Archive for the ‘Hlavní jídla’ Category
Sedí nám Ležák! Chápu, že to není úplně pochopitelný, trochu oxymorón, ale je to tak. Ještě by to šlo zkomplikovat trochu více – náš běžec Ležák sedí. Už druh den Ležák sedí a Thürgau běhá úplně nepříčetně kolem budky, pak dobíhá všechny slepice a skáče na ně. Měsíc to nemůže vydržet. Obáváme se, že náš běžec dostane infarkt. 
Další recept bez přesné gramáže. Mám ve váze baterky, nezapomněla jsem vážit, ale prostě se mi nechtělo. A tak jsem sekanou dělala podle oka a přidávala to, co jí udělá lepší a chutnější. suroviny předkládám, jak s nimi naložíte je čistě na vás. Sekaná chutnala velmi dětem, není to tedy pouze pokrm pro dospělé. Výborné je vyrábět tuto sekanou poté, co člověk potřebuje tofu. Při výrobě domácího tofu zbyde velké množství sojové drtě – okary, kterou lze tímto způsobem dobře zpracovat. Read the rest of this entry »
Začíná jaro, to je paráda. To je nejhezčí okamžik, kdy člověk vidí z okna, že už to bude, vyběhne na zahradu a za chvilku se poslušně vrátí, protože z okna je to zatím přeci jen teplejší :). Dětem přišel nový balík, skákací plocha trampolíny – na balíku od ppl bylo napsáno, „1 x 4,5- doskákala“ a já jsem hodně zvědavá jak s námi bude letos kooperovat „to“. Taky je u vás „to“ skoro další člen rodiny, který se neustále schovává, není ho vidět a jsou na něj kladeny vysoké nároky? Takové tajuplné „to“. A „to“ nás nechává většinou hodně v očekávání a přesto, že „to“ se zatím samo nikdy pořádně neukázalo, ani neprojevilo, dnes a denně na něj spoléháme. „To by se mělo zalít, to by se mělo zamést, to by se mělo uklidit – „to“ je zcela nepostradatelná součást našeho života. Jak se má „to“ u vás? 
Dnešní jídlo je velmi prosté a rychlé a přitom dobré, s jedním bonusem navíc, totiž absencí pšenice, potažmu lepku. Nemusíme mít pšenici ve stravě každý den a díky takovýmto receptům si ani neuvědomíme, že bychom ji měli postrádat. Navíc tedy je tento recept i návodem, jak si zpestřit omelety, které běžně doma děláme. Pokud použijeme litinový lívanečník, budou se péci samy, budou zcela jiné, než klasická přehnutá plněná omeleta velikosti talíře. Servírování je praktičtější a každou omeletku lze navíc dochuti přímo v lívanečníku ještě nějak jinak. 
Read the rest of this entry »
Rok 2015 u nás započal, dá se říci, zcela tendenčně. Je tu zima. A pomalu se blíží duben, tedy pracovní špička, tedy zaječí úmysly. Touhu po odjezdu na jachtu, s koňma kamsi bez návratu, případně pan domácí pokukuje po padáku na půdě a mě jímá hrůza. Jsem moc ráda, že můj menší padák je prodaný a nečeká tam na horší časy, případně na to, až povyroste Kvído. Zatím došlo vždy k vystřízlivění dříve, než se jakákoli akce uskutečnila. Nabízí se otázka, proč by to mělo vadit mě, ale odpověď je vemi jednoduchá. Poctivě jsem absolvovala všechny rodinné aktivity a jsem to právě já, kdo zařídil negativku na kluzáku a koně, který reaguje na myšlenku, dostal i se sebou ze srázu do potoka. Pevně doufám, že tuto tendenci letošní rok také zachová a já se na pokročilá kolena nebudu učit třeba s kitem.
Vloni jsem to hodně zanedbala, ve víru knížky jsem opomněla mnoho zahrádkářských aktivit, ale Petra, moje dobrá duše mě letos nenechává na pochybách, že to napravíme. Zakládá velikou praktickou zahradu a bezelstně mě pečlivě informuje o svých plánech, což zase ve mě vyvolává potřebu zasít celer – už je nejvyšší čas!, vzír rýč a skočit do skleníku a foliáků a tuším, že tady zase pan domácí otáčí oči v sloup a pevně doufá, že nadšení vyšumí dříve, než dojde k akci (většinou je k ní v určité fázi nezbytně potřeba).
