Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Posts Tagged ‘mrkev’

IMG_0224okTak paní Müllerová, tak nám ten letošní pomocník, resp. pomocnice, dopadla jak voják u Chlumce. Napsat, že Claire odjela by bylo až příliš jednoduché. Claire byla skvělá. Neuvěřitelně pracovitá a hlavně samostatná. Okoukla, co se tu děje a pak to začala praktikovat. Neptala se, nechodila s foťákem, prostě makala. Chutnalo jí jídlo, výborně fungovala s dětma, na výlet do skal se měla dopravit na kole jen k vlaku, ale nakonec si po cestě prohlédla mapu a dala na kole celých 15 tam a 15 zpět do kopce a mezitím 15 pěšky ve skalách. Nevlastní chytrý telefon a ten hloupý má vybitý už několik týdnů. Nemá laptop ani tablet, má svůj spacák a nepotřebuje rukavice. Read the rest of this entry »

 

dscn4451ok

Dnešní jídlo je typicky podzimní, i když je třeba sáhnout do  zásob, nashromážděných i z léta. Příprava není úplně na pár minut, je nutné prostě vědět, že člově stráví v kuchyni o něco déle, než u restované zeleniny, nicméně je to jídlo velmi chutné a určitě se vyplatí mu svůj čas věnovat už i proto, že je možné udělat celý plech s vyšším okrajem, neboť druhý den jsou kostky velmi dobré studené. Read the rest of this entry »

Včera se nám narodil druhý býček, takže máme dva – měsíčního a denního. Oba pijí jak o život a včerejší rodička měla dnes 15 litrů mleziva na jedno dojení. Kdyby byl v okolí případně někdo, kdo by kvůli revmatitidě, imunitě, Bechtěrevově nemoci nebo dalším různým neduhům byl zvyklý na podpůrnou léčbu panáky mleziva, nechť se ozve a následně si dojede. Zazásobíme mu rádi mrazák na příští rok. Kromě dvou porodů jsme také absolvovali první třídní schůzky v životě a po měsíci první školní docházky se náš pošramocený navyklý denní systém začíná vracet do normálu. A protože každé dítě je úplně jiné, musíme využít toho, že jedno z těch dalších se ochotně učí z frausovských učebnic, které nám ale na devítku chybí a z osmičky chybí dějepis. A protože nepotřebujeme novou knihu, naopak, rádi bychom popřispěli tomu, kdo si je už koupil a nyní již nepotřebuje, kdo byste měl doma a rád prodal (nepotřebujeme pracovní sešit a učebnice nemusí být v dobrém stavu), neváhejte se ozvat. Read the rest of this entry »

Září je velmi  zapeklitý měsíc. Než se doma vše zajede do správných kolejí, než si každý večer uvědomím, že dělat policajta je nesmysl, že je mnohem lepší připravit se na další učící den nějakou zajímavou motivací a sedět pak nad tou motivací, aby jí děti okamžitě sepsuly, prokoukly, udělaly a já se s vnitřním brekem a venkovním naštváním vrhla na to, být zase na chvilku policajtem, aby se to celé večer opakovalo .), když vidím ty drobečky nebohý, jak upřímně spí. Jenže jak se vzbudí, dělají takový bugr, že často na svou pracně udělanou motivaci zapomenu ještě dřív, než na ní vůbec dojde.  Neumím si představit mít ve třídě víc než čtyři děti. Byla bych vyprahlá, vynervovaná stará panna. :)

No a poslední dobou se toho u nás kumuluje nějak mnoho. Stále jsem přemýšlela, jak setřást děti při běhu. A tento týden se to podařilo. Hurá!!! Vlk se nažral a koza zůstala celá. Já vyběhnu, a nařídím dětem hodinky na 40 minut odpočet. Pak vyjede pan domácí s Ester na koni a když zapípaj hodinky, vyběhnou zbylý tři nejmenší děti nám naproti. Je to bezva. Hugo má pocit, že stíhá, tedy on stíhá a akorát to zvládne. Ostatní taky a všichni jsou spokojení. Jen Ester přijíždí pravidelně cca 30 minut velmi rozvážnou chůzí po panu domácím, který se i po hodinovém běhu vřítí domů šílenou rychlostí a Sára stále cválá i na místě a pak to doma bonmotuje tak, že Sára a Esteřin Charlie jsou jako já a on. Jeden žene šíleně dopředu a cválá na místě, druhý nespěchá. Zásadně  nikam nespechá :-)).

