Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Zelenina dušená’ Category

dscn4583okMáte stále ještě na záhoně růžičkovou kapustu? Ona by tam podle všeho měla být. Je celkem teplo, hezky, nezavalily ji zatím přívaly sněhu, ideální rok. Podle všeho. Ale někdo už tam má jen trochu, protože kromě kapusty tam má také krávu, která utekla z ohrady. Krávy mají bohužel také rády růžičkovou kapustu, ale jsou solidární a něco nám nechávají. A tak toho využívám a rychle připravuju zcela jednoduché jídlo, sestávající z růžičkové kapusty, cibule, vlašských ořechů, oleje,  zelenou petrželku, česnekové pasty a sýru jádel.dscn4586ok Read the rest of this entry »

dscn4225okDalší recept do podzimní sbírky, z právě sklizených surovin. Stačí doběhnout na záhon nebo už do sklepa, kam se to pomalu ze záhonu přesouvá a přinést si mrkev, červenou řepu, cibuli a špagetovou dýni. Navíc si přichystáme kulaté čínské nudle, olivový olej, trochu balzamikového octa, česnek, směs bylin (tymián, rozmarýn, saturejku), sůl a černý, červený a zelený pepř. Read the rest of this entry »

Včera se nám narodil druhý býček, takže máme dva – měsíčního a denního. Oba pijí jak o život a včerejší rodička měla dnes 15 litrů mleziva na jedno dojení. Kdyby byl v okolí případně někdo, kdo by kvůli revmatitidě, imunitě, Bechtěrevově nemoci nebo dalším různým neduhům byl zvyklý na podpůrnou léčbu panáky mleziva, nechť se ozve a následně si dojede. Zazásobíme mu rádi mrazák na příští rok. Kromě dvou porodů jsme také absolvovali první třídní schůzky v životě a po měsíci první školní docházky se náš pošramocený navyklý denní systém začíná vracet do normálu. A protože každé dítě je úplně jiné, musíme využít toho, že jedno z těch dalších se ochotně učí z frausovských učebnic, které nám ale na devítku chybí a z osmičky chybí dějepis. A protože nepotřebujeme novou knihu, naopak, rádi bychom popřispěli tomu, kdo si je už koupil a nyní již nepotřebuje, kdo byste měl doma a rád prodal (nepotřebujeme pracovní sešit a učebnice nemusí být v dobrém stavu), neváhejte se ozvat. Read the rest of this entry »

Máme prázdniny.  Je po přezkoušení, po přijímačkách a doma se vymýšlí ptákoviny. Pan domácí s dětmi nedávno u stolu nahlas přemítal, že každé dítě, které jde poprvé do školy, mělo by mít s sebou doprovod, případně kornout s bonbóny pro spolužáky, kytku pro paní učitelku, přezuvky a velikou svačinu. Naše děti by o to prý neměly být ochuzeny. A tak, až půjde to nejstarší v září poprvé do školy, do prváku, měly bychom mu to také dopřát. Možná i sériově. Že by vždy nakoukl do třídy někdo z nás a upozornil na to, že svačinu má v pravé kapse a další, aby nezapomněla hodně pít, nebyla drzá a zda má obalené sešity! A jak doplnil rychle Hugo – „a pořádně jí tam ztrapníme!“  Read the rest of this entry »

Ptát se zcela tendenčně „Jak se máte?“ je v současné době velmi ošemetné. My bydlíme naštěstí na kopci a voda u nás způsobuje to, že jdou velmi dobře likvidovat buližníky, Read the rest of this entry »

Současné dny  plynou v naší domácnosti zcela pokojně. Ohromně se těšíme na pečení cukroví, děti jsou nadšené do vaření a pečení a baví je to a mě také, takže často předelegovávám pravomoce :). Napadlo mě, že bude velmi jemná zima. To často vyjde, když mě něco napadne. Nikoli, že o tom přemýšlím a napadne mě to, ale napadne mě to z ničeho nic. Pak to vychází a letos mě tak z ničeho nic napadlo, že zima vlastně nebude. Jsem tudíž docela klidná a zimy se už nebojím :-).

Máme poměrně hezké zásoby ve sklepě, natolik hezké, že ani tady není třeba se bát. Jenom slepice vůbec nenesou. Mají pauzu a navíc mají pauzu i všechny slepice kolem a tak vaříme a pečeme bez vajec. Pevně ale doufám, že jarní kuřata, která mají začít snášet od příštího týdne, skutečně začnou.

