Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Nastává sobota, čas hádanky. Minulý plod brambory slavil úspěch. Souhlasím, že častěji by bylo mnohem příjemnější, kdyby se ze země vyndavaly kiwi, moruše nebo ořechy, ale i brambory jsou prima. Mimochodem, jak jste na tom s bramborama? My letos měli rekord. Předpředevčírem jsme je vyndali za pomoci našeho španělského oper, roztřídili a oslavili bramborama na loupačku a opečenýma čerstvýma brambůrkama ze sklepa, které rostly na posledních loňských bramborách, co ve sklepě zbyly. Spolu s kvasnicovým pivem báječná pochoutka. Brambory, pivo, máslo a sůl – není nic lepšího. A dnes chlupatý knedlíky s čerstvým zelím a houbama, neboť včera si vyjela naše delegace do lesa. Já běžmo, všechny děti koňmo. Ony seděly na hřbetě a pouze ukazovaly,, případně mi Jentl sdělovala, že jí spadl třmen, či má moc vzadu sedlo.d3dc5f9a04_95501446_v1 Já běhala jako blázen kolem cesty a sbírala babky, dávala je do otočené šusťákovky a dnes bude báječná večeře.

Ale zpět k hádance. V jedné z knížek Dicka Francise se píše jednoduchá pravda dnešních dní. I kdyby vše ze světa zmizelo, člověku stačí, aby dvě věci zůstaly. Zapomeňte na takové přízemnosti jako vzduch, voda, jídlo…. nikoli. Tato hádanka je mnohem sofistikovanější a týká se už života samotného, nikoli přežívání. Dnes panu domácímu praskla sluchátka, jeho neodmyslitelný atribut a hned mě napadlo, že se se svou hádankou – totiž touto životní pravdou podělím a zjistím, jaké že jsou to dvě nejdůležitější věci pro vás.

e80edcb918_95501447_v1Tedy – dvě věci, nezbytné pro hladký průběh našich životů. Petra je ve výhodě. 1) je žena, 2) dává do kupy maringotku. Sázím na ní! :-) Sem s tipy, těšíme se moc!e80edcb918_95501447_v1

 

39 komentářů to “Malá hádanka na sobotní večer”

  • Mirek:

    Kdyz mas co jist a jak prezit, tak co k zivotu potrebujes je „lasku dat a byt milovan“.

  • lordCorvin:

    Každý, naprosto každý Vám potvrdí, že dvě nejdůležitější, naprosto zásadní a zcela nepostradatelné věci jsou aktuální výtist Stopařova průvodce a ručník…. :-)

  • caso:

    A abych se zpozdenim taky prispel, pro mne osobne (s plnym vedomim toho, ze Dick Francis se v hrobe obraci), jsou v zivote nejdulezitejsi pohorky a sekera, co neukopnu, to useknu, a to musi stacit.
    Uznavam, ze to je dano poslednimi mesici meho zivota, ale kdyby tady vsichni davali krasne nebo dokonce spravne odpovedi, tak by jsme vseci bidne nudou zhynuli.

    • Hurá hurá, návrat ztraceného syna z Filipín. to se to moštuje, zavařuje, seká, ovcuje a paznehtuje, když má člověk mezičas na Filipínách. :) Ještě že člověk dospěje časem do stádia, kdy ho jakékoli cesty otravují a raděj by moštoval, že? :)Já teď nedávno dávala jednomu známému odkaz na komentáře pod článkem https://conovehonakopci.cz/?p=6440 a znovu a upřímně jsme se zasmáli. Budu muset zase vyběhnout na nějaký hezký výlet. To, že projde zcela fádně, tomu nevěřím. Nyní jsem ve stádiu, kdy jsem se rozhodla, že budu zlepšovat svá skóre vůči běhu. Požádala jsem právě onoho známého, aby mi pomohl. Je ohromně vstřícný a ochotný, ovšem, zatím jsem se dozěděla hlavně, že „lidé s malou kondicí“ a podobné věty, které jsem v mailech vůbec číst nechtěla. Včera jsem jela k zubaři a Hugovi na půli cesty došlo kolo. Tak přesedl ke mě na nosič. Čekala jsem, jak mě pan domácí bude litovat, že táhnu na nosiči dalších 25 kilo a on mi zcela pragmaticky sdělil – „ještě, že jsem nejel, to bych ho musel táhnout já!“ a v ten moment mi blikaly před očima jen řádky “ lidé s malou kondicí, malou kondicí“. Tak to napravuju. Rozhodla jsem se, že dám kondici na frak. Ale po týdnu takového rozhodnutí a praktikování zlepšení kondičního plánu jsem psychicky zcela na dně. nezlepšilo se vůbec nic, nestihnu se ani ztratit, jak běžim pomalu, hlídám si „kadenci“ kroku, což znamená, že si připadám jak Japonka – rozhodně ne jak ti Keňani v televizi na maratonu, kteří mají kadenci ještě asi o dvacet vyšší. Oni vypadají, že letí, já, že musím každou vteřinou zakopnout o svou vlastní nohu. Jezdí se mnou děti na koni a já si připadám jak ten v Popelce, co křičí – „Princové, počkejte na mě!“ a chtělo by to nějakou akci zvyšující běžecké sebevědomí, ale doteď jsem nepřišla na to, zda něco takového existuje :)