No a po příjezdu tedy další večerní pomazánka. Tentokrát falešná lososová. Opět velmi jednoduchá a zdařilá. Stačí na to jedna mrkev, 3 lžíce rostlinné majonézy , sůl, pepř, jeden list suché řasy nori trochu citronové šťávy. A vše se rozmixuje mixérem a je to!

Vyhlašuji zaměstnání roku! Za mě jednoznačně vítězí stomatolog! Před dvěma dny jsme jeli koňmo na nákup a k zubaři. Zavřít pětku, nasadit upadlou provizorní korunku na čepu na dvojku. Jak prosté. Ten den nevykazovalo mé hobby žádný důvod k neklidu. Nějaké čištění kanálků mě už vůbec nevyvádí z klidu, přesto, že křečovitě zatínám pěsti v momentě dosednutí na křeslo, čímž často musím zneklidňovat toho, kdo mi v ústech něco dělá v momentě, kdy mu na ruce sjede zrak. Musí zákonitě nabýt dojmu, že operace není bezbolestná. Netuší, že to jsou mé mimikry, kterými obelhávám sebe sama :). „Proč však bere zubař po dokončení těchto dvou úkonů do ruky vrtačku? “ ptám se v duchu  a úporně se sebe  snažím přesvědčit, že to vrtačka není. Hned mi je však jasné, že na vině jsou tři krčky, které dělám, že tam nejsou. Brzy je po všem a já mám další tři zářezy v kartě.

Jenomže, pokud je něco vaše hobby, musíte si to hýčkat a dávat tomu příležitost se projevit. Což se stalo během včerejška. Dvojka se prostě rozhodla, že si bude žít svébytným životem. Máme bezva zubaře a proto se mu snažíme vycházet co nejvíce vstříc :-). Nikoli utrácením za nadstandardní služby, jak by se dalo očekávat, nebo v našem případě možná ani nedalo, ale snažíme se mu ulehčit práci. Když se ulomí kousek zubu a rozškrábe jazyk, není třeba hned zaneprazdňovat lékaře, že? Takový jemný, kulatý brousek na broušení řetězů motorových pil je naprosto ideální nástroj – velmi zdárně ozkoušeno. Pak mi pan domácí jednou chtěl ulevit a vyndat to, co v ústech podle jeho i mého názoru nemělo co dělat, byla jsem v devátém měsíci a po tom, co jsem si myslela, že jsem zcela neschopná a že nic nevydržím, jsme se dozvěděli, že se obnažila čelist a že jsme se jí pokoušeli vytáhnout. :)  No a včera večer, když jsem zase chodila od skleníku domů a do skleníku a domů, zcela bezmyšlenkovitě, jen abych nemyslela na svou dvojku, napadlo mě zavolat kamarádovi, ke kterému nemám respekt. Já totiž mám obrovský respekt ke každému lékaři. Byla jsem totiž vychovávaná v rodině zdravotní sestry, samozřejmě jako budoucí lékařka a tudíž je odjakživa každý lékař pro mě něco jako Pan doktor! Read the rest of this entry »

Už není zima. Sice tu bude zase -8, ale zima není. To je otázka mentálního cvičení. Zjistili jsme s Eliškou, že pokud jde člověk do kurníku, má tam osm spacáků a myslí si, že je plus dva, použije jen tři, je mu krásně, i když se druhý den ráno dozví, že bylo -6. Tak to asi s naší hlavou často je. A protože není zima, může se sázet, i když jsou občas sněhové plotny, že se do nich boříme až po kolena. Dnes jsme jeli s panem domácím na koni ke schránce a on mi otevřel své srdce. Pravil – “ vy se k sobě s tím Bábelem tak hodíte!“ rozuměj – s tím koněm, který má 650 kilo a je to nejmastodontovatější ze všech mastodontů. Je mi zcela jasné, že tím myslel jeho roztomilost, ale pro jistotu jsem se neptala. :) Pan domácí jezdí bez sedla a zcela plynule a přirozeně a já jedu se sedlem a celou cestu dolů i nahoru není slyšet nic jiného než pomalu a prrrrrrr a Bábe sakra prrrrrr – s rukama až u silnice. Pan domácí mi vždy se stoickým klidem poradil, jak mám dát ruce dolů a zaklonit se, jenže kam se zaklánět, když už ležíte hlavou na koňově zadku a on pořád cválá….. naštěstí se vždy po sto metrech natolik unaví, že ho začnu vždy a znovu mít ráda. Read the rest of this entry »

Pokud jste rádi, že se orientujete v souslovích jako „glykemický index“, „zdravé jídlo“, “ parní hrnec“, „chutná zelenina bez tuku“ – tak pak na tento článek jednoduše zapomeňte :-).

