Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

 


Téma „domácí mlýnek na obilí“ je takovým evergreenem. Dotazy typu „jaký mlýnek na obilí si pořídit“, případně „jaký mlýnek na obilí máte vy a jakou s ním máte zkušenost“ se pravidelně objevují jak v komentářích, tak ve fóru a přicházejí také mailem. V první řadě je nutné dodat, že naše zkušenost s mlýnky čítá cca 19 let, zkusili jsme jich povícero, ale přesto není „směroplatná“.

IMG_0016okTýká se pouze nás, naší rodiny a našich potřeb. Je možné, že to, co vyhovuje nám, nebude vůbec vyhovovat vám. Pokusíme se přinést tedy pouze naši vlastní zkušenost a popsat co nejpodrobněji klady a zápory jednotlivých kusů. Zvážení, která vlastnost je pro koho ta zásadní a co i bez problémů oželí je již na každém jednom uživateli. Navíc je třeba dodat, že vlastně vše, čím jsme prošli bylo v danou chvíli dostačující a v podstatě by bylo i nadále :D. Odkazy do nadpisu dáváme pouze tam, kde jsme nakupovali přímo od výrobce a s mlýnkem i přístupem výrobce jsme natolik spokojeni, že ho vřele doporučujeme. Článek není PR a jedná se pouze o naše zkušenosti.

 Šrotovník na obilí

IMG_0185okNa úplném počátku našeho mletí mouky byl klasický šrotovník, ke kterému jsme neměli motor, takže jsme ho používali pouze na ruční pohon. Začínali jsme s ním před cca 19 lety a funguje bez problémů do teď, dnes už se starým stabilním motorem jako šrotovník na obilí pro zvířata. Funguje samozřejmě stále také na kliku – jen my jsme stále více pohodolní.

Mlelo se na něm velmi, velmi těžce – ručně těžce, s motorem parádně. Měl velmi široký záběr mlecího ústrojí na ruční pohon. Mouka byla použitelná pouze po dvojím přemletí a přesto byla poměrně hrubá. Používat starý nebo i nově koupený šrotovník na obilí je vhodné především na šrot pro zvířata, ale na kvalitně namletou mouku ho počítáme stále mezi provizoria.

Pokud jsme chtěli mlít mouku, namleli jsme mouku za cca 40 min, s připojeným stabilákem (stabilním motorem) pak samozřejmě mnohem více. Spotřeba tohoto šrotovníku tedy není žádná kromě stabiláku, když ho připojíme. Je většinou poměrně těžký a hlavně neskladný a tak je dobré mít pro něj připravené nějaké stálé místo. Většinou jsou šrotovníky na kovové konstrukci, ale jsou i na konstrukci dřevěné.  Šroťáky mají i kovové mlecí ústrojí, což téměř vždy znamená, že se musí mlít na jemnou mouku několikrát, jednou to prostě člověk na tak utaženém ústrojí nezvládne. Takže namlít a pak přemlít.

Práce je to příjemná, i když náročná – především není hlučná a výhodou je, že nám vydrží takový stroj většinou hodně dlouho.

Pokud by šrotovník z chalupy odešel a nebyla by žádná jiná možnost mletí, bylo by mi ho dost líto. I přesto, že stojí v kuchyni mlýnek elektrický, i přesto bychom se šrotovníku neradi vzdávali a na mletí pro zvířata je prima (možnost připojení na stabilák je pro nás žádoucí, ale v případě krmení jen pár slepic a třeba jedné krávy bohatě stačí i starý ruční).

Ruční mlýnek na obilí „antik z nějaké půdy“

Poté jsme sehnali ruční mlýnek na obilí, klasický prvorepublikový kovový mlýnek. Mlýnek to není příliš veliký, přesto je dostatečně neskladný a je těžký a je dobré vyhradit mu stálé místo –  vyráběl se v mnoha provedeních. Bohužel nemáme fotografii a tak je možné podobný vidět zde. Některé k připevnění k bytelnému stolu, jiné, to byl právě případ toho našeho, k připevnění někam na vertikální trám, s velkou kulatou klikou. Mlýnek má většinou poměrně malou násypku o objemu cca 0,5 l obilí a mele se na něm spolehlivě. Nestane se, že by na mlýnku nebylo možné mlít. Není na elektrický pohon, takže jakýkoli výpadek proudu neohrozí naši mouku. Co však je z naší tehdejší i současné zkušenosti zásadní je, že mletí na něm je velmi fyzicky náročné. Po dvou letech mletí na tomto mlýnku jsme pořídili elektrický a velmi jsme si oddychli.

Mlecí ústrojí mlýnku je kovové – lze si takové ústrojí předastavit díky malému kovovému ručnímu mlýnku na mák, které je velmi podobné, pouze menší. V tomto mlýnku je třeba mlít mouku dvakrát. Nejprve namlít zrno nahrubo a následně přemlít najemno. Výsledná mouka je téměř shodná s moukou mletou na mlýncích s malými mlecími kameny. Záleží na naší fyzické kondici.

1 kg velmi jemně mleté mouky = cca 40 min tvrdé práce ( při -5°C stačí být v tričku s krátkým rukávem na půdě) a spálení cca 2045 KJ. Otázka je, zda se pak vyplatí mouku mlít, neboť výtěžek naší práce je následně rychle zkonzumován pro doplnění energie. Na druhou stranu je to velmi efektivní spojení fyzického záběru v praxi. Pokud kdokoli nevěří, že je tato fyzická práce skutečně náročná a při mletí si říká – není to tak hrozné, ještě pravděpodobně nedošlo k mletí žita. Doporučujeme vyzkoušet! Pokud se vám líbí staré šrotovníky a mlýnky, doporučujeme podívat se na tuto e-sbírku starých šrotovníků.

Pokud by se tento mlýnek rozbil nebo šel z chalupy, jako tomu bylo u nás jako dárek, byli bychom smutní pouze tehdy, kdybychom neměli jiný šroťák. Dal se dobře používat velmi povolený jako šrotovník, ale že už ho nebudeme používat na mletí mouky nás za celou dobu jeho následné neexistence nemrzelo.

Průmyslový mlýnek na kávu

Prošli jsme si také průmyslovým mlýnkem na kávu, které bývaly v každé samoobsluze, Jednotě. Foto už nemáme, ale něco podobného viz zde.  Na tomto mlýnku jsme mleli mouku cca půl roku. Mouka nebyla namleta o mnoho hůře než s výše zmíněným ručním mlýnkem. Nevýhodou byla velikost mlýnku – byl trochu  neskladný. Špatně se na něm také regulovala jemnost mouky. Byla to pro nás nicméně velmi levná varianta, jak mlít obilí pomocí elektřiny. Lze najít i dnes jako průmyslový mlýnek na kávu.

Když šel z chalupy, bylo to proto, že přišel mlýnek z Třebíče a upřímně rádi jsme přesedlali :D. Za celou dobu si vzpomeneme spíše z nostalgie, ale rozhodně ve své době svou práci splnil.

