Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Posts Tagged ‘pórek’

Loňský rok jsem 30. listopadu napsala tento status na fb:

Dneska jsem dostala jako dárek knížku. Mám ráda dárky a tento mě moc potěšil. Cca uprostřed je 8 tipů, jak lépe pečovat o své já.
Ne jeden z nich, ale první z nich zní takto: „Dej si dlouhou horkou sprchu. Pak se navlékni do čistého pyžama či pohodlného oblečení a skoč do peřin.Autorka je skvělá a myslí to se mnou dobře. Ale kdyby věděla!“

– v koupelně je právě -4.
– pračka stojí v koupelně
– to co tedy nelze vyprat házím za hlavu a to vyprané leží ve skříni v chodbě
– v chodbě je -4
Na malý okamžik mě při čtení napadlo, že by se tam dalo zatopit
– špalek je za chalupou (aktuálně 5 cm sněhu), dřevo je naštěstí taky za chalupou a ne stále v lese. Z – 4 – jak by to asi….
– fén na trubky leží u krav u dojicího zařízení ………… – ehm

druhý citát začíná: „pár minut na čerstvém vzduchu dělá zázraky…… ve skříni stojí rum…….. jestli mám tu knihu dneska dočíst“

Read the rest of this entry »

IMG_1737okNa začátek ten úplně nejjednodušší recept – lopuch se zeleninou a jasmínovou rýží. Na toto jídlo se potřebujeme projít po okolí a nasbírat lopuchový kořen. Dále budeme potřebovat cibuli, mrkev, bílou ředkev, pórek, olej, sůl, pepř, nakládané žampiony,  trochu sojové omáčky shoyu, rozinky, jasmínovou rýži a na salát syrovou červenou řepu a dobrý sýr, balsamikový ocet bílý a olivový olej. Read the rest of this entry »

Někdy je tu poklidný život, někdy to vezme rychlý spád. Druhá kvočna, kterou přinesla Maruška, se nenechala zahanbit a vyseděla z jedenácti založených vajec jedenáct krásných kuřat. Odjela Máša po roce internátní školy zpět domů za býkem, protože inseminátor jí dostatečně neuspokojil. Navštívil nás Michal Rachad Hromas, aby tu udělal generálku

na divadelní festival a nešlo nevyužít příležitosti a ještě pozdě v noci neuhníst těsto, aby odleželo a druhý den jsme se naučili pořádný tažený závin. A protože všichni odjeli, Máša, Michal, Honza, Eliška a pan domácí sice jen třista metrů sekat, ale taky odjel, musila jsem nově nabyté vědomosti uvést v praxi, abych se přesvědčila, že to klapne i bez zkušené vousaté babičky u stolu.V každém případě, vy, kdo nemáte doma babičku, která vám ukáže bravurně zvládnutý tažený závin léty praxe, doporučuji sledovat Rozinky a mandle, až budou mít zase štrúdlování. Stojí to za to. Tahle vousatá babička totiž má jednu velikou ctnost. Na to, jaká je to frajerka, vůbec nemachruje. Read the rest of this entry »

Předsevzetí bylo, psát o každé zelenině průběžně. To se děje, ovšem průběžně se rozlilo trochu do delšího průběžně, než jsem předpokládala. Proto jsem ráda, že dneska je chvilka, kdy to po motyce napíšu, dokud je to začerstva. A pórek, přesto, že máme plný skleník sazenic, právě proto, že k němu mám důležitou informaci, která stojí za zapamatování, zapsání, vykonání.

Tou informací je jedna zastrčená věta z biozahrady od Radomila Hradila, která mi uvízla v hlavě  a několik let jsem se jí snažila uvést v život, ale vždy do toho něco vlezlo :). Tou informací je výsadba zimního pórku mezi jahody, neboť se nejen vzájemně podporují, ale také si vůbec nepřekážejí, protože když se vysazuje zimní pórek, je to takovej hubenej chcípáček a jahodám nevadí. Jen se musí dát trochu pozor, aby se také na podzim, když se jahody probírají a plejí, aby se to nevzalo z jedné vody načisto i s pórkem.

A výhoda – výhoda je ohromná, nezabere totiž nikde místo a nyní, na konci dubna – a už i mnohem dříve, má člověk bezvadný, tlustý, čerstvý a dost chutný pórek. V době, kdy u nás teprve dozrávají první saláty. Žádná fólie, žádné velké nároky, hezky zakompostovaná zem a užitek výrazný.

