Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Jednoletý vikvovitý druh používaný pro pímý konzum semen nebo nezralých lusků a pro krmení zvířat v podobě siláží, bobové moučky nebo semen.

Bob lze pěstovat v řepařské i bramborářské oblasti, snese dobře i nižší teploty, bez poškození do -4 st. C. Není náročný na předpodinu – lze ho pěstovat po kterékoiv předpodině. Nevhodné jsou pozemky zaplevelené víceletými druhy pleveů – pýr, pcháč apod. Je celkem náročný na živiny – nenásleduje -li po hnojené okopanině, je dobré ho přihnojit, nejépe zraým kompostem. Jako rostlina motýokvětá využívá sám i vzdušný dusík.

Příprava půdy:
podobná jako pro jarní obiloviny. Vzhledem k větší hloubce setí velkých semen bobgu je doporučováno hlubší seťové lůžko. Bob sejeme brzy , v době setí jarních obilovin – časné výsevy jsou vyrovnané a nebývají napadány chorobami a škůdci – mšice,doporučuje se setí do řádků 30-50 cm od sebe. Potřebujeme asi 380-480000 semen tj asi 200 – 250kg na hektar. Po zasetí dle stavu půdy vláčíme nebo válíme. Vláčet proti plevelům lze ještě před vyjitím a dále do stadia asi 2-3 pravých listů, později asi do výšky porostu 15 cm, nejlépe v odpoledních hodinách, kdy jsou rostliny pružnější a jsou tedy méně poškozovány. Podle potřeby pak plečkujeme, při posledním plečkování se může bob i mírně přihrnout, což podpoří tvorbu přímětných kořínků.

sklizeň :
Pamatujme na to, že semena bobu jsou citlivá na poškození. Semeno je třeba v závislosti na vlhkosti dosoušet.

Není problém při pěstování na malých zahrádkách. Bob se sklízí ručně, nechá doschnout a použije daší rok jako sadba.

Rostlina dorůstá výšky až 1,6 m. Má vysoké nároky na zálivku v průběhu celé vegetace. Poloraná odrůda se světle až středně zelenými listy. Lusk tmavě žlutý, středně dlouhý (190 mm), středně široký, na povrchu hladký, bez vlákna. Polozralé semeno světle zelené, suché semeno bílé. Semena sklízíme v době mléčné zralosti velké 2,5 – 3,5 cm, zploštělé, klínovitého tvaru. Nenechat rostliny přeschnout, přihrnovat

V mléčném stavu zralosti používáme jako zeleninu do salátů nebo ke zmrazování, ve zralém stavu lze přidávat rozemleté boby jako mouku do pečiva.

Výsev : 5-6
Sklizeň : 8-9

m graveolens
celer2
V 1g je cca 2000 – 2800 semen
spon pro pěstování . 50×40 – 50 cm
Celer vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a dobrou zásobou vápníku. Na lehčích půdách pěstujeme listový a řapíkatý celer, bulvový celer pro uskladnění raději na půdách těžších. Vzhledem k vysoké produkci organické hmoty má celer vysoké nároky na pravidelné zásobení vodou.
Důležitá je zálivka při výsadbě a v druhé polovině vegetace při narůstání bulvy.
Pěstujeme z předpěstované sadby. Vyséváme v únoru doma do truhlíčku nebo do skleníku a předpěstujemeceler
při teplotách 15 – 20°C. Vyplácí se nám často počkat a vyset celer až v březnu do skleníku, protože pokud je doma u okna zima, nakonec ten březnový skleníkový – pařeništní dožene ten z února. Nižší teploty mohou být příčinou vybíhání do květu. Při velikosti cca 0,5cm pikýrujeme – přesazujeme poprvé. Zaštípneme mírně kořínek a přesadíme do sponu asi 2×2 cm. Podruhé pak, když je celer asi 2cm vysoký, pikýrujeme na 3×3 cm. Potřetí pak přímo do záhonu v květnu. Zaštipujeme vždy kořínky asi ve dvou třetinách délky.  Vysazujeme v polovině května ve sponu 40 x 40 cm. Zaléváme méně často většími dávkami vody.
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
celer bulvový a do užšího sponu (40 x 30cm).
LILEK
1g = 200 – 250 semen
Lilek je teplomilná lahůdková zelenina s vysokými požadavky na agrotechniku. Vyžaduje humózní, písčitohlinitou půdu a záhřevné polohy. Ve volné půdě pěstujeme jenom v nejteplejších oblastech jižní Moravy a Slovenska. V chladnějších oblastech využijeme přirychlení ve foliových krytech nebo sklenících. Pro předpěstování sadby vyséváme v polovině března, na záhon vysazujeme po 15. květnu. Sklízíme, když je plod plně vybarvený, ale stále pevný.