Elektrický mlýnek na obilí Třebíč

IMG_0079okZakoupení tohoto mlýnku byl velký skok a s tímto dříčem jsme byli spokojení 11 let. Až do letošního roku. Současná nespokojenost plyne z toho, že mlýnek je starší typ, než jaké Třebíč vyrábí nyní a po 11 letech mletí začala tepelná pojistka fungovat mnohem častěji, než nám je milé. Mlýnek se proto sám vypíná po namletí cca 300 g mouky. To je již samo o sobě velmi nepříjemné, ale dá se to zvládnout tím způsobem, že si člověk pečlivě namílá mouku do zásoby průběžně. Tento mlýnek je určený k mletí různých druhů zrnin, ovšem suchých – zrniny nesmí obsahovat rostlinné oleje. Není tedy možné mlít soju, len, mák. Výrobce uvádí, že lze drtit úspěšně oves, to ovšem není tak úplně pravda. Oves drtit lze, ale mlít na mouku nikoli. Oves mlýnek okamžitě zalepí, trvá to většinou tak 20 sec. Výrobce nám také sdělil, že nové mlýnky mají už nové motory, na rozdíl od našeho a nám jsou schopni nový motor vyměnit za cca 2000,-, což může být důležitá informace pro ty, kdo váhají, zda si mlýnek pořídit, či nikoli. Ti, kdo si již mlýnek zakoupili a koho známe, jsou s ním spokojeni a mele jim dobře, jako nám, jen nemají tak velikou rodinu :).

Pro běžně velikou rodinu a běžné mletí rozhodně vyhovující a dostatečný. Výrobce uvádí, že na 9 cm velkých kamenech namele až 12 kg/ hod – tak to ani náhodou, skutečná efektivita je max. 3 kg / hod pokud počítáme i čas, kdy se mlýnek zastaví kvůli tepelné pojistce – 12 kg lze umlít pouze velmi hrubá krupice, případně šrot, to se nám na mlýnku ale moc nechce.  My něm meleme běžně tak 1 kg mouky za 20–25 min. Nemá příliš silný motor, ale to není u mlýnku to nejdůležitější, naopak, nejdůležitější jsou velké kameny, na kterých se mouka mele pomalu, aby se příliš nezahřívala.

Mlýnek je dřevěný, z masivu, nikoli překližky, mouka na něm stačí přemlet 1x na poměrně jemnou, asi hrubosti polohrubé mouky. Pořizovací cena je docela vysoká, na druhou stranu lze využít možnost koupit mlýnek mlýnek ve dvou . Pak je levnější.

Když meleme, je mlýnek poměrně hlučný (když ráno všichni spí, lze na něj shora položit polštář, aby tolik nekřičel :)

Mlýnek stojí cca 8000,-

Servis máme vyzkoušený, bezproblémový, buď osobně v Třebíči nebo poštou. Mlýnek opraví a pošlou, poštovné je vzhledem ke křehkosti a váze zásilky větší.

 

  Elektrický, který jsme měli možnost zkusit

Cca měsíc jsme měli možnost zkusit mletí na mlýnku, který je podle nás původem z jihovýchodní části Asie. My ho měli možnost vyzkoušet díky omylu více lidí. Vše je jednou poprvé a tak i článek o domácím mletí obilí je prvním, který vychází na stránce 2x. A je to samozřejmě naší vinou. Byli jsme totiž ti poslední, kdo pochopil, že minulý článek se měl místo klasického článku našeho blogu, totiž psaní o naší zkušenosti, stát úplně klasickou PR. A na to si dáváme fakt pozor. Jakmile došlo k tomuto prozření, vrátili jsme věci do doby před vydáním článku, článek stáhli, neboť jsme nechtěli psát, co nám někdo diktuje a byli jsme  vystaveni tlaku ze strany prodejce posledního koupeného mlýnku, o kterém jsme ve článku píšeme a je to tento mlýnek (slova o mé bezcharakternosti, nespravedlnosti napsaného, neférovém psaní, atd.). Nechali jsme sem přijet nikoli dovozce, ale tehdy jsme jsme z informací, které nám byly podány vyrozuměli, že se jedná o  „české výrobce“ mlýnků, kteří nám poté, co jsme jim nabídli naše forum, ano, ať bez problémů a zcela zdarma a v pohodě nabídnou své mlýnky jakoukoli prezentací ve fóru, vysvětlili nám, že ne, že to musíme vidět osobně a protože nás české mlýnky za rozumnou cenu zajímali, nakonec jsme svolili, ať tedy přijedou. Poté, co jsme jim řekli, že ano, že napíšeme článek, ale takový, který píšeme vždy, nikoli o nich, ale o naší zkušenosti s mlýnky, konečně, na ten se stejně chystám, a poté, co jsme se dohodli, že si jejich elektrický mlýnek koupíme a byla nám nabídnutá cena, „když jsme jim tak sympatičtí“, a „tak se jim líbí naše stránky“ a jsou také rádi, že „nemocní lidé, kteří si potřebují mlít domácí mouku si zaslouží o nich mít informaci a jsou rádi, že bude zrovna na našich stránkách, kde se o to lidé zajímají“, tak nám prodají mlýnek levněji. Z této slevy se  nakonec vyklubala cena za PR článek na zakázku. Tak dlouho jsme si na to dávali pozor, až nás to samozřejmě neminulo, ale dobře tak. Vzešlo z toho mnoho dobrého. Levnější pákistánský mlýnek jsme vrátili s hrdostí sobě vlastní a jali se poohlížet po něčem, co by splňovalo definici „rodinný mlýnek na obilí“. To jen pro vysvětlení stažení původního článku brzy po uveřejnění .

Předností tohoto mlýnku  je poměrně veliký výkon cca 950 W a  indické parametry uvádějí cca 5 kg jemně mleté pšenice za hodinu,  to se nám zdá docela podhodnocené, stačí ale trochu povolit kameny na polohrubou a už je to značně více.

Mlýnek není na rozdíl od výše zmíněných dřevěný, ale je celonerezový a je podstatně větší. Hodí se tedy spíše tam, kde je dostatek místa na lince, případně ho lze díky jeho vlastnostem mít i někde mimo kuchyni a mlít na něm do zásoby. Mlýnek je hodně těžký a proto nedoporučujeme, aby se s ním počítalo jako s přenosným. Mnohem pohodlnější je mít pro něj nějaké stálé místo. Z našich zkušeností je poměrně hodně prašný, ale pokud si ho koupíte, dostanete k němu něco jako tašku, látku, která se přiváže na hubici a zakrývá nádobu, kam mouka spadá. Rozhodně doporučujeme něčím při mletí skutečně zakrývat.

