Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Posts Tagged ‘zelí’

dscn2229okRok 2015 u nás započal, dá se říci, zcela tendenčně. Je tu zima. A pomalu se blíží duben, tedy pracovní špička, tedy zaječí úmysly. Touhu po odjezdu na jachtu, s koňma kamsi bez návratu, případně pan domácí pokukuje po padáku na půdě a mě jímá hrůza. Jsem moc ráda, že můj menší padák je prodaný a nečeká tam na horší časy, případně na to, až povyroste Kvído. Zatím došlo vždy k vystřízlivění dříve, než se jakákoli akce uskutečnila. Nabízí se otázka, proč by to mělo vadit mě, ale odpověď je vemi jednoduchá. Poctivě jsem absolvovala všechny rodinné aktivity a jsem to právě já, kdo zařídil negativku na kluzáku a koně, který reaguje na myšlenku, dostal i se sebou ze srázu do potoka. Pevně doufám, že tuto tendenci letošní rok také zachová a já se na pokročilá kolena nebudu učit třeba s kitem.

Vloni jsem to hodně zanedbala, ve víru knížky jsem opomněla mnoho zahrádkářských aktivit, ale Petra, moje dobrá duše mě letos nenechává na pochybách, že to napravíme. Zakládá velikou praktickou zahradu a bezelstně mě pečlivě informuje o svých plánech, což zase ve mě vyvolává potřebu zasít celer – už je nejvyšší čas!, vzír rýč a skočit do skleníku a foliáků a tuším, že tady zase pan domácí otáčí oči v sloup a pevně doufá, že nadšení vyšumí dříve, než dojde k akci (většinou je k ní v určité fázi nezbytně potřeba).

A tak před tím, než najdu truhlíky a půjdu na ten celer, doporučuju Read the rest of this entry »

Dnes jsem složila maturitu z managementu, když jsem po dobu tří dnů zaměstnala všechny známé, kteří mohou mít na návštěvě nějakého cizince, který by mi mohl zaplatit z jeho internetbankingu startovný a já mu to mohla poslat v českých korunách, protože naše banka si za takovou transakci v neeurech, jen za poslání peněz z ČR do ciziny,  účtuje 500,- a to odmítám zaplatit už z principu. Naštěstí známe pár lidí, kteří jsou velmi ochotní, ale problém je, že ne často mají takového cizince po ruce. Jeden měl. David. Ten zase ale žije v Praze s kozama a nemá notebook, intenet, natož internetbanking. Zase ale má u sebe na návštěvě dva vstřícné cizince, jejichž účet mi přijde ohromně vhod. A tak bylo třeba najít ještě jiného společného známého, kterému poslat ty české peníze. A taky bude muset David zítra najít v Praze nějakou internetovou kavárnu. Tak jsem mu nabídla ještě rodiče pana domácího hned nedaleko,  i s volnou návštěvou krásného parku vedle a přemýšlela, jak mám rodičům pana domácího sdělit, že zítra ráno je navštíví náš známý s dvěma přátelli, vezme si od nich voucher do parku, na chvíli navštíví jejich počítač a zda by mu mohli rovnou zaplatit?:). Ale to mě minulo, protože David napsal, že to je trochu z ruky.  Vše se úspěšně tedy  podařilo a teď už se může stát maximálně to, že zjistím, že jsem úplně mimo plán těhotná a dlouhé běhání tudíž padá. To je možná Caso mnohem jistější než brašny na koně a potenciální vožení dětí v nich.

Pan domácí je zcela logicky proti každému organizovanému závodu, takže mou revoltu každý den (přestává až když začnu plakat, že mě vůbec nechápe) komentuje přáním, že mi tu uspořádá maraton soukromý. Petra na to odpověděla – „Myslí tím, že pojede na Sáře a požene tě před sebou s plným batohem z Penny?“ Takže až uvidíte někde dvojici, jak jeden běží s batohem podle fáborků, druhý za ním na bílém koni a bude blízko Penny market, pak to znamená, že platba od Davida nedošla, cizinci se ztratili, platba šla tak dlouho, že dalších x přihlášených navíc nad limit mě předběhli a já utíkám před jásajícím panem domácím, který bojkotuje každou organizovanou akci.  Read the rest of this entry »

Naše nová ultraekologická, ultra nízkonákladová a energeticky spořivá stavba se blíží ke konci. Pan domácí byl dnes přerušen v jejím dodělání, protože slíbil vytahat z nedalekého lesa dřevo s Bábelem a my si díky tomu nasbírali do vozu spoustu jablek a švestek. Udělali rychlomošt a za srdnatého pokřiku dětí „My máme hlad!“, pustili se do přípravy obědovečeře. Inspirována včerejším komentářem Pipi, procházejíc při každé cestě na záchod kolem hory dýní, béřu jednu a vrhám se na dýňové hranolky. Spolu s kvasnicovým primátorem, domácí majonézou nebo její čistě rostlinnou verzí a vařeným novým červeným bramborem je to výborná večeře.

