Rajčata jsou náročnou kulturou vyžadující pečlivé pěstování.
Vyžadují teplou a chráněnou lokalitu. Půdu na podzim vyhnojíme uleželým hnojem nebo uleželým hnojem spolu s kompostem. Při předpěstování sadby provádíme výsev v březnu. Ve stadiu začátku tvorby pravých listů rostliny přepikýrujeme. Do nevytápěných rychlíren vysazujeme v druhé polovině dubna, ven na záhon po 15. květnu, 3 – 4 rostliny na m2.
Tyčkové odrůdy během vegetace vysazujeme k opoře a odstraňujeme boční výhony z úžlabí listů.
Tyčkové odrůdy během vegetace vysazujeme k opoře a odstraňujeme boční výhony z úžlabí listů.
Zajistíme pravidelnou zálivku v delších časových intervalech. Největší potřeba vody nastává v době tvorby plodů, menší potřeba vody je při zrání plodů. Zaléváme vždy po sklizni, abychom snížili nebezpečí praskání plodů. Výhodná je zálivka podmokem.
Odrůdy :
Velmi raná, indeterminantní odrůda, určená pro pěstování na poli i pod fólií. Rostliny mají slabší vzrůst.
Poloindeterminantní odrůda vhodná především do okrajových oblastí. Doporučujeme vést 2 až 3 výhony s ukončením hlavního výhonu nad 4. – 6. výhonem. Lze jej také pěstovat jako keříčkové rajče bez vyvazování. Zaléváme větší dávkou vody v dlouhých intervalech.Plody jsou kulaté hladké, jasně červené, často mírně žebernaté. Dosahují hmotnosti okolo 55 g. Odrůda vyniká svými chuťovými vlastnostmi.
Stupické skleníkové
Poloraná, indeterminantní odrůda, vhodná pro pěstování ve sklenících, fóliovnících i na poli. Rostlina je vysoká, silně vzrůstná. Plody jsou kulaté, hladké, jasně červené se žlutočerveným žíháním u stopky. Dosahují hmotnosti 60 – 65 g.
Sláva porýní
Polopozdní, indeterminantní odrůda, určená pro polní pěstování. Plody jsou kulaté, středně velké, červené, ojediněle se slabým náznakem žebrování. Tuto odrůdu máme odzkoušenou v nm.650 m.n.m. ve foliovníku a s velmi dobrými výnosy. Hmotnost plodů je 72 – 78 g.
Dobrý den,
tak jsem taky dostala knížečku o rajčatech a v ní mimo jiné bylo od malička stříkat proti plísním rostliny 50% roztokem syrovátky. Moc mě to nadchlo a příští rok pokaždé když budu dělat sýry schovám si na postřik na rajský i a zkusím to i na jiné rostliny :-)
preventivně, já osobně dělám jednou za týden, tedy když je sluníčko :-)
Díky a děláte to preventivně, nebo až se padlí objeví?
Máte ještě někdo nějaké tipy?
Díky
Dobré ranko Klárko, chtěla jsem se zeptat, jak se u vás daří padlí. My bydlíme v dolíku, kde jsou dost mlhy, takže se tu daří plísním, padlí, atd. Používáte nějaký účinný přírodní (ekologický) prostředek proti plísním, padlí např. na okurkách, plísni na rajčatech, padlí na rybízu, jabloních atd?
Jahody vám jdou asi dobře, já vím, že ve vyšší nadmořské výšce tolik škůdců, chorob není, třeba se mýlím. Nemáte na nich bílou skvrnitost a co proti ní děláte? Díky Markéta
před časem jsem dostala takový malý sešítek s radamai našich babiček a vyčetla a už i vyzkoušela. Mléko proti houbám. Postřiky mléčnou vodou (2l na 10l vody) působí proti plísni nejen na rajčatech. Musí se provádět časně zrána za slunečného dne. U okurek, cuket a dýní posiluje sprcha mlékem proti padlí.