Mlýnek má oproti výše zmíněným mlýnkům větší násypku na obilí, která je zároveň od mlecího ústrojí oddělena takovým poměrně vtipným mezikusem. Vtip nevtip, důležité je, že pokud se cokoli stane, nebo potřebujeme najednou vyměnit obilí, které meleme, může se celý vtipný mezikus zavřít a sundat celá násypka z mlýnku včetně obilí. To u výše zmíněných mlýnků nejde a pokud je třeba přestat v mletí, je třeba obilí otočit celý mlýnek vzhůru nohama, aby se obilí z násypky dostalo ven.

Po několikaleté práci s třebíčským mlýnkem chtělo trochu času zvyknout si, že nelze mlýnek jen vypnout, ale je lépe mu nejprve uzavřít přívod obilí do mlecího ústrojí. Pokud se to neudělá, člověk zapomene, že tam již má obilí nasypané, motor se nespustí a musí se použít restartovací tlačítko. Nebudu přesně vysvětlovat, jaký je jeho technicky přesný důvod, dostala jsem za to od prodejce minule vynadáno, nicméně laicky pro ty, kdo o mlýnku uvažují. Má restartovací tlačítko, které jsme používali právě pro rozjezd motoru, pokud se zastavil. Pak se může nechat várka obilí domlít.

Jeho  výhodou jsou veliké kameny, 15 cm, což znamená, že mouka je skutečně velmi jemně umletá a nezahřátá, při delším mletí než cca 20 min už se začíná malinko zahřívat.

 

d5f5411a2c_101315528_v1

Mlýnek je hodně výkonný a většina běžných uživatelů by platila za příliš vysoký výkon, který není tolik potřebný. Mlýnek by se hodil hlavně do obchodů, kde by si mohli mlít lidé sami mouku nebo do školek, do běžné rodiny je to fakt skoro zbytečně veliké.

Cena je cca 15 000,-

Lze zakoupit v ČR, servisní službu neposoudíme, nepoužili jsme.

Ruční mlýnek na obilí nový

d1ce1ab691_101315531_v1Měli jsme možnost vyzkoušet si (stejná situace jako mlýnek výše, tento jsme nekupovali, ale dostali ho na vyzkoušení)  kovový mlýnek s kovovými komponenty, který se dá v současné době pořídit. Měli jsme ho jako druhý navíc k mlýnku elektrickému, to navíc je důležité, neboť u nás (u lidí, kteří si melou především svou mouku) bychom hlavní mletí na ruční pohon jednoznačně fyzicky nezvládli pouze tímto ručním mlýnkem. Oproti výše zmíněnému mlýnku se nejedná o téměř žádnou inovaci. Je to klasický následník mlýnků, které byly dříve v každé chalupě, tedy toho výše popsaného. Připevňuje se na bytelnou pracovní desku, kde je vhodné, aby měl své stálé místo. Z našeho pohledu neoddiskutovatelně. Lze ho samozřejmě poměrně rychle složit a někam uklidit, ale z vlastní zkušenosti pohodlného člověka je to zcela nepraktické. Při ručním mletí není  možné vyndat mlýnek a namlít si třeba na týden či 14 dní do foroty, z důvodu fyzické náročnosti. Je naopak důležité mlýt spíše častěji a po menších dávkách, proto je podle nás mnohem praktičtější jeho stálé místo.  Připevňuje se pouze pomocí matice pod deskou, ale je možné ho také přišroubovat. Osobně přišroubování doporučujeme, lépe se pak s ním pracuje. Je poměrně těžký a tak není příliš vhodné ho neustále uklízet a zbytečně s ním manipulovat. Osobně si moc neumíme představit, že bychom ho měli vyndavat a zandavat na každé mletí a uklízet. Mele obilí zcela identicky, jako výše zmíněný, starší ruční  mlýnek (jsou všechny na velmi podobném principu). 2x přemletí na jemnou mouku, stejná intenzita mletí a fyzická náročnost.

Protože však není na rozdíl od našeho minulého ručního na půdě, nýbrž v kuchyni, lze s ním více experimentovat. My sami nevidíme příliš mnoho výhod v mlýnku s kovovým mlecím ústrojím oproti kamenům, ale dvě zásadní výhody tu pro nás přeci jen jsou.

  • Mlýnek mele na rozdíl od kamenů také olejniny a to velmi kvalitně. Tento mlýnek zcela běžně používáme na mletí máku – namele ho velmi jemně (na mák ovšem existuje jiný typ šroubu dovnitř mlýnku, ale mele ho dobře i s tímto šroubem na obilí). Čištění po každém mletí od máku je ovšem trochu náročnější vzhledem k váze mlýnku (sami jsme volili nechat po dobu zkoušení mlýnek jen na obilí a připevnili si zase náš malý na mák). Stačí uvolnit šrouby, které drží vnitřní hřídel a hřídel i vnitřek mlýnku omýt a očistit (je to velmi podobné jako u malého mlýnku na mák, ). Po mletí obilí nezanechává stopy, není nutné jej po každém mletí obilí čistit.
  • Mleli jsme  na něm arašídové máslo – máme zkušenost i s lisem na olej Piteba a ve srovnání s ním byl tento mlýnek minimálně o třídu jednodušší v mletí. Arašídové máslo se umlelo (utřelo) poměrně jednoduše, bez větší fyzické námahy na zcela jemný krém.
  • Může mlít mokré obilí, naklíčené obilí.

Když šel tento mlýnek z chalupy, nebyl to pro nás absolutně žádný problém.  Pro nás osobně vyvažuje svá pozitiva s negativy. Mák namele sice rychleji, pro dospělého lehce, dětem se zase lépe manipuluje s malým a co se týká umývání po mletí maku, i dospělí volí raději malý :D. Na obilí volíme jednoznačně elektrický.

Existuje k němu však možnost redukce na připojení nějakého elektrického stroje, třeba míchadla, ale to je pro nás osobně do kuchyně už zbytečně vachrlaté i vzhledem k tomu, že raději využíváme mletí na kameni než s kovem.  Pro někoho to může být dobrý poměr mezi výkonem a cenou. Pro nás vzhledem k výše zmíněnému nikoli.

 

Elektrický mlýnek Waldner Biotech SINGLE

Tento mlýnek jsme měli k dispozici pouze jednorázově na namletí díky Ivě, která ho přivezla, když byl mlýnek z Třebíče na opravě. Mouku mele oproti mlýnku z Třebíče velmi rychle, velmi brzy je namlet plný kyblík mouky. Nevýhodou je větší zahřátí mouky při mletí oproti Třebíči. Pokud se však nemele příliš veliké množství, mouka zahřátá není. Tenhle mlýnek se nám líbí a je to dobrý kompromis cena + výkon. Je rychlejší než ten z Třebíče a o dost levnější než ten nerezový.  Na druhou stranu, většině lidí postačí i o dva tisíce levnější mlýnek z Třebíče a vykoná jim téměř totožnou službu, jen s tímto se lépe namele „do foroty“. Pokud by měl někdo dotaz přímo na tento mlýnek, Iva mlýnek doma stále má a mele na něma případně do komentářů ráda odpoví :).

