Ano, budu s tím teď otravovat docela často. Protože mě to právě teď hodně baví. Protože to taky baví hodně všechny doma jíst. Když už budete mít doma slad, určitě zkuste dvojbarevný chleba. Je dobré nemít doma kolem sebe žádné dítě, neboť, když nastíníte, že chcete udělat jen takovou malou spirálu, bude vás motivovat hláškami typu: „jó, udělej tam hlavu lva!“. A to nemáte vůbec zapotřebí. Hřeje vás u srdce včerejší fakt skvělej jablečnej tousťák a máte radost, jak ty slady pěkně barví, a chutí, navíc jsou z toho pěkný tousty.
A pak si řeknete, „a co když už někdo udělal fakt tu hlavu lva?“. A nedá vám to, zapnete google a najdete Miroslava Mitruse a jeho úplný „předelví“. Já vám teda úplně seriózně doporučuju, odkaz na Miroslava Mitruse, který dávám až na konci odstavce neotvírejte a spokojte se se spirálou. Budete šťastný, že máte dvojbarevný chleba, spirála úplně v pohodě stačí. Pokud to otevřete, dobře vám tak :D. Tak jo, pokud chcete víc než spirálu, mrkněte sem :D.
V přípravě vůbec nic nehledejte. Prostě uděláte klasický tousťák , ale dvojitý – rozuměj ze dvou várek a do jedné přidáte pražený mletý slad. Cca 3 lžíce Karafy 3 na 1 kg mouky už to takto krásně zbarví.
Pak stačí vyválet obě těsta, přiložit na sebe a srolovat.
Nebo se pokusit o srdce, z čehož vzejde něco, jako hlava medvěda.
A potom už stačí jen položit na stůl hrnec rychlé polévky s domácími nudlemi.
Jen osmahnout cibulku, patizon, cuketu a hokaido, poprášit paprikou, přidat barevný pepř a sůl a ke konci restování trochu domácí kysané smetany. Otáčíme nikoli vařečkou, ale vidličkou, aby plátky držely pěkně tvar. Nakrájené plátky chleba položíme na plotnu, pomažeme svrchu máslem a necháme opéci. Pak na ně naložíme restovanou zeleninu, nakrájenou cibulku, nakrájená rajčata a krájený sýr, přiklopíme a můžeme se do toho pustit. Můžeme samozřejmě použít také toustovač a udělat si podobně toust.
Mě teda vždycky fascinuje, jak nafotíte jídlo asi tak půl metru od psa a vyjdou vám z toho krásné fotky a ne rozmazaná šmouha psa u prázdné mísy, jak by to pravděpodobně dopadlo u nás. Tak buďto máte dokonale cvičeného psa, nebo mají zlatý retrívr a bernardýn rozdílný vztah k poživatinám. Jinak nevím, co si mám o tom myslet.
Hlavně klid, v psovi to není :D. Teda, je to v tom, kdo blízko toho psa stojí. Máme naučený od štěněte všechny psy, že jídlo si můžou vzít jen na povel. Když tam teda stojím já, občas toto pravidlo padá :D. Paštika je ale zase velmi nezvladatelná ve svém nadšení vítat návštěvy. První pětiminutovka je velmi náročná :D
Tak to mě uklidnilo. Naše Linduška totiž s přehledem vymete i zbytky na kompost jako největší lahůdku. Často bývá k vidění s výrazem labužníka a z tlamy jí visí šňůrka od čajového sáčku. A pak má zahrada vzkvétat, když kompost konzumuje pes!