      • caso:

        No, ten mezicas spociva v 60 hodinach na ceste (2x 30 hodin, vcetne prestupniho cekani, a dele pokud cloveku uleti navazujici spoj), prolozenych 3 dny prace v opacnem casovem pasmu a peknou kombinaci klimatizace s tropy. Nevim o nikom, kdo by radeji nemostoval. Navic je to doba pro vybirani brambor.
        Jeste muj postreh ohledne „zvysovani bezecke kondice“, hlidani kadence a podobne. Pro mne osobne je to spolehliva cesta, jak si beh znechutit, prosim nezapomente jeste meric tepu. Jiste to jsou vsechno vedecky podlozene poznatky, ale pokud jsem kdy cetl nebo slysel cokoliv o etiopskych ci kenskych bezcich, tak ten nezbytny zaklad ziskali tim, ze bezeli co nejrychleji denne do skoly (pripadne honili dobytek). Nic o kadenci tam nefigurovalo. Posleze se posunuji za pomoci techto „vychytavek“ k lepsim a lepsim vykonum, ale nesmime zapominat, ze diky pravidelnemu a naprosto nevedeckemu behani jsou schopni zabehnout maraton okolo 2:30, coz treba pro mne je nedosazitelny cas. A ke zvysovani bezeckeho sebevedomi podle mne nejlepe slouzi behani (dle chuti), a vedomi toho, ze kazdy den den je jiny a nema smysl se srovnavat ani se vcerejskem ani zitrkem. Nehraju si nazadneho experta v behu (az budem mluvit sekerach, to je neco jineho:), ale mam urputny pocit, ze se to vsechno strasne zeslozituje a podklada vedeckymi poznatky, i kdyz vlastne neni proc. Mam pro to tisice paralel (jezdeni na kole vs jeho serizovani; jezdeni na koni vs lpeni na vycvikovych metodach; lezeni vs honba za poslednimi vykriky ve vybaveni; honeni se za balonem na placku vs soucasny fotbal), ale porad je to to stejne, bud to delam a mam z toho radost, pokud ji nemam, tak to delat prestanu nebo najdu to co mi radost kazi a zmenim to, ale pro mne osobne to vedecky pristup neni.

        • Tak na tohle bezesporu napíše pan domácí. Já jen za mě, no… naprostý souhlas, nemám nejmenší připomínky. Snad až na to, že je třeba obou pólů, to aby se Země nevychýlila zbytečně ze své osy :-). Btw – jste předpokládám druhorozený? :)

          • caso:

            Chacha, nejstarsi, ctyri sourozenci. A s tim vyvazovanim to je presne. Ja napriklad vyvazuju vsechny sve mladsi sourozence, nebot jsem konformni a pluju s davem (ve jejich ocich urcite), bydlim v dome (jakoze je to pevna stavba a ma strechu), a jako vrchol jsem se usadil v CR. Prisahambohu, ze se jednou ty hacky a carky psat naucim a dokoncim cely proces naturalizace. Pak uz mi zbude jen si oblibit knedle, omacky, rizky a jine hvezdne produkty ceske kuchyne, ale pokud tohoto dosahnu, dotlacim sve sourozence k jeste vetsimu vybocovani, takze mozna radeji ne.