A tak před tím, než najdu truhlíky a půjdu na ten celer, doporučuju Read the rest of this entry »
Letošní úroda není nic moc. Brambory vyorala prasata, skleníková a fóliáková rajčata konzumujeme, máku a česneku hodně, ale ostatní trochu vzalo za své. Co však přežilo s úspěchem několikaměsíční absenci zájmu o zahradu a nasměrování veškeré energie do připravované knížky (mimochodem, není to už v mých rukou, což je náročné, ale pevně doufám, že těm druhým rukám mohu věřit a vše je otázka pár dnů… 3) – tak mou letošní laxnost naprosto bez problémů přežily dýně a patizony. A tak toho nyní, když čekám a koušu si nehty, využívám. Dnešní formu patizonu vřele doporučuji. Read the rest of this entry »
Máme lenivý podzim a přesto mírně hektický. Nenecháváme se však ovlivnit. Peripetie s excelem, kde se mi sice zdaleka nepodařilo naformátovat vše k obrazu svému – ale učím se stále nové a nové funkce, závorky, matice a všechny ty potvory, které excel obsahuje, přešly a tak byl čas na další „úkol“. Předevčírem o půlnoci nám došel mail z našeho hostingu, že naší stránku musí odstřihnout, protože se jim neustále přihlašuje cron. Takže na nějaké včerejší maily, proč jsme zatrhli tomu a té přístup jsem odpověděla, že se omlouvám, ale že jsem na tom zcela stejně, na nějaké jsem již rezignovaně neodpovídala, protože jsem se snažila zjistit, co je to opětovné přihlašování cronu, pak jsem cron php přejmenovávala, čímž jsem ho vyřadila z provozu, jak mi bylo z hostingu nařízeno a pak jsem se domluvili, že stránku znovu spustí, a že se uvidí. Zatím se tedy vidí, ale neslibuji vám, že se uvidí i nadále :-). Žádná infekce, podle vlastních zjištění na stránce není, je proskenovaná na infekci od A až do Z, ale bylo mi doporučeno, že pokud by se nevidělo, mám si najít programátora, a ten prý snad uvidí, kde se naskytla jaká chyba. Žádného programátora neznáme, tudíž, kdyby se nevidělo, tak bude asi po žížalkách :). Ještě ráno jsem jim volala a oni pravili, že se uvidí během dopoledne. Je večer a stránka zatím funguje. Věřme, že bude i nadále, pokud jí odstřihnou, z poznávání excelu, včerejšího řešení příkladu, zda deesetikilové závaží zvednuté do metrové výšky a závaží, které nesu ve výši prsou metr, dává mi vykonat stejnou práci a po vysvětlování, co je to protonové číslo, vrhneme se na shánění nějakého šikovného programátora, co naší stránku proskenuje a najde problém. Proto také je zatím stažená fotogalerie, kterou znovu pověsíme, až budeme mít jistotu, že obrázky pana domácího nebyly právě ta bomba, která jim na hostingu dělá problém. Read the rest of this entry »
Ptát se zcela tendenčně „Jak se máte?“ je v současné době velmi ošemetné. My bydlíme naštěstí na kopci a voda u nás způsobuje to, že jdou velmi dobře likvidovat buližníky, Read the rest of this entry »
Neemigrovala jsem, neutekla, na stránku myslím, ale posledních 14 dní méně. Málo. Skoro vůbec. Jak psal pan domácí, mí bratři – stres a neklid a sestry – obavy, jsem posledních 14 dní opravdu pozvala na celodenní vzájemné soužití. Vše mělo být ukončeno přezkoušením o víkendu. Ani nejbájnější představy však nevykreslily tak barvitou skutečnost. Read the rest of this entry »
Není tvaroh. Nejsou suché housky. Mák se na to nehodí. Tak co šoupnout na jablečné knedlíky? Jaká byla vaše nejbizarnější pokrývka na knedlíky?
Pokud se vám líbí sladké recepty na této stránce, lze si stáhnout e-knížku se sladkými recepty – čisté vařivo bez fotek.
