Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘druhy zeleniny’ Category

Předsevzetí bylo, psát o každé zelenině průběžně. To se děje, ovšem průběžně se rozlilo trochu do delšího průběžně, než jsem předpokládala. Proto jsem ráda, že dneska je chvilka, kdy to po motyce napíšu, dokud je to začerstva. A pórek, přesto, že máme plný skleník sazenic, právě proto, že k němu mám důležitou informaci, která stojí za zapamatování, zapsání, vykonání.

Tou informací je jedna zastrčená věta z biozahrady od Radomila Hradila, která mi uvízla v hlavě  a několik let jsem se jí snažila uvést v život, ale vždy do toho něco vlezlo :). Tou informací je výsadba zimního pórku mezi jahody, neboť se nejen vzájemně podporují, ale také si vůbec nepřekážejí, protože když se vysazuje zimní pórek, je to takovej hubenej chcípáček a jahodám nevadí. Jen se musí dát trochu pozor, aby se také na podzim, když se jahody probírají a plejí, aby se to nevzalo z jedné vody načisto i s pórkem.

A výhoda – výhoda je ohromná, nezabere totiž nikde místo a nyní, na konci dubna – a už i mnohem dříve, má člověk bezvadný, tlustý, čerstvý a dost chutný pórek. V době, kdy u nás teprve dozrávají první saláty. Žádná fólie, žádné velké nároky, hezky zakompostovaná zem a užitek výrazný.

Takže jak na to? Jednoduše. Nyní vyset semínko zimního pórku. Jakmile vzejde, zakrátit mu kořínky o třetinu a vršek taky o třetinu a zasadit si ho do sadbovačů nebo kelímků od jogurtu. A na konci května nebo v červnu udělat  vždy mezi jahody díru, do které se co nejhlouběji ponoří pórek i s balem. A pak už nic. Jen jahody i pórek udržovat v čistotě. “ Jen“. :-)

Jinak technicky  do sponu 10×1–2 cm, do hloubky 1 cm. Ideální je výsadba, když je silný jako tužka, ale já většinou vysazuju pórek hubenější.

a proč Pórek?

Pórek pochází z Přední Asie a používali a velmi oceňovali ho už Řekové i Římané. Lze pěstovat pórek letní, podzimní a zimní. Letní odrůda je Starozagorski Kamusch, ze zimních je to známý Elefant. Letní se sklízí během sezóny a až do zimy, zimní pak krásně přezimuje a je ke sklizni od časného jara. V každém případě – cedulky. Cedulky jsou důležité. Který je který. A žádné ručičky a nožičky, cedulky přemisťující. Zvláště u pórku je to dobré. To se vám také může stát, že každému, kdo přijde ukazujete svou vypiplanou sazenici melounu a nakonec je z toho zase cuketa. :)

Pórek obsahuje vitaminy C, E, B, karoten, draslí, fosfor, železo, vápník, niacin a pozor, důležitá je u pórku také zelená část, protože obsahuje až dvakrát tolik vitamínů, než část bílá. Pórek pomáhá revmatikům, pomáhá se zbavovat kvasinek v žaludku, při zácpě, kolikách, při nadýmání. Podporuje díky obsahu selenu a manganu imunitní systém.

Vřele doporučuji výživnou pórkovou polévku, nebo dobrý pórek,

 


Nejprve jsem chtěla odpovědět do komentáře na dotaz, ale pak jsem zjistila, že je ta odpově’d tak rozsáhlá, že bych jí raději napsala do samotného článku. Předně patří špenát mezi naše nejrozšířenější zeleniny, ale většina lidí ho zná jako zmrzlou zelenou kostku, která po rozmrazení vypadá jako rozšmelcovaná zelená kaše plná vody. Ale kdo ochutná čerstvý špenát, dušený jen ve vlastní šťávě s trochou másla a se solí, případně s česnekem, nebude mu špenátový protlak pak připadat až tak jako ideální špenátová krmě.