Mlýnek stojí kolem 9000,-

 

 

A – 130

DSCN5198A náš současný mlýnek, můj osobní favorit. Po peripetiích s koupí posledního mlýnku a poté, co po 11 letech sice ještě slouží, ale už ne tak dobře, neboť ještě nemá nový motor, který nyní již Třebíč do mlýnků dává náš třebíčský mlýnek a poté, co děti rostou a potřeba většího  množství mouky je zásadní, rozhodli jsme se něco najít. Nakonec jsem našla malou rakouskou rodinnou firmu, se kterou jsme komunikovali mailem. Jsou velmi vstřícní. Vyrábějí  mlýnky, jejichž komponenty, včetně motoru nejsou Indie ani Čína. My sami jsme se dostali s objednávkou do situace, kdy měnili výrobce motorů, a protože jim nevyhovoval, vše se prodloužilo a my měli mlýnek o dost později, než je běžná dodací lhůta. Ale rádi jsme počkali, zvláště, když jsme nedostali jen kvůli rychlosti něco, co jim přijde nekvalitní.

My sami máme tento veliký mlýnek s 13cm kameny. Jsme nadšení, mele rychle, mouka není příliš teplá, nezahřívá se tolik, je velmi jemná. Mlýnek se velmi dobře obsluhuje. Má hezky a esteticky vymyšlenou záklopku násypky obilí, takže pokud je třeba skončit a obilí je stále na kamenech, stačí zavřít a domlít a zbytek zůstane odříznut v násypce. Pokud zapomeneme zavřít a znovu mlýnek pustíme, zatím se vždy rozběhl a krásně to zvládl.

Mlýnek je velmi málo prašný. Je u něj třeba hlídat, aby se neucpala hubice, ze které se sype mouka, proto při větším mletí je nutné, aby se postavil mlýnek na kraj desky a větší nádobu dali pod něj, například na židli pod stůl, aby nedošlo k ucpání – mele rychle a ucpání je tedy natotata.

DSCN5199Velmi dobře se čistí, má dobře vymyšlené otáčení a aretování kamenů. Kolem mlýnku je uvnitř připevněná obruč z tvrzeného plastu s otvory. STačí povyáthnout aretovací kolíček a otáčením hlavy mlýnku kolíček zasunout do následujícícho otvoru.

Při povolování mele obrovské spektrum hrubosti mouky, než se člověk dostane až ke šrotu, pro mě osobně velmi dobrá vlastnost mlýnku.

Je poměrně těžký, namele 1 kg mouky , včetně mouky žitné za pár  minut. Nezkoušeli jsme jeho hodinový výkon, neboť to není třeba, psaný má 12 kg/h.IMG_0010

Co se týká koupě, je to trochu náročnější tím, že je to v Rakousku, ale za nás se tato náročnost vyplatí. Přímo u tohoto typu je dodací lhůta delší než 14 dní, neboť je vyrábí na zakázku. Osobně si myslíme, že pro čtyřčlennou rodinu, kde se nemele každý den na vše moučné je zcela zbytečně velký a raděj bychom si pořídili mlýnek z Třebíče, který nám přijde věrnou kopií těchto rakouských mlýnků. Nevíme jak jsou řešené menší Rakouské, ale máme pocit, že Třebíč z nich vycházela. Nebo z Rakouska, ale menší verzi. Výhodou českého je podpora českého výrobce a koupě u nás, což je výhodné i ohledně případné garance a servisu, Rakušané zase podle toho, co vidíme na našem větším, mají mlýnky o něco více vychytané.

Cena mlýnku je i s dopravou cca 17 000,-.

Pro ty, kdo nechtějí např. kvůli jazyku absolvovat vstupní e-mail, vkládám jeho znění, jak bylo odpovězeno nám, kde je i cena menšího mlýnku.

mill                                      price 
Rondella  alder                 Euro 329,-
Rondella pine                   Euro 338,-
A 100                               Euro 476,-
A 130                               Euro 641,-
Perla                                Euro 299,-
All mills are made from massive wood (Zirbe, Erle, Kiefer) .The mills are only available with eu-motor (50Hz). The difference is only in the outside form the inside is the same (Perla, Rondo). 

(všechny mlýnky jsou vyrobeny z masivního dřeva, jsou vyrobeny pouze s eu-motory (50Hz), rozdíly jsou pouze vnější ve vzhledu, Rondo i Perla – uvnitř jsou stejné.)

Rondella, Perla                 hourly capacity ca. 4-6 kg (kapacita mletí za hodinu)
A 100                               hourly capacity ca. 6-10kg
A 130                               hourly capacity ca. 12   kg (in position coare)
We send the mills by UPS.  transport costs € 38,- / mill to Czech Rebublic transport costs for sifting machine: on request. Payment is by banc transfer.
We would be happy  to have you as our clients. with kind regards and thank you Heidi Green

Posíláme pomocí UPS, placení bankovním převodem. (kdo je plátce, doloží DIČ a zaplatí cenu pouze bez DPH)

Pokud byste měli jakýkoli dotaz na výše zmíněné všechny mlýnky, stačí napsat do komentářů.

 Na závěr pak něco o mlýncích navíc…

Mlýnský kámen

Je to jednoduché – kámen, řeknete si. Ale samotný kámen k mletí nefunguje, potřebuje protikus. Kameny se k sobě pokládaly buď vodorovně nebo svisle – většinou vodorovně. Horní kámen se nazývá běhoum  a dolní spodek. U obou kamenů jsou otvory různého tvaru a otáčením běhounu – horního kamenu se drtilo obilí mezi oběma kameny, které byly od sebe trochu vzdálené, nikdy se zcela nedotýkaly.

Vždy bylo v mlýnech tzv. lehčidlo, které vymezovalo prostor mezi kameny – právě lehčidlo hýbalo běhounem. A pak už tedy stačilo běhounem otáčet. Buť ručně, nebo pomocí vody, větru – to jsou známe vodní a větrné mlýny, nebo také pomocí žentouru. To je zařízení, které točila tažná zvířata.

