Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Posts Tagged ‘vejce’

Omlouváme se za náhlou změnu vzhledu stránky po téměř deseti letech, ovšem GDPR je opravdu náročná úprava,zvláště, když je na naší stránce více než 12500 komentářů neregistrovaných návštěvníků, kteří ovšem vložili svůj email. Změnu stránky si vynutila změna šablony, aby bylo možné GDPR nějak zvládnout. Děkujeme moc za pochopení!

V květnu u nás ještě neroste špenát, ať děláme, co děláme. Zatím jsou to malinké lístky po letošním suchém jaru a tak je dnešní rýže ze špenátu mraženého. Za chvíli ovšem půjde velmi dobře nahradit právě čerstvým. Je to rychlovka!

Potřeba je kulatozrnná rýže, mražený špenát, hrášek s mrkví, cibulka, 1 pórek, trochu oleje, vejce dle potřeby, sůl, pepř.

Nejprve propláchneme rýži, zalijeme vodou tak, aby byla ponořená, osolíme a dáme vařit. Jakmile se voda vyvaří, přilijeme další vroucí vodu. Toto opakujeme tak dlouho, dokud není rýže zcela měkká. Místo vody můžeme samozřejmě použít zeleninový vývar.

Mezitím si osmahneme na oleji hrášek s cibulkou, nakrájený pórek a špenát. Poté smícháme zeleninu s vejce, která necháme řádně prosmahnout. Osolíme a opepříme. Měkkou rýži smícháme se zeleninou s vejci.

Začíná jaro, to je paráda. To je nejhezčí okamžik, kdy člověk vidí z okna, že už to bude, vyběhne na zahradu a za chvilku se poslušně vrátí, protože z okna je to zatím přeci jen teplejší :). Dětem přišel nový balík, skákací plocha trampolíny – na balíku od ppl bylo napsáno, „1 x 4,5- doskákala“ a já jsem hodně zvědavá jak s námi bude letos kooperovat „to“. Taky je u vás „to“ skoro další člen rodiny, který se neustále schovává, není ho vidět a jsou na něj kladeny vysoké nároky? Takové tajuplné „to“. A „to“ nás  nechává většinou hodně v očekávání a přesto, že „to“ se zatím samo nikdy pořádně neukázalo, ani neprojevilo, dnes a denně na něj spoléháme. „To by se mělo zalít, to by se mělo zamést, to by se mělo uklidit – „to“ je zcela nepostradatelná součást našeho života. Jak se má „to“ u vás?

Dnešní jídlo je velmi prosté a rychlé a přitom dobré, s jedním bonusem navíc, totiž absencí pšenice, potažmu lepku. Nemusíme mít pšenici ve stravě každý den a díky takovýmto receptům si ani neuvědomíme, že bychom ji měli postrádat.  Navíc tedy je tento recept i návodem, jak si zpestřit omelety, které běžně doma děláme. Pokud použijeme litinový lívanečník, budou se péci samy, budou zcela jiné, než klasická přehnutá plněná omeleta velikosti talíře. Servírování je praktičtější  a každou omeletku lze navíc dochuti přímo v lívanečníku ještě nějak jinak. Read the rest of this entry »

Právě proto, že je jaro, všude spoustu práce (čímž netvrdím, že se nás to týká:-))a hlavně, všude spoustu vajec, je potřeba nějak hezky spojit praktické s užitečným a vejce sázet do každého jídla v neomezeném množství :). Cholesterol necholesterol, však až si všechny pipky sednou, zase vejce nebudou a tělo to přirozeně vyrovná. Dnes navíc návod na to, jak využít vajíčka pro velmi rychlé jídlo, které je ovšem také příjemné v tom, že se dá udělat v přitažlivé formě. Read the rest of this entry »