Bezmasé jídlo neznamená automaticky jídlo nechutné a také to automaticky neznamená jídlo zdravé. Lidské chuťové pohárky se oblbují velmi těžko a jak člověk jednou pozná smažené, velmi těžko se toho zbavuje, pokud nemá  uzavřenou dohodu o neútočení se žlučníkem, žaludkem, nebo prostě pokud není natolik disciplinovaný, že to, co už pochopil, dokáže i realizovat v praxi.

Takže dnes to je zcela opačně – je to zelenina chutná, smažená, k tomu jako příloha zelenina restovaná, brambory s trochou másla a navíc jako bonus ještě domácí tatarka.  Ale stojí to za to! Je to rychlé, je to barevné, je toho hodně a roste to právě teď.. Stačí skočit na záhon, otrhat kapustu, vytáhnout mrkev, co ještě zbývá a jeden pórek z řady. Skočit do kurníku pro vejce, do sklepa pro brambory. Jediné, co je „import zvenku“ je olej, ale budiž mu přáno – na mojonézu raděj řepka, na smažení zeleniny upřednostňuju slunečnici. Lis na olej  nekupujeme ! :-)

 

Jídlo je více než jednoduché, zelenina se nevaří, neblanšíruje, nenamáčí – nedělá se s ní kromě omytí vůbec nic. No – okrájí se konečky růžičkové kapusty a okrájí se dočista pórek a očistí mrkev. Read the rest of this entry »

Jsem zcela v rozpacích, kam dnešní moučník zařadit.  Sladkost to evidentně není, moučník ano. Není ovocná, zeleninová spíše. Tak je to více zeleninový nákyp než sladké muffins. Vyhlašuji regulerní  výběrové řízení na název !

Nezříkáme se doma cukru, naopak má u nás většina sladké ráda, ale také si docela často říkáme, že je zbytečné dávat cukr tam, kde ho netřeba a tak se tím pomaličku začínám prokousávat a zkouším a ostatní zatím  netrpí :-). Naopak, panu domácímu chutná –  ale nebudu lhát, děti si tento moučník dávají jemně namáznutý marmeládou nebo džemem. I přesto je to docela příjemný pocit.

Jedná se tedy o původní, vlastní recept na  muffins nebo o nákyp z formy na biskupský chlebíček- tam putovala zbylá várka těsta, co se nevešla do formiček. Na těsto je třeba : 4 vejce, 250ml mléka, 100g rozinek,200 g oleje,  lžíce dobrého kakaa, 50g lískových oříšků, 250g mouky celozrnné pšeničné přesáté, 170 g čerstvé mrkve, 210 g čerstvé cukety, lžička jedlé sody, citronová kůra a dvě lžičky skořice.

Neprve je nutné rozšlehat celá vejce a k nim, když jsou pěkně našlehaná, přidat rozmixované rozinky v 120 ml mléka. Rozinky udělají pěkný krém. K vaječné hmotě, ušlehané s rozinkami v mléce, pak  přidávám olej, nasekané lískové oříšky, kakao, skořici, citronovou kůru, mrkev nastrouhanou na jemno a rozmixovanou, cuketu strouhanou na jemno- tu už nemixuji a nakonec mouku s jedlou sodou a zbytek mléka. Těsto nalévám do formiček na muffins, ne úplně plné, hezky v troubě vzejde a peču při 170-180*C trochu déle – je potřeba hlídat.

Hotové vyklápím, lze ozdobit právě marmeládou pro toho, pro koho je to příliš nesladké, ale věřím tomu, že kdo není zvyklý příliš sladit, chuť je více než příjemná. Věřím tomu, že s rozmixovanými datlemi-podobné muffins právě s datlemi a s pohankou místo pšenice jsem měla nedávno od irské Báry, bude moučník chuťově sladší, ale datle doma nejsou a i s rozinkami to je chutné.