KOPR VONNÝ

5. března 2010 v 11:24

Anethum graveolens L.
kopr
Pěstování:
Kopr není náročný na stanoviště. Pěstuje se ve II – III trati na hlinitých vlhčích půdách. Výsev od dubna do řádků 20 – 30 cm vzdálených. Pro rychlení a mechanizovanou sklizeň vyséváme hustěji. Pro postupnou sklizeň výsevy opakujeme po cca třech týdnech. V létě rychleji vybíhá.
Kopr sázíme do sousedství mrkve.
Spotřeba osiva:
20 – 60 kg na 1 ha podle způsobu sklizně natě; 12 – 15 kg při sklizni semen
kopr2
Sklizeň:
Ruční po cca 6 týdnech na svazkování
mechanizovaná, pro sušení a průmyslové zpracování
Kopr můžeme po sklizni bu´d sušit, nebo nakládat v octovém nálevu do malých skleniček a zavařovat podobně jak okurky. V zimě se pak používá na koprovou omáčku.
Odrůdy:

Hanák

Odrůda, vhodná pro rychlení i polní pěstování.
Rostlina je středně vysoká s jasně zelenými listy. Vegetační doba od výsevu je při rychlení 40 – 50 dnů, při polním pěstování 65 – 75 dnů. Doporučený výsev 12 – 15 kg/ha při meziřádkové vzdálenosti 20 cm.

Mrkev vyžaduje lehčí až střední, dostatečně hlubokou, dobře zpracovanou půdu. Na mělké nebo na podzim nedostatečně prokypřené půdy reaguje mrkev nevzhlednými, často rozvětvenými kořeny. Nesnáší čerstvé organické hnojení, pěstuje se převážně v druhé trati. To znamená v průměrně vyhnojené půdě, která byla hnojena rok předtím. Mrkev všeobecně rozdělujeme na mrkev pozdní obecnou a karotku. Mrkev pozdní má delší dobu pěstování, je trvanlivější, vysévá se proto co nejdříve, sklízí co nejpozději a uskladňuje se ve sklepě přes zimu. Mrkev karotka má kulatější kořen, kratší vegetační dobu a horší skladovatelnost, ale i ta vydrží po část zimy ve sklepě. Karotku lze sklízet postupně již během pěstování. Poměrně důležité při pěstování mrkve i karotky je brzké probrání mrkví, aby byly mrkve od sebe alespoň 3-5cm,někdoje zastáncem i 5-10cm. Lze také probírat mrkev na menší vzdálenost a doprobrat je ještě během růstu postupnou sklizní.
Mrkev sklízíme na podzim, v říjnu, karotku pak během vegetace dle potřeby, v červenci, srpnu, září.
Ideálním sousedem mrkve i karotky je cibule obecná, která podporuje růst cibule a mrkev naopak působí na růst cibule. Velmi často se také sází mrkev v kombinaci s koprem.
Mrkev sázíme na řádky do vzdálenosti 30cm od sebe.
Podle použití mrkve a požadované doby sklizně volíme odrůdy i termíny setí.
PŘEHLED TERMÍNŮ VÝSEVU, VÝSADBY A SKLIZNĚ
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Tip-top
Nantes 2
Kráska
výsev
X
X
X
X
X
sklizeň
X
X
X
X
Vanda
Lenka
výsev
X
X
X
X
X
sklizeň
X
X
X
X
Karotina
Rondo
výsev
X
X
X
X
X
sklizeň
X
X
X
X
Rubína
Katlen
výsev
X
X
sklizeň
X
X

