Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Včera jsme se sešli v polické knihovně v bratru velmi skromném počtu, ale to nás neodradilo od uskutečnění malé besedy nad knížkou Domácí mlékař II. Naopak, bylo to velmi intimní a musím říci, že se složení a komorní prostředí odrazilo i ve skladbě otázek. Budu upřímná, na pozvání do knihovny nebo jiné besedy se nikdy ani minutu nepřipravuji. Nedělá mi to dobře, mnohem lépe funguji spontánně. A tak po téměř hodině vyprávění o knížce a vydavatelství a jak to chodí u malých nakladatelů, jaké mají radosti i strasti, došlo na dotazy. A byla jsem skutečně překvapená, protože první dotaz, který padl, zněl: „Nás by moc zajímalo, jak se daří Ester!“ (nejstarš dcera). Bylo to velmi milé a teprve na takové besedě si člověk uvědomí, jak velký rozdíl je vyrůstat na Vinohradech v centru Prahy a jaké to je vyrůstat na jednom z konců republiky. Rodina je zde mnohem, mnohem širší a člověk někam patří. A také jsem si díky včerejšímu setkání uvědomila, jak moc jsou naše knížky spojené s naším životem, jak se nedají oddělit.

Dneska další z podzimních moučníků, tentokrát jsou to muffiny z Domácího pekaře na str. 237. Není v nich však mák, místo něj jsou v nich nasekané sušené meruňky a je pokapaný karamelem (neboť zbyl z výroby dortu). Rozbalit zbytek tady»

Rok se s rokem sešel a už jich je 27 od té doby, co jsme stáli na Vyšehradě a 2x se oddali. Dvojitá svatba nebyla úplně běžná, paní matrikářka  pobíhala neustále po radnici a sháněla všechny občanské průkazy, prstýnky, pan domácí byl trochu zašpiněný, protože celé ráno opravoval našeho Trabanta, který nechtěl naskočit zrovna ve svatební ráno a vidina toho, že si nevěstu nebude odvážet svým modrým kombíkem mu hodně zkazila den. Ale vzali se a ráda bych napsala – žili spolu šťastně až do smrti, zatím je to tedy jen část cesty, byť fakt šťastná. Ten den se ale nepovedlo více věcí. Salát na hostině byl kyselý, celá třída gymplu odešla a neslavila u zakopaného sudu na zahradě, protože standardní oslava, sešli se dohromady tři rodiny, tak už to bývá, když je deblsvatba, z nichž dvě se vůbec neznaly a tak to trochu vázlo. Rozbalit zbytek tady»

Drobné radosti lidského života jsou často přijímány jako samozřejmost, o kterou není třeba pečovat, což se mnohým stává osudovou chybou. Velké věci i velké radosti většinou nemají dlouhé trvání, ale ty každodenní drobné, kterých si moc nevšímáme, mají většinou dalekosáhlé důsledky. A tak od té doby, co přišel syn, že by chtěl lítat a naplnil tak mou noční můru posledních 16 let, raduju se z létání mužského osazení rodiny několikrát denně. Nejprve, když je správný vítr (rozuměj, fouká to na nějaký vhodný kopec) a oni každý den jak o Vánocích chystají ty obrovské bágly, podruhé, když letí a ve vysílačce člověk slyší jejich euforické stavy (nijak se to časem nezmenšuje), zatřetí, když vím, že mě do toho nenutí, a že mé pětileté paraglidové intermezzo je nenávratně pryč a nikomu to nevadí, protože za řidiče a servis jsou raději a pak samozřejmě ta největší radost. Když odletí a zpoza xx km, kam už nedosáhne vysílačka, čekám s telefonem v křečovité ruce, a když poprvé zazvoní, můžu Hugovi sedícímu vedle mě a neustále mě uklidňujícímu sdělit – jeden žije! A jak praví známé pořekadlo, když prší, je lépe se usmívat, než mračit, protože i když se budu mračit, pršet nepřestane, je to stejné s létáním. Ale za tou usměvavou a přející maskou je často obrovské množství racionality a iracionální já je stále uvnitř, sevřené a čekající na večer, až se člověk uvolní a řekne si – fakt hezký den to byl :)

Rozbalit zbytek tady»