Potřeba je obyčejná dýně, nedělala jsem z moučnějšího hokaida, ale z klasické veliké dýně. Dále je třeba maďarská paprika – na té maďarské trvám, druh papriky je opravdu velmi důležitý. Tato je jemně pikantní, ale přesto velmi jemná. Patří k dražším sladkým paprikám, ovšem na zeleninu stojí za to. Dále sůl a trochu curry. Olej. A ideální je litinový plát do trouby.

Dýni okrojím od kůry a nakrájím na hezké, pravidelné hranolky.  Do mísy nasypeme maďarskou papriku, curry a sůl. Promícháme a hranolky nasypeme do směsi. Obalíme řádně – na dýni se krásně koření nabalí neboť se dýně ihned po nakrájení začne trochu potit a je vlhká. Pak stačí vložit dýňové hranolky na rozpálený litinový plát do trouby a necháme péci. Pozor! Dýně je velmi rychle hotová, stačí dvacet až dvacet pět minut.

Pak stačí už jen slít uvařené brambory, udělat majonézu a zelný salát. Na salát je třeba den odleželé nakrájené čerstvé zelí, osolené a okmínované. Přidáváme hrst rozinek, olivový olej, trochu balzamikového octa, dvě nastrouhaná oloupaná jablka, trochu soli a citronovou šťávu. Vše promícháme v míse a můžeme podávat spolu s dýňovými hranolkami a uvařeným bramborem.

Pipi díky a všem ostatním doporučuji – zkuste dýni jako hranolky !

 

 

Pokud se vám líbí tento zeleninový recept, podívejte se na ostatní recepty ze zeleniny  jako e-knížka Zelenina z Kopce – čisté vařivo bez fotek, s proklikem na webovou stránku.

Letos si fakt užíváme podzim. Víkendy jsou hodně návštěvní, ale poslední dobou i pracovně návštěvní, někdy i pracovní dny, někdy i celý týden. :-) Včera jsme dosklidili dýně a tu hromádku dýní pohromadě mám vůbec nejraději. Je to nádherná směs barev a už vím, že tu oranžovou měsíčkovu příští rok vyměním za více dýní a více špenátu. Měsíčku to neublíží, protože se vehementně vysévá sám a tam kde budou příští rok brambory, tam bude asi i obrovské množství této oranžové potvory, která je nádherná a samorozmnožovací. Zvláště, když jí roste 70 metrů.

Dnešní jídlo je hodně dobré, nejen chuťově, ale také esteticky a spolu tvoří jeden dokonalý celek. Pomohla mi výborná kniha „Vegetables“ od healthy home cooking, na kterou nedám dopustit. Není to nijak komerčně vypilovaná kniha, o to v ní jsou lepší recepty a ráda jí listuji a ráda jí používám. Read the rest of this entry »

Prošly poslední narozeniny- čtvrtého dítěte a Hugo si musel vybrat, co bude jako hlava rodiny dělat. Při snídani dva dny před na to přišel  “ Pojedem hledat poklad a až ho najdem, pojedeme do „penimarketu“ a tam si koupim tikťaky. A pak pojedem domu. “  Žádná zabijácká voda, žádné cyklovýlety, jen poklad a „penimarket“ :-) Přízemně uklidňující. Poslední dny byly více než hektické. Jeli jsme  na zimní nákup s koňma. Tedy hlavně jsme jeli koupit další zelňák, ale na ten jsme zapomněli. Na náměstí jsme udělali kolečko- toaletní papír, knihovna, kokosový suk a také  nás obestoupili místní přátelé Cikáni a vyprosili si žíně. Máme s nimi vůbec dobrou družbu. Jednou jsme koupili pěkný housle a kukačky bez přední desky. Vzali nás pro kukačky až do kuchyně, pak nám je hodinář vyspravil a od té doby máme svobodné  hodiny, kukačka má permanentní výhled ven. Přední deska na hodiny je na pořadu dne už několik let. Read the rest of this entry »