Vloni touto dobou tu byl Honzík, sledoval Tour a při svém prvním výjezdu na kole, spadnul asi 20 km od nás, letěl přes strom a malinko se pochroumal. Měl tržnou ráno v pravém horním rohu hlavy, všude odřeniny a nakonec z toho bylo zlomené žebro a klíční kost. Letos se tomu rozhodl předejít a tak si s sebou k nám tentokrát vzal helmu – nezapomněl jí doma. Ho hó, osud je však osud a člověk ho jen tak jednoduše neočůrá. Honzík je tu opět, nejezdí na dlouhé výlety, kde by se vysekal, ale hezky maká, a když už, jezdí do rybníka a nazpět dělá výtah pro Huga. Řád však musí být a tak včera, když dělal pan domácí s Honzíkem nový seník – už fakt stojí, tak Honzovi spadla na hlavu ze tří a půl metru palička. Takové kladívko, cirka 2 kila mělo. Honza nejdříve vyběhl – ani nepípl kupodivu a jen se rozhlížel, co se děje. Viděli jsme to jen my – já a pan domácí. Honza to pouze cítil a netušil, jaký to ovád či komár ho tak silně ďobli. No a jak je zcela jasné, Honzík má tržnou ráno v pravém horním rohu hlavy. Okamžitě vznikla hádka. Tentokrát zcela opačně rozdělené síly – pan domácí pravil – je to na dva štychy – jeďte, Honzík byl krvavý, ale komunikova dobře, ihned pravil “ Nikam nejedu!“ , já, vycvičena panem domácím a jeho rozbruškami zabroušenými do stehna, kdy jsem dva dny netušila, že má v noze hluboký zaoblený šlic, jsem tentokrát byla pro to – nejet. Honzík vše vyřešil tím, že se neopatrně zeptal pana domácího, zda on by s tímto na sobě jel? Několikasekundové ticho před tím, než padla odpověď, dalo již jasně na vědomí, že nikoli. Honza hrdě pravil “ Tak vidíš! „. Dostal arniku, naše placebo, které dostává Hugo vždy, když vidí krev nebo se někde uhodí, panáka slivovice, zašili jsme to leukoplastí a zase maká. Ráno si dal se mnou desítku na lepší prokrvení a lepší odtok případného hnisu, a když už teda běžel, je jasný, že nemůže nepracovat a tak zdí. A já minulý týden poprvé v životě koupila višňák, abych tu měla tedy první pomoc, nicméně problém je v tom, že netuším, jak ho aplikovat, tak jsme to vymyli kysličníkem – víte někdo, na jakou ránu a kdy aplikovat višňák?  Nejlepší by byla odpověď typu – kysličník tehdy a višňák tehdy.  Ještě máme pederipru pro kobyly – ale to je vše, tudíž prosím věci znalé, případně ty, kdož mají zkušenosti, aby se podělili :)

No a taky nějaký recept – tentokrát rychlé sýrové bochánky. Další recept pro Medicin.cz.

Když jsem byla naposledy u zubaře a viděla převoz slepic z kamiónu do místní drůbežárny, uvědomila jsem si, že je to zhruba rok, co jsme přijali poslední koupené vajíčko. Většinou se tak dělo na základě návštěvy rodičů, kteří bydlí 2 km od Makra a bývalé Hypernovy, nevím, jak se jmenuje nyní. Většinou je udolala nízká cena či akce, ale vzhledem k tomu, že to vždy mysleli jen dobře,  dlouho nedošlo k tomu, že bychom dokázali stát tvrdě za svým. Postupně jsme vysvětlovali, že nepotřebujeme květáky za 25,- ze Španělska když máme svoje, či vejce za 1,50 s trojkou na začátku, když máme svoje a pokud dojdou, nedojde až do doby, kdy opět budou k ničemu horšímu, než že je prostě nebudeme mít – a tak postupně došlo k vzájemnému pochopení :-) a rok jsme bez vajec ze systému. (i bez květáků :-)

Jak jste na tom s vejci vy? Jíte je? A pokud berete do ruky vejce, víte vlastně co to je? Víte jakým způsobem žije slepice, která ho pro vás snesla? Možná si myslíte, že ano, ale možná tomu tak úplně přesně není a tak jsem vytvořila malý test, který by měl napomoci dalšímu prohloubení orientace v základních potravinách. Read the rest of this entry »

