Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Posts Tagged ‘bezlepková jídla’

Někdy se to tak sejde a může nastat situace, že je třeba upéci bez mouky. A pak se může hodit recept na fazolové brownies. Pokud nechcete věřit tomu, že lze upéci buchtu z fazolí, tak tomu věřte. Pro ty, kdo nechtějí cukr lze dokonce péci zcela bez cukru, pro ty, kdo raději sladké doporučuji trochu přisladit. Ideální je upečené ozdobit jogurtem nebo šlehačkou.

IMG_2104

Připravíme si 2 větší vejce, 245 g sterilovaných červených kidney fazolí, 30 g kokosu, dvě lžíce kakaa a 15 g kakaových bobů. Cukr můžeme přidat dle potřeby. Read the rest of this entry »

Bezlepkový týden pokračuje a už nyní můžu slíbit, že například toffifee je také bezlepkové, a že se nám podařila skvělá kombinace ingrediencí, aby se vytvořil karamel velmi podobný právě tomu na tofifee. Ale to až zítra. Dnes to budou bezlepkové ovocné knedlíky – s rebarborou. Read the rest of this entry »

Lívance. Naše naprosto nezbytná snídaně. Přišla však chvíle, kdy je nutné uvařit bezlepkovou verzi. Kupodivu právě u lívanců nebyla nepřítomnost mouky nijak zásadní. Pohanka byla odjakživa surovinou, se kterou se české lívance pojily a právě v lívancích jí často „skousnou“ i ti, kteří ji jinak příliš nemusí.

Na lívance je třeba mléko, bezlepkový kvásek, sůl, vejce, jemně mletá pohanka, jemně mletá kukuřičná mouka a bramborový škrob.

Nebudu psát poměry, neboť každá mouka je jinak mletá a předvším jiná. Pouze orientačně to v mém případě byly dvě vejce na 1/2 litru plnotučného mléka, trochu soli a kvásku cca 5 velkých polévkových lžic. Následný poměr muk je velmi individuální. Naší návštěvě nevadí pohanka a proto zaujímala největší místo právě pohanka spolu s kukuřicí. Škrob byl jen méně zastoupeným doplňkem. Read the rest of this entry »

Začíná jaro, to je paráda. To je nejhezčí okamžik, kdy člověk vidí z okna, že už to bude, vyběhne na zahradu a za chvilku se poslušně vrátí, protože z okna je to zatím přeci jen teplejší :). Dětem přišel nový balík, skákací plocha trampolíny – na balíku od ppl bylo napsáno, „1 x 4,5- doskákala“ a já jsem hodně zvědavá jak s námi bude letos kooperovat „to“. Taky je u vás „to“ skoro další člen rodiny, který se neustále schovává, není ho vidět a jsou na něj kladeny vysoké nároky? Takové tajuplné „to“. A „to“ nás  nechává většinou hodně v očekávání a přesto, že „to“ se zatím samo nikdy pořádně neukázalo, ani neprojevilo, dnes a denně na něj spoléháme. „To by se mělo zalít, to by se mělo zamést, to by se mělo uklidit – „to“ je zcela nepostradatelná součást našeho života. Jak se má „to“ u vás?

Dnešní jídlo je velmi prosté a rychlé a přitom dobré, s jedním bonusem navíc, totiž absencí pšenice, potažmu lepku. Nemusíme mít pšenici ve stravě každý den a díky takovýmto receptům si ani neuvědomíme, že bychom ji měli postrádat.  Navíc tedy je tento recept i návodem, jak si zpestřit omelety, které běžně doma děláme. Pokud použijeme litinový lívanečník, budou se péci samy, budou zcela jiné, než klasická přehnutá plněná omeleta velikosti talíře. Servírování je praktičtější  a každou omeletku lze navíc dochuti přímo v lívanečníku ještě nějak jinak. Read the rest of this entry »

Moc ráda bych napsala něco vtipného a zářijově přesného, ale doma jsou už čtyři děti, které podléhají domácímu vzdělávání a dvě z nich navíc již spadají do skupiny – povinné druhým cizím jazykem. Což se teda s mým důvtipem začíná vylučovat. Nečekala jsem to tak brzy. Většinou začínám být zádumčivá až kolem dubna. Ester se už neučí francouzštinu paraleleně se mnou, ale podařilo se nám uzavřít kontrakt se známým, který je ochoten recipročně učit za sýry a zeleninu. K dohodě málem nedošlo, protože prohodil mezi řečí, že není pedagogický pracovník a navíc mluví kanadskou francouzštinou, ale tyto dva zásadní problémy jsme překousli a sýry mu přesto dali.  A cizí jazyk není úplně tak nejhorší. Nejhorší je termín přijímaček na střední školu spolu se slovním spojením „František Běloun“ a „Vlastimil Styblík“. Read the rest of this entry »

