Nikdy jsem si nemyslela, že bych byla ochotná, byť jen pomyslet na to, že bych si dobrovolně s někým vyměnila křeslo u zubaře. Dokázala bych si vybrat spoustu nehezkých situací a obětovat se :), ale zabař by mě nenapadl. Až do včera. Hugovi natekla z ničeho nic tvář až k uchu, musel přežít noc a my museli celý večer věnovat strategii, jak donutit Huga, který vždy přišel s námi všemi do ordinace a nikdy dobrovolně nesedl na křeslo – tedy tam nesedl vůbec, protože nutit jsme ho nechtěli, aby tak učinil nyní. Na naší straně byla logicky bolest. Přesto jsme byli trochu nervózní a hotovi skoro losovat o to, kdo s ním pojede :).
Hugo byl skvělej, sestru, která se ptala, zda si ho dám raděj na klín přehlédl s pokořeným odstupem, že to zvládne sám. Byl moc rád za doktora syna, protože ten nemá roušku :), otevíral, zavíral, injekce, kleště co nešly úplně lehce, obrázek a pak už jen podarování hrdinovi. Že potřebuje nutně „hřebelec“ na koně, že mu všechny děti vzaly. Po delší chvíli jsem pochopila, že se jedná o hřbílko na čištění. Tvář měl nateklou tolik, že nás auta stopem vzali hned jak tam, tak zpátky a rychle zub pod polšťář, ujištění, jestli zoubková víla nezapomněla cestu k nám, když už tu dlouho nebyla a jestli si sama otevře dveře a radost, že v nás děti mají pořád důvěru.
Doma nás pak čekala odležená roláda, kterou si Hugo nemohl večer dát. Obyčejná. Plněná marmeládou a našlehaným tvarohem s vanilkou. Množství je na jednu roládu. A potřeba je tedy 5 vajec, 120 g cukru krystal, 120 g celozrnné mouky pšeničné přesáté, kůra z půl citronu, tvarohová náplň a lžička kvalitního kakaa, pečící papír.
Postup více než jednoduchý. Stačí našlehat žloutky s cukrem a postupně přidávat mouku a tuhý sníh z bílků – opatrně vždy po lžíci mouky a sněhu.
Těsto naliji na plech vyložený papírem, přisypu na povrch těsta kakao a stěrkou ho rozetřu do celého povrchu, aby byl mramorový, lehce uhladím a rozteřu, aby bylo všude stejnoměrné a dám péci na 200. Nepeče se dlouho – je třeba hlídat.
Po upečení hned vyklápím vzhůru nohama na pracovní stůl a pokládám na papír namočenou čistou utěrku, sundám, strhnu díky navlhčení papír a roládu zatočím. A takto zatočenou nechávám až do doby, dokud nevychladne, kdy jí naplním. Lze naplnit např. i šlehačkou s banánem. U nás je to našlehaný tvaroh s vanilkou a cukrem.
Tento díl zubařské telenovely byl malinko smutný, i když s dobrým koncem a hlavně statečným hlavním hrdinou! :-)
Daj se u vás koupit stravenky? ;-)
:-)))
Teda roláda vypadá báječně, ale já mám před očima Huga s oteklou tvářičkou, auau… Snad ta roláda dohojila bolístku :-)) Pusinku hrdinovi! (a mámě metál!)
https://conovehonakopci.cz/?cat=72
Zkuste tuto kategorii, třeba tam je :-D.
Jinak roláda vypadá báječně, musím vymyslet jinou náplň, u nás tvaroh není :-D
není tam :-(
https://conovehonakopci.cz/?p=899
tady až na konci
https://conovehonakopci.cz/?p=878
a taky tady…
v levém sloupečku dole je vyhledávání (search), tam když zadáte, co hledáte, většinou najdete :-)
moc děkuji, to je přesně, co jsem hledala, jen jsem tento konkrétní recept nedočetla až do konce…
Zoubková víla – to je krásné :-)
roláda vypadá moc krásně a Hugo byl moc statečný…při tvarohové náplni jsem si vzpomněla, že tady někde máte recept na tvarohovou zmrzlinu, ale fakt se mi ji nedaří najít…:-( tak prosím o pomoc