Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Dnes je krásné ráno po sic bouřlivé, leč suché noci. Ale…. vyhořelý motor tiskařské mašiny naší oblíbené tiskárny je již nahrazen jedním zapůjčeným, než přivezou nový a Domácí pekař se již tiskne. Zítra budou falcovat a příští týden vazárna. V týdnu od 14. května se tedy snad, doufejme, konečně zrodí. Těším se moc, trochu se bojím, těště se se mnou! Čeká nás voňavých 400 stran, dvojče Domácího mlékaře do knihovny.

Pokud člověk vlastní toustovač s výměnnými vložkami na vafle, nastává ideální doba – slepice nosí vejce a děti si mohou samy vytvářet k snídani nebo na svačinu rychlé vafle. Těmito vaflemi mě inspirovala Lenka Bajtková, za což jí velmi díky! Rozbalit zbytek tady»

Díky nasazení a bezobalové žádostivosti všech zúčastněných se nám podařilo vytvořit základ něčeho, co by v budoucnu mohla být fungující biobanka. Máme z toho fakt radost. Plné třílitrové sklenice cizrny, barevné čočky, hrachu, fazolí, neslazených a nesolených kukuřičných lupínků a hlavně skvělých sušených meruněk a mandlí a jeden sud, kde odpočívá zbytek, a který, pravda, zabírá trochu místa, ale překnává ho hřejivý pocit z množství obalů, které opadly a hlavně z výborného sociálního happeningu, kdy si v jeden okamžik cca 15 žen na relativně malém prostoru váží své potraviny….kdo nezažil, nepochopí.

A protože u nás frčí dlouhodobě domácí marcipán, je třeba ho někdy trochu odlehčit (odlehčit svědomí). Na tuto verzi je třeba mandlí (neloupat), sušené nesířené meruňky, rozinky, kvalitní hořké kakao, trochu rumu a lžíce vody. Množství dle chuti, dávám většinou mandlí stejně jako rozinek a meruněk dohromady.  Rozbalit zbytek tady»

Přemýšlíte občas nad tím, kolik odpadu opouští váš byt, dům? Určitě. Tento článek není o tom, abychom psali do komentářů, jak to máme zmáknuté a kolik málo odpadu produkujeme. Nezávisle na tom, jak na tom jsme, až na pár vyjímek, existuje možnost zlepšení. A právě o tom jsme mluvili se včerejší návštěvou, neboť na toto téma přišla řeč.

Máte zkušenost ve svém okolí s možností nákupu ve velkém, s bezobalovým obchodem nebo s nějakou formou komunitního nakupování? Existuje ve vašem okolí více rodin, které například nakupují ve větším? Dotaz tentokrát nesměřuje na lokální výrobce a producenty, ale na to, zda nějak využíváte nákup ve velkém, týká se vyloženě obalů. Rozbalit zbytek tady»

Včera jsme navštívili festival Jeden svět v Polici nad Metují, tradičně skvěle připravenou akci, kde připravovalo raut Bistro Pecka. Šli jsme tentokrát pouze ve třech a nejstarší dítě nám v polovině cesty k silnici sdělilo, že se oddělí a pojede samo, protože s námi vždy čeká na auto mnohem déle. Někdy se podaří síla nechtěného – tentokrát vedeme generačně 1 : 0. Pan domácí zkusmo mávnul ještě, když byl 50 m od silnice na poli; nestává se denně, aby zrovna naším směrem jeli tak empatičtí řidiči, ale tentokrát to klaplo. Se stopováním máme kvůli povinným autosedačkám už asi 10 let utrum, ale před tím se podařil stop s kánoí, nedaleký známý úspěšně stopoval s koněm, se psy to bylo běžné, jednou se čtyřmi dětmi. Nyní už děti odrůstají, a když nejedeme všichni, pomalu se smyčkou zase vracíme zpět.

Shlédli jsme film Rebelská střední škola v Berlíně, který rozhodně v člověku vyvolává poměrně velkou vlnu emocí, otázek, depresivní nálady a poté ochutnávali raut Pecky, jejich skvělé pomazánky. Kdysi jsem zde uveřejnila rybičkovou pomazánku bez rybiček  z tvarohu a z dýně a nyní, po inspiraci Lenky Hlaváčkové z Pecky, bych ráda uveřejnila variantu č. 3 – nepravou rybičkovou z tofu.  Rozbalit zbytek tady»

Protože nás zcela vyšplouchla stránka pro prodej Domácího mlékaře a Mlékonoše, vzali jsme kolo a vydali se s panem domácím nedaleko, domluvit pomoc u spřáteleného IT experta. Přijeli jsme vymrzlí a zacákaní bahnem, ale výsledek návštěvy za to rozhodně stál. Nejen, že jsme se díky rozmluvě vrhli do zcela nové stránkové strategie (nová šablona, nová platforma), která kupodivu dobře funguje, navíc jsem ochutnali tzv. víkendové zbytky, tedy to, co zbylo po jiné návštěvě, která má zálibu ve veganských receptech. Rozbalit zbytek tady»

Loňský rok jsem 30. listopadu napsala tento status na fb:

Dneska jsem dostala jako dárek knížku. Mám ráda dárky a tento mě moc potěšil. Cca uprostřed je 8 tipů, jak lépe pečovat o své já.
Ne jeden z nich, ale první z nich zní takto: „Dej si dlouhou horkou sprchu. Pak se navlékni do čistého pyžama či pohodlného oblečení a skoč do peřin.Autorka je skvělá a myslí to se mnou dobře. Ale kdyby věděla!“