Babička byla ze šesti dětí, žili v poměrně malém bytě v Praze a pocházela z kraje, kde nyní žijeme my. Kdykoliv jsme se viděly, nikdy neopomenula zmínit, že se musím šetřit, hlavně nesmím mít moc dětí a musím myslet na sebe! Její život byl hodně náročný, vdávala se mladá do zářné budoucnosti zabezpečeného živnostníka s obchodem, čtyřpokojovým bytem na Letné se služebnou a elánem do budoucna. Pak ale přišel osmačtyřicátý, živnostník se stal asfaltérem a ze čtyřpokojového bytu bylo jedna jedna v dělnických bytech a výchova dvou synů v zářném komunismu. Každé ráno v pět do prodejny na Běohorské, celý život tahání beden s mlékem a bochníky sýrů (tzv. mlékárna, prodej běžných potravin a mléčného), topení uhlím alespoň v zadní místnosti a neuvěřitelná zima vepředu. Rozbalit zbytek tady»

Podzim je dobou různých viróz a nachladnutí, kdy se hodí  mít doma zásobu vitamínu C. Samozřejmě lze nasušit šípky, nechat je drcené vyluhovat a výluh pak ohřát a pít jako čaj, mnohem větší dávku vitamínů však získáme z čerstvé suroviny. Samotné šípky z pravé šípkové růže je lépe nechat před sběrem přejít prvními mrazíky, proto nyní na podzim sbírám raději růži dužnoplodou, tzv. Karpatii.

Velké dužnaté plody růže obsahují hodně bílých semínek které lze ale po rozpůlení plodu lžičkou dobře vyškrábnout. Na džem nebo na šípkové bonbony (vyrábím stejně jako jablečno-dýňové) plody zbavuji semínek pečlivě, na protlak jako surovinu pro následné pití nebo jen konzumaci lžičkou už tak pečlivá nejsem. Následující protlak lze samozřejmě vyrobit i z klasických šípků, jen je to opravdu o dost náročnější. Rozbalit zbytek tady»

Po pěti letech jsme se dočkali a je zde další várka receptur a informací – rozšíření knihy Domácí mlékař. Přinášíme vám druhý díl, knihu Domácí mlékař II. Navíc jsme ovšem připravili další překvapení, barevnou laminovanou tabulku, která každému domácímu mlékaři usnadní volbu kultury, pokud nevlastní kulturu právě nabízenou v jakékoliv receptuře na výrobu sýrů. Tabulka pomáhá jednoduše nalézt vhodnou alternativu u jiného výrobce. Tabulka pracuje se všemi běžně dostupnými kulturami na českém trhu a je vložena do každé knihy zdarma jako dárek.

Všem překvapením není konec, rozhodli jsme se také vyrobit Zápisník domácího mlékaře, předtištěný sešit, který každému mlékaři pomůže jednoduše zapisovat probíhající proces výroby sýrů a kysaných mléčných výrobků, ale také v něm nalezne prostor pro důležité zápisky ohledně síly syřidla, ohledně kultur mléčného kysání i forem, které má k dispozici.

Domácí mlékař II

Kniha Domácí mlékař II., která obsahuje 320 stran, tištěných na recyklovaném papíře, navazuje na 1. díl knihy Domácí mlékař.

Každému domácímu mlékaři, který začíná, doporučuji koupi knihy Domácí mlékař 1, neboť je zde v obecné části vysvětlen základ výroby, který je nezbytný pro zpracování všech druhů mléčných výrobků. Druhý díl knihy přináší v obecné části nové informace a v recepturové části obrovské množství nových receptur.

V knizie Domácí mlékař II se neopakuje obsah knihy Domácí mlékař! Oba díly spolu tvoří ucelený svazek. V obou dílech nalezneme receptury jak pro začátečníky, tak pro pokročilé. Druhý díl Domácího mlékaře není přepracovaným prvním dílem, nýbrž jeho plnohodnotným rozšířením.

  • Prvních 57 stran obecné části rozšiřuje obecnou část 1. dílu (informace se neopakují, kniha přináší informace nové a rozšiřující).
  • Další část knihy je řazena do stejných kapitol jako kniha DM 1, přináší však zcela nové receptury.
  • Na konci knihy se opět setkáme s kapitolou – Vady při zpracování mléka ((informace se neopakují, kniha přináší informace nové a rozšiřující) a zcela novou částí – Nejčastěji kladené dotazy.
  • Knihu uzavírá abecední seznam receptur z obou dílů Domácího mlékaře.
  • Každá kapitola uvádí na začátku seznam receptur, se kterými se ve stejné kapitole setkáváme v knize DM 1.