Když se jeden rozhodne, že napíše článek o majonéze, druhý musí mít zákonitě k snídani několik druhů pomazánek :)). Velmi jednoduchých, polovičně zdravých – je to totiž jen čerstvá zelenina a druhá půlka je jak jinak – majonéza. Na doplnění třetí misky to byla obyčejná pomazánka z nivy – žádná lehká, tentokrát s majonézou :-)

Na mrkvovou pomazánku je třeba: dvě větší mrkve, sůl, citronová šťáva z půlky citronu, špetka pepře a 2+1/2 lžíce majonézy.  Na celerovou pomazánku je potřeba půlka velkého celeru, sůl, citronová šťáva a 3 lžíce majonézy. Do obou lze přidat jemňounce nakrájenou cibuli, do mrkvové pak stroužek česneku, ale dnes je to bez … Někdo tyto pomazánky nazývá falešný losos a falešný humr, ale upřímně řečeno, já si to nedovolím. Je to prostě mrkev a celer a jsem na to hrdá :-)))

Takže jak na to – zcela prostě, oloupeme mrkev, oloupeme celer a oboje nastrouháme – oboje zvlášť. Dáme každé do jedné misky, přidáme do obou majonézu, osolíme, mrkvovou jemně opepříme a obě značně zakapeme citronovou šťávou. Zakapeme – prostě tam vymačkáme půlku citrónu.  Pak vezmeme mixér a rozmixujeme. Není to nezbytně nutné, mě osobně vyhovuje i nemixovaná, ale děti mají raději pomazánku tak, jak je to správné.

Pomazánku lze vložit do pytlíku a ozdobit chlebíčky, ozdobit nakrájenými půlměsíčky citrónu, ale protože je to obyčejná snídaně pro šest lidí, která v jednu chvíli bude a v druhou už jen prázdný stůl,  jsou to prostě jen naplněné keramické misky.

Pomazánky tentokrát s domácím kváskovým chlebem a domácím máslem.

Najít si systém pro učení doma, takový, aby si člověk nehrál na „školu“, děti se něco naučily a přitom v podstatě ani neměly tušení, že se učí, aby je to přitom bavilo a nebylo to příliš náročný na přípravu, tak tohle všechno skloubit dohromady trvá hodně dlouho. Člověk hodně často tápe, často je rád, že za něj můžou zaskočit koupené pracovní sešity, často si není jistý. Ale jsou i dny, kdy vše klape jak na drátkách. Tento k nim patřil. Děti v jednom okamžiku četly, psaly, učily se anglicky a navíc byl uvařený oběd :-))).  Rozhodly se uvařit podle receptu, který si sami najdou, přepíšou na papír a pak to tedy sami uvaří. Ze tří připravovaných jídel vyšlo nakonec jen jedno, protože na smetanový puding nebylo v tu chvíli 700 ml smetany :-)), ale recept se alespoň přečetl a napsal. Krupicová kaše podle Sandtnerky se i uvařila, ale nebyla až zase tak dobrá, protože na dotaz, co znamená 11 lomeno dva l jsem odpověděla, že to je půl litru. Teprve až po uvaření a shlédnutí kamnené hroudy, která měla být pětiporcí a stačila sotva pro jednoho jsem si knížku přečetla a zjistila, že to byl litr a půl. A třetí věc, totiž mrkvová polévka z anglické kuchařky „soup„, vyšla na 100%.

Na polévku je třeba: 500 g mrkve, dvě lžíce slunečnicového oleje,1 jablko,  1 větší cibule, lžíce tumeriku neboli curcuma, sůl, pepř, 1,2 l vody, tři vrchovaté lžíce smetany a smetana na ozdobení na talíři. Starý chleba a olej na osmažení.

Nejprve je nutné dát rozpálit do hrnce dvě lžíce oleje, na které se nasype lžíce turmeriku. Nechá se po dobu jedné minuty míchat a pak se přidá cibulka nakrájená na kostičky, oloupaná mrkev nakrájená na kolečka a  jablko nakrájené na kousky. Vše se zamíchá na prudko a pak se hrnec odloží malinko bokem a nechá se za občasného míchání 15 minut jemně restovat. Po 15 minutách se nalije 1200 ml vody, trochu soli a pepře a vše se rozmixuje. Hrnec se vrátí na kamna a přidají se do něj tři vrchovaté lžíce smetany. Smetana se nechá rozpustit a polévku můžeme podávat. Podáváme jí s opraženým chlebem na oleji – chleba nakrájíme na kostičky a opražíme na pánvi s olejem. Polévku v talíři pak ještě zdobíme jednou lžící smetany.

Scroll Up