Archive for the ‘Zákusky’ Category
Lipová čokoláda! Koho by napadlo, že se v kuličkách (plodech) odkvetlé lípy může skrývat náhražka čokolády? Pročetla jsem si některé materiály a samozřejmě mi to nedalo a vyrazila jsem sbírat plod. Není to úplně jednoduchá činnost – kuličky velké jak borůvka jsou pevně přichycené ke stopce, kterou předpokládám člověk ve sběru nechce. Navíc vedle sebe stojí tři lípy, jedna kvete, druhá je odkvetlá, ale zatím bez plodů a třetí plná plodů, ale zase malých i podstatně větších.
Sběr
Za přítomnosti zacházejícího slunce, našich krav a Krkonoš za zády jsem nasbírala ne zcela plný kyblíček o objemu 1 kg (plodů cca 350 g).
Sušení
Plody jsem nasypala na pláty sušičky, na které jsem předem položila gázu (aby nepropadly síty) a sušila při 50 °C 5 h. Lze samozřejmě sušit i nad kamny, na hambálkách, pouze na půdě, záleží co upřednostníte – já upřednostnila čas, byla jsem zvědavá.
Poznámka k sušení: vhodné je věnovat čas roztřídění zvlášť velkých kuliček na samostatné síto, které člověk položí nejníže v sušičce.
Jak se suchými plody naložit
Po usušení máme dvě možnosti, buď si plody sesypat a uschovat nebo upražit a přejít k výrobě čokolády.
Pokud bychom plody uskladňovali na později, musí být dokonale usušené a zbavené zbytkové vlhkosti, jinak by začaly žluknout a plesnivět. Pro uschování je také vhodné skladovat je v prodyšném obalu (plátno, juta), který umožní lípě dýchat a následně je upražíme vždy potřebnou část až před výrobou.
Pokud bychom se rozhodli sušené plody hned pražit, samozřejmě můžeme. Kdybychom jich však měli přebytek, je lépe je hned zpracovat, neuschovávat po příliš dlouhou dobu.
Upražené plody můžeme krátkodobě uschovat, jejich trvanlivost se ale dramaticky zkrátí a kvalita půjde rychle dolů. I když je vnější slupka plodu stále mechanicky celá, vysoká teplota při pražení uvnitř odstartovala nevratné chemické a fyzikální procesy. Co se stane s plodem lípy po upražení a uschování?
Tuk začne žluknout (rychlá oxidace): Vysoká teplota naruší vnitřní buněčnou strukturu semene. Tuk (lipový olej), který byl do té doby bezpečně uzavřený v mikroskopických buňkách, se uvolní. Teplo navíc dodá energii pro vznik volných radikálů. Polynenasycená kyselina linolová, na kterou je lípa velmi bohatá, tak začne degradovat a žluknout mnohem rychleji, a to i přes neporušenou slupku.
Aromatické látky vyprchají: Během pražení (díky Maillardově reakci) vznikají těkavé látky, které tvoří onu žádanou oříškovo-praženou vůni. Pokud opražený plod uskladníme, aromatické látky začnou pomalu těkat, prostupovat slupkou ven. Až plod za pár týdnů nameleme, vůně bude plochá, vyčpělá.
Změna vlhkosti a ztráta křehkosti: Pražením se z plodu odpaří veškerá zbytková voda, čímž se stane velmi hygroskopickým (začne na sebe aktivně vázat vlhkost z okolního vzduchu). Pokud opražené plody neuložíme do naprosto vzduchotěsné nádoby, rychle natáhnou vlhkost, zvlhnou, zgumovatí a nepůjdou už namlít na požadovaný jemný prach.
Pražení
Pokud jsme se rozhodli usušené plody hned upražit, jednoduše je nasypeme do suché pánve a při 160 °C pražíme. Trvá to dlouho! Stejně jako sběr. Pražila jsem do tmavě hnědé barvy, ne zcela tmavé. Během pražení člověk občas ztrácí trpělivost a říká si, že tuto libůstku si příště odpustí. Neodpustí!
Pozor na připálení, zbytečně teplotu nezvyšujeme a i zde zjistíme, že kuličky zhruba stejně velké jsou výhodou a velké rozdíly ve velikosti zbytečně pražení ztěžují.
Co se při pražení lípy děje? Zde jsou velmi důležité aminokyseliny obsažené v plodech a jejich reakce na záhřev. Zatímco v kakau, které se fermentuje, než se vůbec začne pražit, rozštěpí se bílkoviny na malé kousky (právě volné aminokyseliny). V lípě, kterou nefermentujeme, zůstanou tyto aminokyseliny uzamčené stále uvnitř velkých bílkovin. A když hmotu pražíme, aminokyseliny jsou právě to, co nám chuť vystaví.
