Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Pěstování zeleniny’ Category

Nejprve ze všeho veliké poděkování všem z okolí, kdo reagovali na loňskou prosbu a věnovali nám odkopky rebarbory. Všechna se chytila parádně a už jedou krásné tlusté rebarbory jako blázen. Můžu za to letos nabídnout arniku nabo medvědí česnek. Obě se mi hezky rozrůstá. Read the rest of this entry »

Ne každý má dostatečné množství kvalitního hnoje, kompostu, ne každý chce používat chemické postřiky. A právě jako výborná alternativa zmíněnému se hodí bylinné odvary, zákvasy – jíchy, výluhy. Jícha, neboli zákvas je výborné rostlinné hnojivo, které obsahuje dostatek dusíku a není vůbec složitá na výrobu.

Jícha, neboli zákvas se používá buď jako posilující hnojivo ke kořenům, v tom případě ředíme výsledný zákvas 1:10 nebo jako postřik a pak volíme poměr ředění s vodou 1:20.  Read the rest of this entry »

Předsevzetí bylo, psát o každé zelenině průběžně. To se děje, ovšem průběžně se rozlilo trochu do delšího průběžně, než jsem předpokládala. Proto jsem ráda, že dneska je chvilka, kdy to po motyce napíšu, dokud je to začerstva. A pórek, přesto, že máme plný skleník sazenic, právě proto, že k němu mám důležitou informaci, která stojí za zapamatování, zapsání, vykonání.

Tou informací je jedna zastrčená věta z biozahrady od Radomila Hradila, která mi uvízla v hlavě  a několik let jsem se jí snažila uvést v život, ale vždy do toho něco vlezlo :). Tou informací je výsadba zimního pórku mezi jahody, neboť se nejen vzájemně podporují, ale také si vůbec nepřekážejí, protože když se vysazuje zimní pórek, je to takovej hubenej chcípáček a jahodám nevadí. Jen se musí dát trochu pozor, aby se také na podzim, když se jahody probírají a plejí, aby se to nevzalo z jedné vody načisto i s pórkem.

A výhoda – výhoda je ohromná, nezabere totiž nikde místo a nyní, na konci dubna – a už i mnohem dříve, má člověk bezvadný, tlustý, čerstvý a dost chutný pórek. V době, kdy u nás teprve dozrávají první saláty. Žádná fólie, žádné velké nároky, hezky zakompostovaná zem a užitek výrazný.

Takže jak na to? Jednoduše. Nyní vyset semínko zimního pórku. Jakmile vzejde, zakrátit mu kořínky o třetinu a vršek taky o třetinu a zasadit si ho do sadbovačů nebo kelímků od jogurtu. A na konci května nebo v červnu udělat  vždy mezi jahody díru, do které se co nejhlouběji ponoří pórek i s balem. A pak už nic. Jen jahody i pórek udržovat v čistotě. “ Jen“. :-)

Jinak technicky  do sponu 10×1–2 cm, do hloubky 1 cm. Ideální je výsadba, když je silný jako tužka, ale já většinou vysazuju pórek hubenější.

a proč Pórek?

Pórek pochází z Přední Asie a používali a velmi oceňovali ho už Řekové i Římané. Lze pěstovat pórek letní, podzimní a zimní. Letní odrůda je Starozagorski Kamusch, ze zimních je to známý Elefant. Letní se sklízí během sezóny a až do zimy, zimní pak krásně přezimuje a je ke sklizni od časného jara. V každém případě – cedulky. Cedulky jsou důležité. Který je který. A žádné ručičky a nožičky, cedulky přemisťující. Zvláště u pórku je to dobré. To se vám také může stát, že každému, kdo přijde ukazujete svou vypiplanou sazenici melounu a nakonec je z toho zase cuketa. :)

Pórek obsahuje vitaminy C, E, B, karoten, draslí, fosfor, železo, vápník, niacin a pozor, důležitá je u pórku také zelená část, protože obsahuje až dvakrát tolik vitamínů, než část bílá. Pórek pomáhá revmatikům, pomáhá se zbavovat kvasinek v žaludku, při zácpě, kolikách, při nadýmání. Podporuje díky obsahu selenu a manganu imunitní systém.

