Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky

[instagram-feed]

Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Posts Tagged ‘košíčky’

Když hlásí orkán  nad Anglií, noční vichřici u nás, ale nejen hlásí, nýbrž i celou noc bouchá nad hlavou a za hlavou vše co jde, šustí fólie, padají stromy a tak, tak nejlepší je vědomí, že otevřený zub je zavřen, kanálky vyčištěny a vichřici si mohu v klidu užít – ovšem – nesmí se ulomit korunka na dvojce. Zubař se opět stal mou diářovou náplní a já tedy musela do toho úžasného počasí. Samozřejmě na stopa, ale bohužel mě museli vzít až pražáci, protože všichni ostatní se asi báli nebo co. Ve městě se mi povedla jedna velfare fotka, jak si jezdí pipky na výlet a pak stopem opět domů. Tentokrát jsme se málem vybourali, pán naproti to do nás „málem“ naboural, ale smyk nakonec bravurně vybral. A to se mě nedávno někdo ptal, proč necestujeme, že bychom zažili hodně dobrodružství. Není nad to, chodit občas k zubaři. Read the rest of this entry »

Dnes nás jako nyní pravidelně každé ráno vzbudila rohatá hlava Máši, která si chodí na svou pravidelnou procházku skrz ohradník. Máša je velmi – velmi chytrá kráva. Když pan domácí dojí a Máří dostane svůj příděl šrotu s řepou a senáže, odebere trochu té voňavé trávy a nese jí koňům a Máše, aby Máří neotravovali. Den co den  se za ním a za senáží všichni okamžitě rozeběhnou. Den co den se na půli cesty zastaví rohatá Máša a čeká. Poctivě, tak dlouho, dokud si není jistá, že to pan domácí nestihne. Hned jak si je jistá, že pan domácí je dostatečně daleko, aby jí nedoběhl, otočí se a tryskem to metelí za Máří, tu okamžitě vyžene – nafutruje si plnou pusu senáže – krávy normálně toto nedělají, málokdy člověk vidí krávu s naditými ústy – a jak zahlídne pana domácího, peláší s úlovkem pryč. Ráno tedy se jde k oknu podívat, kdy už zase bude to povedené divadlo :-) Chytrá kráva je skutečný dar!

Pan domácí pak rozladěn chodí po místnosti, dívá se na naše cukroví a neustále si brumlá pod vousy, že si asi napíše na stránku, jestli by mu někdo neporadil, kde by si mohl objednat nějaké cukroví :-), ale dnes už je jasné – máme dost :-)

Navíc si dnes při dělání karamelových košíčků nostalgicky vzpomínám na gympl, na listopad, na tajného,co nás 17. listopadu zastavil, protože kamarád měl uniformu, zatímco pan domácí, který byl na vojně jako sportovec jí nosit nemusel a poslal kamaráda šupem do kasáren, že mají vojáci pohotovost. Na to,  jak si pan domácí, který poslední rok měl uniformu jen zcela výjímečně s radostí svlékl civil a „zelený“si to se mnou namířil na Václavák ,kde ho kdosi vyfotil,protože tam byl zcela ojedinělý -ostatní vojáci měli v kasárnách utrum a pak byl na titulní straně jugoslávských novin pod titulkem – „armáda jde s lidem ! “ :-) Svátek 17. listopadu mě k této nostalgii nikdy nepřivedl, dnes jsem si ráda zasmutila  a  jsem ráda, že takoví lidé to mají hezké – ve spánku. Read the rest of this entry »