Aminokyseliny fungují jako základní stavební kameny pro tvorbu chuti. Když hmotu zahařejeme (pražíme) v přítomnosti cukrů, spustí se tzv. Maillardova reakce a Streckerova degradace.
Co se děje v kakau: Volné aminokyseliny (například leucin nebo valin) se v žáru přemění na pyraziny a aldehydy. Tyto specifické sloučeniny jsou přesně to, co náš mozek dekóduje jako „čokoládovou, sladovou, máslovou nebo praženou chuť“. Bez těchto volných prekurzorů by kakao po opražení chutnalo jen jako spálený hrách.
Co se děje v lípě: Protože v lípě tyto specifické volné aminokyseliny před pražením chybí ve správném poměru a množství, reakce proběhne úplně jinak. Chemicky se tam nemá z čeho vytvořit ten hluboký, typický „čokoládový“ profil.
To, že lípa nemá stejný profil a stav aminokyselin jako kakao, se v praxi projeví dvěma způsoby:
Odlišný chuťový profil: Po opražení lipových plodů nevznikne klasická chuť čokolády, ale spíše zemitější, oříšková vůně připomínající moka nebo kávu.
Rychlé vyprchání chuti: Látky, které dávají lipové čokoládě její chuť, jsou velmi těkavé. Uvádí se, že vůně a specifická chuť namletých lipových plodů začíná velmi rychle degradovat (někdy už do 24 hodin po namletí), zatímco u pravého kakaa je aromatický profil stabilní.
Rozdíl v aminokyselinách tedy není o tom, že by jedna surovina byla zdravější než druhá, ale o tom, že lípa z chemického hlediska nikdy nemůže nabídnout stavební materiál pro vytvoření pravého čokoládového aroma.
Mletí
Mletí je kamenem úrazu domácího zpracování, protože např. kakaovou hmotu při zpracování tzv. konšujeme, vystavujeme mnohahodinové mechanické úpravě, zatímco plod lípy nikoliv. K mletí tedy můžeme – jako v mém případě nyní – použít smoothiemaker nebo mlýnek na kávu (s mlýnkem na obilí opatrně, aby obsah tuku kameny nezalepil).
Namleté pražené plody vždy zpracujeme ihned. Mletý lipový plod není vůbec vhodný pro skladování a to ani pro krátkodobé. Těkavá aromata nám do 24 h vyprchají a to rozhodně nechceme.
Proč celý plod nežlukne, ale mletý ano? Rozdíl spočívá v přístupu kyslíku k citlivým polynenasyceným mastným kyselinám (kyselině linolové).
Přírodní ochranný obal: Celý, neporušený lipový plod (respektive jeho semeno ukryté v tvrdší slupce) funguje jako dokonalý přírodní trezor. Slupka brání přístupu vzdušného kyslíku a světla k samotnému tuku uvnitř. Dokud se k tuku nedostane kyslík, nemůže probíhat oxidace (žluknutí). V přírodě musí semeno vydržet přes zimu životaschopné, takže je na dlouhodobé skladování svých tukových zásob perfektně vybavené.
Efekt narušení: Jakmile plod nameleme, tuto ochrannou bariéru zničíme. Tuk se rozprostře na obrovskou plochu a je okamžitě vystaven vzduchu a je vystaven rychlé oxidaci.
Samotná lipová čokoláda
Nyní již pouze smícháme základní suroviny
- 50 g namleté pražené lípy
- 70 g kokosového oleje
- 25 g moučkového cukru
Pro fajnšmekry něco více o mastných kyselinách v kakau a lípě. Rozdíl v profilu mastných kyselin má na svědomí především fyzikální vlastnosti výsledné hmoty. Určuje to, jak se „čokoláda“ láme, jak taje na jazyku, jak se s ní pracuje a jak dlouho vydrží.
Zhodnocení
Velmi mě překvapila tmavá čokoládová barva i chuť. Chuť bych asi nejvíce přirovnala ke karobu a karobovým tyčinkám, necítím silnou oříškovou chuť, spíše chuť kakaovou s jemným kyselejším nádechem. Doma tento počin nikoho nenadchl, pouze mě a to hlavně proto, že představuje určitou technologickou výzvu. Pokud bych se měla rozhodnout znovu, bez chuti dostat se na kobylku správné technologii, zda sbírat lípu, pražit a vyrábět čokoládu, tak bych upřímně napsala, že vzhledem k chuti spíše ne.
