Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Vánoční cukroví’ Category

dscn4905okNěkdy je třeba připravit trochu něco jiného, něco, co neobsahuje velké množství bílého cukru, tuku, není to krémové (klasické cukroví lze projít ve vánočníku) a přitom je to z relativně dostupných surovin (až na datle a kakao). Read the rest of this entry »

Tak zase jedna kalorická bomba. Tentokrát velmi jednoduchá a velmi, skutečně velmi sladká. Panu domácímu moc chutnají.

Chce to mít trochu času na míchání, protože míchat by se měly cukrovinky po celou dobu vaření a to trvá cca 30 min. Potřeba je na cukrovinky pouze smetana a krystalový cukr – v poměru 1 : 1. Read the rest of this entry »

Dnes přišel mailem recept od Katky na rumové kuličky, které lze udělat i na poslední chvíli a tak se na to vrhám. Mám po poslední jízdě na poštu, všechny vánoční knihy odeslány a hned po kuličkách se vrhám na pralinky od Ivy (aby nevzniklo nedorozumění, vrhám se na pověšení receptu, nikoli na pralinky, to musí hezky v hlavě uzrát). To vše se dá ještě stihnout. Já už letos asi 12 druhů cukroví nestihnu, ale mentálně máme napečeno spoustu. Každé ráno u snídaně někdo prohodí – vždy někdo jiný:“tak, a dneska udělám cikánský řezy“ a u toho také zůstane. U toho prohození. Evidentně to nikomu příliš nevadí. Přdpokládám, že kdyby hodně vadilo, už to fakt někdo dotáhl do konce :)

A kuličky od Katky

Zdravím na Kopec
Dávám do placu notoricky známé kuličky, tak, jak je dělám já.
Vzhledem, k tomu, že jsou nepečené, tak se dají zvládnout ještě na štědrý den dopoledne.
Na dvě dávky (dělat méně je zbytečné) :
250 g BB pudinku, nebo dva pudinky a dovážit rozdrcenými piškoty
250 g cukru moučka
250 g rozpuštěného másla
kakao
lžíce solamylu (kukuřičný škrob)
rum
Těsto vychladit, formovat kuličky, obalit v kokosu, nebo strouhaných oříškách.
Dobrou chuť !
BB pudink se kupodivu stále vyrábí, dělá ho pan Oetker, dá se koupit na Slovensku, třeba v Tescu.
Přeji příjemné svátky.
Kateřina Svobodová

Pepparkakor – tradiční švédské vánoční sušenky. Ne každého pojí se Švédskem více než znalost Astrid Lingrenové, Ingmara Bergmana, Björna Borga, Abby a v Čechách právě teď ještě Ságy Norenové – a samozřejmě obchodního domu IKEA. Já mám v jižním Švédsku od roku 68 část rodiny, přesto ale o něm příliš mnoho nevím a přesto, že jsme právě díky emigrující rodině ještě v 80 letech navštívili Götteborg, kde mě mnohem více než busta Bedřicha Smetany, kterou mi jako dítěti ukazovali na jednom průčelí, zajímala následná návštěva lunaparku. Přesto, že jsme pak s panem domácím projížděli část Švédska na kole a vnutili se i s kolama do podpalubí čtyřhodinového trajektu, mezi tiráky zadarmo, to když jsme smlouvali, zda nás nalodí a oni po dlouhém smlouvání přikývli a my se zeptali, kolik to bude stát a oni na to – kolik máte a my vysypali z kapes všechny drobáky, přesto, že mám v paměti dětské procházení Helsinborgu a příjezd do Helsigneru na druhé straně v Dánsku, patřím víceméně do první skupiny – Lindgrenová, Bergmann, Abba. Read the rest of this entry »