ODRŮDY

NANTES 5
Tradiční oblíbená odrůda rané karotky s delším, téměř válcovitým kořenem, tupě ukončeným. Povrch je hladký, červenooranžový. Dužnina je jemná, výborné chuti, červenooranžová, často se světlejším středem. Plastická odrůda pro rané sklizně. Ze 100 m2
h
lze sklidit 290 – 310 kg kořenů. Vegetační doba 115 – 125 dní.
KAROTINA
Poloraná.
Odrůda nantéského typu, vhodná pro přímý konzum, kuchyňskou úpravu, konzervaci i pro
krátkodobé skladování. Délka kořenů dosahuje 18 až 20 cm. Dužnina je sladká, intenzivně vybarvená. Výsev lze opakovat od jara do poloviny června. Vegetační doba je 125 – 130 dnů

RUBINA
Pozdní výnosná mrkev velmi vhodná k zimnímu skladování z raných výsevů v březnu až v dubnu. Kořen je válcovitý, v spodní části se zužující, částečně tupě zakončený, 16 – 17 cm dlouhý. Barva kořene na řezu je intenzivně oranžovočervená. Odrůda je odolná vůči vybíhání do květu, praskání a větvení kořenů. Ze 100 m2 lze sklidit 500 – 600 kg kořenů. Má velmi dobrou skladovatelnost. Vegetační doba je 160 – 180 dní.
KATLEN
Pozdní až velmi pozdní odrůda pro podzimní pěstování vhodná na přímý konzum, průmyslové zpracování a z pozdních výsevů na dlouhodobé skladování. Nať je středně dlouhá až dlouhá, jemně členěná. Kořeny jsou dlouhé převážně s tupě špičatým zakončením a středně intenzivním oranžovým vnějším i vnitřním zbarvením. Celkově zlepšená Rubína – tvaro
vě vyrovnanější, celkově výnosnější.
. Táborská žlutá
Má kořen středně dlouhý (12 – 26 cm), válcovitě kuželovitý, žlutý, zakončení pološpičaté. Dužnina je převážně intenzivně žlutá, někdy/
až oranžově žlutá. Tato odrůda má vysoké výnosy kořenů (70 – 100 t/ha) se středním obsahem sušiny a cukru a s nižším obsahem karotenu (1 – 3 mg/100 g sušiny). Je odolná proti chorobám, krátkodobému zamokření, nebo suchu. Ekologicky nenáročná, odolná proti vybíhání.

1 radek radek | E-mail | 18. prosince 2010 v 0:31 | Reagovat

Ahoj kde koupím secí strojek na mrkev?? Díky RADEK. :-)

