrativní video. Já, když ho shlédla, byla jsem zklamaná a šoklá, že já nikdy nedosáhla tak hedvábného těsta, jak umělkyně na videu. A přitom jsem měla pocit, že se písmeno od písmena držím Cuketkových instrukcí.
    Těsto dávám kynout tak, jak jsem psala výše (tedy na noc do lednice, ráno ho vytáhnu, nechám cca hodinku prohřát) a pak ho překuluji do rozpálené trouby, avšak na studený plech ( možná další místo, kde může být chyba).
    A ještě jedna věc, které se nemůžu zbavit, protože mám pocit, že je to tak lepší ( jsem velice tvrdohlavá).
    A to ta,že ( zase z kynutého pečiva) jsem zvyklá rozhicovanou troubu na maximum cca po 10 minutách snížit (na 180- 200 st.), protože mám pocit, že jinak chleba spálím, ale dostatečně nepropeču.
    Je to taky hloupost???
    A teď – čeho vlastně chci dosáhnout a co se mi stále nedaří – a to jsou BUBLINKY!! :)
    Cuketka má na řezu nádherná „oka“, stejně tak i vy a mnoho dalších úspěšných chlebařů – kváskařů. Já dosáhla zatím vždy jen „mikrobublin“, takové jemné sítko.
    Nevíte, co bych měla změnit?? budu strašně vděčná za jakýkoli typ či radu.
    A napadá mě ještě… co je to vlastně příliš starý kvásek?? ani mě nenapadlo, že něco takového existuje. Možná právě tady je zakopaný pes. Abych pravdu řekla, vždycky když chleba upeču, strčím kvásek do lednice, kde tak dva dny v klidu leží, já jen kotroluju, aby se neoddělila voda na povrch či tak, pak ho třeba dva dny jemně přikrmuji, záleží, jak jsme na tom s chlebem. Tak dva dny před pečením ho vyndávám z lednice na kuchyňskou linku a přikrmuji 30 g mouky a 60 ml vody. A pak se peče. Kvásek se chová stále stejně, tedy po dokrmení „vyleze“, načež zase trochu spadne, proto mě tedy nikdy nenapadlo, že by mohl být kvásek „starý“.
    Předem děkuji moc za rady, vždy po upečení chleba, který má sice dobrou, vláčnou střídku a jemné pletivo bublinek, mi trochu spadne srdce a smutně kouknu na fotky těch „napufraných“ chlebů ostatních…

    • No, upřímně, budu to jednoznačně doplňvat o fotky, protože si nedělám iluze, že by nebyly fotky špatného chleba, že už vše půjde vždy hladce :) a také doufám o postřehy všech v komentářích. Ještě než vám odpovím, poprosím vás, zkuste chleba vyfotit, napsat přesně, co na něm vadí, to bude bezva. Určitě se najde někdo, kdo odpoví přímo k fotce. Alespoň tu sérii načnete :)

      tak a
      1) lžíčka cukru podle mě nemůže nějak zásadně uškodit, například Víťa, který zde všem velmi fundovaně pomohl píše, že dává do chleba lžíci medu. Takže v tom asi žádný problém nebude

      2) droždí – naprosto vás chápu, ale to je dle mého názoru problém. Buď máte chleba s droždím nebo bez a když tam droždí přidáte, už nikdy se to nebude chovat jako chleba kváskový. Vždy už to bude kváskovo – drožďový, čímž nechci říct, že špatný. Ale droždí to nastartuje hodně rychle, kvásek je pomalejší, díky droždí máte vše na pohled už hotové, ale kvásek by ještě čekal. Osobně bych šla do toho, zkusit droždí vynechat i s rizikem, že se to třeba nepovede hned na poprvé. Nicméně nevidím v tom žádný extra zásadní problém.