Struktura čokolády je na první ochutnání příjemně měkká, na pohled je na povrchu velmi hladká a lesklá, na pohled i omak uvnitř více písková. Toto jde ovšem na vrub technologie a mé nezkušenosti s touto výrobou. Na co si tedy dát pozor?
Musíme si pamatovat, že čokoláda není roztok, ale suspenze – pevné částečky v ní pouze plavou obalené tukem. Pokud tedy cítíme strukturu jako písek (mimochodem o tom jsem psala výše – onen důvod pro konšování), znamená to, že jsou částečky příliš velké (větší než cca 30 um) a není kolem nich dostatek tuku, který by zajistil hladké klouzání hmoty po patře v ústech.
Příště tedy určitě zkusím jemněji namlet upražený plod lípy a následně ho ještě rozetřít v hmoždíři. Cukr budu přidávat opět pouze moučkový, nedoporučuji jiný a i moučkový doporučuji prosát. Možná bych trochu navýšila množství tuku a pískovitost může dramaticky snížit také použití kapky sojového lecitinu.
Určitě hraje roli také použitá formička, nižší plocha bude méně pískovitá a bude obsahovat více hladkého a lesklého povrchu.
Myslela jsem si v průběhu, že do toho půjdu znovu? Ne! A půjdu? Kvůli zepšení konzistence ano!
Přinesu vám článek o lipovém kakau, lipovém kávovinovém nápoji, dalším vylepšení lipové čokolády a použití různých tuků (a nejen tuků, ale mám plán už i na jiné plody!) A tak je to vždycky! :)
Recept na tuto roládu (bezlepkovou) – neroládu lza již na webu najít jako babiččinu bleskovou roládu a stejně tak v Domácím pekaři str. 272, kdo stejně jako já peče raději dle papíru než podle telefonu nebo počítače.
Dnes je krásné ráno po sic bouřlivé, leč suché noci. Ale…. vyhořelý motor tiskařské mašiny naší oblíbené tiskárny je již nahrazen jedním zapůjčeným, než přivezou nový a Domácí pekař se již tiskne. Zítra budou falcovat a příští týden vazárna. V týdnu od 14. května se tedy snad, doufejme, konečně zrodí. Těším se moc, trochu se bojím, těště se se mnou! Čeká nás voňavých 400 stran, dvojče Domácího mlékaře do knihovny.
Pokud člověk vlastní toustovač s výměnnými vložkami na vafle, nastává ideální doba – slepice nosí vejce a děti si mohou samy vytvářet k snídani nebo na svačinu rychlé vafle. Těmito vaflemi mě inspirovala Lenka Bajtková, za což jí velmi díky! Read the rest of this entry »
Většinou máme každý ustálené snídaně. Někde jsou to cereálie, jinde zásadně pečivo, někde to musí být sladký koláč nebo buchta, někde nic. Dnes je to tip na mix našich zvyků – na cereální jogurtovou snídani na lžičku, která ovšem není ani vločkami v mléce, ani jogurtem s musli, ani sladkou buchtou. V mnoha receptech se podivujete nad příliš velkou dávkou cukru, zde by se zase někdo mohl podivit nad příliš nízkou dávkou. Pomoc je velmi snadná – cukrujme tolik, kolik sami chceme. A já mám tuto snídani ráda zcela bez přidaného cukru, což souhlasím, nemusí vyhovovat každému. Jestliže se rozhodneme přidat klasický bílý rafinovaný nebo třtinový cukr nebo med či sekané datle, rozhodně to konzistenci moučníku neuškodí. Read the rest of this entry »
Máme po přezkoušení, po lyžáku, po špatně spočítaných penězích na autobus, když jely děti samy a pak jejich skončení ve městě, v -13, protože si připadaly, kdyby šly do autobusu, jakoby žebraly. Máme po odpoledních sjezdech na kopečku pod chalupou na prkně od Honzy, kterému sice chybí půlka jedné přezky, ale evidentně to nevadí. Máme po zimě – doufám a taky máme ve sklepě jednu myš. Je to myš gurmét evidentně, protože chodí jenom na gruyer, jiných sýrů se ani nedotkne. Kvído už navrhoval, zda to není moc fádní, že bychom jí tam měli přichystat také červené víno a bagetu, aby se cítila trochu dobře. A také máme doma jedno dítě, žádostivé tohoto zvířete.. Jakmile si člověk přečte různé historky o pořízení Royal dundies, kdy se jim musí zpívat, musí ležet v posteli a nejedno vyrostlo do desetinásobné hmotnosti, protože jsou všechna mláďata různých poddruhů podobná a velmi dobře se zaměňuje právě za to čínské, je mu jasné, že by měl být velmi obezřetný. Pevně doufám, že zůstane u obrázků na počítači.