Špenát je rostlina, která obsahuje množství nejdůležitějších vitamínů, mnoho minerálních látek, mimo jiné i jód, vápník a železo, ovšem obsahuje i kyselinu šťavelovou a to je malá stopka pro lidi s onemocněním ledvin. Read the rest of this entry »

Pokud člověk sejde z kopce sporadicky a je závislý – samo, že ne úplně, ale snaží se o to alespoň na tom, co je ve chlívku, ve sklepě a na pastvině, případně usušené na polici, nemůže se už dočkat jara. Toho opravdového – plodícího ! Takže dnes konečně !!!  Řeřicha a křen. Oboje tedy řízné, jak se patří.  Řeřichová první sklizeň skleníková- řeřicha na chlebu s tvarohem. První vitamíny, první zelené – na pampelišky a jitrocel si člověk tady, kde hledí přímo na stále ještě zasněženou Sněžku, ještě počká. Křen už je venku, ale teprve tento týden rozmrzla půda natolik, aby šel vykpnout :-)

Řeřicha setá, zahradní je rostlina jednoletá, která se vysévá ze semene, jenž je v dostání v každém semenářství. Pytlíček stojí cca 8 kč. Řeřichu lze buď pěstovat na jemném podloží- vata, piliny, klíčící misky :-), ale to vyrostou takoví malí chcípáčci. Pro byt dobrý, ovšem kdo má jen tochu možnost půdy, ať už záhon ve skleníku, pařníku, fóliáku nebo truhlík na okně, doporučuji vřele toto. Zanedlouho vyrostou krásné zelené rostlinky, které lze použít jak na chleba do pomazánek, tak do polévky, na sypání salátů, těstovin, rýže, prostě první zelené.Řeřichu sázím do řádku, ale na široko- prostě řádek je asi 20 cm široký. Pytlíček semínek vysypu na záhon a jemně přihrnu. Zalévám denně. Lze sbírat už úplně malinkou nebo si počkat na delší šlahouny. Tento výsev není nutné dělat jen na jaře, lez s úspěchem pěstovat po celý rok, ovšem v době zrání všech ostatních salátů a ředkviček už je to trochu kontraproduktivní práce a čeká zase až na podzim a zimu.  Read the rest of this entry »

Česnek medvědí je výborná, nedoceněná bylina – spíše než nedoceněná, málo používaná.
česnek medvědí
Vyrůstá velmi brzy na jaře a krásně bíle kvete. Má veliké – zelené listy, které jsou podobné hodně přerostlé konvalince. Česnek medvědí je zhruba 15-30 cm vysoký a jeho květ můžeme vidět v květnu a ještě i na začátku června. Velmi voní a chutná po česneku. Název medvědí dostal právě proto, že ho vyhledávají pro pročištění jako první bylinu medvědi a putují za ním dlouhé vzdálenosti.
Lze ho s úspěchem pěstovat tam kde chceme – ovšem měli bysme chtít, aby rostl spíše na vlhčích a slabě kyselých půdách, bohatých na humus. Volně roste ve vlhčích lesích.
česnek medvědí
Česnek medvědí obsahuje sirné sloušeniny a kyselinu L-askorbovou – má tedy dost veliký obsah vitamínu C. Obsahuje silice, minerální látky, vitamíny a také aliin, známý i z česneku, ovšem ,co je zajímavé, česnek medvědí ho obsahuje dokonce více.
Česnek medvědí lze používat jakoléčivku. Používá se jako antibiotikum, ke snižování cukru v krvi, léčí průjmy, které jsou infekčního původu, čistí krev, velmi výrazně snižuje tlak a je to výborný močopudný prostředek. Používáme ho jako tinkturu – naložený v alkoholu .
Česnek medvědí používáme také s velikým úspěchem v kuchyni do různých salátů, nakrájený jako syrovou přílohu i jako součást vařeného jídla.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 14. června 2010 v 17:30 | Reagovat

Medvědí česnek dobře známe a pěstujeme. U nás je už ale dávno po něm, tak jsem docela překvapená, když jsem jej ještě teď viděla v některém z vašich receptů. Možná je to tím, že jste ve vyšších polohách.