5. března 2010 v 11:46 |  PAPRIKA

výsev 20.2. – 15.3.
PAPRIKA
výsadba 15.5.
130 – 150 semen v 1 g
spon 40×40
Paprika je pěstitelsky vysoce náročná plodina vhodná do polních podmínek nejteplejších oblastí jižního Slovenska a jižní Moravy. V ostatních oblastech žádá pěstování v krytých nebo chráněných prostorech. Nejvhodnější jsou záhřevné, humózní a dostatečně vododržné půdy. Pro polní pěstování vyséváme v krytých prostorách v první polovině března. Vysoké nároky na velký a pravidelný přísun vody může zajistit pouze umělá, nejlépe kapková závlaha. Záruku výnosu a kvality plodů dává ovšem pouze pěstování pod fólií nebo v rychlírenském skleníku.
Vyséváme 40 – 70 dnů před plánovaným termínem výsadby do skleníku s garantovanou teplotou mezi 25 – 28 ºC.Vyséváme první rok zakoupená semínka, poté již semínka vlastní, která po sklizni sušíme v teple. Výsadba podle způsobu pěstování a vzrůstnosti odrůdy do řad vzdálených 50 – 80 cm, cca 3 rostliny na 1 metr. První plody se odstraňují, aby se rostliny neoslabovaly.Protože bydlíme v 650 m.n. m. a navíc na velmi větrném místě, máme na pěstování papriky skleník a předpěstováváme semínka doma. Vyséváme semínka již v únoru a začátkem března. V polovině března vypadají papriky takto.
papricky malicke
paprika rozesazena
Zhruba v této velikosti je rozesazujeme do samostatných kelímků viz. níže. V kelímcích je namíchaný kompost se zeminou. Papriky každý den zaléváme. Přes den nosíme do skleníku, na noc v přepravce pak domů – skleník není zatím vyhřívaný.
Přesto, že papriky nemají ideální prostředí – teplotně, pod fólií vyrostou a velmi hezky plodí. Velmi se nám osvědčil malý fóliový kryt – dlouhý asi 2,5m, vysoký cca 160cm z kulatých ohnutých železných prutů zasunutých v dřevěném rámu a potažených fólií.
PAPRIKA2
Spotřeba osiva:   
500 - 1 000 g/ha podle třídění osiva a způsobu pěstování
Sklizeň:   
Postupnou probírkou, podle požadavků, buď v technické, nebo biologické zralosti. 

  










Odrůdy :

Rubinova


Druh: Paprika roční

Popis: 
Raná až poloraná nehybridní, výnosná odrůda, určená pro polní pěstování v teplejších oblastech. Plod je silnostěnný, lesklý, trojúhelníkovitého tvaru. 
Barva zráním přechází z tmavší zelené do rubínově červené. Síla stěny je 6 - 8 mm, poměr délky a šířky plodu je 12:5,1.

Zlata


Druh: Paprika roční

Popis: 
Polní, středně raná, žlutoplodá odrůda vytváří pevné vzpřímené keříky. Plody jsou převislé, kuželovité a silnostěnné. 
Barva plodu v technologické zralosti bílo-žlutá, v botanické zralosti středně červená. Chuť sladká, aromatická, příjemná. Síla stěny je 4 - 6 mm, poměr délky a šířky plodu je 12:6,1. 

Korál


Druh: Paprika roční

Popis: 
Poloraná odrůda, určená pro přímý konzum a zejména ke konzervaci. Rostlina má slabší vzrůst a bohatou násadu plodů. 
Plody jsou velmi silně pálivé, kulaté, velikosti 2 - 3 cm. V technologické zralosti jsou tmavě zelené, v botanické zralosti červené. Síla stěny je 2 - 3 mm.
Rajčata jsou náročnou kulturou vyžadující pečlivé pěstování.
RAJČE
Vyžadují teplou a chráněnou lokalitu. Půdu na podzim vyhnojíme uleželým hnojem nebo uleželým hnojem spolu s kompostem. Při předpěstování sadby provádíme výsev v březnu. Ve stadiu začátku tvorby pravých listů rostliny přepikýrujeme. Do nevytápěných rychlíren vysazujeme v druhé polovině dubna, ven na záhon po 15. květnu, 3 – 4 rostliny na m2.
Tyčkové odrůdy během vegetace vysazujeme k opoře a odstraňujeme boční výhony z úžlabí listů.
Zajistíme pravidelnou zálivku v delších časových intervalech. Největší potřeba vody nastává v době tvorby plodů, menší potřeba vody je při zrání plodů. Zaléváme vždy po sklizni, abychom snížili nebezpečí praskání plodů. Výhodná je zálivka podmokem.
RAJČE2

