Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Vegerecepty’ Category

Jistě jste zaznamenali soutěž o několik občasníků Mlékonoše a o několik knih Domácí mlékař. Pravidla soutěže naleznete zde. Máte ještě spoustu času, těšíme se proto na vaše recepty, ve kterých bude použit jogurt, kefír, acidofilní mléko, skyr nebo podmáslí. Read the rest of this entry »

Dnes přináším recept na vysoce hydratovaný celozrnný chléb, pšenično-žitný se sušenými brusinkami. Těsto na tento chléb je poměrně řídké, nepřidáváme zbytečně další mouku, ale pečlivě těsto autolyzujeme a následně překládáme. Read the rest of this entry »

Od ledna je nás tu sedm. Ne, nerozhodli jsme se v pokročilém věku rozšířit rodinu (s ohledem na mentální zdraví pana domácího), ale vrátila se nám Eliška. Takže se mnohem jednodušeji seje, sází, dodělává rybník, nadává družně na slepice, které to zasazené rozhrabávají, na koně, které nad ránem honíme po záhonech, protože jakmile prorazí  povalí ohradu, jdou zcela najisto. Umíme se vzájemně pěkně politovat, s upřímností sobě vlastní, neboť každá z nás známe pocit nedostatečného docenění vlastního chudinkovství a taky si díky tomu připravujeme půdu pro první výjezd z chalupy po xxx letech – máme záskok.

Postupně zaplňujeme místní gymnázium  a opět jsme byli jak rodina Homolkova, když jsme seděli všichni před jedním monitorem a čekali na výsledky přijímaček. Gratuluji všem rodičům, kteří jsou klidní a vyrovnaní. Já jsem před tím monitorem seděla trochu s tachykardií. Evidentně si to beru moc osobně.

Také milujete hovory se svým, už v podstatě dospělým, dítětem, které přemýšlí o vlastní budoucnosti? Vůbec nebudu konkrétní, jen musím dát k dobru Eliščinu historku o dítěti z právnické rodiny, u kterého se předpokládalo, že půjde samozřejmě v jasně daných šlépějích. A on ….. no… vybral si hungaristiku. Jsem opravdu v upřímném očekávání, jak to dopadne u nás .)

A taky čekáme s napětím na výsledky hlasování veřejnosti o příběhy 20. století. Výhra od Scia by se velmi hodila na pokrytí přijímaček, ale vypadá to bledě. Tuším, že Ester se bude muset přijímačkami na svou hungaristiku tvrdě proučit.

Stále je ještě možné brát ze sklepa uskladněnou červenou řepu a vytvářet z ní zcela nanáročná, na vitamíny ovšem stále bohatá jídla. Dnes je to vařená černá čočka a pečená řepa. Budeme potřebovat cibuli, červenou řepu, černou čočku, sůl, slunečnicový olej, olivový olej, ochucený olivový olej s feferonkou a česnekem, balzamikový ocet, trochu pálivé papriky.

V horké vodě uvaříme doměkka černou čočku (není třeba předem nakládat), čočka se uvaří doměkka do 35 min. Teprve na posledních 5 min varu čočku solíme. Měkkou čočku slijeme, ochutíme pálivou paprikou, balzamikovým octem, olivovým olejem, ochuceným olivovým olejem a promícháme. Mezitím oloupeme a omyjeme červenou řepu, nakrájíme na hranolky a vložíme spolu s oloupanou, omytou a na plátky nakrájenou cibulí na rozpálený plech do trouby, potřený olejem. Osolíme a pečeme při cca 180 °C a velmi často otáčíme, aby řepa nevyschla. Nepeče se příliš dlouho.

Hotovou řepu smícháme s ochucenou čočkou a můžeme podávat.

