Doplňuji resty. Tento článek už chci napsat delší dobu, ale stále do toho něco lezlo. Až nyní! Pokud máte rádi kuchařské knihy, které nejsou samoúčelné, mají osobitou nadstavbu a lze se v nich dočíst nejen o receptech, nýbrž i o pozadí vzniku potravin, o pěstování, o soudobé produkci a dalších drobnostech „navíc“, rozhodně doporučuji kuchařku Michala „Huga“ Hromase – Kuchařku ze dvora. Máte-li rádi Hugův pořad „Ve vlastní šťávě„, dotýkající se momentálních témat společnosti – nejen těch gastronomických, určitě vás kniha nezklame. Rozbalit zbytek tady»
Jde o irský chléb, který je velmi jednoduchý a rychlý na přípravu. Nevyžaduje žádné hnětení ani kynutí, takže je ideálním řešením akutního nedostatku pečiva. :-) Tradičně se vyrábí z podmáslí, které ale lze nahradit jogurtem. Já většinou používám jogurt, protože ho mám vždy v lednici.
Ingredience:
1 hrnek hladké mouky
1 hrnek celozrnné mouky
0,5 lžičky sody
0,5 lžičky soli
3/4 hrnku jogurtu (nebo podmáslí) Rozbalit zbytek tady»
Tento recept do soutěže je taková naše domácí klasika, je velmi rychlý a opravdu vděčný. Nesetkala jsem se s nikým, komu by nechutnal. Je fajn, že se dá použít úplně jakékoliv ovoce a do drobenky se dají zakamuflovat všelijaké semínka. :)
Dnes přišel recept do soutěže na cibulový koláč s podmáslím
Dorazil další příspěvek do soutěže. Tentokrát ze Slovenska a je prima, když si vytvoříme domácí kefír a z něj následně palačinky.
Připravíme si:
– 500 g třešní
– 3 vejce
– 150-200 g hladké mouky
– 500 ml kefírového mléka nebo zakysané smetany
– sůl
– máslo
– skořicový cukr
a také 2 lžíce cukru Rozbalit zbytek tady»
Konečně došlo i na remosku po babičce, která doteď ležela ve chlívku na polici a čekala na svou příležitost. A ta přišla! Někdy se tento recept bude určitě hodit, může se rozbít trouba, dojít dřevo, pak je dobré vědět, že stačí přinést remosku domů, dát jí deset minut na rozehřátí a bez zapařování, vymazávání, vystýlání papírem i bez potřeby litinového tálu nebo kamene, může se podařit velmi dobrý, křupavý chleba. Rozbalit zbytek tady»
K letnímu horku patří zmrzlina. Nemusí jít vždy o zmrzlinu smetanovou, někdy člověk raději sáhne po tvarohu a navíc, nepotřebujeme zmrzlinovač, stačí nám obyčejný mrazák, což se velmi hodí v případě, že je v rodině více členů a zmrzlinovač by nestíhal.
Na zmrzlinu potřebujeme domácí tvaroh – volíme sami ve škále tučnosti. Na 500 g tvarohu přidáváme 1 vejce, 70 g moučkového cukr a lžičku moučkového cukru s vanilkou. Můžeme přidat lžíci rumu. Toto je základní recept, jehož výrobu jsem nafotila pro tento příspěvek, aby byla vidět struktura zmrzliny. Variací je potom přidání trochy jogurtu, nebo mléka, kysané smetany nebo smetany. Rozbalit zbytek tady»
Další soutěžící v soutěži o Mlékonoše a Domácího mlékaře! Tereza zaslala svůj skvěle zpracovaný koláč z ricotty.
Mé poznatky: Doba přípravy cca 45 min, Obtížnost *****
- prdopeč (prášek do pečiva)
- místo cukru jsem použila agávový sirup, v náplni – konzistence bez problému
- citron by měl být chemicky neošetřený
- místo pomerančové šťávy jsem z lenosti použila 100% pomerančový džus
- může se použít i 400 g ricotty a 200g zakysané smetany
Dostáváme se k dalšímu zápisku, který bude chybět v knize, ale nemohu vás o něj ochudit:
Takový chléb mají nyní v Solnohradě a posílá jim jej tam parní pekárna J. D. Halbmayera z Plzně. Protekčním lze nazvati tento chléb proto, že hlavní obchod s ním v Solnohradě má v rukou manželka jistého kasíra c.k. státní dráhy, následkem čehož chléb páně Halbmayerův z Plzně do Solnohradu na zelené nákladní listy se dostává. Chléb Halbmayerův posílá se do prodeje také do jiných, větších měst v Rakousku (jak výrobce v annoncích sám se chlubí), a kdo ví, nepožívá-li i na těch druhých routách podobné protekce se strany drah, jako se to děje směrem do Solnohradu. Tu pak arciť mlynářským pekárnám je hej, a nikdo z pekařů s nimi nemůže konkurovati, když i z takových míst pomáhá se jim tlačit. Je ovšem otázka, děje-li se to za souhlasu vrchní správy státní dráhy, o čemž velice pochybujeme. Zvěstuje se však ze Solnohradu, že co do kvality Halbmayerův chléb není lze nazvati protekčním. Nese sice zvučné jméno samožitného, ale zrodil prý se , ne-li zcela, tedy z velké části z mouky ječné. Pekaři Solnohradští nabídli se, že takový chléb budou obecenstvu dávati o 6 kr. levněji na bochníku stejné váhy. Pak bude arciť plzeňské slávě konec i přes všecku protekci.
(1883)