2 Klára Klára | E-mail | Web | 14. června 2010 v 19:07 | Reagovat

To byla poslední úroda, ale je to asi tím, že jsme 650m a mezi horami :-)

3 HaF HaF | Web | 15. června 2010 v 23:26 | Reagovat

Konečně jsem sehnala semínka, těším se na příští ůrodu!!! :-)


Petržel jedvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Velmi se využívá jako zelenina, ale i jako velmi dobrá léčivka. Je rozšířena v celém mírném pásmu. První rok vytváří přízemní růžici a velký kořen, druhým rokem pak vyhání mohutnou lodyhu s květenstvím a plody. Na semeno se tedy pěstuje petržel až druhým rokem a to tím způsobem, že se na jaře vysazují pěkné, nepoškozené kořeny petržele se srdíčkem.
U nás se pěstují převážně dva kultivary petržele _
petržel obecná kořenová a petržel obecná naťová
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wurzelpetersilie_Wurzel.jpg
Petržel kořenová
rané odrůdy se vysévají na záhony již na podim v říjnu až listopadu, pozdní odrůdy pě
stované ve velkém na poli se vysévají co nejdříve zjara. Klíčí podle počasí zhruba za 6 týdnů.
Petržel vyžaduje hluboko zrytou půdu, aby mohl kořen dobře vrůstat do spodních vrstev. Nesnáší čerstvý hnůj. Vysévá se do řádků cca 30cm od sebe a v řádku spíše řídce – pokud je naset hustě, což je výhodné pro rozpoznání řádku po vzejití, je nutné petržel záhy protrhat.  Petrželi prospívá závlaha. Sklízí se na podzim  před příchodem mrazů.
Použití je v kuchyni jako kořenová zelenina.

Petržel listová
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Starr_070112-3391_Petroselinum_crispum.jpg
neboli kudrnka,
se vysévá v srpne nebo září. Do příchodu mrazů vyrostou listy, které lze sklízet i v zimě. Kadeřavá petržel není tolik náročná na hluboké zpracování půdy jako kořenová petržel.Lze jí pěstovat i v bytě v květináči. Sklízí se seřezáním listů. Lze jí s úspěchem sušit a posléze se používá jako koření, do polévek, na ozdobu, do pomazánek.

Petržel jako léčivka
Petržel obsalhuje silice, flavonidy, furanokumariny, sliz a sacharidy. Je velikým z
drojem provitaminu A a vitaminů B,C,E a minerálních látek, draslíku, hořčíku, železa, vápníu, sodíku a fosforu. List obsahuje kyselinu listovou.
Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Při poruchách trávení. Je také mírné afrodiziakum.
Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení.
Obsahové látky petržele mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s  kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii.
Semena (Petroseelini fructus) se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Kořeny (Petroselini radix) se sbírají na podzim prvního roku nebo jaře druhého roku. Při přípravě je důležité rychlé sušení suroviny, aby nedocházelo ke ztrátám silice.
Nálev ze sušené byliny se užívá nejčastěji v močopudných diuretických čajových směsích. Doporučená denní dávka je zápar připravený z jednoho gramu semen (čtyř čajových lžiček) na šálek vody. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen.
Přírodní petrželová šťáva z čerstvé nati je výborným prostředkem k odpuzování hmyzu. Též při štípnuti hmyzem se doporučuje postižené místo potřít čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů.
zdroj obrázků: wikipedia.cz   http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Starr_070112-3391_Petroselinum_crispum.jpg