      3)Cuketka má chleba moc hezký, to droždí vám jeho recept docela naruší podle mě, je to recept na kváskový chleba a pokud dodržíte stejné časy jako Cuketka, ale přidáte droždí, musíte mít zákonitě úplně jiný produkt, i když ho tam dáte malinko. Co se týká hustoty těsta, to je podle mě alfa-omega. Těsto nesmí být moc tuhé, protože pak je drobivé a málo elastické, ale pokud ho uděláte moc řídké, rozjede se při pečení a spadne. Nicméně, to neznamená, že chyba je v množství přísad. I když děláte podle pana Cuketky, musíte si stejně vše doregulovat sama, protože každá mouka je prostě jiná, jinak vsákavá, prostě jiná a může se to lišit i o dost. Ale za mě – nejdůležitější je mechanika zpracování. To, že nemáte hebké těsto je asi ten největší problém. Zkuste ze všeho nejdřív zapracovat na hnětení. Moje rada je, oddělit si půlku vody a čtvrtku až třetinu mouky. Začnete moukou a částí vody, přidáte pak zbytek vody a pořád hnětete a to pořádně. Buď robot, nebo vařečka obouruč. Protože tam už je nakonec všechna voda, bude to dost řídký, ale nenechte se znechutit a pořád hněťte co to jde a teprve potom, když už to nepůjde :)) A díky tomuto postupu se vám udělá krásný hebký těsto. Pokud máte robota, až doteď na jedničku a tepve, když už je to hodně kompaktní tak asi pět minut na dvojku. Pokud růčo, tak nakonec trochu přidáte frekvenci :)
      Fakt to musí být jak samet. Na zmáčknutí jakoby hebký.

      4)Já osobně nechávám v chladu jen chleby a housky z droždí, s tímto vám neporadím
      5) Sázet na studený chleba – jednoznačně změnit, určitě na rozpálený plech, to je základ
      6) Zapařit a zapařit – půl hrnek vroucí vody a po půl minutě otevřít
      7) Bublinky – to je otázka viz. výše, zpracování těsta. Jde o to, abyste správným spracováním a následně zatočením získala těsto poměrně řídké, ale tím zpracováním ho udělala takové, aby drželo. To je otázka času a cviku a zkušenosti. Prostě nemít těsto tuhé díky malému množství vody, ale díky pořádnému propracování.
      8)Stahování teploty určitě, to musíte zkusit u vaší trouby, kolik potřebuje, abyste chleba nespálila a přitom ho dokázala péci cca 50 minut
      9) Příliš starý kvásek je kvásek překvašený, dlouho kvasí s žitnou moukou na kvas, do kterého se potom přidává mouka pšeničná, voda, koření. Naopak kvásek mladý kvasí s žitnou moukou příliš krátkou dobu. Takže u starého kvasu zkrátit. dobu prvního kvašení s moukou a u mladého jí prodloužit. Tyto termíny se netýkají toho, zda máte kvásek týden či zda ho používáte už dva roky.
      Pro jistotu o to aktualizuji článek.

      No tak to je vše, určitě odpoví i někdo jiný svou zkušenost. Díky a krásný den.

      • Arion:

        Děkuju za profesionální odpověď. Chléb bych určitě nafotila, nebýt bohužel toho, že náš foťák je už nějakuo dobu v opravně a vypadá to s ním odcela bledě.
        Jinak včera jsem zkoušela další chléb a pár postřehů mám. Myslím, že se mi povedlo snad vyválet trochu vláčnější těsto. Resp. první fázi nechám propracovávat robotem, cca 10 minut. Poté, co to vyklopím na pomoučenou podložku je to většinou velmi řídké, takže se to rozteče do placičky( a to dávám méně vody). Pak zapracovávám další mouku. Jen nevím, jestli to třeba nedělám moc zhurta, ačkoli mám pocit, že vždy těsto tu předchozí pojme, než tam přidám další nášup, ale stejně si myslím, že mi ton nezabere déle než cca 5 minut. Jak dlouho by se mělo těsto v druhé fázi propracovávat??
        Jednou jsem zkusila právě i chléb bez kvasnic, pouze s kváskem. Kynutí samozřejmě bylo mnohem mnohem pomalejší, až mě to překvapilo. Samozřejmě jsem se obávala, že výsledná textura, které právě nemohu dosáhnout, je podmíněna hlavně tím, že přidávám i trochu droždí, ačkoli bych neměla.
        Každopádně však ani po dlouhém kynutí čistě kváskového chleba ( ani tak mi nenaběhl tak, jako s droždím, i když kynul o několik hodin déle) jsem nedosáhla nějaké výrazněji pórovité textury.
        Včerejší chléb, jak jsem psala,jsem měla snad o něco vláčnější( myslím teď těsto, co jsem vkládala do ošatky), ale po upečení stejně byla textura taková…prostě hutná. Ačkoli mi chléb krásně nakynul. A nemám přitom pocit, že by zbytečně překynul, snažím se na to dávat pozor.
        Na druhou stranu, vždy, když ho vyklopím z ošatky na plech, se ji jakoby trochu rozjede a navrchu u krajů jsou vidět jakoby prohlubně v těstě, to se ale vylepší, když se chleba trochu nafoukne při prvních minutách pečení. Nesmím však otálet, hned ho strkám do trouby. U vás jsem viděla, že jste ho třeba i zformovala do bochníku a nechala ještě třeba nějakou chvíli kynout. Tak to u mě neexistuje.
        Jinak včera jsem sázela už na rozžhavený plech, nebylo to špatné, jen chlebík kolem obvodu mírně praskl.
        Stále mám neodbytný pocit, že to, že nemůžu dosáhnout více pórovité struktury je záležitost kvásku, ačkoli se(si myslím), chová tak jak má.
        Jo a ještě… u včerejšího chleba mi přišlo, že byl jakoby mírně drolivější než ty předchozí. Pekla jsem ho kratší dobu, protože jsem zkoušela nesnižovat moc teplotu ( jen cca na 220). Může to být tím?? PEkla jsem ho cca 30 minut.
        Děkuju moc za rady, konečně řeším své pekařské dilema :)

        • Arion, to je složitý, protože já chleba pana Cuketky nepekla, ale nepochybuju o tom, že než ho pověsil, vypilovat množství optimálně, takže by to mělo vše klapnout, ale protože jsem ho sama nezkoušela,nemůžu o tom víc moc napsat, spíš tak obecně. Možná bych vám poradila, zkuste udělat chleba tak, že dáte určité množství kvásku, který už nakynul přes noc s žitnou moukou, třeba řekněme 500 g a pak stejné množství tedy ráno, když to nakyne. Buď dalších 500g jen pšeničné, nebo ještě část z toho žitnou. Je to prostě půl na půl – kvas a zbytek mouky. Když navýšíte kvas, stejně navyšte i mouku.

          Přidejte sůl, kmín, na co jste zvyklá a vodu vám schválně nenapíšu. Jen si přichystejte 250 ml hrnek a nejprve začněte robotem míchat jen kvas, přidejte do něj sůl a koření, pak jemně vody a pak přidávejte postupně mouku. Robot by to měl mít za 8-10 minut pěkně zpracovaný. Pak to dáte ještě na cca 3-4 min na druhý stupeň, ale bacha, ať si neodděláte robota nebo ručně cca 25 minut.

          No a pak kynout. Zkuste klasicky v pokojové teplotě, pokud chcete zásadně v chladu, dejte to do chladu. Pak na vál, řádně proválet, udělat kouli, do ošatky, překlopit, rozpálit plech nebo tál, vsadit a zapařit, otevřít a vyvětrat a upéct.

          A potom, pokud vám toto nevyjde tak jak byste chtěla, můžem řešit, kde je prostě chyba. Protože pak jak pochopíte a zažijete systém a co chleba dělá, můžete se znovu pustit do Cuketkova receptu a třeba to pak klapne hned napoprvé. Já vá jen pak dokážu víc poradit s klasickým pečením, s tímto spíš musí pan Cuketka, protože já kváskový chleba v chladu nenechávám kynout a možná jde jen o prodloužení doby, ale spíš se i těsto chová trochu jinak a nechci plácat blbosti.

