Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Foto’ Category

Nám ne :) A pokud vám toto jako připomenutí, jak je to „romantické“ nestačí, stačí kliknout na obrázek

Připletli jsme se shodou okolností k debatě jedné známé ohledně výběru dopravního prostředku pro první dítě.  A když jsme Lucce vybírali a posílali fotky toho, jakou značku kočárů, sportovních vozíků a šátků jsme používali my, napadlo mě, že to sem pověsím. Byla to pestrá paleta a třeba někoho i příjemně rozesměje. :)

U nás to bylo tak, že děti byly v tom, co bylo po ruce. S kočárem to u nás bylo jako s pračkou.  Na rozdíl od pračky však kočár u nás nečekala zářná budoucnost. Tři děti jsme  mu odolávali, při čtvrtém dítěti se kočár naskytl a můj odpor byl tentokrát menší, než Klářina touha vozit konečně své dítě. Ale mnoho si ho neužila. Během prvního týdne po svém návratu z porodnice letěl Hugo dvakrát přes řidítka. Nebyla to prý úplně snad reallye, říkaly děti, ale kočár šel na Mísečky a my se vrátili k osvědčené klasice. A tak malý vhled do minulosti našeho vozového i nevozového parku.

Nejprve zcela zásadní dopravní prostředek ve více variacích tzv. M1 a H2 (malý modrý a velký hnědý) a já si půjčil pro své srovnání recenzi vozíku Chariot a musím říci, že si tedy ten náš v mnohém nezadá. Posuďte sami

M1 a posléze jeho upgrade na větší verzi H2

-M1 a H2  představují nejvyšší třídu ve vývoji a inovaci dětských vozíků na světě.  Jsou úhledné a stylové a mají všechny rysy a vlastnosti, které si vy a vaše dítě můžete přát. Nabízejí dokonalé odpružení, je vybaven nejlepší brzdou na světě, totiž vaší rukou, obsahuje velmi komfortní sedadlo, promyšlený systém větrání a doživotní záruku. Pokud opadne lak, stačí koupit barvu.

  •    Vezete-li dvě různě těžké děti, nastavte každému odpružení na míru! To znamená, že jedno dítě musíte posadit dopředu – to lehčí a jedno dozadu – to těžší. Zcela prosté
  •       * Vylepšený „2 v 1“ potah do každého počasí s integrovanou sluneční clonou a UV filtrem je vybaven bočními větracími klapkami pro maximální kontrolu teploty.  Prostě když prší – přikryje se plachtou. Větrá za každého počasí velmi dobře.
  •     * Měkce polstrované komfortní bezpečnostní pásy se skrytou přezkou, chráněnou proti nežádoucímu rozepnutí – to je skutečně potřeba – někdy. Verze s pásy vypadá takto: Read the rest of this entry »

Chtěl bych touto cestou pogratulovat všem, kteří si stihli objednat cukroví od Kláry- protože to je pevně doufám naposledy- dříve, než jsem zaujal postoj zlého muže a tím jí donutil pozastavit proud Read the rest of this entry »

Slibovali jsme dlouho udělat nějakou galerii,  ale stále bylo něco důležitějšího. Teď už si pan domácí udělal čas, navíc jsme po strašně dlouhé době našli konečně galerii, která mu vyhovuje a bude tam moci přidávat fotky jen tak, jen jak je  cvakne.  Zatím jsou  hotové koně, ale galerie se bude zvětšovat, úměrně tomu, jak rychle napadne sníh :-)

A tak malá technická –  2 z posledních sedmi fotek jsou  vždy  v levém sloupci na hlavní stránce , 7 posledních momentek pak ve fotogalerii. Ostatní galerie už jsou prostě galerie a jsou přístupné podle toho, co na nich je. Pokud lidé, tak jen přihlášeným uživatelům, pokud ostatní, tak všem.

 

 

Je to už pár let co jedni známí měli  pod střechou stodoly opravdu obrovské sršní hnízdo.

Read the rest of this entry »

Konečně se někomu podařilo nechtěně a nevědomě podlomit naší domácí Kcenzuru. Mou Kcenzuru, lépeřečeno, Kcenzuru mé osoby.  Jsem hlídaný jako „oko v hlavě“ :-). A když jsem chtěl dneska dát na blog fotky naše a Rachada, který přijel včera s Jánošíkem k nám na kopec s plným autem chleba a Elišky a Vítka a Piriho a prostě všech návštěv, co se tu během včerejška mihly- nebyl víkend ne? :-), Read the rest of this entry »

Máte rádi nostalgii? Padá na vás při pohledu na staré fotky a obrázky nebo cítíte spíše uspokojení, že nemusíte v této době žít? Byla to  dřina, ale bylo  to takové nějaké „čistší“. Následující fotky jsou z oblíbené knížky Album ze starých Krkonoš, která svádí k občasnému sednutí si ke kamnům a „jentakovému “ prohlížení. Tuto knihu sestavil, utřídil fotky a slovem doprovodil Miroslav Kubát – vyšla v roce 1982 a my jí koupili kdysi v antikvariátu.  Dnes malé nakouknutí právě na trhy té doby v Krkonoších. Foto Josefa Hladíka – fotka, která mapuje rok 1897 v Jilemnici a místní Jarmark. Read the rest of this entry »

Jak říká pan domácí, nebýt dobrých známých, co nám přinášejí dobré zprávy a co inspirují naše děti k bohulibým společenským akcím, asi by se náš život velmi zúžil na náš kopec. Ale když už někdo přijde a přinese informaci, že se v malé vísce za kopcem  koná karneval, tak se nejprve ohlédneme doufajíc, že děti nejsou na blízku a pokud jsou, je nám jasné, že není úniku. Byly. Ale samotné maškarní nebylo všechno. Děti se navíc rozhodly, že pan domácí musí s nimi. Nedalo to zase tak mnoho přemlouvání  a rozhodnutí za jakou masku – to bylo vcelku také jednoduché. Horší to měly děti,které to měnily z hodiny na hodinu, jen nejstarší se rozhodla, že půjde za selku a to mě zase jímala hrůza, protože bylo nezbytně nutné najít prostěradlo na halenu a nějakou látku na sukni a vytáhnout šicí stroj. Ti mladší byli mnohem méně náročnější, ostříhali jsme pár per slepicím na čelenku, našli princeznovské  šaty made in USA  od tetičky, co odpočívají ve chlívku, nenašli medvěda made in USA, co už odpočívá někde na pravdě boží a tak místo medvěda byl  malý pirát- Jackova posádka. Read the rest of this entry »

Tak se s tim tady dřu a pak to nevezme galerie !!!!!! Read the rest of this entry »

Pololetí, čas přezkoušení a čas výletu do Prahy…není možné si toho mnoho  naplánovat, protože cesta je dlouhá, přezkoušení ve škole nutné a letos, po přestupu do Prahy příjemné a snové. Jsme respektovaní jako rodiče, co chtějí vzdělávat své děti. Není na nás pohlíženo jako na ty, kteří vnucují svým dětěm vlastní životní názor. Přezkoušení je příjemně trávený čas s lidmi, kteří naše děti respektují….Je to pro nás obrovská životní zkušenost..

Vstáváme v půl páté, podojit, nakrmit, oblíknout – snídaně až ve vlaku… Vycházíme v půl šesté a jdeme tři čtvrtě hodiny na nádraží. Náš kopec je v inverzi a teprve po kilometru se dostáváme do mraků- teplota klesá, viditelnost také, zapínáme čelovky a až na nádraží žádné auto. Klouže to. Read the rest of this entry »

Scroll Up