Vřele doporučuji výživnou pórkovou polévku, nebo dobrý pórek,

 


Letošní březen je stejný jako v podstatě každý březen, který už tady na kopci byl.  Člověk po zimě rychle nastartuje a stejně rychle pohasne – dožene ho jarní únava. Někdy nemá šanci pohasnout, protože mu v tom zabrání totálně zmasakrovaný kotník pana domácího a jeho následná lékařská i domácká péče a jakákoli absence jakéhokoli tlaku na kotník vyvíjející, jako před pár lety. Od té doby startujeme celkem v klidu, ale stejně to člověka nutí. Většinu věcí ohledně pěstování už jsem psala  vloni, nicméně nějaké změny přeci jen rok od roku nastávají. Petrklíč a bledule rostou na stejném místě. Read the rest of this entry »

Nejprve jsem chtěla odpovědět do komentáře na dotaz, ale pak jsem zjistila, že je ta odpově’d tak rozsáhlá, že bych jí raději napsala do samotného článku. Předně patří špenát mezi naše nejrozšířenější zeleniny, ale většina lidí ho zná jako zmrzlou zelenou kostku, která po rozmrazení vypadá jako rozšmelcovaná zelená kaše plná vody. Ale kdo ochutná čerstvý špenát, dušený jen ve vlastní šťávě s trochou másla a se solí, případně s česnekem, nebude mu špenátový protlak pak připadat až tak jako ideální špenátová krmě.

Špenát je rostlina, která obsahuje množství nejdůležitějších vitamínů, mnoho minerálních látek, mimo jiné i jód, vápník a železo, ovšem obsahuje i kyselinu šťavelovou a to je malá stopka pro lidi s onemocněním ledvin. Read the rest of this entry »

Máte úporné ekzémy a nemáte rádi kortikoidy? Máte akné, špatné vlasy?  Tak na to je teď na jaře docela zajímavá pomoc. Určitě každý, kdo se občas projdete nebo projedete na kole nevydlážděnou cestou, narazíte na ten prevít, který je obalený chlupatými ostnatými kuličkami, kterými jste pak po projetí i jen docela daleko od něj obaleni celí vy. Jasně, je to lopuch. Grandiózní bylina. Nejen co do objemu, ale i do účinků na lidské zdraví.  Lopuch je prevít, který ohromně zplaňuje a každý se ho rád zbaví, nejraděj hned pěkně začerstva zjara. A to je právě ta nejideálnější chvíle spojit příjemné s užitečným. Kořen se odsekne, donese domů, omyje, očistí a použije na olej a tinkturu, což jsou obě věci, které v zimě jako když najdeš. Především tedy, pokud má člověk v okolí nějaký kožní problém. Samozřejmě lze koupit i lopuchovou mast v lékárně, ale jsou tak strašně přeparfémované, že podle mě ten parfém naprosto vyruší všechno pozitivní působení mastičky – mluvím samozřejmě o komerčně vyráběných lopuchových mastech.

Lopuch je dvouletá bylina a nacházíme ho především a rumišťích, v křovinách, hradních zříceninách, pustých místech, okolo plotů na paloucích a lučinách.  Sbírá se především kořen a to buď na podzim nebo na jaře. Dále se sbírají semena koncem léta a lze také sbírat i listy.

Kořen obsahuje především polysacharid inulín, složky silně fytoncidní(rostlinné antibiotikum) a fungicidní (látky proti růstu hub a plísní).Dále obsahuje sliz, třísloviny, silice, minerální látky, hořčiny, glykosidně vázané látky a minerální soli.

Droga podporuje látkovou výměnu a patří k nejlepším přírodním léčivům v dermatologii. Je močopudná, má tudíž své uplatnění i v urologii, podporuje činnost ledvin, odstraňuje z těla zplodiny a podporuje růst vlasů.

Lopuch podávaný v prášku celkově posiluje, čehož lze využít při rekonvalescenci. Při vypadávání vlasů používáme lopuch jako silný odvar nebo tinkturu, kterou vtíráme do suchých, umytých vlasů, čerstvé, naklepané listy používáme na špatně se hojící rány a semeno jako výborný prostředek na žaludeční potíže. Read the rest of this entry »

Pokud člověk sejde z kopce sporadicky a je závislý – samo, že ne úplně, ale snaží se o to alespoň na tom, co je ve chlívku, ve sklepě a na pastvině, případně usušené na polici, nemůže se už dočkat jara. Toho opravdového – plodícího ! Takže dnes konečně !!!  Řeřicha a křen. Oboje tedy řízné, jak se patří.  Řeřichová první sklizeň skleníková- řeřicha na chlebu s tvarohem. První vitamíny, první zelené – na pampelišky a jitrocel si člověk tady, kde hledí přímo na stále ještě zasněženou Sněžku, ještě počká. Křen už je venku, ale teprve tento týden rozmrzla půda natolik, aby šel vykpnout :-)