          S teplotou – už u prvního komentáře mám pocit, že máte obavu ze snižování teploty, ale to je blbost, normálně to vosolte a pak stáhněte, protože když budete péci jen 30 minut, je to málo, chleba nebude takový, jaký má. Dala jste těch 220 hned od začátku? Protože jestli ano, proto vám chleba praskl. Na začátku musíte fakt mít min. 250 a minimálně znamená, že tu troubu zapnete třeba už čtvrt hodiny před tím ,než budete sázet chleba. Musí to být fakt hukot a pořádně zapařit. To zapaření má na prasknutí taky velký vliv.

          Takže pořádně vosolit teplotu, jinak bude chleba prasklý, popraskaný, světlejší a hrubší. Když to správně nahicujete, budete mít hladkou pěknou tmavou kůrku a střídu nedrobivou.

        • Jestli máte robot a necháváte to hnětat 10 minut a pak ještě přivalujete další mouku a hnetáte dál, možná to je ono. Žitná mouka má pak tendenci dělat neplechu, vypracujete do toho další škroby apod., prostě není to úplně ono – aspoň u mě – jakože se tváří, že to trochu zřídne, ale ve skutečnosti, kdzž se tam pak přidá moc mouky navíc, je to suché a drolivé.
          Teplotu nesnižuju a troufám si říct, nesnižujte pod těch 220-200, je to v pohodě, zas trápit kilový bochníček v troubě hodinu na 180 znamená mít pak takovou tlustou, nechlebovou kůrku, nic moc. A pórovitá struktura? Zkuset se podívat sem, jaká je pěkná, poslendéí fotka:) http://www.maskrtnica.cz/?p=100 Není to teda moc žitný chleba, spíš bílý, ale jen na kvasu, a přestože jeho podíl tam není velký, krásně to nakyne. Chce to ohlídat správnou fázi a hustotu kvasu, tady je to dost mladý kvas a v původním receptu je i přídavek droždí, ale mě to bez něj funguje a chutná líp, nechcete zkusit?:) Je nadýchaný a mňam.
          Možná se vám to povede lépe, když je tam víc pšeničné mouky, jako není to úplná klasika, ale: hněte se krátce, peče se na vysokou teplotu a je jen s kváskem a nekyne zas tak dlouho, přestože původní autor pro úspěch předpokládal přitomnost droždí a i s ním to nebylo úplně krátké. A pak zas můžete zkoušet dál obyčejný, ale pro zýšení sebevědomí třeba?:) Akorát když jsem ho nechávala kynout v lednici, tak mi pak praskal, na pokojovou teplotu se nedostal ani po 2 hodinách od vytažení a nevypadal dokynutý, myslím, že to bylo tím.

          • Arion:

            Kláro, Farfallo, děkuju strašně moc.
            Kláro, je mi jasné, že takhle na dálku a bez fotek se strašně blbě radí, a zvláště, když děláte chleba jinak. Ani po Vás nechci, abyste mi napsala: tak v tomhle je chyba, tady to změň :)) To, co jste mi napsala, je pro mě velmi cenné, zas mám pár chlebů co zkoušet :) Myslím, že je to hodně i o zkoušenostech, prostě vyzkoušet, co se stane když… anebo když to udělám zas takhle..:) Ale jak jsem psala, myslím, že jste mi pomohla opravdu velmi.
            Farfallo, Váš příspěvěk (pětizrnný chléb) jsem samozřejmě četla:) a přišlo mi to jako pekařská vyšší, musela jsem si při čtení chvílemi zavírat pusu:) Ale možná si to jen namlouvám a tak těžké, jak to vypadá, to není. Každopádně před Vašim výtvorem klobouk dolů, fakt, chléb jak ze žurnálu:)
            To k tomu hnětení… dělám to tak, jak jste popsala ve svém příspěvku, jen si nejsem jistá, jestli si rozumíme, když mluvíme o prvním a druhém hnětení. Já tím „prvním“ myslím to, když to všechno nasypu a naliju do mísy a zapnu na 10 minut robota. Pak to vykydnu na pomoučený vál( docela se to rozteče, už mnohokrát jsem přemýšlela, že to udělám trochu hustší, ale nechtěla jsem si zavařit našeho 30 letého robota-seniora po rodičích.A to dávám o dost méně vody, takže ještě víc ubírat nechci). A pak začnu již rukama zapracovávat mouku, většinou chlebovou pšeničnou. Lepí se to všude, takže stírám z ruk a hnětu, jak jsem psala, cca 5 minut, a nevím, jestli právě tohle není málo, příště zkusím víc potrápit bicáky( tohle chlapovi nesvěřím:) Možná se mi pak podaří uníst něco hedvábnějšího. JInak v kynutí přes noc problémm nevidím, já právě včera poprvé – z nedostatku času – nechala kynout chleba mimo lednici při pokojové teplotě cca 4 hodiny a právě včera mi poprvé praskl :) Ale to byla možná chyba v tom, že mi těsto mírně oschlo zespodu, jak kynulo.
            Každopádně, pokud je pětizrnný chléb právě chlebem “ nabuzovákem“ ( nabuzovákem sebevědomí:) pak nezaváhám ani vteřinu, něco takového potřebuju:)

