Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘Pěstování zeleniny’ Category

Každý má asi nějaký oblíbený systém, metodu, jak uchovat bylinky na zimu. Ráda suším, ale ráda také mrazím a mražené každý tvoří a uchovává asi trochu jinak. Nedávno jsem slyšela o metodě rozprostření bylinek na plech nebo tác, zmrazení a následně jen celý plát vložit do sáčku a ulamovat. Read the rest of this entry »

Read the rest of this entry »

Nejprve ze všeho veliké poděkování všem z okolí, kdo reagovali na loňskou prosbu a věnovali nám odkopky rebarbory. Všechna se chytila parádně a už jedou krásné tlusté rebarbory jako blázen. Můžu za to letos nabídnout arniku nabo medvědí česnek. Obě se mi hezky rozrůstá. Read the rest of this entry »

Ne každý má dostatečné množství kvalitního hnoje, kompostu, ne každý chce používat chemické postřiky. A právě jako výborná alternativa zmíněnému se hodí bylinné odvary, zákvasy – jíchy, výluhy. Jícha, neboli zákvas je výborné rostlinné hnojivo, které obsahuje dostatek dusíku a není vůbec složitá na výrobu.

Jícha, neboli zákvas se používá buď jako posilující hnojivo ke kořenům, v tom případě ředíme výsledný zákvas 1:10 nebo jako postřik a pak volíme poměr ředění s vodou 1:20.  Read the rest of this entry »

Předsevzetí bylo, psát o každé zelenině průběžně. To se děje, ovšem průběžně se rozlilo trochu do delšího průběžně, než jsem předpokládala. Proto jsem ráda, že dneska je chvilka, kdy to po motyce napíšu, dokud je to začerstva. A pórek, přesto, že máme plný skleník sazenic, právě proto, že k němu mám důležitou informaci, která stojí za zapamatování, zapsání, vykonání.

Tou informací je jedna zastrčená věta z biozahrady od Radomila Hradila, která mi uvízla v hlavě  a několik let jsem se jí snažila uvést v život, ale vždy do toho něco vlezlo :). Tou informací je výsadba zimního pórku mezi jahody, neboť se nejen vzájemně podporují, ale také si vůbec nepřekážejí, protože když se vysazuje zimní pórek, je to takovej hubenej chcípáček a jahodám nevadí. Jen se musí dát trochu pozor, aby se také na podzim, když se jahody probírají a plejí, aby se to nevzalo z jedné vody načisto i s pórkem.

A výhoda – výhoda je ohromná, nezabere totiž nikde místo a nyní, na konci dubna – a už i mnohem dříve, má člověk bezvadný, tlustý, čerstvý a dost chutný pórek. V době, kdy u nás teprve dozrávají první saláty. Žádná fólie, žádné velké nároky, hezky zakompostovaná zem a užitek výrazný.

Takže jak na to? Jednoduše. Nyní vyset semínko zimního pórku. Jakmile vzejde, zakrátit mu kořínky o třetinu a vršek taky o třetinu a zasadit si ho do sadbovačů nebo kelímků od jogurtu. A na konci května nebo v červnu udělat  vždy mezi jahody díru, do které se co nejhlouběji ponoří pórek i s balem. A pak už nic. Jen jahody i pórek udržovat v čistotě. “ Jen“. :-)

Jinak technicky  do sponu 10×1–2 cm, do hloubky 1 cm. Ideální je výsadba, když je silný jako tužka, ale já většinou vysazuju pórek hubenější.

a proč Pórek?

Pórek pochází z Přední Asie a používali a velmi oceňovali ho už Řekové i Římané. Lze pěstovat pórek letní, podzimní a zimní. Letní odrůda je Starozagorski Kamusch, ze zimních je to známý Elefant. Letní se sklízí během sezóny a až do zimy, zimní pak krásně přezimuje a je ke sklizni od časného jara. V každém případě – cedulky. Cedulky jsou důležité. Který je který. A žádné ručičky a nožičky, cedulky přemisťující. Zvláště u pórku je to dobré. To se vám také může stát, že každému, kdo přijde ukazujete svou vypiplanou sazenici melounu a nakonec je z toho zase cuketa. :)

Pórek obsahuje vitaminy C, E, B, karoten, draslí, fosfor, železo, vápník, niacin a pozor, důležitá je u pórku také zelená část, protože obsahuje až dvakrát tolik vitamínů, než část bílá. Pórek pomáhá revmatikům, pomáhá se zbavovat kvasinek v žaludku, při zácpě, kolikách, při nadýmání. Podporuje díky obsahu selenu a manganu imunitní systém.