Obilí se nasypalo do otvoru ve středu horního kamene, propadlo do prostoru mezi běhoun a spodek a díky točení běhounu se obilí mlelo. Jak spodek tak běhoun byly poměrně zdrsnělé kameny z pískovce, drti křemene a křemence, z ryolitu ap.

zdroj: „Zubrnice mlýnská kola“ od Karelj – Vlastní dílo (own photo). Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons – https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zubrnice_ml%C3%BDnsk%C3%A1_kola.jpg#/media/File:Zubrnice_ml%C3%BDnsk%C3%A1_kola.jpg

 

Zde, na této stránce je možné prohlédnout si přesné složení mlýnu a pokud byste někdo chtěli vidět moc hezkou mlynářskou expozici, doporučujeme Mlýn Dřevíček. Kdo se nedostanete do mlýna osobně, je možné nahlédnout alespoň na video. (21:31 min nebo dole zašrtnout „Mlýn Dřevíček“)

 Žernov

Žernov jsou také mlýnské kameny, ale víceméně pro ruční použití. Běhoun měl většinou nějaký dřevěný kolík, který byl do něho zasunut a točením tímto kolíkem se běhounem otáčelo. Tyto žernovy se začaly objevovat už ve 3. stol. před n. l. hlavně v Itálii a Španělsku a u nás to byli především Keltové, kdo s nimi pracoval.

zdroj : https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDernov_%28ml%C3%BDnek%29

Zrnotěrka

Posledním typem, o kterém je vhodné se zmínit je Zrnotěrka. Fungovala podobně, ovšem na bázi šoupání a nikoli točení. Obrázek je možné vidět zde.

 

A s mlýnky také samozřejmě souvisí i obilí, o kterém si můžete přečíst zde  a také domácí chleba a pečivo.

 

 

 

 

 

 

 

 

58 Odpovědi to “Domácí mlýnky na obilí”

  • Petr:

    Dobrý den, máme už cca 10let Fidibus a jsem spokojen. Až na jednu věc – chtěl bych jemnější mouku (meleme výhradně vlastní žito v bio kvalitě, od kamaráda farmáře) – do špaldovo-žitného je to v pohodě, ale do samožitného to chce jemněji umlít. A to ten náš mlýnek neumí, a tak kupujeme celozrn. žitnou Pernerku a míchame to půl-napůl. Jenže, když máme cca 300kg vlastního žita (myslím tak asi na 10let), tak mi je líto, že do kvásku a žitníka musím přidávat tu jemnou, kupovanou.
    Můj dotaz tedy zní – mele ten z Třebíče, popř. ten Rakušan A100 o poznání jemněji, než Fidibus? Z Vašeho článku vyplývá, že to umíte posoudit, anžto jste měli doma všechny tři mašiny.
    Děkuji za odpověď.
    Chlebo-pečení zdar!
    Petr a Líba Kejlovi z Kralup. 603 998 208.

  • Miloš Petíř:

    Dobrý den,
    hledal jsem toho výrobce z Třebíče a bez úspěchu. Existuje ještě vůbec?
    A ještě prosba o radu, kde kupujete obilí?
    Tedy pokud nejste producenti. Pokud ano není trocha obilí ročně na prodej?
    Díky a hezký den

  • Eva:

    Po pár letech jsem se rozhodla vyměnit dobře sloužící, ale pro naši rostoucí domácnost už nevyhovující, mlýnek KoMo Fidibus 21 za mlýnek z Rakouska (typ A 100) z firmy, o které píše Klára. Mlýnek jsem si chtěla objednat přímo z Rakouska, týden se nic nedělo a dnes se mi ozval český výhradní dovozce http://www.omega-bakery.com. Dovozce vypadá vstřícně, ceny odpovídají +/- ceně rakouské plus poštovné. Podle všeho ale Rakousko posílá české poptávky na dovozce se zpožděním (u mě týden). Skladem měli pouze nejlevnější typ, zbytek na objednávku z Rakouska. Mně už se na mlýnek nechtělo déle čekat a nakonec jsem vybrala Waldner Family. Podle parametrů se mi mlýnky zdají srovnatelné.

  • Petr:

    Dobrý den, scháním kamenný mlýn na obiloviny, který má mlecí kameny s přírodního kamene a dá se na něm regulovat rychlost a hrubost mletí.
    Poradíte mi někdo, jestli se takový mlýn dá u nás koupit ?
    Díky za odpověď.

    • Kolemjdouci:

      S regulací rychlosti jsem neviděl. Jedině pouštět přes vhodný externí regulátor (Pozor na přetížení motoru.) nebo vyměnit motor a použít třeba frekvenční měnič. Hrubost mletí je regulovatelná na všech. Jako přírodní materiál kamenů se používá granit (žula) a výrobci to, z čeho jsou kameny vyrobeny uvádí.

  • Dobrý den,
    prosím, můžete mě sdělit jak se seřizuje kamenný mlýnek A 130 pro mletí hladké, polohrubé a hrubé mouky? Máte nějaké svoje odzkoušené nastavení? Jaký je výsledek použití hrubé pšeničné mouky na klasické kynuté knedlíky. Stránky výrobce uvedeného mlýnku nejsou nyní dostupné, můžete prosím mě sdělit e-mailovou adresu? Děkuji za odpověď a přeji hodně zajímavých nápadů.
    Zdraví Vás

    Josef Benedikt

  • Tomáš:

    Zdravím na kopec, chtěl bych poprosit o radu. Řeším mlýnek na obilí a chtěl bych taky tyroslkou značku, ale nikde jsem nenašel informaci z čeho mají kameny. Jestli je to přírodní materiál a nebo něco jiného a jestli mlýnek zvládne i kukuřici. Nevíte náhodou? Díky Tom

    • Hezký večer, kámen mají umělý, kukuřici zvládne v pohodě .)

    • Zdeněk:

      Ahoj Tomáši, originál kameny jsou zrnitost č. 40-80, velikost 100 mm síla 20mm s otvorem 20mm.. Je to kámen karborundum s pojivem keramickým. Já už je má několik roků a melu všechno, obilniny , ale dosoušené, aby se nezalepovali v kamenů póry. Když se přece trochu zalepí, tak stačí tam hodit hrst rýže ta to vyčistí. Také melu rýži , ta je nejlepší na zahušťování šťáv. Nedělám zásmažky, ale rozkvedlám 2-3 lžíce rýžové mouky ve vodě a tím zahušťuji omáčky šťávy a guláše. Omáčka není cítit moukou musela by se vařit 20-30 minut. Melu tím i hráh, čočku, kukuřici. Já totiž jsem přestal jíst mouky. Melu si Sójové boby, Cizrnu a s toho pečuje koláče s jakem a s tvarohem . Mám cukrovku a pichám si inzulín a musím vynechávat sacharidy. Ještě jedna moc důležitá věc. Kameny musíš Fleškou ( rozbrušovačkou) a diamantem vybrousit prohlubně asi o průměru 4 – 5 cm aby tam ty boby, nebo kukuřice vlezla. Potom dokola prořežeš či vybrousíš zářezy 1-2mm hluboko, od středu hlubší a ke kraji kamene plítké 1mm, aby to mohlo ty různé suroviny nejdříve drtit a v kraji kamene třít do jemná na snad i hladkou mouku. Ještě je důležitý motor že ždimacky je slabý a chce to s ovládáním rychlosti, aby se zrno nepálilo. Když si napíšeš do Googlu mlínky na obilí, tam to můžeš okopírovat, ale kameny tam jsou drahé , v železářství kde mají výběr brusnýh kamenů, tak ti prodají dva kameny po stovce asi, nebo ti to objednají. Tak aď se ti daří. Ahoj Zdeněk