To počasí je naprostá rána pod pás. Já, člověk tabulkový a plánovač, který nejvíce času tráví plánováním, které ovšem velmi záhy bere za své a tak musí plánovač sednout a udělat plánování nové, což mu zabere většinu času a nezbývá již na samotnou aktivitu :), jsem si naplánovala, jak a kolik a na jak dlouho budu vyrážet ve svých teniskách a teď toto. Hugovi je to po ramena, my se brodíme nad kolena v těžkém sněhu, z dlouhých výletů jsou výlety kratší a někdy stojí člověk nešťastně na kopci, deset kilometrů od domova, dívá se z toho kopce na kopec domovský, všude mlha, fouká, sněží a přešlapuje několik minut v obrovské závěji a přemýšlí, jestli to ještě půjde dopředu, nebo to otočí a poběží zpátky. A pak člověk přiběhne úplně promočený a nejraději by odemkl dveře třeba v Mánesce v Praze, skočil do koupelny, nahodil páčku, vlezl do vany a pustil horkou vodu až po bradu. Zatím však na něj od stolu ihned po návratu křičí Hugo, že má hlad,( to Hugo křičí průběžně, každých deset minut během celého dne, jen tak cvičně) pan domácí i děti sice poctivě přikládají, ale koupelna je mimo dosah kamen a tak už je pěkně promrzlá a tak si člověk musí nechat zajít chuť. Ale tentokrát si řekne – že ne, že bude horká vana a basta. A vezme velkou černou vaničku od koňů, pan domácí nanosí vodu na kamna a člověk má hned pocit, že je na Vinohradech. A do toho přestane Hugo křičet, že má hlad, odchází ve svých pěti letech ladným krokem pro stativ, ten si beze slova šteluje, pak jde pro foťák, připíná ho na ten stativ a začíná fotit po místnosti. Zcela konsternovaně ho pozoruju z vany a pak, ještě než se ponořím, tak slyším, jak říká Kvídovi – hlavu uříznem, prsa necháme ….-). Má to srovnaný už v pěti hoch, za deset let to bude vše mnohem náročnější :) Read the rest of this entry »
Dnes jsem složila maturitu z managementu, když jsem po dobu tří dnů zaměstnala všechny známé, kteří mohou mít na návštěvě nějakého cizince, který by mi mohl zaplatit z jeho internetbankingu startovný a já mu to mohla poslat v českých korunách, protože naše banka si za takovou transakci v neeurech, jen za poslání peněz z ČR do ciziny, účtuje 500,- a to odmítám zaplatit už z principu. Naštěstí známe pár lidí, kteří jsou velmi ochotní, ale problém je, že ne často mají takového cizince po ruce. Jeden měl. David. Ten zase ale žije v Praze s kozama a nemá notebook, intenet, natož internetbanking. Zase ale má u sebe na návštěvě dva vstřícné cizince, jejichž účet mi přijde ohromně vhod. A tak bylo třeba najít ještě jiného společného známého, kterému poslat ty české peníze. A taky bude muset David zítra najít v Praze nějakou internetovou kavárnu. Tak jsem mu nabídla ještě rodiče pana domácího hned nedaleko, i s volnou návštěvou krásného parku vedle a přemýšlela, jak mám rodičům pana domácího sdělit, že zítra ráno je navštíví náš známý s dvěma přátelli, vezme si od nich voucher do parku, na chvíli navštíví jejich počítač a zda by mu mohli rovnou zaplatit?:). Ale to mě minulo, protože David napsal, že to je trochu z ruky. Vše se úspěšně tedy podařilo a teď už se může stát maximálně to, že zjistím, že jsem úplně mimo plán těhotná a dlouhé běhání tudíž padá. To je možná Caso mnohem jistější než brašny na koně a potenciální vožení dětí v nich.
Pan domácí je zcela logicky proti každému organizovanému závodu, takže mou revoltu každý den (přestává až když začnu plakat, že mě vůbec nechápe) komentuje přáním, že mi tu uspořádá maraton soukromý. Petra na to odpověděla – „Myslí tím, že pojede na Sáře a požene tě před sebou s plným batohem z Penny?“ Takže až uvidíte někde dvojici, jak jeden běží s batohem podle fáborků, druhý za ním na bílém koni a bude blízko Penny market, pak to znamená, že platba od Davida nedošla, cizinci se ztratili, platba šla tak dlouho, že dalších x přihlášených navíc nad limit mě předběhli a já utíkám před jásajícím panem domácím, který bojkotuje každou organizovanou akci. Read the rest of this entry »