Odrůdy :

Velmi raná, indeterminantní odrůda, určená pro pěstování na poli i pod fólií. Rostliny mají slabší vzrůst.
Poloindeterminantní odrůda vhodná především do okrajových oblastí. Doporučujeme vést 2 až 3 výhony s ukončením hlavního výhonu nad 4. – 6. výhonem. Lze jej také pěstovat jako keříčkové rajče bez vyvazování. Zaléváme větší dávkou vody v dlouhých intervalech.Plody jsou kulaté hladké, jasně červené, často mírně žebernaté. Dosahují hmotnosti okolo 55 g. Odrůda vyniká svými chuťovými vlastnostmi.

Stupické skleníkové

Poloraná, indeterminantní odrůda, vhodná pro pěstování ve sklenících, fóliovnících i na poli. Rostlina je vysoká, silně vzrůstná. Plody jsou kulaté, hladké, jasně červené se žlutočerveným žíháním u stopky. Dosahují hmotnosti 60 – 65 g.

Sláva porýní

Polopozdní, indeterminantní odrůda, určená pro polní pěstování. Plody jsou kulaté, středně velké, červené, ojediněle se slabým náznakem žebrování. Tuto odrůdu máme odzkoušenou v nm.650 m.n.m. ve foliovníku a s velmi dobrými výnosy. Hmotnost plodů je 72 – 78 g.
Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde je Indiáni v Andách pěstují již přibližně 5000 let a v průběhu
BRAMBORY
generací se jim podařilo snížit jejich hořkou chuť a toxicitu. Primitivní odrůdy brambor se tam staly jednou z hlavních plodin asi ve 3. století. Před ovládnutím Španělskem bylo pěstování brambor omezeno na oblast And od Kolumbie po severní Argentinu a Chile. Přesné stanovení doby a způsobu rozšíření brambor do Evropy je stále předmětem diskusí, pravděpodobně však byly nejdříve (jako okrasná rostlina!) přivezeny do Španělska z Kolumbie nebo Peru a nezávisle do Anglie v druhé polovině 16. století. Trvalo téměř 200 let než Evropané poznali hodnotu bramborové hlízy jako potraviny a začali ji pěstovat jako polní kulturu.
V Čechách se brambory uplatnily až v polovině 18.století jako hlavní potrava chudých lidí. Vyřešily do té doby závažný problém hladomoru a rychle se přicházelo i na další způsoby jejich využití nahradily žito v lihovarech a začaly vznikat první škrobárny.
V současné době se plocha brambor, pěstovaných v České republice, pohybuje na úrovni 44 tisíc hektarů – z toho 3,7 tisíc ha sadby a cca 5 tisíc ha je určeno pro výrobu škrobu.
*Charakteristika*
Brambory jsou zařazeny do botanické čeledi lilkovitých, stejné jako rajčata, lilek, tabák a rulík. Vyznačují se charakteristickým zdužnatělým stonkem, hlízou, která tvoří jedlou část rostliny. Rostlina ho používá jako zásobník škrobu, bílkovin a ostatních zásobních a stavebních látek. Hlíza slouží zároveň k vegetativnímu rozmnožování.
Plody brambor jsou zelené bobule, které obsahují jedovatý alkaloid solanin. ( Ten je obsažen jen v nepatrném množství v hlízách 7 mg na 100 g). V případě, že brambory zezelenají (účinkem denního světla), může se množství toxických látek až pětkrát zvýšit. Nekonzumovat! Odhadnutá smrtelná dávka alkaloidu solaninu pro člověka se pohybuje mezi 400 a 500 mg.
*Výsadba*
Základní pracovní operací v procesu pěstování brambor je výsadba. Výrazně ovlivňuje výnosy hlíz a určuje počet rostlin na hektar. Lze tím regulovat délku vegetace, velikost hlíz i ovlivňovat práci kultivačních a sklízecích strojů. Při sázení brambor je nutno brát v úvahu půdní a klimatické podmínky, úroveň hnojení a agrotechniky, užitkový směr. Hlavně ale speciální požadavky jednotlivých odrůd.
1) Před výsadbou je nutné hlízy vytřídit podle velikosti zlepšuje to vyrovnanost porostu a práci sázecích strojů. Naprosto nezbytné je odstranit i hlízy nadměrně mechanicky poškozené, případně napadené skládkovými chorobami.
2) Narašováním se hlízy probudí a vzniknou klíčky do maximální délky 0,5 cm. Může se to dít za přístupu světla nebo přímo ve tmě skladovacích prostor po dobu až tří týdnů a teplotě 8-10 °C.
