Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Pečení a vaření z kvásku’ Category

Dnes přináším recept na vysoce hydratovaný celozrnný chléb, pšenično-žitný se sušenými brusinkami. Těsto na tento chléb je poměrně řídké, nepřidáváme zbytečně další mouku, ale pečlivě těsto autolyzujeme a následně překládáme. Read the rest of this entry »

Tak nám tady trochu nasněžilo. Znáte to pořekadlo „Na Hromnice, polovice píce? “. To není úplně pěkná říkanka. Obávám se, že letos to bude hodně dlouhá zima. Jestli jsme za dva dny v polovině a navíc nepřijde hromniční obleva, což asi nepřijde, vidíme to do dubna. Další takové hezké pořekadlo praví, že „Všechny cesty vedou do Říma“. Nevěřte tomu, opravdu nevedou. Všechny cesty vedou nad kolena sněhem někam, kde je ho ještě víc a navíc je to zpátky vždy do kopce. A taky by mě zajímalo, proč existují takové vymoženosti, jako je například balík do ruky, když je zároveň v pravidlech uvedená vyšší moc? Read the rest of this entry »

Už jsem tak nějak smířená. Letos jaro nepřijde. Každý večer na půl devátou a ráno na půl devátou se díváme na norskou předpověď – tedy nikoli na to, jak bude v Norsku, ale na jejich výbornou předpověď pro Čechy a každý den nám přidávají mráz na další dubnový den. Navíc za tři dny tu má napadnout dalších 20 cm sněhu. Tak jsem to včera vzdala. Svou lednovou a únorovou radost z toho, jak to bude báječný běžecký rok, vystřídala houževnatost, s jakou jsem překonávala každý den úsek od chalupy k nějakému kolejnatému místu – tedy silnici. V duchu milovala traktoristy a majitele čtyřkolek a byla na sebe pyšná. Včera mi došlo. Protože milí traktoristi se na to vykašlali. Už nemá cenu protahovat, už je tu přeci jaro!!! Všude je sníh. Všude. Je těžký a mokrý a všude se musí minimálně 2 km k nejbližší silnici a co je horší, nakonec 2 kilometry do kopce domů. Do dalšího kopce domů. Read the rest of this entry »

Všechny svátky roku jsou u nás tak nějak přirozeně minimalizované do jídla.  Tentokrát jsou to, jak je asi evidentní Velikonoce.  Děti mají svátky spojené s tím kterým určitým jídlem a toho se náruživě drží a pobíhají za mnou vždy zhruba dva  měsíce před daným svátekem a několikrát denně se táží, kdy že už to bude. Včera už jsem začala být trochu nevrlá, když nám přivezli novou jalovici, druhá kráva má říji, prorazila ohradu a krávy se vydaly na výlet. Já naháněla krávy, pan domácí opravoval ohradu a děti jedno po druhém postupně vykukovaly z chalupy a pokaždé se ozvala stejná věta “ Kláro!, můžeme uvařit hodně vajec natvrdo?“ „Ne!“ na to 4x já, protože chleba byl teprve v troubě a máslo bude až ráno. A také mě už týden terozizují, že potřebují nutně kraslice, tak abych pekla něco, kde je potřeba hodně vajec :).  Klasický mazanec a beránky si nechávám až na víkend. A dětské teroristy jsem připravena pro tentokrát umlátit argumenty : obrovským mazancem na stole! 

Kváskové pečení se mi líbí a mazanec mi přijde jako sladký chléb, takže se na něj těším už 14 dní. (Také vás zmínka Marušky ve svém receptu na chleba  a její fotka  okamžitě inspirovali k tomu, že není od věci mít doma taky formu na mikro beránka? nebo to je jen moje obsese, pořizovat si nedůležité věci do kuchyně, která i vždy měsíce před tím daným svátkem nedá spát? :-))  Read the rest of this entry »

Dnes to přišlo – první pozimní výlet s koňma na nákup. Doma už nebylo ani kilo soli, naopak přebývalo několik desítek vajec a tak jsme se vydali na výměnnou výpravu.  Cesta byla hezká. Hugo po cestě opět exceloval – na louce, kde poskakovaly dvě straky se ptal, zda jsou to tučňáci? Na pousmání, že nikoli, že to jsou straky, že tučňáci u nás nejsou se otočil a zcela suverénně odpověděl, že to ví, ale že těmle strakům říká tučňáci! :).  Pak se po projetí protijedoucího traktoru zeptal, „kdo to byl?“. Po odpovědi, že každého řidiče na silnici bohudík neznáme se zeptal, proč ty cizí lidi, který nevíme jak se jmenujou, nepřídou k nám domu a neřeknou nám, jak se jmenujou? No, nejsem si jistá, zda má člověk mít na vše odpověď. Taky jsem dostala od maminky krásný dlouhý zelený kabát, který se hodí jako baloňák do města, ovšem má teplou kostkovanou podšívku, vzadu rozparek, jdou mu vypárat podšívky z ramenou a po této malé úpravě vypadá hodně dobře, jako přímo šitý na koňský vůz, kde zabalí nohy, člověka zahřeje a vůbec je dost praktický. Nechala jsem si taky jednou rozpuštěný vlasy, abych si zvýšila sebevědomí tou jedinou věcí, která mě neopouští :) a děti za mnou běžely a křičely —–„jéééé, ty vypadáš přesně jako Hagrid! “ Pro neznalé, Hagrid je obr z Bradavic. Read the rest of this entry »