[restrict … ] Kdo má děti v narozené během jedoho týdne, v rozmezí dvou let, má to obrovské štěstí jako my, že může jezdit na povinné preventivní prohlídky s více dětmi najednou. U nás to bylo vůbec nejpříjemnější, když jsme měli zapůjčené auto před čtvrtým porodem a těsně před termínem to právě nastalo. Prohlídka ve třech, sedmi a devíti letech. Nejedeme na kole, jedeme tentokrát autem a všichni se začali balit. To ovšem málokdo tušil, že předtermínové břicho může být tak velké, že se nevejde ve škodovce mezi sedačku a volant. Logické je, posunout sedačku. Pak jsem ovšem zase nedosáhla na pedál. Většinou se do auta různě kroutí děti do sedaček – naše děti tam byly natošup,protože tam nebyly dětské sedačky, zato se mnou byl zásadní problém a jakmile jsem se usadila, nesměl nikdo zdržovat, abychom mohli vyrazit a „neztratila“ jsem po cestě pedál :). Pak je vždy dva roky klid – ovšem, nějak se nám do toho zamíchal Hugo, který je mezi a tak chodí sám. Což je v pořádku, protože jeho prveventivní prohlídky jsou slyšet velmi daleko, je hlučný a prostorově náročný :). A včera to opět přišlo. Pan domácí se poslední dobou neúmyslně mrzačí, po naražené (doufáme, že jen naražené) čelisti po neplánovaném bodyčeku s kobylou to je malinko nadrcený prst u nohy. Pan domácí většinou se svými úrazy může vše, snaží se je vůbec neřešit, nebrat na vědomí, ale jsou situace, kdy je rád využije k tomu, že něco skutečně nelze. Třeba jet na kole na preventivní prohlídku. :-). A tak jsme ráno vyrazili a pana domácího zanechali na kopci. Výhoda veliká je ta, že děti odrostly natolik, že sklenice na ranní moč jsou schopné samy nalézt, vymýt a zároveň i naplnit, bez mého dohledu. Další výhodou je to, že si i pamatují, která sklenička je která, na rozdíl ode mne. Vyrazili jsme a v půli cesty se jednomu dítěti přelomila přehazovačka. Dítě je vycepované, dojelo to jako na koloběžce. Všichni viděli, slyšeli, byli příčetní, někdo trochu malý, nikdo naštěstí moc velký. Všichni mají po cestě na kole dolů nohy jak ze španělských galejí, Ester po pádu s prasklou přehazovačkou špinavý celý bok – alespoň obličej zůstává čistý a stejně tam jde skro donaha – uklidňuji se. To prostě nemá smysl se předem snažit, k ničemu to nevede :). Prošli jsme všechny potřebné obchody, hlavně s potápěčskými brýlemi :). Nazpět zůstává dítě bez kola u kamarádky, že přijede autobusem domů. Kolo sebere HOnzík, co k nám zítra jede na galeje. Všichni jsou spokojení a vyrážíme k domovu. Read the rest of this entry »

Dnes jsem složila maturitu z managementu, když jsem po dobu tří dnů zaměstnala všechny známé, kteří mohou mít na návštěvě nějakého cizince, který by mi mohl zaplatit z jeho internetbankingu startovný a já mu to mohla poslat v českých korunách, protože naše banka si za takovou transakci v neeurech, jen za poslání peněz z ČR do ciziny,  účtuje 500,- a to odmítám zaplatit už z principu. Naštěstí známe pár lidí, kteří jsou velmi ochotní, ale problém je, že ne často mají takového cizince po ruce. Jeden měl. David. Ten zase ale žije v Praze s kozama a nemá notebook, intenet, natož internetbanking. Zase ale má u sebe na návštěvě dva vstřícné cizince, jejichž účet mi přijde ohromně vhod. A tak bylo třeba najít ještě jiného společného známého, kterému poslat ty české peníze. A taky bude muset David zítra najít v Praze nějakou internetovou kavárnu. Tak jsem mu nabídla ještě rodiče pana domácího hned nedaleko,  i s volnou návštěvou krásného parku vedle a přemýšlela, jak mám rodičům pana domácího sdělit, že zítra ráno je navštíví náš známý s dvěma přátelli, vezme si od nich voucher do parku, na chvíli navštíví jejich počítač a zda by mu mohli rovnou zaplatit?:). Ale to mě minulo, protože David napsal, že to je trochu z ruky.  Vše se úspěšně tedy  podařilo a teď už se může stát maximálně to, že zjistím, že jsem úplně mimo plán těhotná a dlouhé běhání tudíž padá. To je možná Caso mnohem jistější než brašny na koně a potenciální vožení dětí v nich.

