Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Anketa k mlékaři
Domácí mlékař
fb twitter
Login

Register| Forgot Password?

559b9028f2_94569169_uV poslední době se objevila v obchodech se zdravou výživou GHÍTELA. A protože si raději vše vyrobím doma sama, p1170188prozkoumala jsem její složení a zkusila vyrobit.
Nejprve je potřeba si vyrobit, případně koupit ghí (ghee) – recept najdete na kopci nebo také  např. zde, nebo tady
nebo zde:

Já dám máslo do širšího kastrolu, ohřívám mírně na plotýnce, vysráženou pěnu postupně opatrně sbírám lžící a tu pak použiji třeba na zadělání do těsta nebo do slané kuchyně, podobně jako máslo. Nakonec přeliji čiré ghí přes plátno a cedník do jiné nádoby a nechám vychladnout.
Na výrobu ghítely potřebujeme ghí, kvalitní kakao, med, jakékoliv oříškové máslo. Poměr ? – dělám od oka, k cca 700 g ghí jsem použila 200 g medu, 4-5 lžic kakaa, jedno balení 250 g oříškového másla.
Vše jde velice dobře spojit pouze vařečkou, může se použít i robot a nechat lehce promíchat.
Nenalévám hned do sklenic, protože jak ghítela tuhne, med je těžký a usazuje se na dně. Promíchávám po 30 – 60 minutách, záleží na okolní teplotě, aby byl med rovnoměrně v celém obsahu, a když je směs tak hustá, že se s ní dá ještě pracovat, ale už dost ztuhlá, aby se med „nepropadl“ na dno, plním připravené nádoby.
Dobrá je samotná, nebo my si ji mažeme na palačinky, prostě jako nutela…:)

A protože mám také jednu doma přichystanou, trochu jinou verzi, než poslala Markéta, vyčkejte a já zveřejním!

 

Všeho se nám nějak nahromadilo a tak nás napadla spásná myšlenka. Existuje knoflík – reactivate your account – znovuaktivujte si pozastavený účet. A to kliknete a začnou chodit e-maily s nabídkou pomoci. A pak už si jen vybíráte, kdo vám přijede pomoct.

Jako první se ozvala Marta a taky Marta přijela. Tedy, měla to trochu komplikované, neboť jí nedojel spoj a tak se musela napoprvé vrátit domů, napodruhé už se vše zadařilo a je tu už třetí den. Marta je jižanka, původem z Itálie, ovšem několik málo let žije v ČR a mluví fantasticky česky (mimochodem, umíte si představit, co to musí být za obrovskou lásku, když místo Itálie žijete na vysočině a naučíte se za pár let naprosto dokonale česky? To, co se zprvu zdálo jako nevýhoda, totiž, že děti nebudou mít plynulý příjem anglického slova, stalo se výhodou. Marta s nimi píše diktáty, aby se procvičila v Češtině. Bidlo napsala s otazníkem, jako, že si není jistá, ale přesto správně (děti tam sice otazník neměly…).

Marta vyrábí razítka a přivezla si s sebou pomůcky na linoryt a zítra jdeme na to! Hrozně se těšíme. Marta také přivezla výbornou hru Dixit. Kdo neznáte, zkuste. Když jsme si jí ale vygooglovali, rozhodli jsme, že si jí asi raději namalujeme, což se setkalo s velkým úspěchem. A každá návštěva, která ode dneška dorazí, bude muset povinně namalovat jednu kartičku. Případně bychom mohli vyhlásit dobrovolnou akci – zašli na kopec jeden nebo více autorských obrázků a vytvořit zcela originální kolekci dixitu. Rozměry a podobu zadní strany dodáme :).

Marta taky včera převzala iniciativu a zcela samozřejmě udělala k obědu výborný salát  a dnes s Jentl vynikající šafránové rizoto. img_1017

Už jste na zeleninový salát někdy zkoušeli zálivku z oleje, tahini, medu, balsamika a koření? Zkuste.

Pan domácí mezi tím vyrábí dřevěnou postel, z jasanu a v určité chvíli výroby si mě zavolal na konzultaci a ukazoval mi jasan a zamyslel se, že vždy, když se na ten jasan podívá, evokuje mu gymnastickou kozu nebo koně. Že má úplně chuť té posteli dát tento tvar, vždyť jasan je navždy spjat právě s tělocvičnou. Opravdu? Upřímně řečeno jsem si pomyslela, že bych měla asi mnohem více docenit druh dřeva jako materiál, že jsem k tomu trochu chladná, zcela sobecky zaměřená na samotný výtvor a už se nedívám pod povrch.

Hned na to přišla do místnosti Marta a pravila „Tisícstojedenáct!“.   V jednom pytli máku bylo 1111 makovic. Podivte. A já zase přemýšlela jen o tom, že bude fajn, až bude ten mák vyloupaný :).