            • Chacha, tak to jsem utřela! :-) Já mám vypozorováno, že tabulkáři a přesňáci – má to být tak jak to má být atd. jsou právě ti první, třeba já :-). A třeba vy. Ale zase se důsledně snažíte, aby Zeměkoule nevybočila :-). Jsem ráda, že se tu schází takoví lidé, díky za to! No já to vim, však já to vim. Po čtvrtstoletí s panem domácím to ani jinak nejde. Ale já mám takovou radost, když se upnu na nějakou ptákovinu, můžu jí řešit a jsem z toho šťastná a pak jsem zase šťastná, když se prokouknu a řešit to přestanu a jsem šťastná, že jsem prozřela.
              Poslední dobou se tomu u nás říká „Já plavu – Ijáčku, vidíš – já plavu, já plaaavu!!! no, pan tomácí to nejčastěji doma říká nejmladšímu Hugovi a mně. :)

        • Zdravím Caso, to už mi nedá, musim taky něco naťukat. Proboha, co mi to děláte?? Neničte mi rodinnou pohodu. Žena musí něco řešit a není nic krásnějšího, než když řeší sama sebe a není ještě nic krásnějšího, než když řeší své fyzično a není ještě nic krásnějšího, než když řeší nohy, jak se jí motají, když jde rychleji, než je rychlost chůze. Nerad bych generalizoval a napsal, že přirozenost je opačnému pohlaví zcela nepřirozená. Proto budu psát pouze o své ženě. Abych byl genderově korektní. :)

          • caso:

            Zdravim i ja vazim si realtivne vzacnych tuku pana domu. JA si proste nemuzu pomoct a musim nicit, jakoby cely svet byl ruina urcena ke zboreni a ja mel v rucach velke kladivo :)

  • caso:

    Caso mel ponekud hekticke casy, vozil narychlo hnuj, sekl neplanovanou 3 sec, delal drevo, osetroval ovcim paznehty neb se mu podarilo dovleci si nakazlivou kulhavost, osetroval kone, kteri si vsichni usmysleli, ze letosek je idelani cas na zraneni, predelaval senik a k tomu ty ostatni obvykle veci, jako sklizen ovoce, mostovani, zavarovani, kandovani apod.
    Bohuzel po celou tuto dobu ducktape ani wd nepouzil ani jednou, ale zato velmi vyuzival vazelinu a provazek, jakesi chude bratrance vyse zminenych gigantu. Na sekery taky moc casu nebylo, ale jejich cas prijde v zime, kdy neni co delat. Taky byl nucen jet pracovne na Filipiny, a chtel zvysit panu domacimu pristupnost na stranky z exotickych koncin, ale tentokrat se mu to nepodarilo, neb v praci to neslo, a s hotelovym pripojenim na to nemel nervy. Az bude nucen nedejboze zase jet do nejakych trochu exotictejsich krajin, tak to snad napravi.

  • Vzhledem k tomu, že Caso, na které ho jsme tolik spoléhali, je někde s jednou ze svch mnoha seker a připravuje pravděpodobně dřevo na zimu nebo o tom alespoň úporně přemýšlí a zatím se nikdo nedobral výsledku, dávám výsledek na vědomí.

    Na vše, co se netočí to je jasné – to je duck tape, neboli stříbrná páska

    a na vše co se točí je pro domácnost nezbytné přece védéčko

  • pohjitka:

    Na to co se točí se dříve používaly dámské punčochy nebo punčocháče. :)

  • michuela:

    Drát kamarád ?

  • Klaris:

    teda Francise mám přečteného komplet (aspoň si to teda myslím ), tak proč to nevím? :D (ale je to už nějaký pátek když jsem ho coby náctiletá hltala). Z které je to knížky?

  • Veska:

    Na netočící věci lepka,na točící pak teda jedině špagát … a nebo žvýkačka aby se točit přestaly …

  • Tak malé pošťouchnutí – co se netočí, na to je duck tape – stříbrná páska, co se točí…. na to je….

  • pherenis:

    Po dlouhé odmlce psaní, přidám se se svou zkušeností….lepící páska skvělá…u nás hodně boduje kancelářská sponka či zavírací špendlík……velmi ráda si pročítám vaše příspěvky, i když bez reakce….snad prominete ;-)
    s pozdravením….pherenis

    • Přesně tak, ale ještě jedna věc, která v domácnosti boduje nejvíce, hned po stříbrné pásce. :)V naší i evidentně v té pana Francise :)

      • rettigova:

        U nás vede NÁÁPLAST na to netočivé a obvaz na cokoliv jiného. Špátle dřevěné / na dívání se do krku / jsou báječné popisky na záhony, fonenďákem poslouchá můj muž motor traktoru, inj. stříkačka slouží coby odměrka.
        Ještě jsem nestačila využít tzv.bažanta. Prostě co je doma, to se počítá.