Rozbalit zbytek tady»

Díky Petře, naší grafičce, jsem zcela propadla kouzlu mixéru na smoothie. Nejsme vyznavači syrové stravy (své snahy o očistu jsem většinou po cca 20 min vzdala s croissantem v ruce), ale tento mixér mě nadchl. Ano, další krám do kuchyně, nicméně tyčák a tento mixér jsou mými vůbec asi nejoblíbenějšími pomocníky. Následující pomazánku lze jistě po předchozí úpravě (namočení semínek) zvládat i tyčákem,  ale jde to o poznání hůře. Rozbalit zbytek tady»

Croissanty nebo laminované těsto vůbec je pro mnohé z nás pekelnou výzvou. Na netu i v knihách nacházíme mnoho receptů a přesto to často prostě nevyjde. A přitom, přitom stačí být trochu pečlivý, najít si ten správný recept pro nás a najednou voila, laminujeme ostošest. Moc mě těší, že nám dal důvěru Aleš Heinz a byl ochoten zde na stránce publikovat svou verzi Croissantů, velmi pečlivě sepsaný, nafocený a natočený návod, který musí každého, kdo ho bude číst, donutit neprodleně stoupnout k lince a začít! díky Aleši!  Pokud byste se chtěli podívat na ostatní Alešovy výtvory, případně se naučit něco z pečení, mrkněte na jeho profil. Aleš občas pomáhá Tomášovi Kroulíkovi v jeho pekárně a pořádají spolu i kurzy pečení.

Co o přípravě Croissantů potřebujeme vědět?

Předpověď slibuje pekelně studený květen, a to znamená jediné – poslední možnost vyzkoušet domácí CROISSANTY, dřív než uhodí letní vedra.

Mnozí považují croissanty za příliš pracné a náročné, ale je to stejné jako s kvasovým chlebem – potřebujete být nějakou dobu u těsta, samotné práce je minimum.

Nedejte se zastrašit dlouhým textem, naprostou většinu tvoří tipy, jak si práci ulehčit nebo čemu se vyhnout; postup samotný je v podstatě jednoduchý. I kdyby se náhodou napoprvé nezadařilo, vaše croissanty budou stejně chuťově o několik koňských délek před naprostou většinou těch kupovaných.

Receptů na croissanty je přehršel, tento vychází z knihy Sweet Devotion od Daniela Álvareze. Je vzykoušený a vhodný pro začátečníky, protože nepracuje s žádným prefermentem ani s kvasem (potřebujeme pouze klasické nebo sušené droždí). Samozřejmě, pokud chcete, můžete si jej upravit na čistě kvasový, hybridní, případně část mouky a tekutiny nahradit polišem či bigou. Chuti to jen přidá.
Dokonalý recept na kvasové croissanty i s (mnohem líp nasnímaným a popsaným:)) postupem má Juliana Maškrtnica na IG i na blogu. Doporučuju zhlédnout, i když z kvasu péct nechcete.

Co budeme potřebovat?

Těsto (množství na 8 větších croissantů):

  • 417 g pšeničné mouky – čím silnější, tím lepší
  • 80 g cukru krupice
  • 8 g soli
  • 110 g mléka
  • 110 g vody
  • 8 g instantních/sušených kvasnic, případně 25 g čerstvých
  • 20 g másla
  • 5 g diastatického sladu, máte-li k dispozici

Na tukovou část – na proválení:

  • 250 g másla

 

Samotný postup

Účelem provalování je vytvořit těsto, v němž se střídá těstová a máslová vrstva. Máslová vrstva při pečení tvoří bariéru, kterou zvedá odpařující se voda, čímž se tvoří charakteristické lístkování a vzniká nadpozemsky nadýchané pečivo.

Počet vrstev těsta může být různý a určuje vzhled střídy hotového croissantu – čím více vrstev, tím menší oka a menší mezery mezi nimi. Základní překládání je:

  • 1 dvojitý překlad („na knihu“, book/double fold) + 1 jednoduchý („na dopis“, letter/single fold) = 25 vrstev
  • 2 dvojité překlady = 33 vrstev
  • 3 jednoduché překlady = 55 vrstev (klasický francouzský způsob)

Je na vás, jaký způsob zvolíte, první dva jsou pro začátek jednodušší, protože jsou rychlejší.

Příprava samotného těsta bez tuku

Všechny suroviny s výjimkou másla na proválení dejte do robota a hnětejte, dokud se neutvoří lepek, asi 5 min na první rychlost. Rozválejte na obdélník a dejte přes noc do lednice. Pokud chcete, můžete předtím těsto nechat 1 hodinu při pokojové teplotě.