Než opět po neděli nasněží, rychle doděláváme jezírko, aby se mohlo zakrýt a začít plnit. Bereme do komentáře dobré rady z vlastní zkušenosti, jaké se vám osvědčily vodní rostliny. Dokud jsme v ráži, můžeme stále ještě měnit výšku obou pater pro rostliny, sem tedy s dobrými nápady! A mezitím co sejeme, sázíme, kopeme, vyvážíme kolečka, čteme si a pauzujeme v psaní pekaře, protože se nám nechce, pečeme rychlé koláče s tvarohem nebo domácí lučinou, jako dnes. Read the rest of this entry »

Většinou máme každý ustálené snídaně. Někde jsou to cereálie, jinde zásadně pečivo, někde to musí být sladký koláč nebo buchta, někde nic. Dnes je to tip na mix našich zvyků – na cereální jogurtovou snídani na lžičku, která ovšem není ani vločkami v mléce, ani jogurtem s musli, ani sladkou buchtou.  V mnoha receptech se podivujete nad příliš velkou dávkou cukru, zde by se zase někdo mohl podivit nad příliš nízkou dávkou. Pomoc je velmi snadná – cukrujme tolik, kolik sami chceme. A já mám tuto snídani ráda zcela bez přidaného cukru, což souhlasím, nemusí vyhovovat každému. Jestliže se rozhodneme přidat klasický bílý rafinovaný nebo třtinový cukr nebo med či sekané datle, rozhodně to konzistenci moučníku neuškodí. Read the rest of this entry »

Máme stále zimu a stále nepřechází. Zima pro mě bývá nejhorší takto v předjaří …. ale letos, po představě, že už by se měl vyset celer a papriky a připravit skleník a fóliáky, zimu vítám. Je tu nádherně.  Tvrdá vysoká vrstva sněhu, po které se dá chodit, hodně dřeva, hodně mléka, objednané kakao a hořká čokoláda …. dnešní snídaně je, pravda, tomu všemu trochu vzdálená, ale zeměkoule musí být v rovnováze, a proto je nutné někdy na chvíli přejít i do modu cereální střídmosti.

Pro dnešní muffiny jsem se snažila jsem  najít takovou variantu surovin a v takovém množství, aby byly muffiny vláčné, držely hezky pohromadě a byly chutné. A to se povedlo, jsem spokojená.

Kdo nemá rád jídla zcela bez přidaného cukru, lze přidat do těsta trochu cukru, případně i trochu datlí nebo rozinek. Já osobně volím raději tuto variantu a nakonec polité bílým tučným domácím jogurtem a posypané mraženým nebo zvařeným ovocem.

Na 7 muffinů jsou třeba 2 vejce, 200 g kefíru (použila jsem domácí tučný), 70 g ovesných vloček, 20 g kokosu, 4 g kakaa a 150 g černého rybízu (mohou být jahody, borůvky, nedoporučuji červený rybíz, muffiny by byly příliš kyselé).

V míse metlou ušleháme vejce, přidáme vločky, kefír, ovesné vločky, kokos, kakao a černý rybíz. Nalijeme do formiček na muffiny (7), velmi lehce vytřených olejem a dáme péci na cca 30 min do trouby rozehřáté na 180 °C.  Ihned po upečení nevyndaváme, ale obřízneme okraje nožem. Vyndáme až po vychladnutí.

Poléváme tučným jogurtem a sypeme ovocem.

Tak nám tady trochu nasněžilo. Znáte to pořekadlo „Na Hromnice, polovice píce? “. To není úplně pěkná říkanka. Obávám se, že letos to bude hodně dlouhá zima. Jestli jsme za dva dny v polovině a navíc nepřijde hromniční obleva, což asi nepřijde, vidíme to do dubna. Další takové hezké pořekadlo praví, že „Všechny cesty vedou do Říma“. Nevěřte tomu, opravdu nevedou. Všechny cesty vedou nad kolena sněhem někam, kde je ho ještě víc a navíc je to zpátky vždy do kopce. A taky by mě zajímalo, proč existují takové vymoženosti, jako je například balík do ruky, když je zároveň v pravidlech uvedená vyšší moc? Read the rest of this entry »