Tak co? Co vánoce? Dobrý? Napečeno? Uklizeno? Vyzdobeno? Tak to je bezva, to patříte letos přesně do té skupiny, do které my nikoliv! Letos mi to došlo nikoli až po upečení deseti kil cukroví, nýbrž hned po druhém druhu – totiž po těchto vanilkových rohlíčcích. Před tím jsem stihla ještě báječné pomerančové hvězdičky a na ty dám recept zítra. Před čím že? Před tím, než mi to došlo. Že másla je každý den půl kila, Mariím chutná seno, a tak není kam spěchat. Hezky si to rozvrhneme pěkně do celého roku.   Na výzdobu jsme obětovali moho nocí sněním o výrobě tématických slaměných a vizovických ozdob, vkusných a krásných a v realitě jsme tomu věnovali 31 Kč na barevné papíry, ze kterých děti udělaly dlouhý řetěz. A atmosféra je báječná. Přesně 70 metrů pod námi končí bezsněhová zóna. My jsme již v zóně sněhová, takže bordel je pod sněhem a atmosféra se udělala sama. Děti nás navíc přemluvily jít na vánoční trh, který sestával z dvaceti stánků s ponožkama a rukavicema, jeden stánek se svařákem a dva se jmelím. A tak jsme skončili vánočně na Bowlingu. Máme tu báječný, kam pouští hráče v pohorách a nevadí jim, když si malé děti berou ty největší koule a snaží se ke kuželkám dostat skrz prostředek dráhy. Na půllitrovou malinovku a vyzvednout stolní hru na poště, kterou jsme dostali jako  dárek.  Mimochodem, když jsme ráno šli, koně byli na pastvině u čtyř hromádek sena. Děti se rozhlédly a pravily: “ Vidíte, hezky to mají rozdělený, u jedný jsou kobyly, u druhý chlapi, u třetí jsou chudinky a u čtvrtý jsou sobecký  mimokolektivové!“ Pan domácí byl nadšen. :) Read the rest of this entry »

Uběhl rok jako nic a možná si vzpomenete na perníkový speciál, kde stále platí nabídka – za recept a fotky oblíbených perníčků,  jedna hezká  stará knížka mailem. Ofocená v pdf. Dnešní perníčky, které přidávám do sbírky jsou velmi specifické a to tím, že je to vegetariánský recept. Neobsahuje ani vejce, ani máslo a mléko. Slepice pauzují, vejce ani jedno, krávy jsou březí a másla málo. Navíc co je, to vypíjí tele a dokud ho neoddělíme, nebude skoro nic. A tak jeden příznivý recept pro pečení bez těchto dvou surovin.

Na čistě rostlinné perníčky je třeba 1100 g celozrnné pšeničné mouky, 300 g včelí med, 100g cukr moučka, 500 g pampeliškový med. (pokud není, lze použít cukrový sirup – roztok cukr a voda). 300 g olej, 2x prášek do perníky, 3 lžíce perníkového koření, 2 lžíce kvalitního kakaa, 100 g  maizeny – kukuřičného škrobu. Read the rest of this entry »

Dnes nás jako nyní pravidelně každé ráno vzbudila rohatá hlava Máši, která si chodí na svou pravidelnou procházku skrz ohradník. Máša je velmi – velmi chytrá kráva. Když pan domácí dojí a Máří dostane svůj příděl šrotu s řepou a senáže, odebere trochu té voňavé trávy a nese jí koňům a Máše, aby Máří neotravovali. Den co den  se za ním a za senáží všichni okamžitě rozeběhnou. Den co den se na půli cesty zastaví rohatá Máša a čeká. Poctivě, tak dlouho, dokud si není jistá, že to pan domácí nestihne. Hned jak si je jistá, že pan domácí je dostatečně daleko, aby jí nedoběhl, otočí se a tryskem to metelí za Máří, tu okamžitě vyžene – nafutruje si plnou pusu senáže – krávy normálně toto nedělají, málokdy člověk vidí krávu s naditými ústy – a jak zahlídne pana domácího, peláší s úlovkem pryč. Ráno tedy se jde k oknu podívat, kdy už zase bude to povedené divadlo :-) Chytrá kráva je skutečný dar!

Pan domácí pak rozladěn chodí po místnosti, dívá se na naše cukroví a neustále si brumlá pod vousy, že si asi napíše na stránku, jestli by mu někdo neporadil, kde by si mohl objednat nějaké cukroví :-), ale dnes už je jasné – máme dost :-)

Navíc si dnes při dělání karamelových košíčků nostalgicky vzpomínám na gympl, na listopad, na tajného,co nás 17. listopadu zastavil, protože kamarád měl uniformu, zatímco pan domácí, který byl na vojně jako sportovec jí nosit nemusel a poslal kamaráda šupem do kasáren, že mají vojáci pohotovost. Na to,  jak si pan domácí, který poslední rok měl uniformu jen zcela výjímečně s radostí svlékl civil a „zelený“si to se mnou namířil na Václavák ,kde ho kdosi vyfotil,protože tam byl zcela ojedinělý -ostatní vojáci měli v kasárnách utrum a pak byl na titulní straně jugoslávských novin pod titulkem – „armáda jde s lidem ! “ :-) Svátek 17. listopadu mě k této nostalgii nikdy nepřivedl, dnes jsem si ráda zasmutila  a  jsem ráda, že takoví lidé to mají hezké – ve spánku. Read the rest of this entry »