– v koupelně je právě -4.
– pračka stojí v koupelně
– to co tedy nelze vyprat házím za hlavu a to vyprané leží ve skříni v chodbě
– v chodbě je -4
Na malý okamžik mě při čtení napadlo, že by se tam dalo zatopit
– špalek je za chalupou (aktuálně 5 cm sněhu), dřevo je naštěstí taky za chalupou a ne stále v lese. Z – 4 – jak by to asi….
– fén na trubky leží u krav u dojicího zařízení ………… – ehm

druhý citát začíná: „pár minut na čerstvém vzduchu dělá zázraky…… ve skříni stojí rum…….. jestli mám tu knihu dneska dočíst“

Rozbalit zbytek tady»

Přichází velká vichřice a my se pouštíme  do mého oblíbeného receptu. Hodí se pro dny, kdy spěcháme, nemáme chuť příliš vyvařovat, ale nechceme se vzdát dobrého, kořeněného jídla. V tomto případě si připravíme pouze 2 cibule, cca 1 kg brambor, 3 větší mrkve, hlavičku česneku, olivový a řepkový nebo slunečnicový olej, sůl pepř a kadeřavou petrželku.

Oloupeme  brambory, omyjeme je a nakrájíme na plátky o tloušťce cca 4 mm. Brambory vložíme na olejem potřený plech. Přidáme na kolečka nakrájenou cibuli a na kolečka nakrájenou, očištěnou a omytou mrkev. Osolíme, opepříme černým pepřem, promícháme a necháme péci v troubě na cca 190 °C. Rozbalit zbytek tady»

Tak jsme tak prošli brambory a letošní brambory fakt nic moc. Děti přišly domů, viděly další košík s houbami a pravily „letos přesměrujeme – nemáme brambory, ale máme houby, takže bude houbová kaše, houby na smetaně, šťouchané houby s česnekem, houbáky, houbové šišky, houbovačka, houby na loupačku, pečené houby, houbový guláš s houbami, houbové knedlíky, houbové krokety a houbolky.“

A dneska tedy jen obyčejné houby na kari, nakrájené houby podušené na cibulce na oleji, osolené a zaprášené sladkou paprikou a kari. Nakonec je třeba do hub přidat máslo a to dostatečné množství, aby ho houby pečlivě nasály. Nakonec vmícháme nakrájený pórek.

 

Doba drahého másla dává netušené možnosti. Mnozí nejen, že zkouší vyrábět máslo doma, dostávají se také k potravinám, které jinak obcházeli obloukem, protože pro ně byly poměrně drahé. Jestliže se ale klasické máslo dostává na částku 220 Kč / kg, mnozí si dopřejí i jinou pochutinu. A mezi ty patří bezesporu ořechové a semínkové pomazánky. Když jsem sem vložila příspěvek o ořechové domácí pochutině minule, ihned napsal do komentáře jakýsi eshop a nabízel svá nejlepší ořechová másla. Tak přesně k tomuto nemá tento příspěvek vést a nyní prosím předem, zdržte se komerčních komentářů – stránka je zaměřená na domácí výrobu, komerčně, průmyslově vyrobené potraviny jistě umí každý vygooglovat a najít si sobě nejlepší obchod.

Mák – malý zázrak přírody, koncentrovaná vápníková bomba. Ve 100 g máku nalezneme 1400 mg vápníku. Navíc zde nalezneme hořčík, vitamín E, fosfor a železo. Pokud vlastníme tyčový nebo stacionární mixér, můžeme si vyrobit velmi snadno makové máslo. Bude nám k tomu stačit 150 g celého máku a v mém případě 20 g kakaového másla (lze experimentovat i s přidáním různých druhů olejů místo kakaového másla).

Pak už nezbývá nic jiného, než oboje řádně umixovat a uložit do sklenice do chladu. Můžeme ochutit také čerstvě namletou hrubozrnnou solí. Ale bacha, s mákem není zase až tak úplně legrace – s denní i jednorázovou dávkou to není radno přehánět, přeci jen to umí pořádně rozjet.

250 g takto vyrobené pomazánky nás bude stát 30 Kč při ceně máku 70 Kč / kg a ceně kakaového másla 500 Kč / kg.

 

Rostlinná mléka jsou poměrně drahá, ale jsou velmi jednoduchá na domácí výrobu, tudíž není od věci znát recept, jak na to. Na jedno, z mého pohledu nejchutnější.

Na přípravu 500 ml mléka stačí 100 g rýže. Záleží poměrně na tom, z jaké rýže se vyrábí. Nedoporučuji rýži Basmati, naturální ani jinak předpřipravenou. Nejlépe se mi osvědčila příprava z rýže na sushi nebo z kulatozrnné rýže. Lze vyrobit i z jasmínové, ale pokud je to možné, volila bych raději rýži kulatozrnnou.

Rýži nasypeme do vyšší nádoby a zalijeme vodou (cca 3 cm nad rýži). Během 24 hodin několikrát vyměníme vodu. Měli bychom brát zřetel na obsah arsenu v rýži (podrobný článek ohledně arsenu lze nalézt na webu d-testu) a rýži proto pečlivě proléváme vodou a vodu odstraňujeme. Po uplynutí 24 hodin rýži naposledy propláchneme, zalijeme vodou tak, aby celkové množství dosahovalo 500 ml (pokud chceme hustší mléko, volíme méně vody). Následně rýži rozmixujeme ponorným mixérem. Mixujeme několikrát, vždy s pauzou cca 5 min, protože nerozmixovaná rýže se usazuje na dně. Každým dalším rozmixováním se zbavíme většího množství zbytkové rýže.

Rozmixované mléko nakonec dochutíme trochou medu nebo různými druhy sirupů.