A také jsem se definitivně rozhodla, že už se opravdu nechci zlepšit v italštině. Uvědomila jsem si, že nejvíc ze všeho, co jsem se kdy naučila si pamatuju – piove a dirotto (lije jako z konve) a Marta mě nyní naučila – pavouk dělá pavučinu. Pokud si spojím, že od poslední návštěvy francouzů ve mě zakořenila věta – jsem domestikovaná cuketa, obávám se, že s dobrovolníky asi jazykově nevyrostu, nicméně pokud budou jezdit další, kteří se okamžitě chopí vařečky a budou vařit taková skvělá jídla, budu jim klidně vyprávět, že venku lije jako z konve.

Vy, kdo jste intuitivní, máte rádi život tak, jak jde v daný okamžik, vůbec nečtěte dál. Toto není pro vás. Kdo totiž není milec tabulek, následující řádky nejen nepochopí, ale může je i odsoudit. To ovšem neučí tři děti doma a není vděčen za velmi milé a pohodové dopoledne, trávené nad výrobou výzvové tabulky.  Až jsem to takto tedy nečekala. Byla to vzájemná spolupráce a celkem poklidná a tichá do doby, než se zákonitě ozval kdosi, že co tedy, až bude výzva naplněna? Nejprve náš nekompromisní souboj o to, že se nebude bojovat, kdo první, nýbrž každý, kdo bude hotov v červnu, vyhrává. A to samozřejmě následovalo, „A co vyhrává?“ a jedno dítě hned zakřičelo – „Pizzu!, ale ne tu naší, hezky dole, v pizzerii! „. Nakonec to skončilo u „All you can eat!“.   Takže nejen, že jsou děti motivované, ale navíc si samy vybírají motivaci jídlem.

Ihned po tomto rozřešení se pustily ještě vehementněji do práce, dovybarvily, obalily a chystají si kolo na cestu do knihovny.

Vy, kdo máte rádi výzvy jakéhokoli typu, případně si dokonce sami nějaké pro sebe vytváříte, těch čtenářských, jak jsem zjistila je velké množství – např. tady a pak také tady a mnoho dalších. V každém případě, je to tip pro domškoláky a výzva pro rodiče, aby v motivaci byli dostatečně ušlechtilí a nepřízemní :). IMG_1004

Výzva obnáší 36 políček, žádná kniha nebo časopis se nesmí zařadit nikam 2x. Odškrtnutí musí schválit ostatní jako relevantní a dozadu je třeba napsat jméno a autor, případně zdroj. Jsem na to teda upřímně zvědavá.

Někdy se to tak sejde a může nastat situace, že je třeba upéci bez mouky. A pak se může hodit recept na fazolové brownies. Pokud nechcete věřit tomu, že lze upéci buchtu z fazolí, tak tomu věřte. Pro ty, kdo nechtějí cukr lze dokonce péci zcela bez cukru, pro ty, kdo raději sladké doporučuji trochu přisladit. Ideální je upečené ozdobit jogurtem nebo šlehačkou.

IMG_2104

Připravíme si 2 větší vejce, 245 g sterilovaných červených kidney fazolí, 30 g kokosu, dvě lžíce kakaa a 15 g kakaových bobů. Cukr můžeme přidat dle potřeby. Rozbalit zbytek tady»

Slíbila jsem recept na celozrnný višňový čokoládový dort.

IMG_0840

To jsem ovšem ještě netušila, že úplněk vytahuje na povrch věci, které by jeden vůbec netušil, že vytahuje :). Například vysoké horečky, zvedá kopyta koní do ne zcela běžných výšin a také appendix. Když se totiž konečně začnou lepšit devětatřicítky s nemocným okem a zubem a uchem a Bůh ví čím vším ještě, rozhodne se kůň při řezání kopyt, kterému plně důvěřujete, ale nedáte na své instinkty a ignorujete jeho evidentní nervozitu, pro tzv. „dekopytaci“ – parafráze k defibrilaci – a krouhající odletí zasažen oběma zadními přímo na komoru tři metry, aby se sebral, pravil, „zase žebra“ a pak, když se neprozřetelně zmínil na dálku rodině, čelil tři dny neustávajícím atakům na odvoz do nemocnice (pan odmácí to ustál a na klasický scénář, začít intenzivně atakovat mě, abych přemluvila pana domácího nedošlo – neb jsem byla ve špitálu) a když ještě týž den odjíždíte během půl roku s druhým dítětem s akutním slepákem a hned ho odvážejí na sál, devětatřicítky vám přijdou docela v pohodě a někde v druhé linii, natož recept na višňový dort. A mezitím se někam zatoulal papírek, který si píšu během pečení a tak až přivezu dneska Jentl z „deappendixizace“, zkusím ho najít. Nic už ale neslibuju, máme ještě dva slepáky, resp. čtyři funkční. A stejně to máme z toho, že nejíme to maso! :D p.s. na pooperačním ležel pán s docela zásadně rozmlácenou půlkou obličeje – podivme, v úterý strouhal kopyta. Evidentně atak příbuzných neustál :). Nakonec to vůbec nejuklidňující, co člověk může dělat – sbírat měsíček – nejkrásnější koncentrace barvy pokupě! DSCN8483