 Vážení, tak upéci cukroví není vůbec nic proti tomu, když se má přejít k logistice a nějak ho „vyexpedovat“. Ono upřímně i to pečení, když to člověk nedělá jen pro sebe je celkem zodpovědné. Například na poslední další linecké dělala těsto Eliška – dostala důvěru:-) a pan domácí se pak už jen z povzdálí usmíval – smál a neodpustil si nějakou obligátní hlášku. V tomto případě – „mě tady prostě nikdo neposlouchá, já jsem říkal, že Eliška těsta dělat nebude !“  Trochu jsme ho utřeli tím, že to nevadí, že to bude pro nás !:-).  Těsto prostě bylo výborné, ovšem po upečení hořké a tak jsme pátrali a dopátrali se příliš vehementního strouhání citrónu, až na krev.  Bio nebio, když je toho moc, tak je to prostě hořký.  Tak jsme z druhé poloviny udělali linecký koláč s jablky a Eliška si posteskla, že zrovna, když to dělala, tak si říkala, „juchů, už umím úplně sama linecký.“:-)

Linecký je vůbec prevít. V troubě není termostat – jeho absenci nepochopí nikdo, kdo ho má.  Nízká teplota – linecké bílé, přiložit, a než člověk otevře troubu a přejde 2x místnost,tak už zdaleka není bílé, spíše budeme mluvit o antonymech. Vzadu to peče víc, vepředu méně, pak foukne do komína a všechno je jinak. Zase se ale dobře skladuje a hezky balí. A včera při tom největším slejváku se Eliška odebrala do Prahy, že pojede stopem a že vezme ssebou první kilo cukroví. Pan domácí měl strach, že bude nabízet řidiči, já zase, že by mohlo skončit u pražských bezdomovců, které Eliška minule podarovala Rachadovými sušenkami. Cukroví  bylo baleno s nábožnou úctou, papír, okrasný vystřižený ubrousek z ukradeného zeleného papíru dětem, děti pobíhající kolem – to už ne, to už stačí !! :-).Pak to nějak vymezit opět jemným papírem, zabalit, napsat složení – to už se Eliška i pan domácí chytali za hlavu, když jsem šla pro papír a pero, zda budu psát ještě „Liebesbriefy“ a všem rukou a na 12 stránek :-), ale cítila jsem prostě nutkání napsat z čeho to je a tak mě vytočili, že jsem tam zapomněla  vanilku. Pak jsem začala balit měsíček, že jsem ho k tomu slíbila a to už začali pomalu odcházet z místnosti. O udělání hezkého razítka s obrázkem z pěnové hmoty jsem si bratru raděj zakázala říci :-)

Minulý týden jsem využila auto známých co jelo pod kopec a po hodině zpět, že přivezu krabice – jaká naivita!  Nakonec jsem sehnala spoustu tatrankových a nesla je ty dva km od silnice v batohu, v tašce, v pravé i levé ruce. Zkoušela jsem i pod kopcem koupit papírovou tašku, že bych do ní dala cukroví pečlivě zabalené v krabici od tatranek, ovšem ve všech třech papírnictví na mě koukali s nelíčeným údivem – papírové tašky??? U nás? V papírnictví? No tak to jsme nikdy neměli ! :-)  Read the rest of this entry »

Pokud máte čtyři děti, učíte je doma, musíte mít doporučení o domácím vzdělávání od ppp – pedagogicko- psychologické -poradny. A  na dnes na osmou hodinu jsme byli objednáni my. Už dlouho. Tedy lépeřečeno, to jsem si myslela až do chvíle, kdy jsme poté, co jsme v 4:50 vstali, v 5:15 vstávají děti, obléknout, vyčůrat, učesat, batoh, ne, jiný batoh, jsou ti ty rukavice? ano jsou, ale nejsou moje :-), došli 3/4 hodiny na vlak, ujeli 3/4  hodiny vlakem, došli 20 minut od vlaku a stanuli v ppp – aby bylo jasno, ppp je přesně 30 km od naší chalupy.Což jsou naše kupecké počty – od momentu probuzení, vyčůrání, obléknutí, nadojení, nakrmení-zvířat, naše snídaně až ve vlaku, až po zdolání oněch 30 km to na práh ppp trvá přesně 3 hodiny 10 minut – kdo by se ještě maloval, že?