Řeřicha setá, zahradní je rostlina jednoletá, která se vysévá ze semene, jenž je v dostání v každém semenářství. Pytlíček stojí cca 8 kč. Řeřichu lze buď pěstovat na jemném podloží- vata, piliny, klíčící misky :-), ale to vyrostou takoví malí chcípáčci. Pro byt dobrý, ovšem kdo má jen tochu možnost půdy, ať už záhon ve skleníku, pařníku, fóliáku nebo truhlík na okně, doporučuji vřele toto. Zanedlouho vyrostou krásné zelené rostlinky, které lze použít jak na chleba do pomazánek, tak do polévky, na sypání salátů, těstovin, rýže, prostě první zelené.Řeřichu sázím do řádku, ale na široko- prostě řádek je asi 20 cm široký. Pytlíček semínek vysypu na záhon a jemně přihrnu. Zalévám denně. Lze sbírat už úplně malinkou nebo si počkat na delší šlahouny. Tento výsev není nutné dělat jen na jaře, lez s úspěchem pěstovat po celý rok, ovšem v době zrání všech ostatních salátů a ředkviček už je to trochu kontraproduktivní práce a čeká zase až na podzim a zimu.  Read the rest of this entry »

Česnek medvědí je výborná, nedoceněná bylina – spíše než nedoceněná, málo používaná.
česnek medvědí
Vyrůstá velmi brzy na jaře a krásně bíle kvete. Má veliké – zelené listy, které jsou podobné hodně přerostlé konvalince. Česnek medvědí je zhruba 15-30 cm vysoký a jeho květ můžeme vidět v květnu a ještě i na začátku června. Velmi voní a chutná po česneku. Název medvědí dostal právě proto, že ho vyhledávají pro pročištění jako první bylinu medvědi a putují za ním dlouhé vzdálenosti.
Lze ho s úspěchem pěstovat tam kde chceme – ovšem měli bysme chtít, aby rostl spíše na vlhčích a slabě kyselých půdách, bohatých na humus. Volně roste ve vlhčích lesích.
česnek medvědí
Česnek medvědí obsahuje sirné sloušeniny a kyselinu L-askorbovou – má tedy dost veliký obsah vitamínu C. Obsahuje silice, minerální látky, vitamíny a také aliin, známý i z česneku, ovšem ,co je zajímavé, česnek medvědí ho obsahuje dokonce více.
Česnek medvědí lze používat jakoléčivku. Používá se jako antibiotikum, ke snižování cukru v krvi, léčí průjmy, které jsou infekčního původu, čistí krev, velmi výrazně snižuje tlak a je to výborný močopudný prostředek. Používáme ho jako tinkturu – naložený v alkoholu .
Česnek medvědí používáme také s velikým úspěchem v kuchyni do různých salátů, nakrájený jako syrovou přílohu i jako součást vařeného jídla.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 14. června 2010 v 17:30 | Reagovat

Medvědí česnek dobře známe a pěstujeme. U nás je už ale dávno po něm, tak jsem docela překvapená, když jsem jej ještě teď viděla v některém z vašich receptů. Možná je to tím, že jste ve vyšších polohách.

2 Klára Klára | E-mail | Web | 14. června 2010 v 19:07 | Reagovat

To byla poslední úroda, ale je to asi tím, že jsme 650m a mezi horami :-)

3 HaF HaF | Web | 15. června 2010 v 23:26 | Reagovat

Konečně jsem sehnala semínka, těším se na příští ůrodu!!! :-)


Květen už je velmi veselým měsícem, nebo alespoň velmi často bývá :-). Je více slunce, více tepla, sklízí se už větší množství druhů zeleniny a také je hodně práce.
skleník … skleník už vypadá dost vesele, sklízí se saláty,které dorůstají do cca 200g hmotnosti,
sklenik
sklízí se ředkvičky, projednocené větší, neprojednocené logicky menší. Přesazují se rajčata na svá místa ve foliovnících a i ve skleníku už dostávají své místo jak rajčata, tak papriky. Předpěstovávají se stále nové a nové várky salátu, začínají vyjíždět fazole, kvůli teplu předpěstované v samostatných kelímcích, stejně tak okurky nakladačky a všechny druhy cuket, dýní a tykví.