A taky máme stále Paštiku, která kupodivu žere stále stejně hodně, navíc se naučila bezvadně rozvazovat pytle s obilím, to jí baví a taky jí moc baví překousávat kabely od tiskárny. Prostě se u nás vůbec nic nemění, takový klidný život na kopci. Read the rest of this entry »
Bez ochutnání se špatně hádá, ale zkusme to! Každý kdo dá do komentáře správnou surovinu, má bod :).
A po hezkém tipování, např. tofu se šlehačkou, med, kustovnice, džem, mouka, tvaroh, jogurt, mascarpone, philadelphia, kozí sýr, čokoláda, kokos, kešu, kokosový tuk, jablka, atd. došlo k uhádnutí datlí, ovesných vloček, kakaa, smetany, „nějakých“ oříšků a vejce, ale stále zbývá to zásadní. To bílé nahoře. To, díky čemu je tento moučník doma především můj a ostatní se neperou u stolu, nepláčí, že si někdo vzal o 7 mm širší výseč, že nezbylo na ráno ap.
Tak jdeme na to – na
Rychlý dezert zcela bez cukru
Nejprve spodní část. Ta je velmi rychlá a velmi prostá – je to zcela obyčejný mug cake. Tentokrát v malé formě na biskupský chlebíček, aby měl obdélníkový tvar a bez tvarohu. Pokud vlastníte doma malou formu, budete potřebovat přesně na ní
50 g ovesných vloček, 1 větší banán, 1 větší vejce a polévkovou lžíci kakaa. To je vše. Suroviny vložíme do mísy, rozmixujeme mixérem a nalijeme do vymazané formy na chlebíček. Dáme péci na cca 15 min do rozehřáté trouby na 160 °C. Můžeme přidat také 50 g tvarohu, ale nemusíme.
Následuje prostřední část. Ta je také velmi rychlá – byla tu nedávno a je to datlovo – ořechová nutella. Na tu je třeba 200 g datlí, 100 g lískových ořechů a 160 ml vody. Vše nejprve rozsekáme v sekáčku k ponornému mixéru a následně samotným mixérem umixujeme. Touto směsí potřeme upečený korpus. 
Read the rest of this entry »
Tak zase jedna kalorická bomba. Tentokrát velmi jednoduchá a velmi, skutečně velmi sladká. Panu domácímu moc chutnají.
Chce to mít trochu času na míchání, protože míchat by se měly cukrovinky po celou dobu vaření a to trvá cca 30 min. Potřeba je na cukrovinky pouze smetana a krystalový cukr – v poměru 1 : 1. Read the rest of this entry »
Poslední sladký článek nebyl pouze sladký, ale byl přímo přeslazený. Plný cukru, šlehačky, tuku a mouky, tedy všeho, co by měl obsahovat skutečně jen ojedinělý recept. Někdy je třeba pustit do těla trochu více energie a pak je zase třeba takový recept malinko kompenzovat. To je tedy právě dnes. Read the rest of this entry »
To se tak někdy přihodí, že se naskytne hodně šlehačky a je třeba ji zpracovat. Jeden den je koprovka a šlehačková bábovka, druhý den, poté, co jsme shlédli „Díru u Hanušovic“, mimochodem výborný film, kde se však většina scén plyne kolem jídla, bylo třeba zpracovat další várku. A protože jsme již dlouho nebyli v cukrárně, udělali jsme si večerní páteční cukrárnu doma.
Dobrý šlehačkový odbyt (místo sněhové náplně) zajistí kremrole z listového těsta. Výhodou je malý obsah cukru, neboť v kremrolích se u nás vyskytuje pouze jako ozdoba, uvnitř ho netřeba a těsto je cukru prosté.
Pravda je, že jsou potřeba kovové trubičky na upečení, ale jinak velmi rychlý moučník. Kremrole jsou následovány žloutkovými větrníky s dvojbarevnou šlehačkou a hlavně a především tmavým odpoledním dortem, jehož výhodou je zase menší množství tuku, neboť dort neobsahuje krém. Jedná se o nadýchaný piškot s dvěma druhy šlehačky. Read the rest of this entry »