V poradně postávalo různě asi sto maturantů, což mi není vůbec jasné, co tam dělali -až pak na zastávce autobusu jsem se to dozvěděla, když se jedna slečna ptala spolužáka, zda mu matka do dotazníku potvrdila, že s ním nejsou výchovné problémy – vypadá to, že rodiče této stovky studentů dotazník hrubě podcenili :-) a milá paní poradkyně se mě zeptala, „co že tam děláme a ke komu jdeme?“ a pak mi mile sdělila – „ale já vás tu nemám, já vás tu mám až zítra ráno!“  —Bože, bože – po kolikáté už? .-)

Tak jsme se vydali pro tenisky, ale neměli – což nechápu absolutně, že v prosinci nemají výběr tenisek :-) a tak tedy živnostenský úřad, zdravotní pojišťovna,do papírnictví, kde jedno z dětí vytáhlo odkudsi z horního regálu obrovskou šaškovskou čepici a já ho zahlédla zrovna ve chvíli, kdy se rozmachovalo s nezaměnitelným úmyslem a naučeným grifem z domova  „hodit“ čepici zpět do horní police, pak  osvč a nakonec autobusem jinou stranou domů, ale to byla tak trochu chyba, protože ten autobus je u rybníka a je tam hospoda. A děti jí viděly! A tak na malinovku a hranolky! A Hugo sedí u stolu a ptá se “ Kláro, to je ubrousek?“ “ A na co je“ „Aby ses mohl utřít“…… „Zadek?“  a potom už jen do kopce a zjišťovat, proč nejde už od večera internet, protože kdyby to nebylo u nás, ale „u nich“, tak už to dávno jede, tak zjišťujete, kde je chyba  a po dlouhém pátrání se to vyjeví – chápete, jak může být propálený kabel od wi-fi od kouřovodu? My ano – bohužel! :-)  A tak zcela vyčerpaná uklidňuji se dalším příjemným vánočním receptem a totiž – k loňským celozrnným perníčkům přidávám mé další oblíbené. Rozdíl – jsou tmavší, jsou náročnější na suroviny, jsou sladší. Read the rest of this entry »

Stále si říkám, ne ne, letos to bude, jako když jsme se před 14ti lety přistěhovali a žádná zima nebyla – tedy zima ano, ale sníh ne. Letos to bude ono. Skoropodzim až do Vánoc, pak dětem trochu nasněží, tak na týden, pak novoroční obleva, pak nic a pak ještě větší obleva hromniční. Zatím to jde, nicméně, Vánoce se blíží a tak přichází  na řadu „Vánočník“ – je to podobný soubor jako bábovečník, pečivovník anebo tvarožník, ale vánočník má obzvláště pikantní název. Je to takové vyjítí vstříc pravidelným čtenářům tohoto blogu, za které jsme vděční, jejichž návštěvnost nás dost mile  překvapila  a kterým bychom chtěli vyhledávání co nejvíce usnadnit.  Vkládám ho už teď, protože perníky, perníčky a cukroví na Vánoce musí mít dostatečný předstih, u nás ani ne tolik, aby se rozleželo, ale aby se stihlo znovu upéci to, co se už stihlo tajně sníst. A tak s dostatečným předstihem vkládám sbírku dosavadních receptů na Vánoce a každý letošní tam automaticky přibude.

Máte rádi vánoční pečení? Už není kam spěchat, nekupujeme dárky a tak je spousta času a chuti užít si to vánočně hezké. Letos přibude jistě nějaké vizovické a máme i slámu, tak možná i nějaké ozdoby. Navíc —- navíc Elišce skončila v Praze povinná práce a bude tu trávit mrazivý prosinec v kurníku, který už je částečně zateplený, díky slovenskému Karolovi, jenž do  něj přijel otestovat spacák. Otestoval a tak příště nepřijede, protože ho bude muset vyměnit za nějaký lepší :-).  A protože přijede Eliška, bude i spousta času na pečení a pojede nám to jak na drátkách a protože potřebuju nový běhací tenisky, protože ty aktuální mají trochu po zenitu  a Eliška zaplatit zdravotní pojištění, tak jsme si říkali, že ten kdo nepeče rád vánoční cukroví, už vůbec by na to nesháněl celozrnnou mouku, domácí máslo, domácí vejce , kvalitní kakao, tak ten má jedinečnou nabídku ho ochutnat. Že bysme ho letos třeba i zkusili trochu udělat navíc. Ale je potřeba ozvat se brzy, protože jak se to dozví pan domácí, tak už možná nebude mít kdo to cukroví péct :-)) Zjistili jsme s Eliškou, že to lze posílat i poštou jako „křehké“ nebo lze udělat speciální předvánoční předávku v Praze. Tedy nikoli my, ale Eliška, což je docela dobrý důvod, jak se blíže seznámit s naší děvečkou :-)) Tak jsem to dala do prodeje ze dvora a uvidíme, jestli budou tenisky a stát bude  mít díky Elišce na zdravotnictví :-).  A ještě bonus –  protože toho měsíčku je fakt dost, tak jako bonus – ke každé várce cukroví, vánoční balení sušeného bioměsíčku.

Scroll Up