  • vomáčka:

    No, nevím které dvě věci jsou nezbytné, ale od pana Pratchetta vím naprosto přesně které tři věci jsou nejkrásnější v životě. Jsou to: teplá voda, dobrý zubař a měkký toaletní papír. Krásný večer!

    • :-) bezesporu. U nás je také ještě další nejkrásnější věcí pan Jiřík, který Pratchetta načítá a to famózně. nejkrásnější je usnout a nemuset číst sám a moci usnout dříve než děti a bez následků :)http://mluveneslovo.chaves.cz/viewtopic.php?f=64&t=26647

  • Veska:

    no teda lepka … jedna nejdůležitějších věcí bez kterých se člověk neobejde … tak já bych tu druhou volila taletní papír … i ten v případě nouze poslouží jako náhrada různých věcí … jen si to představte …

  • jani:

    Když tedy vynechám lidi :) bez kterých si to fakt představit neumím, tak za sebe v úplné krizi „na pustý ostrov“ potřebuju tužku a blok a strouhátko, abych si mohla kreslit… :) U toho všechno ostatní dokážu vypustit. Můj muž zas kytaru a dvě z mých dětí hlasovaly pro MP3 se sluchátky a jedno pro čtečku se spoustou knih. Taky je v krizi fajn oblíbený hrnek se zeleným čajem nebo tak něco. :)

    • jani:

      Ale jestli to má být věc přízemní, ženská a ke hladkému průběhu života, když milovaná osoba vypadne a rozjímá, tak k životu potřebuju lepící pásku… :) By jeden nevěřil, co všechno se dá lepící páskou „opravit“, než je milovaná osoba provozuschopná…

      • Bingo!!! Tak to je slovo do pranice, první věc je na světě! a ještě ta druhá! Co se netočí, na to Duck tape.

        • hanaka:

          Tak to je výborný, to by mě nenapadlo :-) Já včera nemohla usnout, jak jsem na to myslela a ráno se vzbudila s pocitem – sirky, toaleťák a nůž :-)

  • No jasně, jenže vy jste hrozně oduševnělí, musíte zabrousit někam úplně jinam…. někam do vod zcela přízemních :-) no spíš do přímých reálií. Ta hádanka je vlastně přesně o tom, o čem píšete. Když ta jediná, milovaná osoba, bez které nemůžeme být, je v danou chvíli úplně mimo provoz, leží někde na půdě a rozjímá o životě, teče mi do maringotky a nejede mi kolo, kterým musím dojet k zubaři. V ten moment je milovaná osoba číslo 2 a nejdůležitější věci na světě jsou objekty mé hádanky. Caso!!! Kde je?

  • hanaka:

    Tak za mě je to dneska zcela určitě pařený sýr a máslo, které v tuto chvíli leží na stole :-) Ale vážně, musím se přiklonit k Mirce, nedovedu si představit být na světě sama a nemít žádnou milovanou osobu – to je určitě číslo jedna. A pak asi zdraví, bez něj je to taky naprd. A sluníčko! Bez něj taky dlouho nevydržím a souvisí vlastně i s tím zdravím – duševním i fyzickým.

  • Mirca:

    My doma usoudili,že vzhledem k tomu, že razíme heslo „možná nemáme všechno, ale spolu nám nic nechybí“, je jednou z možných odpovědí společenství lidí, na kterých nám záleží, spřízněné duše. A taky naděje – ta přece umírá poslední :-)

    • Přesně tak, naděje je nejkrásnější prokletí, jak zpívá Jarek N. Panu domácímu se váš komentář ohromně líbí, je to jeho životní teorie, ale tato hezká odpověď je příliš „jednoduchá“, je to něco mnohem sofistikovanějšího.

  • rozinka:

    No, Kláro, asi tě zklamu, sofistikovanost ode mě nečekej :-) Za předpokladu, že mi už nepoteče stropem maringotky do bejváku (hahaha), za nezbytný pro hladký průběh příštích měsíců mého života považuju sporák (teplo aaaaach) a úplně malilinkatou nenápadnou koupelničku s lázeňskými kamny, který zatim ležej na dešti jako kdyby chcíply. :D Nevim proč, ale tušim, že pan Dick Francis to bude mít hozený trochu jinak ;) P.

Přidejte komentář na MirekČ