ředkvičky
salát
foliovník… do foliovníků se přesazují už na své místo rajčata a pomalu a p
ostupně se sbírá zasazený salát. K rajčatům se zapichují tyčky – tak veliké, jak dovolí výška foliovníku. Zatím je rajče příliš malé, aby se k tyčkám přivazovalo. U rajčat vyštipujeme již pečlivě první mezivětvičky – je to důležité, protože, když rajče povyroste, tyto první mezičlánky vypadají jako spodní větev, velmi zesílí a pak nám z rajčete vyrůstá nežádoucí, velmi silný spodní druhý a třetí stonek.
Zasazené kedlubny jsou už ke konci května ke sběru.

záhony venku…. na venkovních záhonech se pečlivě vysazuje do rýh pórek, vysazují se ven
zahon
přepěstované dýně, cukety, ačokču a fazole, ale to pouze na úplném konci května a pouze v případě, že už podle předpovědi nebudou větší noční mrazíky. Vysévají se do volné půdy okurky nakladačky.  Mezi vysazené tykve a cukety je vhodné dát mulč, ať už ze slámy nebo čerstvě nasekané trávy, v každém případě musí být vrstva dost vysoká a neustále se postupně, jak rostlina roste – navyšovat. Nemáme rádi piliny, protože odebírají z půdy svým rozkladem příliš mnoho dusíku. Vyséváme tuřín, červenou řepu, keříčkové fazole.
Vysazujeme ven všechny nahrnkované  – nakelímkované košťáloviny do čerstvě doupravené půdy. Půda je těsně před vysazením znovu převláčena bránami, případně ještě jednou projeta kultivátorem, aby se zbavila veškerého plevelu. Košťáloviny už jsou dost
pole
veliké na to, aby se v takto čisté půdě daly krásně ručně plečkovat a mají před plevelem dost veliký  náskok, aby jim vyrostly při občasném plečkování dost veliké listy a pokryly postupně meziřádky.
dyně
Naváží se hnůj a kompost do vyvýšeného okurkoviště, kam se okurky také volně vysévají. Stejně tak se doupravují komposty a hnoje, kam se vysazují tykve a dýně. Jak volně, pouze semeno, tak i předpěstované v kelímcích. Předpěstované jsou větší jistotou, ale v dobrý rok dokáží semínka, zasazená v první polovině května bez problémů na konci května dojet ta předpěstovaná – jedná se tedy o dýně a cukety.
pažitka
Sklízí se první řapíky reveně – rebarbory, ožíná se tráva pod rybízy, plejí a kypří se jahody. Sklízí se pažitka. Brambory jsou již zasazené a čekají na to, až vyjedou a budou alespoň deseticentimetrové, aby se mohly poprvé  projet znovu přikopčovací radlicí a trochu se usměrnit plevel.
pampelišky
V okrasné zahradě už kvetou tulipány, vyrůstají postupně ostatní druhy cibulovin. Vyrůstá a nabírá na květ arnika, přesazujeme už do
st veliké sazenice slunečnice, které sázíme do velikého kola jako přírodní zástěnu. Kvetou pampelišky, což je čas na výrobu domácího pampeliškového vína a medu.
dobromysl
Bylinky… v květnu sbíráme a sušíme petrklíč, kvetoucí nať kontryhelu, jitrocel a kopřivy. Krásně už narůstá dobromysl, meduňka i tři druhy máty.
Před domem v budce se nám usídlily sýkorky a v květnu už opečovávají svá mláďata.
budka
sykorky
Vzadu za domem se ve vodě v plachtě usídlila ke své reprodukci ropucha a děti postupně sledují její reprodukční vývoj. :-)
vajíčka
vajíčka
pulci
pulci
a naše pipky už se prohánějí venku a snášejí oranžová vejce :-)
kohout


Komentáře

1 HaF HaF | Web | 5. června 2010 v 0:10 | Reagovat

Dík za pohlazení na duši, pěkné stránky, krásné fotky, úžasná pohoda. Vím, že za tím vším je především spousta dřiny, a možná proto tiše, upřímně závidím každodenní kontakt s přírodou. Určitě budu nakukovat častěji – jsem malinkatý zahradníček, začátečník!!! 8-)

2 vegereceptynakazdyden conovehonakopci

Díky moc, většina zaačíná jako malinkatý zahradníček :-), je fajn, že je to pro vás inspirací, pro lidi, kteří zemědělstvím vydělávají peníze je to spíše k pousmání, ale i my žijeme a i jsme už našli alespoň nějaký náš přínos pro okolní společnost:-) Když vedle jede ten obrovský traktor a jsou sena a chudák traktorista tam musí celý den sedět a pak najednou vidí někoho, kdo tam seče a obrací s koňma, v tom horku, jak je rád, že je kde je :D


