Co noveho na kopci

Sandor Ellix Katz – říká vám to něco? Pokud přidám ještě jméno Zuzka Ouhrabková nebo Zkvašeno, natuty budete doma. Sandor Ellix Katz, fermentační fetišista, jak sám sebe označil, desítky let žijící v kooperaci s virem HIV, narozený v USA v židovské rodině s běloruskými kořeny. Jeho dřívější život se váže k New Yorku odkud však odešel do komunity v Short Mountain v Tennessee. A právě Katzova kniha Wild Fermentation vyšla v češtině v nakladatelství Grada pod názvem Síla přírodní fermentace.  Zuzku Ouhrabkovou jsem nezmiňovala bezdůvodně – kdo jiný by totiž byl povolanějším pro překlad takové knihy, než autorka stránky „Zkvašeno„.

Pro ty, kdo pečou z kvásku nebo běžně vyrábějí fermentované mléčné výrobky bude část knihy velmi dobře známá, nicméně jsou zde i jiné kapitoly, pro mě především zajímavá část o domácích octech, na které se letos chystám. Sándor Katz píše o výrobě různých octů různých druhů, přesně tak, jak se mi to bude v létě hodit.

Další částí, kterou jsem poměrně dost uvítala je stať o nixtamalizaci kukuřice, pro mě odjakživa hodně zajímavá, ale dodnes jsem tento proces neměla nikde popsaný a tak se do něj nepouštěla.

A samozřejmě kapitola věnovaná mléku. Poměrně zajímavá část o volbě pasterovaného či nepasterovaného mléka očima zákonů USA, kvašená syrovátka, fermentované sýry atd.

Kniha má poměrně velký záběr fermentovaných potravin, v receptech jsou více méně používané běžně dostupné suroviny a pokud se jedná o surovinu méně dostupnou, Sandor většinou doporučuje alternativu.

A v neposlední řadě je to u této knihy moje oblíbená část všech knih, totiž použitá literatura. Ta je zde obzvlášt výživná.

Nejsou to však pouze recepty, ale především obecná část knihy a názory Sandora Katze, kterými je kniha prolnutá.

Pro mě osobně je jediné malé negativum této knihy vzhled obálky, který je téměř identický (pouze v jiné barevné kombinaci), jako obálka původní. Evidentně má obálka svůj význam, ve mně však evokuje něco zcela jiného, než je náplní knihy, což je škoda. Sandorova jiná obálka knihy, kresba s třílitrovkou, je mi mnohem blilžší, zásadní je však obsah, za který jsem moc ráda.

Letošní rok je tedy jasný, budeme octovat a nixtamalizovat kukuřici „Barevné hory“ a vůbec by nebylo od věci pustit se i do zázvorového šampaňského. Jenom to všechno nějak čistě vměstnat do plynulého života, aby to nepřekvasilo! :)

5 Odpovědi to “Síla přírodní fermentace”