Majoránka zahradní je jednoletá, teplomilná rostlina, které se dobře daří na teplém, chráněném místě před severními větry. Potřebuje dobře hnojenou úrodnou půdu.
majoranka
Je potřeba ji přiměřeně zalévat.
V březnu a dubnu si vyséváme do truhlíčku semeno majoránky zahradní. Poté, co vyrostou rostlinky, přesadíme je do samostatných kelímků po čtyřech rostlinkách a následně ven na vzdálenost cca 15 cm. Majoránka se postupně rozrůstá do šířky, takže dodržujeme skutečně 15 cm.
3x ročně sbíráme celou nať i s poupaty, sbíráme od července do srpna tak, že odřezáváme stonky asi 5 cm nad zemí. Lépe, než celou rostlinu je ale ustříhávat jen tenké stonky nad dřevnatou částí, které pak rychleji dorůstají.
Poté majoránku sušíme ve svazečcích na vzdušném místě. Teplota sušení nesmí překročit 40 st. C.
Majoránka obsahuje nejvíce třísloviny, silice a hořčiny.
Majoránka pomáhá vylučovat trívicí šťávy a dezinfikuje. Používá se proto jako prostředek na poruchy trávení, nadýmání, průjem, střevní koliky. Také při nemocech z nachlazení. Uvolňuje rovněž křeče hladkého svalstva, čehož využíváme k uvolnění bolestí při menstruaci. V tomto případě se používá droga 2-3 dny před menstruací. Jako kloktadlo je vhodná při zánětech dutiny ústní a v Německu se stále ještě v lékárnách míchá majoránkové máslo. Lze připravit i doma z přepuštěného másla, v němž se rozpustí hrst majoránky. Přivede se při postupném zvyšování teploty k silnému zahřátí majoránky v másle a následně se přecedí přes pláténko. Nechá se ztuhnout a používá se na mazání nosní sliznice a čela při úporné rýmě nebo rýmě dětí.
allium ascalonicum
08a8058497_43522759_o2
Cibule šalotka, méně známá odrůda cibule se stává v poslední době velmi žádanou zeleninou při kuchyňské ppřípravě jídel díky jemné a mírně nasládlé chuti. Konzumovat lze i listy, které chutí připomínají pažitku.
Pro nás je velmi důležitá, neboť lze sázet již na podzim – velmi dobře v zemi přezimuje i ve vyšších polohách, což je velmi dobré pro usnadnění jarní práce, brzy na jaře vyjíždí – velmi brzská spotřeba zelených listů a po sklizni vydrží velmi pevná až do jara či do léta. Pevná a křehká.
Požadavky na stanoviště
Nemá příliš zvláštní požadavky , nevhodné jsou pouze zamokřené půdy. velmi dobře snáší i přísušek. Od kuchyňské cibule se liší menším vzrůstem a tím, že na společném podpuší vyrůstá skupina pěti až patnácti cibulek barvy žluté, růžové nebo červené.V zimě lze zasadit cibulky v ytě.
Obsah
obsahuje velmi vitaminu C, ovšem obsahuje ho o polovinu méně než cibule kuchyňská. Má vyšší obsah vitaminu B6 a hlavně vitaminů e a PP
Spotřeba osiva
sází se malé cibulky, které se namnoží – proto také lidový název množilka. Potřeba je 20-40 kg na 1 ar – na 100m2
Výsadba
VYsazuje se velmi brzy na jaře nebo na podzim v říjnu.

Jednoletý vikvovitý druh používaný pro pímý konzum semen nebo nezralých lusků a pro krmení zvířat v podobě siláží, bobové moučky nebo semen.

Bob lze pěstovat v řepařské i bramborářské oblasti, snese dobře i nižší teploty, bez poškození do -4 st. C. Není náročný na předpodinu – lze ho pěstovat po kterékoiv předpodině. Nevhodné jsou pozemky zaplevelené víceletými druhy pleveů – pýr, pcháč apod. Je celkem náročný na živiny – nenásleduje -li po hnojené okopanině, je dobré ho přihnojit, nejépe zraým kompostem. Jako rostlina motýokvětá využívá sám i vzdušný dusík.

Příprava půdy:
podobná jako pro jarní obiloviny. Vzhledem k větší hloubce setí velkých semen bobgu je doporučováno hlubší seťové lůžko. Bob sejeme brzy , v době setí jarních obilovin – časné výsevy jsou vyrovnané a nebývají napadány chorobami a škůdci – mšice,doporučuje se setí do řádků 30-50 cm od sebe. Potřebujeme asi 380-480000 semen tj asi 200 – 250kg na hektar. Po zasetí dle stavu půdy vláčíme nebo válíme. Vláčet proti plevelům lze ještě před vyjitím a dále do stadia asi 2-3 pravých listů, později asi do výšky porostu 15 cm, nejlépe v odpoledních hodinách, kdy jsou rostliny pružnější a jsou tedy méně poškozovány. Podle potřeby pak plečkujeme, při posledním plečkování se může bob i mírně přihrnout, což podpoří tvorbu přímětných kořínků.

sklizeň :
Pamatujme na to, že semena bobu jsou citlivá na poškození. Semeno je třeba v závislosti na vlhkosti dosoušet.

Není problém při pěstování na malých zahrádkách. Bob se sklízí ručně, nechá doschnout a použije daší rok jako sadba.