O zelí nejlépe začít výpisky z  České stravy lidové : „Velmi hojně sázejí brambory, všeobecně kobzole, jak rané, tak pozdní, jež se zelím hlavní jsou výživou lidu chudého. U většího hospodáře nakládají až přes 20 věder strouhaného zelí….. Na Valašsku se pak tradovalo “ Zemňáky a zelí, to je pro hófery, zelé a zemňáky, to je pro sedláky“. A ne jinak – “ Dnes budeme mět jabka(brambory) se zelím a zítra si vohřejeme zelí s jabkama“. „É co, žádné strach, máme velké škopek zelí a plné sklep jablek, tak je na zemo postaraný“. Protože přesně ukazují, jak je to se zelím u nás – tedy u nás jako v Čechách.

A Česká strava lidová píše dále : V chudších krajích postavila se mísa plná zelí doprostřed stolu a k zelí se daly brambory nebo krajíce chleba. Stejné zvyky podle různých pramenů panovaly všude a zelí je naší hlavní a národní pochoutkou. Zelí bílé i červené, čerstvé i naložené.. Je to chudé zelí v horách, zahuštěné jen syrovým bramborem, i výborné zelí z Moravy, zasmažené , české dušené s jalbky. A zelí právě proto, že se mu daří všude, i v horších podmínkách, je levné a dostupné celý rok. Read the rest of this entry »

Blíží se podzim, bohužel – tady je zima, ranní mlhy, večer se dříve stmívá a to člověka nějak podvědomě nutí připravit se lépe na zimu. K tomu ještě dost rostou houby, našli jsme naštěstí i nějaké maliny a ostružiny, takže se blýská i na trochu marmelád. Včera na houbách jsme si zase užili krás našeho jazyka, když Hugo, vidíc zelenou holubinku, nadšeně na ní ukazujíc volal- „hele -holubička“ a pak, když se nám vzdálila Paše, lekl se, co to běží mezi stromy a když zaostřil, zvolal s úžasem „Kálo, medvěd!“

Eliška dětem vzkázala, že Rumunsko letos zvládne, že Špulka- to je ten malej, hluchej, bílej, modrookej pes- má břicho až na zem, takže je asi březí a že si mají odškrtávat dny,protože přijede přesně za deset. Od té doby každý den posloucháme- už za šest !!! a moc se těšíme, jak bude rodit Špulka někde poblíž a my budeme řešit, že tady tedy štěně milé Špulky rozhodně nezůstane, natož čtyři !

Ale zpět k dnešnímu zásobení se na zimu. Recept na tento salát mám od Marušky a uznávám- je výborný. Dá se jíst jak den uleželý a tedy jako čerstvý, nebo zavařit na zimu. V čerstvé verzi doporučuji ještě nějak trochu dokořenit, pan domácí říká, že je výborný, ale chutná hodně zdravě :-).

Na salát je třeba 2,5kg červené řepy, 1 kg paprik, 1,5 kg čerstvého zelí, 0,5 kg cibule, 300 g cukru, 300 ml octa, 200 ml oleje, trochu soli.

Nejprve je nutné okrájet z řepy listy , omýt jí a uvařit do měkka. Pak teprve řepu loupat. Řepa se potom nakrájí na malé kostičky, lze i ozdobným nožem, nastrouhá se zelí, nakrájí paprika na tenké nudličky, cibule na kolečka a vše se smíchá s cukrem, olejem a octem. Řádně promíchá a nechá uležet do druhého dne. Pokud se salát nesní, tak se druhý den nandá do sklenic a při 80*C se 20 minut zavaří.

Když se to, tak se to…. to asi zná každý – mé patálie s citronovou buchtou, která mi trochu zhořkla už nebudu rozpitvávat -cokoli, co se tváří jako citronová buchta, to mi zřejmě není souzeno, a když se povede – což bývalo běžné, tak mi alespoň není souzeno o ní psát, protože se pak při pověšení článku s buchtou  přestane zobrazovat stránka na jiném prohlížeči než je firefox – prostě stop citronové buchtě :-))) Tímto se zároveň omlouvám všem, kdo od včerejšího večera nemohli stránku otevřít – chápejte – může za to citronová buchta !!!! :-)) Evidentně!

