Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Ale už k pečené žluté dýni

Semínka této dýně jsme získali od Lídy, která miluje semínka, ale také miluje, když je sází někdo jiný, neboť ve své garsonce v Santa Monice nemá na sázení příliš mnoho prostoru. A tak nám je posílá, za což jsem moc ráda. Letos vyrostlo spousu krásných žlutých dýní, které vypadají jako cuketa, ale jsou to regulerní dýně , velmi dobré, s tučným masem a poměrně tvrdou kůrou, jakmile se nechají déle zrát. Jsou vynikající na zapékání a právě takový recept dnes přináším.

Potřebujeme žluté dlouhé dýně – na každého strávníka 1/4 – 1/2 jedné dýně. Skořici, olivový olej, tymián, sůl, balzamikový ocet, barevný pepř, dvě lžíce naložených zelených kuliček černého bezu a pár lískových a vlašských jader. 

Dýně omyjeme a rozřízneme podél. Lžičkou vybereme semínka (usušíme pro příští rok na sadbu) a naskládáme půlky do pekáče nebo plechu s vyšším okrajem. Každou dýni prokapeme olivovým olejem, posypeme barevným, čerstvě mletým pepřem, tymiánem a skořicí. Do každé dýně nalijeme lžíci balzamikového octa. Nakonec vložíme do dýní lískové a vlašské ořechy – celá jádra lískových a půlky vlašských jader a také do každé lžíci naložených zelených kuliček bezu (nakládané v octě se solí).

 

Plech s dýněmi dáme péci  a občas zkontrolujeme, případně znovu prokapeme olivovým olejem. Pečeme na 190 °C do měkka.

Podáváme s bramborem, bílým chlebem, zeleninovým salátem.

Pokud se vám líbí tento zeleninový recept, podívejte se na ostatní recepty ze zeleniny  jako e-knížka Zelenina z Kopce  a Veganské recepty z kopce– čisté vařivo bez fotek, s proklikem na webovou stránku.

 

16 Odpovědi to “Žlutá pečená dýně”

  • Michaela:

    z mého dýňového deníku: dýně se jmenují Yellow Crookneck alias Summer Crookneck (C. pepo ) a jsou to moje nejoblíbenější letní dýně.

    ranná keříčková dýně původem z USA, kde se pěstovala již před rokem 1828. Mladé plody jsou zářivě žluté a mají lahvicovitý tvar, později se barví do tmavě žluté až oranžové a zvýrazňují se na nich bradavičky. Dužnina je nažloutlá až krémová. V kuchyni se spotřebovávají především mladé plody, jakmile dorostou délky 8 až 10 cm. V tomto stádiu jsou pevné a mají máslovou konzistenci a chutnají jemně po oříšcích. Počet plodů při ponechání do plné zralosti je 5-7 ks, váha jednotlivých plodů dosahuje 400-1200g. Doba zrání 55 dní pro kuchyňské použití, trvanlivost zralých plodů 2-4 měsíců. O Vánocích jsou tak tvrdé, že je na ně potřeba sekera.

  • Tak tomu rozumím :)

  • Gazela:

    Dobrý den. Paní Kláro, kde všude a jak používáte tyto zelené kuličky z bezu? Podobně jako kapary (nebo pampelišková poupata, která podle Vás každoročně nakládám)?. Děkuji za odpověď, hezký den.
    A ještě poznámka ke sběru semen za účelem sadby – v Zahrádkáři varovali, že až do okruhu 800 m hrozí zkřížení s jinými druhy dýní, pokud se v tomto okruhu vyskytují. Proto je prý lépe je kupovat. Máte s tím zkušenost?

  • tynna32:

    Také se mi vybavily asociace. a) musí to úžasně vonět, b) bílá, c) bordová, d) nejohmatanější učenice, co jsem kdy měla. Úžasně voní skořice na dýni. Bělouna jsem dala celého, některé zákeřné pasáže s procenty a vlaky, co jedou nějakou rychlostí i víckrát. Bílá se tak zmenila na ohmatanou. At se vam dari!

    • Tyno, úporně čekám, kdo to první napíše a je to tu. Ano, také celého, také bílá, také ohmataná. Plačící na jarních prázdninách před přijímačkami na chatě a sedící nad „houbami“. Procenta sušených a mokrých hub byla moje záhuba :). Táta nad tím seděl nejprve sebejistě, pak spravedlivě rozhořčen a pak jsme si vzali běžky a daleko od nich odjeli :).

  • optimismus čerpající:

    Ach, jak ten čas letí – na Styblíka už jsem zapomněla, Bělouna jsem si vybavila po prvním odkazu na googlu, ale z Petákové mám vítr i 10 let po odchodu z gymnázia (a to jsem z matematiky ještě maturovat nemusela). Hodně zdaru! :-)

    • To nás teprve čeká. Já pak na gymplu měla vítr především z docházky. 320 poctivě omluvených hodin za pololetí, trávených s panem domácím mě někdy budilo i ze sna. Kam se hrabe „Petáková“ :)

  • Tanya:

    …za jejích zády jim říkám „běhoun“ a „skrblík“. Do očí srabácky nikdy:|

  • Worvik:

    Jéé, tak tyhle dýně mi letos vyrostly ze semínek paprikových dýní, asi se to nějak zkřížilo…na začátku rostliny jsou tyhle dýně, na konci normální paprikové.

  • Lenkakulicka:

    Krása! Toto jídlo lahodí oku a určitě i jazyku. Při čtení receptu mě napadaly myšlenky v tomto pořadí: Kdo je František Běloun a Vlastimil Styblík? Jééé co to jsou ty pěkné zelené kuličky ve vydlabané dýni? Aha – naložené kuličky bezu. V čem nebo jak naložené? Aha v octu a soli. Už vím, i kdo je František Běloun a Vlastimil Styblík. Mám poslední nezodpovězený dotaz – zelené kuličky naložené v octu a soli je třeba zavařovat nebo ne? :-) Jestli ano, jsem v troubě…Pěkný den na kopec!

    • :) on František Běloun a Vlastimil Styblík jsou takoví neznámí – „Běloun“ a „Styblík“ jsou již známější. A kuličky nezavařuju. Natrhám, propláchnu, vložím do sklenice, prosolím a zaliji octem. Vynikající – ale protože je to bez, doporučuji používat pouze pro tepelné zpracování. Někdo může z čerstvého bezu v jakékoli formě dávit. Krásný den.

Přidejte komentář