      • Kolemjdouci:

        Karborundum brousek, za korunu kousek. :-)) Kdysi jsem chtěl také vyrábět vlastní mlýnek s kameny ze žuly a flexou s diamantovým kotoučem je nadrážkovat. (jak se to běžně dělá) Dokonce jsem měl zajištěné vyřezání kotoučů z granitu vodním paprskem. Nakonec z toho sešlo a spokojil jsem se s umělými a Fidibusemem XL. :-)

  • Dobrý den, mohu se zeptat jaký ruční vločkovač používáte? Namáčíte předem obilí než začnete dělat vločky?
    My uvažujeme o tomhle https://www.mlynky.cz/cs/e-shop/mlynky-na-obili-vlockovace/mlynekvlockovac/mlynek-na-obili-fidifloc-medium.html

  • Tonda:

    Zdravím všecny zůčastněné. Začínal jsem s domácím mletím mouky asi pčed třemi roky po té co jsem se dozvěděl jaké ,,dobroty“ se do průmyslově mleté mouky přidávají. Prvně jsem zkoušel různé mlýnky na mák a předemílal na masořezce ale výsledek nulový. Potom jsem našel nejméně 100 roků starý dřevěný kuželový kafemlýnek po tchýni který se osvědčil. Nejprve jsem točil klikou což bylo pracné a zdlouhavé. Potom jsem kliku demontoval a nahradil jí elektrickou vrtačkou s regulací otáček. Tímto uspokojivým způsobem jsem mlel asi rok a půl,vratidlo vrtačky položené na koleně a mlýnek opřený o nohu a přidržovaný levou rukou. Kilo téměř hladké mouky asi za 3 hodiny vrtačka se přehřívala neboť regulace otáček motoru neumožňovala plný výkon chladícího ventilátoru ve vrtačce. Potom jsem použil neunavitelnou vrtačku narex bez regulace 400ot/min ve stojanu a zásobník na 1Kg meliva z plastové trubky a štěrbinové hubice vysavače. Paráda ale stále dlouhé mletí. Ten samý problém s přehříváním se vyskytoval i při použití robota gratuse s připojeným makomlýnkem (regulace otáček a navíc žádné odvětrávací otvory u robota i když motor má dva ventilátory). Ten i když s příkonem 1200W se velmi rychle unavil,navíc obilí muselo být předšrotováno jinak se z něj nic nesypalo. Ale za to mlel s utaženými kameny velmi jemně. Tak jsem se rozhodl koupit Predátora BX11 Kterého jsem si vypiplal k obrazu svému zdokonalením přítlakové hřídelky (původní s kolíkem jsem nahradil novým kusem vysoustruženým z ocelového šestihranu s minimální vůlí jen 0,O5 mm na kluzném ložisku čep je povrchově nitridovaný a broušený mezi hroty) Kameny jsem zabrousil metodou lapováním což je nejpřesnější obrábění jaké vůbec ekzistuje. Až do zrcadlového lesku dosedacích plošek a když se na sebe přitlačili ak drželi dost dlouho u sebe neboť přesnost je tak vysoká že vytačí vzduch a na řezných ploškách vznikne vákuum. Podobné jako u Johansonových spároměrek. Mlýnek poháním bruskou a zároveň i okružní pilou v jednom a teď už tři v jednom jen jsem změnil smysl otáčení motoru a vřeteno bez kotoučů využil na redukci otáček. Vše je prostě nainstalováno na kusu dřevěné původnice (odpad při výměně průvodnic ze šachty). Jezdí po tom těžní klec a je lepená z několika vrstev různých dřev a hoblovaná. Tady přidávám video a pokračování dalších 4 na youtube. https://www.youtube.com/watch?v=ToklTUU6-z0 https://www.youtube.com/watch?v=Oda59TfcVaw Ta mouka je úplně něco jiného a taky se s ní dá zhubnout neboť je čistá bez E920 a podobných svinstev. Za tu dobu už 26kg. :-)) S pozdravem mlynář a pekař z donucení v jedné osobě.

    • Od litinovych kamenu jsem rychle utekl, zepekaly se, nemlelo to, spatne a lepive testo na misu,ale ne do sebe, na 750w motor 1400 ot. jsem dal kameny 85mm z Komo Fidibus,za 2 tis., kilo psenice za 8 min., pres 1mm sito oddelim vahove 15 proc. slupek uplne cistych bez skrobu, ještě potom dvakrát cca po 3min. znovu přemelu, mouka je prakticky hladká stejně jako kupovaná, těsto se chová stejně tak – lepí do sebe natolik, že bez oškrabování spadne i z vařejky, pečivo jemné bubliny, pruží. Obilí může být paradoxně vlhčí, než u kamenů litinových, které jsem používal předtím. Perfektně mele i kukuřici, která se v litinových kamenech vždy ihned zapekla. Jak budu mít čas, dám na net foto, video a i projektovou dokumentaci, Toto řešení je provizorní, budu dělat malé mlecí stolice s šířkou válců 200 a průměrem 25O – pro dodávku mouky Z NESTříKANéHO OBILí. Kupovat si stříkané obilí a doma z něj mlít mouku je hloupost – obilí seju na rozteči 300 mm – viz úvodní foto na stránkách – a plečkuji jej, přepočtený výnos 45q/ha – a to se přece tak jednoduše vyplatí

      • Rozhodně doporučuji nestříkané obilí – pokud je :). A s tím pěstováním, gratulujeme, to se vyplatí, jen nesmíte bydlet 650 m.n.m. s otevřeným výhledem na Sněžku, tam to prostě nedozraje :)

  • Jirka:

    Dobrý den, mám dva mlýnky ze Saltsburgu. Mlecí kameny jsou ze žuly a i mlecí komora je dřevěná. Mám Carinu a MT12. ( http://www.mlynky-na-obili.cz/produkty-elektricke-domaci-mlynky-na-obili-kamengranitna ) Na každém jde něco lépe než na jiném. MT 12 mele rychleji, ale třeba při mletí kokosu na mouku se zanáší výstupní otvor. U Cariny se toto neděje, ale zas mele pomaleji. Na mlýncích, jde bez problémů, mlít i ovesné vločky. Melu na nich kokosovou, makovou, slunečnicovou, lněnou, sezamovou a jiné mouky. Mám elektrický lis na olej a na něm vylisuji olej ze semen a pak už to jde semlít na mouku. Volil jsem mlýnek s přírodními kameny a i když je dražší tak záruka na mlýnek je 12 let a na kameny 24let.Z toho mi vylívá, že se jedná o kvalitu, pokud výrobce dává takovouto záruku.