Těsto hnětejte, jen dokud se nezačne tvořit lepek. Při překladech se dovyvine sám a přílišné vyhnětení by vám později ztížilo práci, protože by těsto kladlo větší odpor. Stačí 5 min. na první rychlost v robotu. Je na vás, jestli necháte těsto chvíli rozjet při pokojové teplotě a teprve poté dáte do lednice, nebo ho tam uložíte rovnou. Na každý pád ale těsto rozválejte na jakýs takýs obdélník a dejte přes noc odpočinout do lednice.Čím nakynutější a plnější CO2 bude, tím bude tužší a náročnější na rozválení. Na druhou stranu ale potom vykyne rychleji. Čím méně nakynuté, tím jednodušší práce s ním bude,  tím déle ale budou croissanty ve finále kynout.

Příprava máslového bloku

Máslo vložíme do balicího papíru (můžeme použít i fólii) a rozválíme ho na správnou velikost. Poté rozválený blok uložíme do chladu.

Těsto a máslo musí mít pokud možno stejnou konzistenci, nikoli teplotu. Máslo, které je z lednice samozřejmě tuhé, proto nakrájejte na stejné díly a kusy rozložte vedle sebe na pečicí papír. Papír pak přehněte do obdélníku o poměru stran asi 1 : 2. Přesnost tady zatím není úplně nutná, jde spíš o to, aby měl máslový blok stejnou tloušťku. Máslo pak seshora roztlačte válečkem a rozválejte tak, aby vyplnilo celý obdélník z papíru. Mačkáním a válením máslo povoluje, zvláčňuje, ale neměkne a netaje, a při rozvalování a překládání se neláme. Máslový blok si stejně jako těsto můžete připravit den dopředu. V takovém případě ho ale před zapracováním do těsta budete muset znovu zpracovat válečkem (viz video, kde je vidět máslo před zpracováním, kdy se láme, a po, kdy už je pěkně tažné a zpracovatelné).

Spojení těsta a másla

Na druhý den rozválejte těsto tak, aby na výšku bylo stejně dlouhé jako váš máslový blok a na šířku dvojnásobné. Dejte opět odpočinout do lednice.

Máslový blok poválejte, aby povolil.

Doprostřed odpočinutého těsta dejte máslový blok a z boků směrem k středu ho zabalte. Rozválejte, okrojte, očistěte a přeložte, jak je libo viz níže.

 Provalování, překládání a chlazení

Při provalovaní je důležitá i teplota prostředí – dělat croissanty vprostřed srpna samozřejmě jde, ale výsledek bude vždycky horší, než když je děláte za chladna. V teple těsto kyne, tím pádem se hůř rozvaluje, a máslo taje, tím pádem se vpíjí do těsta nebo vytéká ven. Ať však provalujete těsto v zimě či v létě, vždy je nutné ho zpracovat rychle a chladit ho. Mezi každým krokem ho proto uložte do lednice na 30 – 45 min. Tak akorát, aby si odpočinulo a povolilo a máslo aby se zpevnilo, ale úplně neztuhlo. Před finálním rozválením dejte těsto chladit na pár hodin, případně i přes noc do lednice. Vzhledem k tomu, že vrstvy másla už budou hodně tenké a máslo tuhé, rozvalujte po vyndání z lednice zpočátku opatrně, abyste si pracně vytvořené vrstvy nezničili.

Pokud kdykoli během rozvalování těsto klade takový odpor, že už nejde rozválet dál, dejte ho odpočinout do lednice či do mrazáku, je-li velké horko, a pokračujte za deset až patnáct minut. Klidně zopakujte několikrát. Je lepší dát si na čas, než zbytečným spěchem těsto zničit.

Těsto se při překládání rozválí na obdélník v poměru stran asi 1 : 3 až 4 a o síle 4 – 5 mm, přeloží se (kniha/dopis) a otočí o 90°, tak abyste měli pomyslný hřbet vlevo. V tomto směru se bude rozvalovat příště.

Rozvalujte pokud možno jen podél jedné osy – lepek je jako pružina, smršťuje se v opačném směru, než jakým ho natahujete. Pokud byste tedy těsto rozvalovali do všech směrů, kladlo by při dalším rozválení o to větší odpor. Válením jedním směrem ho necháváte v tom kolmém odpočinout a další zpracování je jednodušší.