A pak – tak jako vloni, u máslové dýně, nastalo dlouhé období homonym, nyní je to oxymoron, co hýbe naším domovem. Máte nějaký svůj velmi oblíbený oxymoron? Neboli protimluv? Děti sepisují a vyhrává u nich „strašně hezký“ a „ohlušující ticho„. Já jsem mnohem více liberální a líbí se mi spekulativní oxymorony, ve kterých vede „až vyrostu, chci se naučit být chlapcem“ a nejvíce ze všeho si stojím za vlastním oxymoronem “ tichá domácnost„. Vzhledem k počtu místností našeho domu – jedna a počtu lidí v nich žijících – šest – je spojení tichá domácnost čistým oxymoronem. :) Read the rest of this entry »

Zítřejší datum nám každoročně uniká. Většinou si jak já, tak pan domácí na ono datum vzpomeneme týden, čtrnáct dní nebo pár měsíců po. Jenomže letos nám to neuniklo díky manželům Obamovým. Pokud někdo neví o koho jde, nevadí. Je to celkem bezvýznamný pár :). No a datum známe proto, že si pan domácí všiml v jednom celostátním deníku na netu, který informuje jenom o důležitých věcech, jak se paní Obamová  chystá letos oslavit kulaté výročí svatby, které se svým manželem má, totiž dvacet let. Pan domácí se nejprve dlouze zamyslel, pak ožil a křikl na mě “ no hele, Obamovi se brali stejně jako my!“. “ Tak to bychom to mohli oslavit společně “ já na to. Ale upřímně řečeno, nechali bychom to spíš na nich, jestli se staví, nebo ne.  A jak říkala Petra, pan domácí by si mohl na zápraží zakouřit s BArackem a my bychom si s Michelle mohli střihnout nádobí po večeři. Ale vzhledem k tomu, že se blíží zima, všude spousta práce, nejsem si vůbec jistá, zda si na ně uděláme čas :-)No, ale konec konců, Barack má teď taky napilno. Ale dost imaginárních oslav, vzhledem k tomu, že na kopci nevedeme ani ty neimaginární a raděj rovnou ke Read the rest of this entry »

Lidské touhy se neuvěřitelně rychle mění. Možná se nemění touhy, jen prostředí a člověk na něj musí velmi rychle reagovat. Běh u mě začal před několika lety proto, abych utekla na chvíli z chalupy. A protože nešlo utéci na doslech, to by bylo k ničemu, stal se z toho denní, poměrně zásadní rituál. Neběhám rychle a ráda běhám dlouho. Jenomže letos tento důvod padl, neboť děti to myslí s tím, že budou běhat se mnou, zcela vážně. A tak jsem si včera řekla, počkejte, já vám dám. A šli jsme na osm kilometrů. Po šesti jsme se blížili domů a já tasila zbraň – půjdu ještě nahoru jeden kilák a pak zpátky. Oni, že ne, že už jsou unavení. Juchůůů, zajásala jsem v duchu. Ale když odbíhám, Jentl se otočí, a že jde taky. No a když jde Jentl, tak musí i Kvído. A tak mám zase průvod. Jenže po kilometru jim asi naběhly endorfiny nebo co, začaly mávat ručičkama, a že tohle je teda bezvadný, že teď se jim běží tak lehce, že by to běžely klidně ještě hodinu. Schizofrenní situace – když takhle malé děti v naprosté euforii běží a úplně upřímně je to baví, volají že už nehtějí běhat krátce, jen dlouho  a zároveň vědomí toho, že už asi nikdy nebudu sama :-) Read the rest of this entry »

Nedávno jsem vyprávěla Petře naší nejoblíbenější historku, která přesto, že existuje google, a člověk může najít už téměř cokoli, může zamávat rodinným životem, neboť základní informace, která je pro naší historku stěžejní, google nenajde.

Kdysi k nám přijela jedna slečna, přítelkyně známého a protože studovala genetiku, měla potřebu nám povyprávět o tzv. malém testu rodičovství, což nás samozřejmě zaujalo. A tak vám to taky hezky naservíruju. Člověk má totiž pár schopností, které jsou, ač se to nezdá, závislé na jeho genetické výbavě.  A mezi jednu takovou schopnost patří rolování jazyka. Totiž vypláznutý jazyk dokázat srolovat podélně do jakési vaničky, ruličky. To se nepodaří tomu, kdo k tomu nemá náležitou genetickou výbavu.