Pan domácí je zcela logicky proti každému organizovanému závodu, takže mou revoltu každý den (přestává až když začnu plakat, že mě vůbec nechápe) komentuje přáním, že mi tu uspořádá maraton soukromý. Petra na to odpověděla – „Myslí tím, že pojede na Sáře a požene tě před sebou s plným batohem z Penny?“ Takže až uvidíte někde dvojici, jak jeden běží s batohem podle fáborků, druhý za ním na bílém koni a bude blízko Penny market, pak to znamená, že platba od Davida nedošla, cizinci se ztratili, platba šla tak dlouho, že dalších x přihlášených navíc nad limit mě předběhli a já utíkám před jásajícím panem domácím, který bojkotuje každou organizovanou akci.  Read the rest of this entry »

Někdy člověk fakt spěchá. Nechce žádný instatní blafy, ale musí dodělat různý věci, které nepočkají. Například pošťačky. Ty nepočkají. Jezdí k nám k silnici, což je dva km od chalupy a vždy napíší zprávu, že vezou balík. Ale chtěla jsem se proběhnout a tak jsem tam naběhala 12 kilometrů kolem schránky, než nepřijely. Naše milá poštovní doručovatelka je na horách, zpráva nepřišla, mě bolely nožičky a ponorný mixér, naše spotřební zboží, leží na poště.  A tak jsem se vrátila,  musela udělat tu majolku ručně a taky nějaký oběd a to rychle, protože nečekaných 12 kilometrů vezme trochu víc času, než ke schránce a zpátky. ( Ve čtyři pak zapípal telefon a na něm zpráva “  Bohužel se nepodařilo váš balík doručit, leží na poště tam a tam….Takové zprávy miluju.) A tak přišla na řadu superrychlá kaše. A bez mléka, protože holky se otelí až za měsíc a půl.  Ovšem je to recept pro mlýnkaře. Ten kdo ho nemá – tedy mlýnek na obilí, musí si dát času více na rozvaření rýže. Read the rest of this entry »

Tak to máme za sebou paní Müllerová! První kolo je za námi. Plán se trochu pozměnil, po sto metrech běhu jsem to otočila a šla se obléknout do podkopcového a vedle pana domácího na Sáře šla hezky po svých. Škoda, že s ní nakonec nejel až k urně, ale nechal jí před volební místností :). Read the rest of this entry »

Zítřejší datum nám každoročně uniká. Většinou si jak já, tak pan domácí na ono datum vzpomeneme týden, čtrnáct dní nebo pár měsíců po. Jenomže letos nám to neuniklo díky manželům Obamovým. Pokud někdo neví o koho jde, nevadí. Je to celkem bezvýznamný pár :). No a datum známe proto, že si pan domácí všiml v jednom celostátním deníku na netu, který informuje jenom o důležitých věcech, jak se paní Obamová  chystá letos oslavit kulaté výročí svatby, které se svým manželem má, totiž dvacet let. Pan domácí se nejprve dlouze zamyslel, pak ožil a křikl na mě “ no hele, Obamovi se brali stejně jako my!“. “ Tak to bychom to mohli oslavit společně “ já na to. Ale upřímně řečeno, nechali bychom to spíš na nich, jestli se staví, nebo ne.  A jak říkala Petra, pan domácí by si mohl na zápraží zakouřit s BArackem a my bychom si s Michelle mohli střihnout nádobí po večeři. Ale vzhledem k tomu, že se blíží zima, všude spousta práce, nejsem si vůbec jistá, zda si na ně uděláme čas :-)No, ale konec konců, Barack má teď taky napilno. Ale dost imaginárních oslav, vzhledem k tomu, že na kopci nevedeme ani ty neimaginární a raděj rovnou ke Read the rest of this entry »

Scroll Up