Doma graduje příprava na přezkoušení ve škole ,decentně graduje a protože jsou zase venku sněhu kupy, je -12 a nikam se nám nechce,  tak se ani nejde z kopce nakoupit, takže pomalu, ale jistě dochází určité druhy zásob a musí se vyjít s tím, co je. Třeba hořtice není. Ale byl puding – mlíka je stále dost :-))) Read the rest of this entry »

veg
Chlupaté knedlíky jsou oblíbené jak jedlíky, tak mnou jako přípravce .-). Ale protože
chlupaté knedlíky
jme měli na návštěvě tchána, který nejí houby a bylo včera a dnes k obědu kyselo, přišlo mi už jako provokace udělat ještě chlupaté knedlíky se zelím a houbami. Proto byly dnes pouze se zelím a smaženou cibulkou. Není to nijak složité jídlo, není náročné na Read the rest of this entry »

veg
Začíná jaro, tudíž začíná i doba „obědovečeří“ :-). Při intenzitě venkovní práce, kterou máme a velikosti snídaní k nám s jarem přichází i zcela přirozené přerozdělení denní ho jídla. Vydatná snídaně a pak velmi pozdní oběd. Večeře jsou již jen velmi symbolické.  Dnešní jídlo je po včerejších bramborách ve smetaně určené pro jemné odlehčen
zeli
í. I toto jídlo je ale velmi variabilní a lze ho trochu přitučnit :-)

Suroviny: Brambory, 4 cibule větší, nakládané kysané zelí (může být i červené), sůl, kmín, 3 vejce rozšlehaná.
5 vejec natvrdo a tvrdý sýr – oboje na pocitu, být nemusí.
Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na středně tenké oválky – krájíme bramboru po délce. Nakrájené brambory naskládáme do pekáče tak, aby se kouskem překrývaly. Osolíme. Na brambory poklademe kysané zelí. Na zelí poklademe druhou vrstvu brambor. Osolíme, okmínujeme a poklademe tenkou vrstvou zelí. Naposledy dáváme na zelí na kolečka nakrájenou cibuli, tak, aby byl pokrytý celý pekáč. Pokud chceme použít vejce natvrdo a sýr – doporučuji :-), vložíme ho mezi druhou vrstvu brambor a druhou vrstvu zelí. Vejce nakrájené na plátky a sýr strouhaný. Celé pak zalijeme třemi rozkvedlanými vejci – lépe je vejce nanášet lžičkou, aby vyšlo na celý pekáč. Dáme péci při cca 200st. C. Minimálně na hodinu.
Dalších příloh či obloh netřeba.
ze
zeli2

Komentáře

1 dadaz dadaz | 11. května 2010 v 12:32 | Reagovat

docela mne prekvapilo, ze toto jidlo bylo fakt dobrý.ani fádní,ale ani ne  kyselé. Po zapečení to krasně drželo tvar, žádné rozpadávání, brambory křehounké a krásně opečené.

Popravde, kdybych tady nemela uvarený brambory a otevrenou sklenici se zelím a byla uplne bez napadu, co s tim, tak bych do toho asi nesla, bala jsem se, za to bude bez chuti a kyselý. teda je pravda, ze jsem to trochu upravila dle nasí ledničky, takze zadny sýr, žádná vajíčka, brambory vařené, ale jinak jsem se držela základního receptu ( teda, dala jsem tam smetanu, abych necim nahradila ty vejce:-)

2 ufa ufa | E-mail | 8. června 2010 v 14:55 | Reagovat

Moc dobré… brambory jsem použila vařené již předem, zelí červené, což pěkně vypadalo, akorát vajíčka se jím obarvila do modra, ale to nevadilo…:-) Jen mi přijde, že zelí na bramborách udělalo takovou tu pevnou vrstvičku, že pak připadají lehce nedovařené…ale byly moc dobré.:-)

3 vegereceptynakazdyden vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 8. června 2010 v 21:49 | Reagovat

[2]: :-) s brambory v tomto receptu je to tak, že brambory a kyselé se nemají příliš v lásce – ocet do kulajdy nebo i kvásek do kysela přidávám až po uvaření brambor, protože jinak se mi neuvaří. Kysané zelí není tak „agresivní“ :-) a brambory se také rozhodně nedopečou do rozpadava, jsou tak akorát, ale je pravda, že se musí péci dlouho – prostě ochutnávat :-))

Scroll Up