Zmíněná slečna nám to vysvětlila následovně : od každého z rodičů dostane gen, vlastní tedy nakonec pár – od každého dostane jedno „a“. Buď malé a nebo velké A. Má tedy šanci, že v konečném důsledku získá „aa“ od každého z rodičů malé. Neumí pak rolovat jazyk, ani nemůže předat tuto možnost dál. Nebo získá „AA“ oba geny dominantní. Pak roluje a předává dál. Nebo poslední možnost „Aa“ roluje také a předat může či nemusí. Znamená to, že pokud má někdo „aa“ jeho dítě jednoznačně rolovat nemůže. Pokud „AA“ roluje a jeho dítě bude rolovat. Pokud „Aa“ roluje, jeho dítě rolovat může či nemusí. Nyní jistě tušíte, co přijde. Já i pan domácí patříme do 7 % lidí, kteří jazyk rolovat neumí, což znamená, že oba máme „aa“. A naše tři ze čtyř dětí rolují jazyk. Po té, co se u nás tento malý test rodičovství probíral, stalo se, že přestaly jen tak rolovat jazykem, ale začaly rolovat vyzývavě ! |Především tehdy, když jsem trávila čas před zbytkem našeho zdrcadla a snažila jsem se  pečlivě genetickou nedostatečnost dohnat pílí !  Proto pokud zavítá na tuto stránku nějaký genetik, pevně doufám, že znalosti zmíněné studentky byly značně nedostatečné, a že nám to tedy fundovaně vysvětlí :-) ( Pevně doufám, že toto osvětlení pomůže i tomu, kdo se již léta snaží být poctivým jogínem a rolovat jazyk a stále mu to nejde :-) Read the rest of this entry »

Tak jsem nám trochu poničila ekologickou stopu a pan domácí mi po dvou letech mého váhání, zda ano, či ne, pořídil čtečku knížek. Přes všechna rozporuplná vyhodnocování vlastnictví čtečky v různých diskuzích jsem se stala jednoznačným čtečkovým příznivcem. Přesto, že není nad papírovou stránku a její vůni, přistihla jsem se několikrát, že se snažím mechanicky na čtečce otočit stránkou, tudíž u mě zafungovala čtečka skvěle. No a protože mám tedy čtečku, neodolala jsem a započala s vytvořením elektronického souboru receptů. Udělám si zimní souboj v kuchyni, mezi sešitem ručně vypisovaných receptů a velmi přehledným elektronickým všech. A když už to tedy dělám, vzala jsem to trochu z gruntu a ráda bych to dala ostatním  k dispozici, takže Eliška dostává jako editor k posouzení fonty, panu domácímu se líbí jeden, Elišce zcela jasně ten druhý vybraný, a když pan domácí odsouhlasí, že se na jeho názor máme vykašlat, že není vášnivý čtenář ani kuchař, že je vášnivý posluchač :) a ať je tedy po Eliščině fontu, pošleme na posouzení Petře a ta nám napíše, že rozhodně patkové písmo, což je to pana domácího a nikoli Elišky.  Hlavní editor Petra k tomu říká čistě pragmatické připomínky, což je  nejhorší, protože jsou evidentní a člověk je změnit musí. A tak, když se všichni ostatní usadí před pohádku, zhruba dvě hodiny se snažím naučit formátovat obsah – lépe řečeno, snažím se, aby duch vyhrál nad strojem a podaří se, ale dvě hodiny pobytu pletí na záhoně vždy ukáží mnohem větší efekt, než dvě hodiny učení se správného formátování :-).   Přečetla jsem asi třicet  stránek o typografii a vždy to končí následným :“ vykašli se na to, děláš si to stejně pro sebe, že?“ :-).  Tak to jen jako ochutnávka pro ty, kteří by rádi měli zcela přehledný soubor receptů s kompletním proklikem na web, bez veškerých nepřístojností a expresivních výrazů. Čisté vařivo:-). Ještě, že jsem nemocná a můžu ležet a číst typografii, sledovat fonty a každé ráno trpět sebelítostí, že se mě nikdo nezeptal, jak mi je :-)) Read the rest of this entry »

Scroll Up