3) Předklíčení probíhá po dobu až šesti týdnů při teplotě 12-16 °C. Cílem je vytvoření zelených elastických klíčků, dlouhých 1,5 až 2,5 cm.
4) Konkrétní termín výsadby volíme podle klimatických podmínek. Ty tvoří, stejně jako kvalita půdy, nejdůležitější článek výsadby. Je třeba připravit půdu tak, abychom hlízy při vysazování nezamazali. Teplota půdy by neměla být nižší než 6-8 °C.
5) Hloubka výsadby záleží na požadavcích jednotlivých odrůd (máme pro ně pěstitelské pokyny, které zašleme na požádání). Všeobecně se doporučuje, aby horní část vysázené hlízy byla v úrovni původního povrchu půdy. Pod vysazenou hlízou by mělo zůstat 4-6 cm hluboké prokypřené lůžko. Hrůbek nad hlízou je širokého, lichoběžníkového tvaru a výška nahrnutí ornice nad hlízami ideálně na hranici 13-15 cm.
6) Výnos a velikost hlíz výrazně ovlivňuje hustota porostu. Pro pěstování konzumních brambor se doporučuje 40-48 tisíc jedinců na jeden hektar. Všeobecně platí, že u odrůd raných a s nižším nasazením hlíz, volíme výsadbu hustější. U odrůd s vyšším nasazením hlíz volíme počet jedinců na 1 ha nižší.
V období vegetace je nutná řádná péče o založené porosty:
7) Plevel je třeba likvidovat předtím než brambory zakryjí řádky (klasicky převláčením síťovými branami, slepou proorávkou, druhým převláčením a další proorávkou) a samy tak budou jeho rozvoji konkurovat. Jednotlivé operace se provádějí opakovaně v rozmezí 7-10 dnů .
*Choroby a škůdci*
Virózy nejzávažnější choroby brambor. Ochrana spočívá ve výsadbě certifikované sadby (informační leták zašleme na požádání).
Plíseň bramborová nejrozšířenější houbová choroba brambor. Způsobuje vysoké ztráty na výnosu i ve skládce. Projevuje se nekrotizujícími skvrnami na špičkách listů, později i na řapících a stoncích a následným usycháním natě. Skvrny na listech jsou ohraničeny konidiofory (nosiči konidií) v podobě bělavého povlaku. Na hlízách se objeví tmavší skvrny na povrchu a rezavé hlavně při okrajích průřezu hlízy.
Přenášení je možné napadenou sadbou nebo konidiemi (výtrusy), které jsou větrem a deštěm roznášeny do značné vzdálenosti.
Vzniku a vývoji choroby napomáhá denní teplota přes 20°C a noční nad 10°C při současném deštivém počasí. Nebezpečí se zvyšuje blízkostí vodních ploch, hustým nebo zapleveleným porostem a vnímavostí odrůdy.
Hlavním škůdcem, se kterým se setkáváme v bramborách je mandelinka bramborová. Brouk, jehož žravá larva může v případě přemnožení způsobit až holožír a podstatně tak snížit výnos. Ekologicky nejlepší je ruční sběr a následná likvidace.
*Odrůdy*
Jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu, využitelnost a množství sklizených brambor.
BRAMBORYROST¨LINA
*Vysvětlení pojmu stolní hodnota*
Každá odrůda brambor určená pro konzumní využití má geneticky danou určitou stolní hodnotu. Ta představuje souhrnné hodnocení bramborových hlíz po stránce chuťové a vzhledové, i kuchyňského upotřebení.
V konečném důsledku je vyjádřena varným typem (Tabulka č.2).Stanovuje se tzv. varnou zkouškou, při které jsou hlavními hodnocenými vlastnostmi konzistence a moučnatost. Tyto vlastnosti jsou hodnoceny smyslově prostřednictvím degustátorů, v průběhu odrůdových zkoušek. Varný typ může být každý rok působením pěstitelských podmínek výrazně ovlivňován. Hlavní vliv na změnu má především lokalita, projev ročníku počasí, agrotechnické zásahy a hnojení (především dusíkem).
Pro přesnější klasifikaci se uvádějí i typy přechodné, např. AB, BA, BC. První písmeno klasifikuje ten varný typ, ke kterému má blíž.
Pro snadnější orientaci při nákupu se v drobném balení pro brambory salátové používá obal zelený, pro přílohové červený, na těsta a kaše modrý.
Tabulka č. 1 �Nejrozšířenější odrůdy brambor firmy EUROPLANT
typ odrůdy
název
varný typ
Stručná charakteristika
velmi raná
Colette^
Angela
Presto
Bellarosa
BA
B