IMG_0817okMáme děti na dovolené u babiček a je to neuvěřitelné, jak málo musí člověk vařit, resp. jak málo se toho oproti běžnému režimu sní. Jedna bábovka vydrží několik dní, to je pro mě zcela neznámé a nové. A taky je to tedy obrovská zodpovědnost, protože mám na starosti jejich kuřata a kachně a sedící kachnu a slepice. Včera spadlo kachně do šachtičky u studny, bylo zcela v pořádku, ale než jsem ho našla, pořádně jsem se zapotila, jaký dostanu nářez, až se vrátí. Dřevo se taky samo nedonese, voda zvířatům nenatočí, nezatopí se samo ani na vaření, ani v koupelně, tudíž to větší vaření nakonec není až zase tak veliká daň. Už by mohly přijet!

A také jsme úspěšně prošli KVS a můžeme prodávat mléko, z čehož mám velikou radost a také jsou borůvky, z čehož už tak velikou radost nemám, ale co se dá dělat.

A dneska jeden dvojrecept, je to opravdu dost chutné, takže na letní dny velmi doporučuji!

Rozbalit zbytek tady»

IMG_0456Měli jsme třešně. Asi dva dny. Pak přilítly ty potvory, hrozně potvor a během cca hodiny je v ten nejlepší okamžik kompletně snědly. Mají evidentně nějaké radary na dokonalou zralost třešní. Tudíž třešně už nejsou. To je zajímavý, každý den je pozoruju, jak si sedají na vysoký, ohnutý květ  pórku, ale do toho nezobou. Kopr jim taky nejede, a že ho máme opravdu mnoho.

Také jsem se rozhodla, že nutně potřebuju síťovku. Mé workoholické období ale neskončilo úplně dobře a byla jsem schopna tak silné sebereflexe, že jsem si zakázala jí začít dělat, respektive snést z půdy háček a vracet se asi tak o třicet let zpátky a vylovit v paměti, co je to dlouhý a krátký sloupek. Vyřešila jsem to šalamounsky, napsala jsem Ivě, že mě to musí naučit. Až zjistí, jaké jsem dřevo, třeba jí raděj rovnou udělá sama. Taky nutně potřebuju bavlněné sáčky a tak už tu mám provokativně asi 14 dní rozložený šicí stroj.  Ale „se“ ještě nerorazilo a sáčky neušilo. Rozbalit zbytek tady»

559b9028f2_94569169_uSynova nesnášenlivost vajec mně donutila hledat recepty na sladké pečení bez vajec. Po čase jsem dokázala upéci třené těsto bez vajec, ale stále mi chybělo něco podobného piškotovému těstu, něco vhodného třeba na bublaninu, nebo míša-řezy.
Našla jsem tento recept, trochu jsem si ho upravila a vyšlo mi toto:
026
2 balení tofu
300 g cukru
400 g mouky
120 g másla
250 ml mléka
1 prášek do pečiva

Rozbalit zbytek tady»

DSCN8289 Díky Ivě jsem se vrhla i na trochu jiné džemy, než ty klasické. Zjistila jsem, že je často jednodušší a možná i rychlejší, vzhledem k času varu, udělat více várek po menším množství než jeden hrnec s 20 litry džemu. A tak je prostor pro experimenty. Jen by tu někdo mohl mýt sklenice za mě. Já si z toho vždy dělám zenové cvičení, ale nefunguje to. Rozbalit zbytek tady»

DSCN7986Máme prázdniny. Přezkoušení bylo prima, dětem se líbilo, jen cesta dlouhá. Velmi vtipné bylo anglické „speaking“. Máme skvělou přezkušující, která byla ráda, že si Jentl vybrala jako téma – „My ducks“, ovšem s ne zcela korektní výslovností poslouchala téma „My dogs“. Takže Jentl mluvila o kachnách a zkoušená byla ze psů. To, že mají psi dvě bedny v sobě, to už bylo první divné a tím se to Jentl o dost stížilo, nejen, že musela mluvit, ale velmi pečlivě odpovídat na otázky, proč tedy  mají psi jednu bednu a v ní pak druhou. Ale zvládla to, hezky anglicky vysvětlila, že je to proto, aby byli více v bezpečí. V noci je totiž do obou beden zavřeme a nikdo jim nic neudělá. Pro psy typické. To už zkoušející pojala jisté podezření. Pak přišla na řadu jména. Jedna se jmenuje Kapitán Orgán a druhá Kačer. Zajímavá jména pro psy, proč ne. A pak to přišlo. A co jedí? :). Slimáky. Pořád jen slimáky. A na to se zkoušející se zájmem zeptala, co že je to za rasu psů. Jentl odpověděla, že indický běžec. A to už jsem byla málem pod lavicí a jala se uvádět věci na pravou míru. Rozbalit zbytek tady»

Scroll Up