Včera večer jsem se dost smála. Dost hodně  a přála bych si to ještě trochu prodloužit, protože po vytrženém dalším nervu ze zubu je smíchu vždy zapotřebí. Večer mi psala Verunka jak jela v autě s mámou a synovcem. Synovec- jsou mu čtyři, se během cesty otočil na mojí maminku, podíval se na ní, zamyslel se a pak se zeptal “ Stáňo, ty si necháváš narůst fousy?“ :-))). Vrátilo mě to o několik let dozadu, když pan domácí měl své zádumčivé období a rád opakoval, že nemocný se má nechat v klidu umřít. Jednou přijeli jeho rodiče, sedíme všichni u stolu a maminka několik mnoho minut vyprávěla o jakési nemoci. Malá Ester, které bylo tehdy taky kolem čtyř pěti let pozorně poslouchala a nakonec pravila: p.d. říká, že nemocný se má nechat v klidu umřít „:-)). Byla jsem v tu chvíli neskonale vděčná, že to nejsou rodiče moje :-) a ze sloganu se stala pevná součást běhu naší rodiny :-).

Kytky a zelenina, sazenice a vůbec- vše je parádnický. Odnesly to rajčata a dýně, ale nějaká rajčata se nakonec vzchopila a semínka dýní jsem po cestě od zubaře koupila nové, navíc švestky začaly krásně kvést až den po mrazech, což nám udělalo obrovskou radost, takže jsme na tom dobře, lépe než slimákáři a vedraři. :-)

Dnešní jídlo je velmi lehké a protože je tu dost horko, hodně práce venku a člověk nechce trávit příliš času v kuchyni, tak také jednoduché a rychlé. Inspirovalal jsem se italskou kuchařkou, rychle upekla obyčejnou veku z těsta na konzumní housky a šup na vejce.

Na zapečené vejce, jak říkají děti- pizzu bez pizzy je potřeba 1 velká cibule, olej, vejce dle potřeby strávníků – v mém případě 8 kousků, 3větší rajčata, stroužek česneku, snítka pažitky, sůl a oregano, sladká paprika. Read the rest of this entry »

Jak to vše začalo slepicemi

Je to už nějaký čas, kdy jsem  reagovala na dotaz ohledně chovu slepic. Dávám ho tedy na náš web, protože chov slepic tak, jak ho znají ti, kdo vyrostli v hospodářství je bez drobných nuancí, které se mohou !!! vyskytnout těm, kteří berouce chytrou knihu do ruky, opustivše právě město,jsou  naprosto přesvědčeni o tom, že co chtějí, stane se !!!

Je to přesně 14 let, co jsme opustili okolí města a odstěhovali se na samotu a jako první jsme si samozřejmě pořídili slepice. Neměli jsme absolutně povědomí o tom, jaké plemeno, zda těžké, lehké, vysoké, zakrslé.Věděli jsme jen, že chceme slepičky respektive vajíčka. Tak jsme přijeli za místním pánem, byl to pán v bagančatech, montérkách, bez předních zubů, trochu koktal a byl nesmírně příjemný. Posléze jsme se dozvěděli, že je to pan Inženýr starosta místního města, toho času ve výslužbě a že vyměnil místo starosty za stodolu s kuřaty, která dovede do stáří 8 týdnů a prodá – a nejsou ledasjaká -jsou to americká nosná !!!
Inu zajásali jsme a koupili jich tehdy 20. Ještě než jsme je ale přivezli, tak jsme si v hlavě a posléze snad i na papíře namalovali, jak jim uděláme luxusní kurník. Úplně to vidím jak dnes – sedíme u stolu a povídáme o tom, jak bude mít kurník na jižní straně skleník, dokonalá krmítka, samospadávací dvířka na kukaních, kolik musí být kukaní, dotékání obilí, dotékání vody – kapénkovou napáječku, popeliště, pískoviště a spodní část odsouvací na kompost, no prostě slepičí ráj na zemi. Inu začali jsme stavět. Během jednoho odpoledne jsme z přivezených krajinek, pod kterými málem klekl vozík i auto, protože pan domácí řekl, že krajinky co váží 1000 kg se na vozík musí naložit a k nám že to není zase až takový kopec – jsme postavili budovu, dva metry vysokou, metrdvacet širokou se čtvercovou základnou. Střecha plochá, mírně zkosená – takový trochu větší záchod, ale měl okénko :-) . Pardon – dvě. Vycpali jsme ji polystyrenem a ten pak překryli lepenkou. No a bylo hotovo, koza se nažrala…. slepičky měly kde bydlet a my si nezničili svůj sen. Budova dostala své jméno, protože jako mnoho dalších budov zde jsme po dokončení zjistili, že mírně padá k jihu (nevadí, však tam bude skleník  )) jsme jí dali jméno „pipíza“ Read the rest of this entry »