Těsto válejte směrem od sebe, a to od středu těsta, namísto válení k sobě těsto otočte o 180°. Dáte tak do toho nejvíc síly a rozválíte ho rovnoměrně. Také ho občas přetočte na rubovou stranu a stejným způsobem rozválejte. Přeložené těsto má totiž tendenci klouzat, horní plát se tak veze po spodním a na koncích se těsto roluje.

Před každým přeložením odkrojte slepé konce těsta, ve kterých není máslo. U přeložení na knihu tedy oba konce, u dopisu jen ten, který přijde dovnitř. Těsto bez másla by narušilo počet vrstev a lístkování. Odkrojky schovejte a buď ho přidejte do jakéhokoli sladkého těsta (přidá další rozměr chuti) anebo ho nakrájejte na centimetrové špalíčky, prohoďte s cukrem, skořicí a rozinkami a upečte v ramekince.

Těsto před složením důkladně omeťte štětečkem, protože mouka by bránila ve spojení vrstev těsta, které se dotýkají.

 

Dejte těsto odpočinout a zopakujte jednou, případně ještě jednou. Na poslední fotce ukázka, jak by měla vypadat hrana laminovaného těsta.

Po finálním rozválení složte a dejte odpočinout na několik hodin, případně přes noc.

Nakonec těsto rozválejte na výšku 4 – 5 mm, klidně na několikrát s odpočinkem v lednici, protože teď bude klást slušný odpor. Rozdělte ho na trojúhelníky, ideálně v poměru 1 : 2,5 (šířka : výška), např. tedy 10 : 25 cm. Nechte odpočinout, ideálně v lednici, aby se vám croissanty nesmrskávaly.

 

Těsto rozválejte na výšku 4 – 5 mm a vykrájejte trojúhelníky. Pokud máte čas, dejte je odpočinout do lednice, pokud ne, tvarujte rovnou.
Zmrazte/zchlaďte/nechejte nakynout.

 

Před samotným smotáním je můžete natáhnout, aby měly víc stupínků, nebo nechat jen tak. Taky je můžete uprostřed základny naříznout a spodní konce mírně vytáhnout do strany, pokud chcete výraznější „pacičky“ na boku. Smotejte a dejte stranou. Klasický francouzský croissant má sedm stupínků, ale je to v podstatě jedno. Pokud je laminace v pořádku, budou dobře vypadat i tři.

 

Teď můžete schovat croissanty do mrazáku na později (drožďové mražení snášejí dobře, pokud na ně moc často neotvíráte; stačí je nechat rozmrznout přes noc v lednici a ráno nechat dokynout, případně v chladné místnosti a ráno hned péct), dát je do lednice a nechat dokynout třeba druhý den, případně je dát kynout rovnou. Délka kynutí závisí na kvalitě kvasnic, na tom, jak moc vám těsto doposud nakynulo a teplotě okolí. Cokoli mezi 3 a 6 hodinami. Poznat správné nakynutí je na croissantech asi to nejošemetnější. Z mých zkušeností je ideálně nakynutý ve chvíli, kdy je skoro dvojnásobný, vrstvičky se od sebe viditelně oddělují, ale ještě se úplně neklepe, když s ním zatřesete. Pokud chcete věci uspíšit, dejte je do chladné trouby se zapnutým světýlkem a na dno dejte pekáč s horkou vodou..

Před pečením pomašlujte. Troubu rozehřejte na 220°C, vsaďte croissanty, ztlumte hned na 200°C a po pěti minutách na 160° – 150°C. Celková doba pečení pro zhruba 100g kousky je 23 – 25 min. Ale jako vždy – každá trouba peče jinak a ideální způsob pečení si bohužel budete muset zjistit sami. Pokud se vám croissanty zespod připalují, dejte je příště výš, případně na dva plechy.

 

Zkuste vydržet, než vychladnou, a snězte.

Rychlý postup

  1. Všechny suroviny s výjimkou másla na proválení dejte do robota a hnětejte, dokud se neutvoří lepek, asi 5 min na první rychlost. Rozválejte na obdélník a dejte přes noc do lednice. Pokud chcete, můžete předtím těsto nechat hodinu při pokojové teplotě.
  2. Připravte si máslový blok a dejte ho do chladu.
  3. Na druhý den rozválejte těsto tak, aby na výšku bylo stejně dlouhé jako váš máslový blok a na šířku dvojnásobné. Dejte odpočinout do lednice.
  4. Máslový blok poválejte, aby povolil.
  5. Doprostřed odpočinutého těsta dejte máslový blok a z boků směrem k středu ho zabalte. Rozválejte, okrojte, očistěte a přeložte, jak je libo.
  6. Dejte těsto odpočinout a zopakujte jednou, případně ještě jednou.
  7. Dejte odpočinout na několik hodin, případně přes noc.
  8. Těsto rozválejte na výšku 4 – 5 mm a vykrájejte croissanty. Pokud máte čas, dejte je odpočinout do lednice, pokud ne, tvarujte rovnou.
  9. Zmrazte/zchlaďte/nechejte nakynout.
  10. Upečte.
  11. Zkuste vydržet, než vychladnou, a snězte.