Takže jak na to? Jednoduše. Nyní vyset semínko zimního pórku. Jakmile vzejde, zakrátit mu kořínky o třetinu a vršek taky o třetinu a zasadit si ho do sadbovačů nebo kelímků od jogurtu. A na konci května nebo v červnu udělat  vždy mezi jahody díru, do které se co nejhlouběji ponoří pórek i s balem. A pak už nic. Jen jahody i pórek udržovat v čistotě. “ Jen“. :-)

Jinak technicky  do sponu 10×1–2 cm, do hloubky 1 cm. Ideální je výsadba, když je silný jako tužka, ale já většinou vysazuju pórek hubenější.

a proč Pórek?

Pórek pochází z Přední Asie a používali a velmi oceňovali ho už Řekové i Římané. Lze pěstovat pórek letní, podzimní a zimní. Letní odrůda je Starozagorski Kamusch, ze zimních je to známý Elefant. Letní se sklízí během sezóny a až do zimy, zimní pak krásně přezimuje a je ke sklizni od časného jara. V každém případě – cedulky. Cedulky jsou důležité. Který je který. A žádné ručičky a nožičky, cedulky přemisťující. Zvláště u pórku je to dobré. To se vám také může stát, že každému, kdo přijde ukazujete svou vypiplanou sazenici melounu a nakonec je z toho zase cuketa. :)

Pórek obsahuje vitaminy C, E, B, karoten, draslí, fosfor, železo, vápník, niacin a pozor, důležitá je u pórku také zelená část, protože obsahuje až dvakrát tolik vitamínů, než část bílá. Pórek pomáhá revmatikům, pomáhá se zbavovat kvasinek v žaludku, při zácpě, kolikách, při nadýmání. Podporuje díky obsahu selenu a manganu imunitní systém.

Vřele doporučuji výživnou pórkovou polévku, nebo dobrý pórek,

 


Jsem ve svém živlu. Ještě když tu byla Eliška, snesli jsme spolu a ještě s Ester z kurníku malá kamínka, když byl pan domácí někde pryč, aby až přijede, vše bylo hezky ve skleníku nainstalováno, protože poslední, co chce člověk slyšet, když má opak tvůrčí krize – nejsem schopná najít správné slovo:) – je “ kdo to zase bude uklízet?“. Když už to stojí na místě, většinou to pan domácí spolkne a odejde kroutíc hlavou :). No a protože má v noci mrznout, poprvé topím, olalá, ze skleníku jde kouř, uvnitř bylo 16°C, už je tam jen 8, ale já nezoufám, chodím na zdravotní procházku á hodinu – přikládat, v rámci ekologické stopy sbírám všechny popadaný větve v okolí a jestli tam ráno přijdu a bude tam nula, oběsím se:).

Jinak pan domácí má novou zábavu. Hledá koně. Ne naše, ty najít není problém, stojí u bedny se senem a pokud nejsou tam, tak jsou u ohrady v místě, kde za ohradou sídlí sud se senáží, hlavou sledují každého kdo vyjde z chalupy a už od dveří ho provázejí velmi hlasitými zvuky – zní to přesně jako – “ tak dělej a otevři sud!“ Takže ty nehledá. Hledá nějakého koně, který nebude na práci, bude na něm moct jezdit  bez sedla, jak to on hezky umí, bude si s ním hrát a bude ho respektovat – pan domácí koně. Ví jen, že už nechce hucula :-). Už tři dny slyším – to je on,lépeřečeno ona – hledá klisnu, tu ne, tu taky ne, ta je hezká, ale stojí všechno co máme. Ale dnes vykřikl zcela jasně, že jsem si byla jistá, že to je ono. Já říkám,“tak mi řekni co to je!“, “ ne, to musíš vidět“. No, upřímně, neošidím vás o to:-))  Jak říkala Petra, které jsem to sdělila – alespoň už nebudete mít problémy s vodou. Jednou za čas dojedete k rybníku a pak vydržíte zase nějaký čas bez vody :).

No a dneska už definitivně slezl sníh tam, kde byla vloni zelenina a kromě zaječích bobků tam je spousta spadané růžičkové kapusty z košťálů, které ožrala kráva a pórek a tak je jasný, že to musí být něco z těchto dvou surovin a navíc celý řádek cibule jsme si tam uschovali. :). A přemýšlela jsem s čím, aby to bylo jiný a tak mě napadlo, že nejlepší bude citrón a karamel.  Read the rest of this entry »

Nastal zcela normální, obyčejný životní rytmus. Například návštěva zubaře. Celou cestu k autobusu i v něm jsme přemlouvala Huga, jak je to prima, sednout si na křeslo a nechat si zkontrolovat zuby, Jentl, chtíc mi pomoci, většinou v momentě, kdy už byl Hugo skoro rozhodnutý, prohlásila „podívej na mě, mě vythl tři!!!, víš jak to bolelo? a ani jsem nepípla!“ Hugo na lízátko, které jsem mu za výkon slíbila – že ho dostane od zubaře -v tom okamžiku rezignoval. Pak uvažoval a uvažoval a když už jsme byli v čekárně, zeptal se, zda půjdeme nakoupit. Po souhlasu se mu rozzářil obličej a pronesl, že si ho tedy raděj koupí!