            • Jednoznačně s vámi souhlasím, určitě za mě bod číslo jedna je, péct a péct a vlastní zkušenost a čas. :) Ale bez problémů se ptejte, ráda odpovím, co vím. Jen,když si nejsem jistá, nechci to lámat přes koleno :) a napište, jak to postupuje, budu ráda. Hezký večer.

            • Jasně no… K lednici: asi mám blbou, zdá se mi, že to v ní dost kolísá. Jednou po 12 hod v chladu ok, jednou ne a praská. Konkrétně tenhle. Akorát působí na pohmat lepkavěji, ale netřeba se bát, obalit ruce moukou a vyválet a pohoda, vyšší pekařská to není, jen si člověk ještě předem namočí semínka a vločky, co zrovna doma má.
              A k robotu – aspoň přibližně, co to je za typ, někdy záleží i na tom, podle některých knih? Jetsli tu žitnou fakt nepřešlehá.. Ale jestli už má na kahánku, tak asi víc neunese, no, blbý:)
              Zkusím zas někdy cuketkův, někdy jsem ho dělala a už si nepamatuju, jak jsem to dělala a zda praskal, ale střídka vyšla pěkně, jako z obrázku.
              A ještě jedna věc, nemáte malou ošatku? Jakože už je po okraj a na hraně, ale vlastně by ještě snesl víc, jen už by utekl? Já vím, asi blbá otázka, ale mě se to taky chvíli nevedlo prostě kvůli dojmu, že tohle mu musí stačit, je to pro něj akorát a ve skutečnosti by ještě chvíli v ní pobýt chtěl, jen neměl prostor, tak byl nemilosrdně vyklopen.

            • janefox:

              Milá Arion, z toho, co jsem se tu o vašem problému dočetla, usuzuji, že máte výsledně ve svém chlebu vyšší podíl žitné mouky než třeba pan Cuketka, který vás inspiroval. Tím pádem je váš chléb hutnější, to ale není špatně, to je normální. Pokud chcete více bublinek, moje rada pro vás zní: nesnižujte množství vody. Tím pádem budete muset při hnětení zapracovat více pšeničné mouky, než se vám daří teď. Nebojte se, že je těsto na začátku řídké, to je taky normální. Prostě si hodně podsypejte na vále pšeničnou moukou a pořád dokolečka těsto překládejte jako kapesník, až z něj jde udělat bochánek. Trvá to docela dlouho, možná i 15 minut. Zkuste a uvidíte. Jsem taky jen nadšená laická pekařka, ale mně to takhle funguje ke spokojenosti všech zúčastněných… Tak držím palce, ať jste s chlebem taky spokojení!

  • Krásný přehled! I jako nepekařka jsem ho fascinovaně pročetla. Těším se na obrázky a příběhy o tom, co upekli ostatní… :-)

Přidejte komentář na Renata