Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Tentokrát je to báječný recept na mandarinkovou marmeládu od Skaredce, která žije v Uruguayi a proto je to pro ní marmeláda zcela běžná. Ovšem máme zde pár čtenářů kalifornských a proto není třeba orientovat se pouze a bezvýhradně na země naše. Navíc, co já vím, jak to bude letošní květen s panem domácím – bude chtít opět kupovat plachetnici a vyrážet za teplem, nebo se může také stát, že objektem letošní touhy bude zcela mimořádná, teplá oblast,  kde právě mandarinky porostou :). A tak směle na tuto báječnou marmeládu!

Mandarinkova marmelada

Mandarinky nám pomalinku dozravaji, ale nikdy ne v prodejném množství a navíc většinou opadají, než stačí úplně dozrát …. tak tedy co s nimi?

Mandarinky sesbírám, omyju, oloupu – lze je oškrábat škrabkou (pouze oranžovou část) a z jedné nebo dvou nakrájím do (jak to nazvat?!) ovocné části. Přidá na zajímavé chuti a struktuře.

Z kůry lze klasicky vymačkat ještě zbylou šťávu, přecedit a odvážit – cukr přidávám v poměru asi Vše smícháme a dáme vařit – nejlépe do nerezového hrnce s dvojitým dnem a velkou odparnou plochou. Zdroje uvádí přidat ještě šťávu z jednoho citronu, lze, ale není to nutné….

Také lze přidat vanilku, skořici, hřebíček, badyán, nahradit bílý cukr cukrem hnědým – třtinovým, jak komu vyhovuje.

Vaříme do varu na středním plameni a od bodu varu ztlumíme oheň a vaříme na minimum. Vařme tak dlouho, až hmota začne houstnout – zkusíme zkouškou tuhnutí.

Mám však také ještě jiný postup – mandarinky zbavené kůry ještě oloupu a z blanek na jednotlivých dílcích – co jde (první várku jsem neloupala – marmeláda byla malinko nahořklá – chuti neškodí, ušetří se čas – opět, jak komuchutná – rychleji houstne, protože ony kůžičky obsahují pektin).

Ovoce dám do hrnce, malinko podleji vodou a nechám podle množství dusit 15-20 minut – ovoce se pěkně rozvaří. Hmotu poté přepasíruji, zvážím a než znovu naliji do hrnce, znovu přecedím – je pak jemnější. Není to nutné – opět, kdo má rád kousky, nechá i s kousky. Já někdy pasíruji, a když mě to začne nutit, nechám tak (tisíc lidí, tisíc chutí).

Cukr přidávám podle hmoty ovoce (onech 80%váhy), rozmíchám a dám vařit. Do bodu varu na silnějším plameni, pak ztlumím. Asi po 5-10 minutách, až se doře rozpustí cukr, ochutnám a pokud je potřeba malinko přidá. Záleží na zralosti plodu.

Vařím do zhoustnutí – s kůžičkami to bylo rychle – asi 15 minut (1 kg ovocného protlaku a cukr), bez kůžiček, tedy s menším množstvím pektinu, trvalo vaření 25 minut při stejném množství.

Na zkoušku tuhnutí existuje dobrý fígl – vy máte na vaření teploměr, když teplota vařené hmoty dosáhne 105°C, je hotovo – zjednodušeně, cukr zkaramelizoval a stačí…. U mě klasika – talířek a pokud to neklapne, tak buď je řidší, lépe se roztírá a dá se rozmíchat v jogurtu například. Anebo je tužší, tu stejně namazem a dá se použít jako náplň do buchet a jinak.

Horké plním do vysterilizovaných skleniček, které ještě zahřívám v troubě – 160°C – asi půl hodinky a nebo jak to klapne. Naplněné očistím hrdlo, zavřu a otočím – nechám zchladnout do rána.

Víčka a ostatní před použitím – sice čisté a snad i sterilní – pro jistotu otřu lékařským lihem. Tady se používá k desinfekci běžně, takže není drahý a mají ho v každém ochodě.

Dělala jsem jenom ovoce a cukr, ale lze přidat koření podle chuti a fantazie. Tak bude mít každý svůj originál. Já asi v dalších experimentech taky vyzkouším – vanilku, skořici – mám je ráda a pokud to půjde, snad i s tou kůrou.

Pektiny ani další prostředky nepoužívám – nejsou tady k dostání a i když už mi mamka poslala, zvykla jsem si bez nich – ono se to vždycky po nějaké době odpaří a zhoustne. Do ostatních marmelád přidávám citronovou šťávu, ale tdy myslím není potřeba, i když originál recepty citron uvádí. Mám štěstí, že citrony mi rostou na zahradě, dozrávají postupně, takže si nemusím celý rok dělat starosti.

Příště vám napíšu o té z vína, kdouli, později fíky, dýnovo – jablečnou nemusím, ta je od vás – tady dělají jenom z dýně, ta za rok, letos mi to krupoití pomlatilo všechny – měla jsem akorát 2x Hokaido – necelé kilo a to padlo na místní  jablečno-dýňovou marmeládu – výborná!!! No a 3 asi kilové, z těch byla taky marmeláda, ale tady se jí říká „poleva“, vyfotím .

Jinak klasika – jablečná, hrušková nebo míchaná z jablek a hrušek s hrozinkami, švestky letos nedopadly. Dělala jsem jednu ostružinovo jablečnou – ta je taky výborná, jenom problém jsou ty ostružiny – hrstka. A vítězem letošního roku je šípková. Donesla jsem hrstku, přemýšlela, jestli jí nehodím slepicím, ale zvědavost mi nedala. Dopadla výborně, tak jsem běžela pro další.

Ani nevíte jak mě těší, že vás baví (asi zatím) téma marmelády. Já si tady s tím hraju už třetím roke, mám to jako terapii na uklidnění a nikoho to už nebaví ani jíst.

Milá Pavlo – a vy ani nevíte, jak nás to těší a proto dávám sem i s pár soukromými větami, které hezky osvětlují váš život tak daleko od nás. Těšíme se moc na další a děkuji….

3 Odpovědi to “Mandarinková marmeláda – vaše recepty”

  • Anonym:

    Dělala jsem marmeládu včera, žiju totiž v Chorvatsku a tak mám mandarinek také hodně. Letos ji vařímpo třetí, ale nikdy nedocílím takové krásné oranžové barvy, moje je spíš hnědo oranžová.

  • O jéé. Jen to vidím a sbíhají se mi sliny. Jen osobně pochybuju, že z toho dovozu přestříkaného by se dala udělat. Ale možná jsem pesimista. Vyzkouším

  • To je tak krásná barva!
    Člověk si hned živě představí, jak voní a rozplývá se na jazyku…

Přidejte komentář na Myosotis