veg
Toto jídlo je opět variace na vaječnou omeletu. Jde ale o to, co je pro koho příjemnější
bochánky vaječné
dělat. Na každou omeletu se rozdělává nová várka vajec s moukou a strouhankou zlášť, stejně tak se pokaždé přisypává cibulka a omeleta se zdobí. Tyto bochánky jsou zjednodušené v tom, že se těsto umíchá najednou, včetně cibule a zeleniny a poté se nalévá do formiček na muffins či do formy na biskupský chlebíček a peče se v troubě. Odpadá zde tedy navíc smažení na tuku, což může být pro někoho ve výběru také zásadní.  Toto jídlo, i přes pečení v troubě, je velmi rychlé, chutné a celkem lehké. Navíc variabilní – zelenina se dá podle chuti měnit, dají se přidat např. žampiony atd.
Bochánky podávám s vařeným bramborem a s tatarskou omáčkou s česnekem a kysanou smetanou.
Suroviny na 1 formu na muffins – 12 bochánků a navíc na malou formu na biskupský chlebíček :
5 vajec, 5 bílků, 1 sterilovaný hrášek 200g, 1 sterilovaná kukuřice 200g, 2 střední cibule, sůl, 5 vrchovatých lžic mouky celozrnné pšeničné, 5 lžic strouhanky,1/4l mléka. Read the rest of this entry »
veg
Dnes byl rozhodně odpočinkový den:-), nešel celý den internet, máme prázdniny a děti
vaječný chléb
chtěly zásadně palačinky, které jsou tady už jednou, navíc jsem neměla chuť na žádné palačinkové variace, takže dnes přidám jen fotky vaječných chlebů. Je to takové rychlé rychlojídlo , které je rozhodně nezdravé, tuk, cholesterol, kečup…… ale co se dá dělat, je to občas :-)))) Ale těším se na další jídlo, mám vymyšlenou a už zpola připravenou dobrotu, kterou mám moc ráda, takže zase večer :-)
Včera jsem jen dostala hroznou chuť na nějakou zpětnou vazbu, dostala jsem od Lindy fotky chleba, už dvě a oba chleby byly nádherný !!! tak jsem založila toto fotoalbum, nic složitého, jen napsat vpravo nahoře přezdivku chleb a heslo fotky
adresa je tady  FOTOALBUM,
suroviny na dnešní vaječné chleby: vejce dle počtu chleba :-), sůl, chleba – raději ne domácí – je příliš savý a na topinky a smažené chleby vůbec se příliš nehodí. Takže nějaký odleželý kupovaný je ideální. Tuk na smažení, kečup, obě hořtice a nakrájená cibulka na jemno.
Nic složitého :-)

Chleby se obalí v rozkvedlaném vajíčku se solí a osmaží. Ozdobí kečupem a hořticemi a posypou cibulkou.


veg
Velmi rychlé jídlo, dost vhodné na dobu, kdy je hodně práce a hodně vajec :-)
brambory
suroviny: brambory – asi 1 kg, sůl, 8 vajec natvrdo, 2 cibule, asi 100-200 ml smetany, 100 g sýra, olej, máslo.
Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme a nakrájíme na plátky – ne příliš silné ani slabé, asi půl cm, možná o něco méně. Poklademe je (1/2) na dno vymazaného pekáče máslem, mírně osolíme, zakapeme olejem a pokladme je na

tvrdo uvařenými,
brambory
na plátky nakrájenými vejci. Přidáme na plátky nakrájenou cibuli a opět poklademe plátky brambor. Opět osolíme a zakapeme olejem. Posypeme strouhaným sýrem a zlijeme smetanou. Dáme péci do trouby na 200 st. asi na půl až 3/4 hodiny.