Archive for the ‘druhy zeleniny’ Category
Předsevzetí bylo, psát o každé zelenině průběžně. To se děje, ovšem průběžně se rozlilo trochu do delšího průběžně, než jsem předpokládala. Proto jsem ráda, že dneska je chvilka, kdy to po motyce napíšu, dokud je to začerstva. A pórek, přesto, že máme plný skleník sazenic, právě proto, že k němu mám důležitou informaci, která stojí za zapamatování, zapsání, vykonání.
Tou informací je jedna zastrčená věta z biozahrady od Radomila Hradila, která mi uvízla v hlavě a několik let jsem se jí snažila uvést v život, ale vždy do toho něco vlezlo :). Tou informací je výsadba zimního pórku mezi jahody, neboť se nejen vzájemně podporují, ale také si vůbec nepřekážejí, protože když se vysazuje zimní pórek, je to takovej hubenej chcípáček a jahodám nevadí. Jen se musí dát trochu pozor, aby se také na podzim, když se jahody probírají a plejí, aby se to nevzalo z jedné vody načisto i s pórkem.
A výhoda – výhoda je ohromná, nezabere totiž nikde místo a nyní, na konci dubna – a už i mnohem dříve, má člověk bezvadný, tlustý, čerstvý a dost chutný pórek. V době, kdy u nás teprve dozrávají první saláty. Žádná fólie, žádné velké nároky, hezky zakompostovaná zem a užitek výrazný.
Takže jak na to? Jednoduše. Nyní vyset semínko zimního pórku. Jakmile vzejde, zakrátit mu kořínky o třetinu a vršek taky o třetinu a zasadit si ho do sadbovačů nebo kelímků od jogurtu. A na konci května nebo v červnu udělat vždy mezi jahody díru, do které se co nejhlouběji ponoří pórek i s balem. A pak už nic. Jen jahody i pórek udržovat v čistotě. “ Jen“. :-)
Jinak technicky do sponu 10×1–2 cm, do hloubky 1 cm. Ideální je výsadba, když je silný jako tužka, ale já většinou vysazuju pórek hubenější.
a proč Pórek?
Pórek pochází z Přední Asie a používali a velmi oceňovali ho už Řekové i Římané. Lze pěstovat pórek letní, podzimní a zimní. Letní odrůda je Starozagorski Kamusch, ze zimních je to známý Elefant. Letní se sklízí během sezóny a až do zimy, zimní pak krásně přezimuje a je ke sklizni od časného jara. V každém případě – cedulky. Cedulky jsou důležité. Který je který. A žádné ručičky a nožičky, cedulky přemisťující. Zvláště u pórku je to dobré. To se vám také může stát, že každému, kdo přijde ukazujete svou vypiplanou sazenici melounu a nakonec je z toho zase cuketa. :)
Pórek obsahuje vitaminy C, E, B, karoten, draslí, fosfor, železo, vápník, niacin a pozor, důležitá je u pórku také zelená část, protože obsahuje až dvakrát tolik vitamínů, než část bílá. Pórek pomáhá revmatikům, pomáhá se zbavovat kvasinek v žaludku, při zácpě, kolikách, při nadýmání. Podporuje díky obsahu selenu a manganu imunitní systém.
Vřele doporučuji výživnou pórkovou polévku, nebo dobrý pórek,
Nejprve jsem chtěla odpovědět do komentáře na dotaz, ale pak jsem zjistila, že je ta odpově’d tak rozsáhlá, že bych jí raději napsala do samotného článku. Předně patří špenát mezi naše nejrozšířenější zeleniny, ale většina lidí ho zná jako zmrzlou zelenou kostku, která po rozmrazení vypadá jako rozšmelcovaná zelená kaše plná vody. 
Ale kdo ochutná čerstvý špenát, dušený jen ve vlastní šťávě s trochou másla a se solí, případně s česnekem, nebude mu špenátový protlak pak připadat až tak jako ideální špenátová krmě.
Špenát je rostlina, která obsahuje množství nejdůležitějších vitamínů, mnoho minerálních látek, mimo jiné i jód, vápník a železo, ovšem obsahuje i kyselinu šťavelovou a to je malá stopka pro lidi s onemocněním ledvin. Read the rest of this entry »
Pokud člověk sejde z kopce sporadicky a je závislý – samo, že ne úplně, ale snaží se o to alespoň na tom, co je ve chlívku, ve sklepě a na pastvině, případně usušené na polici, nemůže se už dočkat jara. Toho opravdového – plodícího ! Takže dnes konečně !!! Řeřicha a křen. Oboje tedy řízné, jak se patří. Řeřichová první sklizeň skleníková- řeřicha na chlebu s tvarohem. První vitamíny, první zelené – na pampelišky a jitrocel si člověk tady, kde hledí přímo na stále ještě zasněženou Sněžku, ještě počká. Křen už je venku, ale teprve tento týden rozmrzla půda natolik, aby šel vykpnout :-)
Řeřicha setá, zahradní je rostlina jednoletá, která se vysévá ze semene, jenž je v dostání v každém semenářství. Pytlíček stojí cca 8 kč. Řeřichu lze buď pěstovat na jemném podloží- vata, piliny, klíčící misky :-), ale to vyrostou takoví malí chcípáčci. Pro byt dobrý, ovšem kdo má jen tochu možnost půdy, ať už záhon ve skleníku, pařníku, fóliáku nebo truhlík na okně, doporučuji vřele toto. Zanedlouho vyrostou krásné zelené rostlinky, které lze použít jak na chleba do pomazánek, tak do polévky, na sypání salátů, těstovin, rýže, prostě první zelené.Řeřichu sázím do řádku, ale na široko- prostě řádek je asi 20 cm široký. Pytlíček semínek vysypu na záhon a jemně přihrnu. Zalévám denně. Lze sbírat už úplně malinkou nebo si počkat na delší šlahouny. Tento výsev není nutné dělat jen na jaře, lez s úspěchem pěstovat po celý rok, ovšem v době zrání všech ostatních salátů a ředkviček už je to trochu kontraproduktivní práce a čeká zase až na podzim a zimu. Read the rest of this entry »
Komentáře
Hanka | 14. června 2010 v 17:30 | Medvědí česnek dobře známe a pěstujeme. U nás je už ale dávno po něm, tak jsem docela překvapená, když jsem jej ještě teď viděla v některém z vašich receptů. Možná je to tím, že jste ve vyšších polohách.