B
B
Pěkný, dlouze oválný tvar hlíz, hladká slupka. Mělká očka. lutá barva dužniny. Vysoká konzumní kvalita až do jarních měsíců.
Vzhledný tvar růžová čepička(která zmizí), dobrá chuť, žlutá dužnina. Neváže dusičnany -> má jich třikrát menší obsah než jiné odrůdy. Typ biobrambor vhodný i pro kojence.
Vzhledný tvar, dobrá chuť, žlutá dužnina
Vše jako u předchozí + červená barva slupky (mimořádně brzy velké hlízy)
raná
Marabel^*
Camilla
Nora
Belana^*
BA-B
BC
BC
A
Mimořádně atraktivní odrůda: velmi dobrá konzumní kvalita, pěkný tvar hlíz, hezká slupka. Využití pro praný konzum.
Vhodná na hranolky, lupínky a suché výrobky i na konzum
Vzhledné hlízy, dlouze oválné, žlutomasé. Vhodné na výrobu hranolků.
Vynikající salátová odrůda. Velmi vzhledné a chutné hlízy se sytě žlutou dužninou.
poloraná
Filea
Laura*^
Milva*^
Nicola
Solara*^
Bettina
Agria^*
Quarta^
Rosella^
AB
B
BA
AB
B
B
B, BC
B
B
Všechny uvedené odrůdy se dají prát, mají vyrovnanou velikost hlíz, žlutou barvu dužniny a velmi dobrou konzumní kvalitu. Nejžádanější jsou Filea, Laura, Milva, Nicola a Solara. Laura a Rosella mají červenou slupku.
polopozdní
Marena^
B
Výnosná odrůda, vhodná jak na praní, tak i na loupání
* vhodné též na sterilizaci
^ snadné loupání a stabilita při dalším zpracován,odrůdy vhodné na ekologické pěstování
Tabulka č.2 �Specifikace varných typů brambor podle zákona, vyhlášky k zákonu o potravinách
Každé balení musí být označeno varným typem a názvem odrůdy!
Varný typ
Popis
Použití
A
Pevná – lojovitá, jemná až středně jemná struktura. Velmi slabě až slabě moučnatá. Příjemně vlhká dužnina.
K přípravě salátů
K přímému konzumu jako vařené
B
Polopevné, polomoučné, s jemnou až hrubší strukturou. Příjemně vlhká až sušší dužnina
Přímý konzum jako přílohové
C
Měkké, moučnaté. S jemnou až středně hrubou strukturou. Vlhké až sušší.
Přednostně k přípravě výrobků z brambor – těsta a kaše
D
Hrubé, silně moučnaté
Silně rozvářivé hlízy -> nevhodné pro přímý konzum. EUROPLANT nenabízí.