Pak přišla na řadu má radost, protože v zubařské čekárně přibyly na stůl tři časopisy “ golf style“ a já zajásala, že se konečně podívám, jak je to s tím přiblížením tohoto bílého sportu běžným lidem, jak jsme si o tom onehdy s panem zubařem povídali. Jako na potvoru jsem časopis otevřela na stránce “ zjišťovali jsme za vás, jak je výhodné koupit si vlastní letadlo“.:-)

A pak pošta, kde čekal nůž od Rachada, což je teda báječný dárek a  železářství, kde to miluju a kdy jsem si užila nevšední radost z nakupování – tentokrát totiž formiček na briošky a formiček na malou pizzu a obyčejného struhadla za 37 Kč. Výšlap domů a těšení se na nové briošky!

Dnešní polévka je extra výtěžná:-), proto už bez druhého jídla, samotná polévka vydá za obé. Jsou na ní potřeba dva pórky, dvě cibule, 150 g másla, 100g droždí, 2 vejce, celozennou pšeničnou mouku dle potřeby,  černucha setá – asi polévková lžíce, sůl, nové koření, pepř,100 ml smetany.

Nejprve ze všeho je důležité rozehřát asi 50g másla a vložit na něj oloupanou a nakrájenou cibuli na kostičky a přidat na proužky nakrájené asi 2/3 pórku. Vše nejprve prudšeji a posléze za občasného míchání na mírném ohni vybarvit. Cibule i pórek chytnou barvu, nikoli však černou samozřejmě :-). Přichází na řadu sůl, nové koření, pepř a voda – zhruba 2,5 litru a nechávám drahnou chvíli cibuli i pórek vařit. Pak polévku rozmixuji ponorným mixérem.

Mezitím si rozpustím zbylé máslo, přidám droždí a když se droždí rozpustí, osolím, přidám černuchu setou a tolik mouky, aby nebylo těsto husté, ale ani tekuté. Chvíli míchám na kamnech a pak sundám a zapracuji dvě vejce. Lžičkou vkládám do vařící polévky nepravidelné knedlíčky – spíše větší. Po knedlíčcích vsypu do polévky zbytek pórku nakrájeného na kolečka. Nakonec vmíchám smetanu.  Je potřba ochutnat, dochutit, dosolit, případně více smetany, podle vlastní chuti.

Polévka je hodně tmavá, hutná a jednoznačně zasytí :-)

Pokud jste rádi, že se orientujete v souslovích jako „glykemický index“, „zdravé jídlo“, “ parní hrnec“, „chutná zelenina bez tuku“ – tak pak na tento článek jednoduše zapomeňte :-).

Bezmasé jídlo neznamená automaticky jídlo nechutné a také to automaticky neznamená jídlo zdravé. Lidské chuťové pohárky se oblbují velmi těžko a jak člověk jednou pozná smažené, velmi těžko se toho zbavuje, pokud nemá  uzavřenou dohodu o neútočení se žlučníkem, žaludkem, nebo prostě pokud není natolik disciplinovaný, že to, co už pochopil, dokáže i realizovat v praxi.

Takže dnes to je zcela opačně – je to zelenina chutná, smažená, k tomu jako příloha zelenina restovaná, brambory s trochou másla a navíc jako bonus ještě domácí tatarka.  Ale stojí to za to! Je to rychlé, je to barevné, je toho hodně a roste to právě teď.. Stačí skočit na záhon, otrhat kapustu, vytáhnout mrkev, co ještě zbývá a jeden pórek z řady. Skočit do kurníku pro vejce, do sklepa pro brambory. Jediné, co je „import zvenku“ je olej, ale budiž mu přáno – na mojonézu raděj řepka, na smažení zeleniny upřednostňuju slunečnici. Lis na olej  nekupujeme ! :-)

 

Jídlo je více než jednoduché, zelenina se nevaří, neblanšíruje, nenamáčí – nedělá se s ní kromě omytí vůbec nic. No – okrájí se konečky růžičkové kapusty a okrájí se dočista pórek a očistí mrkev. Read the rest of this entry »

Scroll Up