To byla poslední úroda, ale je to asi tím, že jsme 650m a mezi horami 
Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Při poruchách trávení. Je také mírné afrodiziakum.
Přírodní petrželová šťáva z čerstvé nati je výborným prostředkem k odpuzování hmyzu. Též při štípnuti hmyzem se doporučuje postižené místo potřít čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů.
Jednoletý vikvovitý druh používaný pro pímý konzum semen nebo nezralých lusků a pro krmení zvířat v podobě siláží, bobové moučky nebo semen.
Bob lze pěstovat v řepařské i bramborářské oblasti, snese dobře i nižší teploty, bez poškození do -4 st. C. Není náročný na předpodinu – lze ho pěstovat po kterékoiv předpodině. Nevhodné jsou pozemky zaplevelené víceletými druhy pleveů – pýr, pcháč apod. Je celkem náročný na živiny – nenásleduje -li po hnojené okopanině, je dobré ho přihnojit, nejépe zraým kompostem. Jako rostlina motýokvětá využívá sám i vzdušný dusík.
Příprava půdy:
podobná jako pro jarní obiloviny. Vzhledem k větší hloubce setí velkých semen bobgu je doporučováno hlubší seťové lůžko. Bob sejeme brzy , v době setí jarních obilovin – časné výsevy jsou vyrovnané a nebývají napadány chorobami a škůdci – mšice,doporučuje se setí do řádků 30-50 cm od sebe. Potřebujeme asi 380-480000 semen tj asi 200 – 250kg na hektar. Po zasetí dle stavu půdy vláčíme nebo válíme. Vláčet proti plevelům lze ještě před vyjitím a dále do stadia asi 2-3 pravých listů, později asi do výšky porostu 15 cm, nejlépe v odpoledních hodinách, kdy jsou rostliny pružnější a jsou tedy méně poškozovány. Podle potřeby pak plečkujeme, při posledním plečkování se může bob i mírně přihrnout, což podpoří tvorbu přímětných kořínků.
sklizeň :
Pamatujme na to, že semena bobu jsou citlivá na poškození. Semeno je třeba v závislosti na vlhkosti dosoušet.
Není problém při pěstování na malých zahrádkách. Bob se sklízí ručně, nechá doschnout a použije daší rok jako sadba.
Rostlina dorůstá výšky až 1,6 m. Má vysoké nároky na zálivku v průběhu celé vegetace. Poloraná odrůda se světle až středně zelenými listy. Lusk tmavě žlutý, středně dlouhý (190 mm), středně široký, na povrchu hladký, bez vlákna. Polozralé semeno světle zelené, suché semeno bílé. Semena sklízíme v době mléčné zralosti velké 2,5 – 3,5 cm, zploštělé, klínovitého tvaru. Nenechat rostliny přeschnout, přihrnovat
V mléčném stavu zralosti používáme jako zeleninu do salátů nebo ke zmrazování, ve zralém stavu lze přidávat rozemleté boby jako mouku do pečiva.
Výsev : 5-6
Sklizeň : 8-9
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
KOPR VONNÝ
5. března 2010 v 11:24
Kopr není náročný na stanoviště. Pěstuje se ve II – III trati na hlinitých vlhčích půdách. Výsev od dubna do řádků 20 – 30 cm vzdálených. Pro rychlení a mechanizovanou sklizeň vyséváme hustěji. Pro postupnou sklizeň výsevy opakujeme po cca třech týdnech. V létě rychleji vybíhá.
20 – 60 kg na 1 ha podle způsobu sklizně natě; 12 – 15 kg při sklizni semen
Ruční po cca 6 týdnech na svazkování
mechanizovaná, pro sušení a průmyslové zpracování
Hanák
Rostlina je středně vysoká s jasně zelenými listy. Vegetační doba od výsevu je při rychlení 40 – 50 dnů, při polním pěstování 65 – 75 dnů. Doporučený výsev 12 – 15 kg/ha při meziřádkové vzdálenosti 20 cm.