POČET SEMEN A VÝNOS

Druh zeleniny
Poč.semen /1m2
Poč.semen/ar
Poč.semen v kg
Počet sazenic ar
Počet sazenic 1m2
Výnos 1m2
Výnos 1ar
Brukev raná
0,15g
15g
320000
1600
16
1-1,5kg
100-150kg
Brukev
0,12g
12g

630
6,3
2-4,5kg
200-450kg
Celer bulvový
0,02g
2g
2500000
400
4
1,2-1,5kg
120-150kg

Celer řapík

0,02
2g





Cibule
semínko
15g
1,5kg



0,7kg
70kg
Cibule ze sazečky
60g
6kg
1000ks


1,8kg
180kg
Cibule šalotka
80g
8 kg



0,7 kg
70 kg
Mrkev


800000


0,6g
60g
Paprika
120g
12kg
130000-330000


0,8kg
80kg
Petržel


800000


0,5g
50g
Pór
0,15g
15g
360000-400000
1700
17
2 kg
200kg
Rajče
pole
0,25g
25g
300000-320000
280
2,8
2kg
200kg
Rajče folie
7kg
700kg

ČELEDI

5. března 2010 v 12:26 |  PĚSTOVÁNÍ ZELENINY


Čeleď
Zelenina
Mrkvovité
CELER bulvový,celer řapíkatý, mrkev
pastinák, petržel
fenykl sladký, kopr, anýz,
Brukvovité
Ředkvička ,ředkev,křen,tuřín,vodnice,řeřicha,potočnice,zelí hlávkové,kapusta,kedluben,květák, brokolice, čínské zelí,
Hvězdnicovitá
Černý kořen,saláty, smetanka,šťěrbák,čekanka, kardy, artyčoky,
Merlíkovitá
Červená řepa, špenát, lebeda, mangold,
Kosmatcovité
Novozélandský špenát,
Kozlíkovité
Polníček,
Tykvovité
Okurka, tykev, meloun,
Rdesnovité
Šťovík , reveň,
Vikvovité
Fazol, hrách, bob zahradní, podzemnice,
Lilkovité
paprika, lilek, Rajče
Liliovité
Cibule, pór, pažitka, česnek, chřest,
Lipnicovité
Kukuřice,

[az-index id=“3″]

b8f44300e6_61801968_o2
Aktualizace: před nedávnem se mi do komentářů ozvala paní, že tento recept je špatný, může být i nebezpečný, a že musí následně řešit problémy s výrobou, které s receptem někteří mají. Po zvážení jsem recept tedy raději uzavřela jako soukromý. Dnes ale přišel tento komentář do jiné rubriky, protože do uzavřeného článku nelze psát, a to sem:
Recept proto znovu obnovuji s doporučením, že mně osobně mýdlo vyhovuje a nedělá nám problémy, ale vyrábíme si ho skutečně jen pro sebe a ve výrobě se nijak nezdokonalujeme, ani ji nestudujeme. Je to prostě mýdlo na praní a na spotřebu. Proto, pokud byste se chtěli věnovat vyrobě mýdla více,  doporučuji najít si stránku, která se věnuje vyloženě výrobě mýdla. Velmi také doporučuji Mydlinku Karolínku.
Výroba domácího mýdla je poměrně snadná, jedinou komplikací jsou děti, které by mýdlo vyrábět neměly, ani by se neměly pohybovat příliš blízko, protože se pracuje se silnou žíravinou – hydroxidem sodným, neboli louhem.

Pro přípravu mýdla si připravíme : Rozbalit zbytek tady»