Vřele doporučuji výživnou pórkovou polévku, nebo dobrý pórek,

 


Letošní březen je stejný jako v podstatě každý březen, který už tady na kopci byl.  Člověk po zimě rychle nastartuje a stejně rychle pohasne – dožene ho jarní únava. Někdy nemá šanci pohasnout, protože mu v tom zabrání totálně zmasakrovaný kotník pana domácího a jeho následná lékařská i domácká péče a jakákoli absence jakéhokoli tlaku na kotník vyvíjející, jako před pár lety. Od té doby startujeme celkem v klidu, ale stejně to člověka nutí. Většinu věcí ohledně pěstování už jsem psala  vloni, nicméně nějaké změny přeci jen rok od roku nastávají. Petrklíč a bledule rostou na stejném místě. Read the rest of this entry »

Nejprve jsem chtěla odpovědět do komentáře na dotaz, ale pak jsem zjistila, že je ta odpově’d tak rozsáhlá, že bych jí raději napsala do samotného článku. Předně patří špenát mezi naše nejrozšířenější zeleniny, ale většina lidí ho zná jako zmrzlou zelenou kostku, která po rozmrazení vypadá jako rozšmelcovaná zelená kaše plná vody. Ale kdo ochutná čerstvý špenát, dušený jen ve vlastní šťávě s trochou másla a se solí, případně s česnekem, nebude mu špenátový protlak pak připadat až tak jako ideální špenátová krmě.

Špenát je rostlina, která obsahuje množství nejdůležitějších vitamínů, mnoho minerálních látek, mimo jiné i jód, vápník a železo, ovšem obsahuje i kyselinu šťavelovou a to je malá stopka pro lidi s onemocněním ledvin. Read the rest of this entry »

Máte úporné ekzémy a nemáte rádi kortikoidy? Máte akné, špatné vlasy?  Tak na to je teď na jaře docela zajímavá pomoc. Určitě každý, kdo se občas projdete nebo projedete na kole nevydlážděnou cestou, narazíte na ten prevít, který je obalený chlupatými ostnatými kuličkami, kterými jste pak po projetí i jen docela daleko od něj obaleni celí vy. Jasně, je to lopuch. Grandiózní bylina. Nejen co do objemu, ale i do účinků na lidské zdraví.  Lopuch je prevít, který ohromně zplaňuje a každý se ho rád zbaví, nejraděj hned pěkně začerstva zjara. A to je právě ta nejideálnější chvíle spojit příjemné s užitečným. Kořen se odsekne, donese domů, omyje, očistí a použije na olej a tinkturu, což jsou obě věci, které v zimě jako když najdeš. Především tedy, pokud má člověk v okolí nějaký kožní problém. Samozřejmě lze koupit i lopuchovou mast v lékárně, ale jsou tak strašně přeparfémované, že podle mě ten parfém naprosto vyruší všechno pozitivní působení mastičky – mluvím samozřejmě o komerčně vyráběných lopuchových mastech.

Lopuch je dvouletá bylina a nacházíme ho především a rumišťích, v křovinách, hradních zříceninách, pustých místech, okolo plotů na paloucích a lučinách.  Sbírá se především kořen a to buď na podzim nebo na jaře. Dále se sbírají semena koncem léta a lze také sbírat i listy.

Kořen obsahuje především polysacharid inulín, složky silně fytoncidní(rostlinné antibiotikum) a fungicidní (látky proti růstu hub a plísní).Dále obsahuje sliz, třísloviny, silice, minerální látky, hořčiny, glykosidně vázané látky a minerální soli.

Droga podporuje látkovou výměnu a patří k nejlepším přírodním léčivům v dermatologii. Je močopudná, má tudíž své uplatnění i v urologii, podporuje činnost ledvin, odstraňuje z těla zplodiny a podporuje růst vlasů.