Rostlina dorůstá výšky až 1,6 m. Má vysoké nároky na zálivku v průběhu celé vegetace. Poloraná odrůda se světle až středně zelenými listy. Lusk tmavě žlutý, středně dlouhý (190 mm), středně široký, na povrchu hladký, bez vlákna. Polozralé semeno světle zelené, suché semeno bílé. Semena sklízíme v době mléčné zralosti velké 2,5 – 3,5 cm, zploštělé, klínovitého tvaru. Nenechat rostliny přeschnout, přihrnovat

V mléčném stavu zralosti používáme jako zeleninu do salátů nebo ke zmrazování, ve zralém stavu lze přidávat rozemleté boby jako mouku do pečiva.

Výsev : 5-6
Sklizeň : 8-9

m graveolens
celer2
V 1g je cca 2000 – 2800 semen
spon pro pěstování . 50×40 – 50 cm
Celer vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a dobrou zásobou vápníku. Na lehčích půdách pěstujeme listový a řapíkatý celer, bulvový celer pro uskladnění raději na půdách těžších. Vzhledem k vysoké produkci organické hmoty má celer vysoké nároky na pravidelné zásobení vodou.
Důležitá je zálivka při výsadbě a v druhé polovině vegetace při narůstání bulvy.
Pěstujeme z předpěstované sadby. Vyséváme v únoru doma do truhlíčku nebo do skleníku a předpěstujemeceler
při teplotách 15 – 20°C. Vyplácí se nám často počkat a vyset celer až v březnu do skleníku, protože pokud je doma u okna zima, nakonec ten březnový skleníkový – pařeništní dožene ten z února. Nižší teploty mohou být příčinou vybíhání do květu. Při velikosti cca 0,5cm pikýrujeme – přesazujeme poprvé. Zaštípneme mírně kořínek a přesadíme do sponu asi 2×2 cm. Podruhé pak, když je celer asi 2cm vysoký, pikýrujeme na 3×3 cm. Potřetí pak přímo do záhonu v květnu. Zaštipujeme vždy kořínky asi ve dvou třetinách délky.  Vysazujeme v polovině května ve sponu 40 x 40 cm. Zaléváme méně často většími dávkami vody.
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
celer bulvový a do užšího sponu (40 x 30cm).
LILEK
1g = 200 – 250 semen
Lilek je teplomilná lahůdková zelenina s vysokými požadavky na agrotechniku. Vyžaduje humózní, písčitohlinitou půdu a záhřevné polohy. Ve volné půdě pěstujeme jenom v nejteplejších oblastech jižní Moravy a Slovenska. V chladnějších oblastech využijeme přirychlení ve foliových krytech nebo sklenících. Pro předpěstování sadby vyséváme v polovině března, na záhon vysazujeme po 15. květnu. Sklízíme, když je plod plně vybarvený, ale stále pevný.

KOPR VONNÝ

5. března 2010 v 11:24

Anethum graveolens L.
kopr
Pěstování:
Kopr není náročný na stanoviště. Pěstuje se ve II – III trati na hlinitých vlhčích půdách. Výsev od dubna do řádků 20 – 30 cm vzdálených. Pro rychlení a mechanizovanou sklizeň vyséváme hustěji. Pro postupnou sklizeň výsevy opakujeme po cca třech týdnech. V létě rychleji vybíhá.
Kopr sázíme do sousedství mrkve.
Spotřeba osiva:
20 – 60 kg na 1 ha podle způsobu sklizně natě; 12 – 15 kg při sklizni semen
kopr2
Sklizeň:
Ruční po cca 6 týdnech na svazkování
mechanizovaná, pro sušení a průmyslové zpracování
Kopr můžeme po sklizni bu´d sušit, nebo nakládat v octovém nálevu do malých skleniček a zavařovat podobně jak okurky. V zimě se pak používá na koprovou omáčku.
Odrůdy:

Hanák

Odrůda, vhodná pro rychlení i polní pěstování.
Rostlina je středně vysoká s jasně zelenými listy. Vegetační doba od výsevu je při rychlení 40 – 50 dnů, při polním pěstování 65 – 75 dnů. Doporučený výsev 12 – 15 kg/ha při meziřádkové vzdálenosti 20 cm.