Když pan domácí zaplatil vlastní hosting, dali jsme si na stránku statistiku a nechci lhát, stalo se naším rituálem podívat se, kolik lidí se dívá. A za tu dobu co se díváme, bylo pár zapamatováníhodných okamžiků. První velký skok bylo zhruba 80 lidí denně z pravidelných zhruba deseti a to v momentě, kdy na stránku zavítala Šárka Škáchová -Gurmánka a napsala k sobě na blog článek. Bylo to nečekané a dost milé. Když chodilo na stránku cca 80 lidí denně, stejně nečekaně napsal o blogu zprávu na svůj facebook pan Cuketka. My se zase dopoledne podívali na svých dopoledních cca 15 lidí a ve statistice bylo napsáno – 350. V poklidném běhu chalupy infarktový stav :-). Od té doby jsme nějak vychladli a nechávají nás statistiky celkem v klidu, až na jeden moment. Pan domácí si oblíbil statistiku „země“. A zcela unešen hlásil asi před půl rokem, že se na stránku dívá pravidelně někdo z Kuvajtu. Nic jiného od té doby nesleduje – jen Kuvajt.:-)) Kuvajt se stal jeho oblíbencem, synonymem pro statistiky na naší stránce.   Ovšem posledních 14 dní pan domácí chřadne. Zmizel mu Kuvajt. Marně jsem se snažila pana domácího uchlácholit, že je Kuvajt na dovolený, že se třeba přestěhoval zpátky do Čech, nic nepomáhalo. Kuvajt je Kuvajt. A dnes – Kuvajt je zpět a pan domácí pookřál.  Bože díky!!! Read the rest of this entry »

Včera jsem zapomněla napsat zásadní věc. Pan domácí to totiž považuje za velmi vtipnou situaci a to jsou mé systémové schopnosti. V poště mám nové tři složky – semínka, semínka vyřízená a semínka odeslaná. Systém zcela jasný, že? Prostě přijde mail s prosbou o semínka, hodím to do semínek, pak na něj odpovím, hodím to do vyřízené a pak je na poště odešlu a hodím to do odeslaných. Zní to velmi jednoduše :)). Realita je8c167326b9_84051074_v1 taková, že po včerejším koupení obálek v papírnictví a papírové pásky, po sezení na poště, kdy jsem se asi dvěstěkrát zeptala pana domácího, zda je v pohodě, že musí čekat a jestli nechce někam třeba jít a kdy mi asi po dvěstěprvé řekl, že je úplně v pohodě , že se mu tu moc hezky sedí a může ozorovat lidi a jestli ho pořád budu rušit, a ať se pořád neomlouvám, že se nemůže soustředit!, po tom, co vedle nás seděla fantastická paní,  kolem devadesátky a psala u stolku, u kterého jsem já přebalovala do obálek kukuřici a měsíček, dlouhatánský dopis a vypadala hrozně něžně, potom jsem to odeslala, uklidili jsme pod sebou a přijeli domů a já zjistila, že jsem si ale nenapsala, komu jsem to odeslala a koho tedy do kolonky odeslané zařadit :) Pak je jak uznáte každý systém dost naprd a pan domácí měl záchvat smíchu, že je tu opět Klářina úžasná logistika. Takže až někdo dostane čtyři obálky s kukuřicí, nedivte se  a až někdo nic, ozvěte se prosím neprodleně:)) Read the rest of this entry »

007ok (2)Dnešní den by byl býval byl protivný – zase sněží, místo toho, aby to co je stále ještě občas někde na zemi roztálo. Fouká. Vůbec není hezky. Navíc jsme měli jet na FÚ, ale jedno z dětí skočilo z balíků a narazilo si něco na noze a nebylo by tak schopné dojít čtyři kiláky na autobus a čtyři z něj.  Ale přestal být protivnej hned dopoledne, protože padlo rozhodnutí, že děti zůstanou doma a půjdeme sami s panem domácím. Navíc, dnes nám jakýsi mail připomněl, že je MDŽ – tedy ne, že by to pro nás byl nějaký důležitý svátek, ale byl to den, kdy mě jako čtrnáctileté dovolil pan domácí, abych s ním šla na horách nakoupit pro bandu ostatních lidí na chalupě – pokud jste tedy dodnes měli za to, že romantický začátek vztahu, který trvá dalších 24 let je dle amerického scénáře v koktejlových šatech u vína ve stopce, s načechranými vlasy, luxusním menu a jiskrou v oku, tak věřte, že může začít tím, že jdete někam, kde házíte do kletru sto rohlíků a pán nad penzí se na vás dívá a praví “ no jo, mladá si to nakoupí a mladej, aby to odtáh:-))! Read the rest of this entry »

Scroll Up