  • Petra:

    Je výhoda mít doma mlýnek. Kamarád kvůli mně vypěstoval Špaldu, ale když jsme potom sháněli, kde by jí vyčistili a pomleli, tak to byl problém. Sice mu jí vyloupali, ale najít mlýn kde jí pomelou, tak to je těžké. Nikde mu to nechtějí udělat, protože by museli čistit zařízení a ve dvou mlýnech by to udělali, ale za takovou cenu, že by se to ani nevyplatilo. Tak jsem si od něj vzala zrno a melu si doma sama, ale nevím jak mu pomoct aby prodal to ostatní zrno.

    • adéla:

      prosým odpověste mi

    • Christina:

      Petro, prosím Vás, kdo Vám vyloupal tu špaldu? My jsme letos sklidili 8t prvotřídní bio – špaldy ale výkupní ceny jsou tak mizerné, že nám to nepokryje ani náklady. Tak bychom chtěli pšenici si nechat vyloupat a prodávat v zrnu.

      • Od nás vozili kdysi špaldu vyčistit až do probia na Moravu. Pak ale cena stoupla hrozně moc, cesta byla příliš nákladná. My osobně jsme si nakonec koupili nevyloupanou a mleli si jí i s pluchy a následně přesívali. Osobně mi to nedělá moc problém, je to jedna z cest, prodat případně přímým konzumentům k domácímu mletí. Jinak doporučuji pana Netíka z Dobrušky, který prodával vždy špaldu – mohl by vědět, kdo má čističku na špaldu. Napsala byste, kolik byste si případně představovali výkupní cenu za špaldu a odkud jste? Třeba by se někdo ozval na zakoupení. díky moc

        • Christina:

          Dobrý den.
          Špaldu stále máme a chtěli bychom za neloupanou 12Kč/kg Rozbor ukázaly na prvotřídní kvalitu – vlhkost 13% a zrno bez naklíčení – to je dobre, klíčit bude až u vás – nevím ted z hlavy jak se ten test jmenuje. Špalda má jak bio certifikát tak i naše čestné slovo že je opravdu bio, z chko Rožnov pod Radhoštěm. Kdyby měl někdo zájem, volejte 728432827. Zdraví Christina

      • Tereza:

        Dobrý den, pan Netík má na špaldu vlastní loupačku, účtuje 20 Kč/kg, víc informací najdete na jeho stránkách: http://www.biodvur.cz/nabidka.html. Jinak cena za Vaši špaldu (i nevyloupanou) by mě taky zajímala. Díky a zdravím moc na Kopec. Obdivuju Vaši energii, Kláro, a naprosto nechápu, jak při všech těch dětech a zvířectvu atd. ještě stíháte psát pro nás obyčejný smrtelníky tenhle blog a úžasný knihy. Fakt klobouk dolů… Tereza :)

    • Štěpánka:

      Dobrý den, já bych měla o vyloupanou bio špaldu zájem, pokud je ještě k mání. Také by mě zajímala cena. Děkuji.

      • Dobrý den. Vyloupanou špaldu prodáváme za 40Kč/kg z naší kozí farmy v Rožnově pod Radohštěm, eventuelně zasíláme, ale to vyjde dost draho. Zdraví Hermanová

      • Kolemjdouci:

        Nevím, jestli je to bio kvalita, ale v Lidlu mouka špaldová: hladká, chlebová a celozrnná 30,-kč/kg

        • Díky za příspěvek, ke kterému si dovoluji následující vysvětlení z pozice prvovýrobce. Špalda v Lidlu za 30Kč/kg určitě není BIO. Spotřeba chemických přípravků na pěstování konvenčního obilí dělá zhruba 75% z celkového objemu spotřeby chemických přípravků v rostlinné výrobě. Používá se celá škála od herbicidů přez fungicidy až k pesticidům. Naše špalda je nejenom bez chemie ale i z pole které není ani u silnice, ani blízko průmyslové zony. To je ten rozdíl těch 10ti korun/kg.

          • Kolemjdouci:

            To byl příspěvek pro Štěpánku, kdyby nenašla jinou špaldu….Není třeba to brát jako něco negativního. Máme v rámci regulací volný trh :-)) Cenu si každý nastaví, jakou chce a buďto prodá nebo ne. A Bio kvalita něco stojí, o tom žádná.:-)) Prodáváte i tu neloupanou za těch 12,-/kg?

  • Tereza:

    dobrý den všem zkušeným mlynářům a mlynářkám, mám nový mlýnek a sháním levnou vyloupanou špaldu a žito v bio kvalitě, nejlépe přímo od zemědělce (tj. cca do 30 Kč/kg u špaldy a cca 15Kč/kg u žita). Zatím mě zaslané nabídky moc neuspokojují… Můžete mi poradit, kde levně koupit či si nechat poslat? Mohu odebrat vždy tak 25 kg od každého druhu. Pokud by to byla nemístná reklama, prosím na mail tereza.lajblova@centrum.cz děkuji!!!

    • Tom:

      Zdravím, nevím tedy odkud jste, ale mám domluveno ( až budu mít mlýnek :-) ) s pánem ze Slovenska který je z Kút, kousek za Hodoníne, že od něj budu nějaké obilí brát. Pracuje v PD Kúty ( polnohospodárské družstvo) a dělají vše v bio režimu. Mají i špaldu, ale bohužel neloupanou. Ceny nevím. Kontakt najdete přes google. Tak snad to nebudete mít přes celou republiku :-)

  • Tom:

    Zdravím, jen se chci zeptat ohledně mlýnků, dělá některý také vločky nebo je nutné mít mlýnek zvlášť na vločky?

    • Kolemjdouci:

      @Tom:
      Myslím, že na to je potřeba zvlášť vločkovač (dva válce, které zrno rozmáčknou na placku). Mlýneky dělají jemné sypké produkty. Jsou to úplně jiné technologie.

    • Tereza:

      Komo dělá i dohromady, okolo 15.000,-

      • Kolemjdouci:

        To samozřejmě ano, ale jsou to v podstatě spojené dva přístroje dohromady, ne jeden, který by dokázal udělat obě operace.

        • Tom:

          Právě, když už bych dal takovej ranec, tak bych to chtěl jako jeden přístroj :-) Máme slušnou spotřebu vloček a kupovat vše zvlášť se prodraží. A to „Komo“ má jaké recenze? Neví někdo? Nebudí to ve mě moc důvěry.

          • Jako jeden přístroj to nikdy mít nebudete, protože to oboje pracuje na jiném principu, navíc ovesná mouka je příliš tučná na mletí a kamenný mlýn vám vždy zalepí. Vločkovač pracuje na bází mačkání- oves padá mezi dva válce a ty ho rozmáčknout, zatímco u mlýnku se točí dva kameny. Další věcí je, že vločkovač vám i při velké spotřebě – my jí máme také velkou, vystačí bohatě ruční. Je s ním velmi jednoduchá – co se náročnosti týká, práce. Zvládnou v pohodě mačkat oves na vločky malé děti. Zatímco ruční mlýnek na obilí je očistec. My máme cca 10 let, možná déle, nevím přesně, ruční vločkovač a jsme s ním naprosto spokojení. Mačká oves, pšenici, pohanku, koření atd.