Lopuch podávaný v prášku celkově posiluje, čehož lze využít při rekonvalescenci. Při vypadávání vlasů používáme lopuch jako silný odvar nebo tinkturu, kterou vtíráme do suchých, umytých vlasů, čerstvé, naklepané listy používáme na špatně se hojící rány a semeno jako výborný prostředek na žaludeční potíže. Read the rest of this entry »

Pokud člověk sejde z kopce sporadicky a je závislý – samo, že ne úplně, ale snaží se o to alespoň na tom, co je ve chlívku, ve sklepě a na pastvině, případně usušené na polici, nemůže se už dočkat jara. Toho opravdového – plodícího ! Takže dnes konečně !!!  Řeřicha a křen. Oboje tedy řízné, jak se patří.  Řeřichová první sklizeň skleníková- řeřicha na chlebu s tvarohem. První vitamíny, první zelené – na pampelišky a jitrocel si člověk tady, kde hledí přímo na stále ještě zasněženou Sněžku, ještě počká. Křen už je venku, ale teprve tento týden rozmrzla půda natolik, aby šel vykpnout :-)

Řeřicha setá, zahradní je rostlina jednoletá, která se vysévá ze semene, jenž je v dostání v každém semenářství. Pytlíček stojí cca 8 kč. Řeřichu lze buď pěstovat na jemném podloží- vata, piliny, klíčící misky :-), ale to vyrostou takoví malí chcípáčci. Pro byt dobrý, ovšem kdo má jen tochu možnost půdy, ať už záhon ve skleníku, pařníku, fóliáku nebo truhlík na okně, doporučuji vřele toto. Zanedlouho vyrostou krásné zelené rostlinky, které lze použít jak na chleba do pomazánek, tak do polévky, na sypání salátů, těstovin, rýže, prostě první zelené.Řeřichu sázím do řádku, ale na široko- prostě řádek je asi 20 cm široký. Pytlíček semínek vysypu na záhon a jemně přihrnu. Zalévám denně. Lze sbírat už úplně malinkou nebo si počkat na delší šlahouny. Tento výsev není nutné dělat jen na jaře, lez s úspěchem pěstovat po celý rok, ovšem v době zrání všech ostatních salátů a ředkviček už je to trochu kontraproduktivní práce a čeká zase až na podzim a zimu.  Read the rest of this entry »

Česnek medvědí je výborná, nedoceněná bylina – spíše než nedoceněná, málo používaná.
česnek medvědí
Vyrůstá velmi brzy na jaře a krásně bíle kvete. Má veliké – zelené listy, které jsou podobné hodně přerostlé konvalince. Česnek medvědí je zhruba 15-30 cm vysoký a jeho květ můžeme vidět v květnu a ještě i na začátku června. Velmi voní a chutná po česneku. Název medvědí dostal právě proto, že ho vyhledávají pro pročištění jako první bylinu medvědi a putují za ním dlouhé vzdálenosti.
Lze ho s úspěchem pěstovat tam kde chceme – ovšem měli bysme chtít, aby rostl spíše na vlhčích a slabě kyselých půdách, bohatých na humus. Volně roste ve vlhčích lesích.
česnek medvědí
Česnek medvědí obsahuje sirné sloušeniny a kyselinu L-askorbovou – má tedy dost veliký obsah vitamínu C. Obsahuje silice, minerální látky, vitamíny a také aliin, známý i z česneku, ovšem ,co je zajímavé, česnek medvědí ho obsahuje dokonce více.
Česnek medvědí lze používat jakoléčivku. Používá se jako antibiotikum, ke snižování cukru v krvi, léčí průjmy, které jsou infekčního původu, čistí krev, velmi výrazně snižuje tlak a je to výborný močopudný prostředek. Používáme ho jako tinkturu – naložený v alkoholu .
Česnek medvědí používáme také s velikým úspěchem v kuchyni do různých salátů, nakrájený jako syrovou přílohu i jako součást vařeného jídla.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 14. června 2010 v 17:30 | Reagovat

Medvědí česnek dobře známe a pěstujeme. U nás je už ale dávno po něm, tak jsem docela překvapená, když jsem jej ještě teď viděla v některém z vašich receptů. Možná je to tím, že jste ve vyšších polohách.

2 Klára Klára | E-mail | Web | 14. června 2010 v 19:07 | Reagovat

To byla poslední úroda, ale je to asi tím, že jsme 650m a mezi horami :-)

3 HaF HaF | Web | 15. června 2010 v 23:26 | Reagovat

Konečně jsem sehnala semínka, těším se na příští ůrodu!!! :-)