 

Až se daří! Aleš Heinz

 

 

Své knihy Domácího mlékaře a Domácího pekaře jsme vydali svépomocí, založili si nakladatelství a víme, jak celý proces probíhá. Od začátku jsme byli rádi, pokud někdo náš počin podpořil, protože jinou reklamu než je sdílení mezi přáteli nemáme. A z toho důvodu také rádi podporujeme podobné projekty v našem okolí, ať už se jedná o knihy Petra Bergmanna nebo nyní o projekt Marie Vintrové.

Marie Vintrová svou lásku k židovské historii spojila se svým povoláním (práce kantorky na střední stavební škole) a přizvala studenty k celému projektu, což je tedy skvělé.

Společně se podíleli nejen na sestavení knihy, ale především na jejím obsahu a na výstavě jak přímo ve škole, tak v infocentru v Náchodě.

Kniha nás nadchla, je to malý průvodce jednou částí dějin – tentokrát města Náchoda a jeho židovských obyvatel a svou formou člověka vtáhne a donutí přemýšlet, na chvíli knihu odložit a vžít se do nám, naštěstí neznámé situace.

Jen pro úplnost dodám, že o knížečku už požádaly třeba Národní muzeum – knihovna, Praha, Židovské muzeum v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové (mimo povinné výtisky), Nadační fond obětem holocaustu Praha, Památník Terezín – knihovna; Knihovna Židovské obce v Praze, Židovská obec Liberec, Knihovna Nové Město nad Metují…dostala se i do USA k jednomu z těch, o kterých je v knize řeč (a ten měl velikou radost, jenže bohužel v prosinci umřel…).

Vůbec se nedivím, že je o knihu zájem a rozhodně ji vřele doporučujeme!

„Němé svědky“, které graficky zpracoval a vytiskl Integraf, s.r.o. Náchod, je možné si vypůjčit v náchodské Městské knihovně nebo zakoupit v knihkupectví paní Horové a v náchodském Infocentru, případně objednat přímo  na adrese autorky, nebo se s ní domluvit na osobním předání v okolí Police nad Metují, Broumova a Náchoda

vintrovam@centrum.cz. Cena knihy je 150,- Kč.

Někdy se sejde to, co člověk zrovna nepotřebuje. Slíbí setkání nad knihou Domácí pekař a nad upečenými chleby, takový verbální workshop, ale nemoci si nevybírají a tak se někdy stane, že onemocní ne zrovna vhod. Byla jsem uvědomělá a než jsem se pustila do pečení slíbených chlebů, zavolala jsem do knihovny, že asi nedorazím, neboť bych nerada někoho nakazila. Paní knihovnice byla velmi milá a velmi nešťastná a netušila, jak ze situace ven, jak dát vědět všem,  kdo chtějí přijet, že se setkání konat nebude atd. A tak, jak říká Hugo Hromas, použila jsem asertivitu a sdělila jim, …. že tedy přijedu).

Setkání v Městské knihovně Broumov bylo velmi milé, úplně plná místnost, někdo stál v předsálí a nakukoval dveřmi. Probrali jsme celý proces pečení chleba z kvasu, všechny možné dotazy a jestliže jsem na začátku netušila, o čem vlastně budu vyprávět, vyprávěla jsem o tom hnedle dvě hodiny. Došlo i na dotaz čtenářky naší stránky, která si s sebou přivezla ve sklenici hezky vonící bezlepkový kvas podle conovehonakopci. Probrali jsme, zda je již vhodné z něj péci nebo ne a dnes přišel email z fotkami, jak se chléb z kvasu vydařil. Z toho mám velikou radost!

Kdo jste se do dneška bál bezlepkového chleba, nebojte se, vyjde!

Paní Mrázová použila kupovanou směs na bezlepkový chléb a pohankový kvas vyrobený podle tohoto návodu. Nakonec z kvasu připravila ještě kyselo a těší se na lívance!