          • Kolemjdouci:

            KoMo je ověřený dlouholetý výrobce, nebál bych se jej.

  • janka:

    Tak my mám už asi 4 roky mlýnek z Třebíče, štvalo mě, že mi na něm nešla mlet kukuřice a cizrna, jednou jsem ho na tom zlikvidovala, a nechtělo se mi investovat do drahých, u kterých psali, že to zvládnou, moc jsem tomu nevěřila a pořídila tohle http://www.hradsky-sunk.cz/loupac-kukurice/rucni-mlynek-na-kukurici-a-zrni
    pro nás je to skvělé, nadrtím na tom kukuřici i cizrnu a pak namelu na mlýnku, to už zvládne krásně..
    Mlýnek je větší, normálně ho doma nemám, vytáhnu ho jednou za čas, nadrtím si do zásoby…

  • kutil:

    Zdravím všechny,meleme si také svoji mouku a ze začátku jsme ji také osívali, ale pak jsem slyšel, že se mouka mlela i třikrát podle požadované hrubosti,tak jsem pomlel zrní nejprve na hrubý šrot /stačí rozpůlit zrno/ a pak už klasicky se staženýmy kameny. Výsledná mouka je jemnější jak z obchodu a nemusí se osívat protože rozemele i otruby.

    • Kolemjdouci:

      To je zajímavá informace. Můžete to prosím ještě někdo vyzkoušet a porovnat v praxi? Já nemám momentálně na čem vyzkoušet, meleme teď převážně rýži :-)

      • Rokytka:

        Dobrý den,
        melu si takto nadvakrát pšenici, protože mi připadalo, že mlýnek se pak nechá více utáhnout. I tak ale přesívám a otruby z toho jsou. Mouka je spíše jako polohrubá. Mám Fidibus 21.

  • Radka:

    Dobrý den, Kláro,
    moc děkuji za váš článek. Už dlouhou dobu uvažuji o pořízení mlýnku. Ptala jsem se i ve mlýně, ale pan mlynář mě odrazoval, že s touto namletou moukou nebudu spojená kvůli horšímu kynutí (on říkal že to skoro nevykyne). Sleduji vaše stránky už dlouho a výtvory máte krásné. Mohla byste mi říci, jak to je? Předem moc děkuji za informace!
    S pozdravem,
    Radka

    • Pavel:

      viz můj příspěvek shora – kyne to jak blázen, téměř nestíhám přidávat, dávám to do kotle s teplou vodou a přikrývám – ohřívač Brutar

  • Kolemjdouci:

    A-130 mi hodně připomíná Waldner Biotech Famili, má ale větší kameny.

    „Velmi dobře se čistí, má dobře vymyšlené otáčení a aretování kamenů. Kolem mlýnku je uvnitř připevněná dřevěná obruč s otvory. STačí povyáthnout aretovací kolíček a otáčením hlavy mlýnku kolíček zasunout do následujícícho otvoru.“

    Není to spíše plast? Jsou tam stopy po formě a závit ve dřevu s tak jemným stoupáním by asi dlouho nevydržel…

    • Samozřejmě, máte pravdu, samotný závit není dřevo, je to vidět na fotce, to byla moje chyba :), ano, jsou si podobné, akorát waldner má bohužel stejně velké kameny jak ostatní mlýnky tady na trhu, 10 cm a nevíme přesně odkud je, takže jsme volili raděj tento. Díky moc za upozornění. Hned to opravím v článku, nebyl to záměr :).

      • Kolemjdouci:

        Mám Fidibus XL, uchycení mlecích kamenů a jejich regulace je řešena podobně, jen tam není kolíček, ale taková automatická „brzda“. Mele perfektně a je jedno jestli je to žito, pohanka, kukuřice nebo rýže. Ale protože má větší otáčky (asi 1360ot/min, 200g mouky/min, 600W) při 85 mm kamenech, které ani při zátěži neklesají, mletivo je teplé.
        @ Vendy: Na kukuřici je prý potřeba mlýnek s alespoň 350W motorem. Pokud toto dodržíte, neměl by být problém s ničím.

  • Vendy:

    Uvažuju o mlýnku domů, klidně i zainvestuji větší peníz. Zajímalo by mě, jestli zvládně některý namlít třeba i rýži, kukuřici nebo pohanku (na a pak mák a ořechy). A za druhé kde nakupovat (ve větším množství) a jak skladovat obilí – bydlím ve městě, mám špajz i sklep, přes zimu tam je cca 15st C, tak nevím, jestli v nějakém barelu nebo pytli (zase aby se do toho nedali moli). Děkuji za odpověď

    • Hezký den, já to rozepsala u prvního el. mlýnku, přesně tak, mlýnek krásně namele rýži na rýžovou mouku, pohanku, hrách na hrašku, ale olejnatá semena nikoli, takže nenamelete na něm mák – na tom kamenném. Ani soju a špatně jde velmi tučný oves. Na obilí je nutné ptát se místních zemědělců, případně se podívejte do fóra, kde je přímo sekce obilí. My skladujeme venku v sudech a na půdě v sudech.
      Krásný večer a ať se daří

  • vera:

    Nevidim tu polsky manualni Diamant. Lehmans (amissky obchod v Americe) o nem tvrdi, ze je to jejich nejkvalitnejsi mlynek.

    https://www.lehmans.com/p-45-diamant-grain-mill.aspx

  • hanaka:

    Díky, parádní článek. My máme díky vám mlýnek z Třebíče asi 3 roky a max. spokojenost. Meleme tedy určitě méně mouky, melu si vždy čerstvou, mletí do zásoby mě drželo ze začátku, ale to chce disciplínu, kterou v současnosti postrádám :-) Jen mě překvapuje, že píšeš hrubost mletí – polohrubá až hrubá ve srovnání s kupovanou. To mi nepřijde, řekla bych, že mám mouku fakt jemnou, když bych třeba 2-3x přesála otruby, tak je krásně jemná, hrubost dělají právě jen ty otruby. Přesávám většinou 1x a jak píšeš, dostačující úplně na vše. Souhlas s tím, že ten šroubek na regulaci jemnosti jen naprd, upadl po pár mletích a pan domácí ho nahradil nějakým jiným šroubem, ten drží pěkně. Taky nám cca po roce odešel vypínač, ale opět pořešil pan domácí :-)

    • Hanko souhlas, přesně tak, nám vychází taky krásně jemná, ale když si dám na linku kopeček z hladký mouky, ta z mlýnku nám vycházela vždy spíš jako polohrubá, prostě není to vyloženě prášek hladké. Ale je možný, že současný mlýnky už dávají ještě větší jemnost. Nicméně, pokud k sobě ty kopečky nedám, přijde mi jako v pohodě hladká :D. Vždy teda mluvím o přesátý, to je jasný.

    • Ano, disciplína taky chybí :D

Přidejte komentář na Kolemjdouci