Se začátkem letošního výsevního roku došlo u nás doma k menší názorové bitvě. Jeden, jakožto
kedluben
čistý dominantní pragmatik a jeden submisivní idealista se dohadovali, jak veliký význam má na pěstování vysévání, kultivování a pěstování vůbec, podle konjunkce planet. Submisivní idealista si nechal koupit knížku výsevní dny za 80.- založil papíry pro každou zeleninu a pečlivě popsal každé zasazené semínko a rozesazenou sazeničku dnem a hodinou a pro větší možnost zjištění, zda je to úplná blbost, nebo zda na tom něco je, sázel samozřejmě v různých dnech, při různých konjunkcích, ve dny plodové, kořenové a listové. Dominantí pragmatik má tak rád submisivního idealistu, že mu knížku po prosbě okamžitě bez řečí koupil, podotkl však, že smysl to má tak maximálně pro těch osm pětek za knížku.
kedluben
Brzy na výsledky, ale tady je první mezičas, který je tak markantní, že je třeba realistu trochu pošťouchnout. Debata nad sazeničkami pak vypadá tak, že idealista vymýšlí různé varianty, jak se to mohlo stát, zda ty nebyly ve chladné části skleníku, zda neměley špatnou hlínu atd. Realista se v reakci na sazeničky ptá, kdy je ten ideální den na to sázení brambor? :-)
Semínka kedlubny byly vysazeny všechny ve stejný den a to se bohužel neví který, protože to idealista ještě nevlastnil správnou knihu a neměl tu správnou ideu. Přesazovány do kelímků však už byly v ten který určený den a řádně popsány. Desetkrát kedluben 22.3. v kořenový den, desetkrát 26.3.v listový den a dvanáctkrát 28.3. v peringeu, dni, kdy by se nemělo dělat vů
kedluben
bec nic, natož sázet kedlubny ! Na fotce ty veliké sazeničky jsou ty ze 22.a 26.3. a jsou od sebe k nerozeznání. Ty z peringea jsou ty malé, poloviční jak ostatní. Všech 12. Mezi všemi třemi skupinami není jediná výjímka. Dvacet velikých a dvanáct malých.


Komentáře

1 fyzik fyzik | 21. dubna 2010 v 19:04 | Reagovat

Lze očekávat, že sazenice, které jsou přesazovány nejpozději budou také nejmenší. Také záleží, jaké byly v dalších dnech teploty. Myslím, že tyto dvě skutečnosti mají mnohem větší vliv než vzdálené planety. Zdravím

2 conovehonakopci-zelenina conovehonakopci-zelenina | 21. dubna 2010 v 20:40 | Reagovat

No, tak to si myslím taky, ovšem semínka byly zasazeny ve stejný den a ty co jsou naprosto stejné, naprosto, ty byly přesazovány v mnohem větším intervalu – 22.3 a 26.3. ze stejné sadby a opět z té samé sadby, ty co jsou pouze o 2 dny od druhé, tedy 28.3. jsou o polovinu menší. Dostt značný nepoměr. A zajímavé je, že toho 28.3. připadlo zrovna na PG, což je den, kdy se nemá dařit v podstatě ničemu. V každém případě je hlídám pečlivě dál a rozhodně budu aktualizovat další poznatky :-)) pro případné další idealisty, zda trochu zrealističtět, či si ty idee hezky opečovávat dál. Možná je opravdu něco mezi nebem a zemí, na co čistý pragmatismus a dosavadní vědecké poznatky nestačí :-)
Nicméně taky zdravím a docela by mě zajímal názor někoho, kdo už to zkoušel, k čemu došel.
p.s. každá sazenička má druh, jméno, datum a hodinu, vzhledem k tomu, že už mám přes 1000 kelímků, odmítám k nim začít psát ještě teplotu :-)))

3 faarfalla faarfalla | 4. června 2010 v 11:25 | Reagovat

dobry den, moje babicka asi pred tremi lety take dostala knizku o zahradniceni podle luny:-) dedecek je samozrejme realista, vino strika, na sazeci dny nehledi, ale ejhle – pohadal se o salat, babiccin vyrostl a jeho chudak ne:-) nejakym zahadnym zpusobem to vychazi…

4 HaF HaF | Web | 5. června 2010 v 0:56 | Reagovat

Velmi zajímavé. Já jsem zahradník amatér a razím heslo, že vše je pudové – buď to pude, nebo nepude.

5 vegereceptynakazdyden vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 5. června 2010 v 8:13 | Reagovat

[4]: :-)))))

Scroll Up