img_1405Je možné, že patříte mezi schopné, cílevědomé a praktické ženy či muže, kteří se neskloní před krátkodobou nepřízní či drobnými výkyvy ze systému. Já patřím jinam. Ne příliš systematická, praktická z nutnosti, cílevědomá ano, ovšem cíle mě často brzy opouští. Jsem startér, kterému následně musí pomoci externí motor. Pokud motor stávkuje, startér vyhasíná. A to se objevuje v pravidelných intervalech. S elánem jsem se každoročně vrhala do předvánočního ruchu. Do doby, než jsem poprvé otěhotněla. Počátek každého mého těhotenství se datuje na předvánoční čas, listopad a prosinec, dlouhé zimní večery…. a tehdy to bohužel přišlo. Hned poprvé jsem měla začátkem prosince přichystáno asi 7 druhů těsta. V nezměněném stavu ta těsta zrála i na konci prosince. Každé ráno jsem s nesmírnou únavou otevírala skříňku se zabalenými těsty a … tím to každé ráno skončilo. Tehdy jsem také zjistila, že to jde i tak. Že to prostě někdy nejde.

Těst mi bylo samozřejmě líto, ale ten prožitek, že to jde i tak, ve mně zůstal. Bohudík nebo bohužel. Dnes, po čtyřech dětech jsem již chytřejší. Celé si to vizualizuji raději předem. Někdy ovšem zapracují děti a chtějí hníst, vykrajovat, péci. Letos chtěly hníst, vykrajovat dva plechy a pak se nakazily. A tak jsme přešli k plánu B, totiž upečeme to najednou, aby to mělo větší smysl, vezmeme to do školy jako svačinu, bude snídaně a obecně to bude lepší. Inteligence je nástroj slepé vůle a zde zafungovala perfektně. A tak jsme si udělali zcela nový jablečný koláč!

Na koláč je třeba linecké těsto dle tohoto receptu na linecké cukroví, 1,5 kg jablek, skořice, 100 g másla, cukr dle chuti, trochu rumu. Dále vrchní těsto dle receptu na tříbarevnou buchtu. Na jednu várku těsta na tříbarevnou buchtu je třeba 4x množství na linecké (vyjde na dva plechy jablečného koláče).

Linecké těsto rozprostřeme na dva plechy a pokryjeme jablečnou náplní, kterou vytvoříme tak, že rozpustíme máslo, na které nasypeme na plátky nakrájená oloupaná jablka. Přidáme cukr, skořici a necháme mírně podusit a cukr s máslem mírně zkaramelizovat. Rum přidáme až po sundání z kamen.

Podle receptu na tříbarevnou buchtu ušleháme druhé těsto a polijeme jablka. Dáme péci do trouby vyhřáté na cca 180 °C a pečeme cca 45 min.

img_1405Moc nepíšu. Trochu mě odrovnal Mlékonoš, který je právě v tiskárně. Pekař, který je stále v počítači a mnoho hodin korektur a grafiky. Bylo toho natolik hodně u monitoru, že nyní, jen kolem procházím, dělá se mi špatně. A tak potřebuju pauzu. Malou pauzičku. Ideální doba na takový mezičas je týden před Vánoci, kdy všichni, kteří nemají napečeno a naklizeno, pečou a uklízí. To může znít jako nesmysl, ale není. Není tehdy, když Vánoce příliš neslavíte. Jakmile děti začaly brát rozum, vpašoval se do našeho života stromeček, cukroví a bramborový salát. Letos jsou však až do půlky ledna zasušené krávy a tak není dostatek másla, jen záloha smetany v mrazáku. Kdyby náhodou. Read the rest of this entry »

img_1286okMáme za sebou výživný čas a ještě jednou tolik před sebou. Já mám vždy takovou radost, když se do něčeho pustím a pak podruhé, když už to skončí. Zrovna jsem ve fázi nakupování většího než malého množství hořčíku a také hořkých čokolád, sušených meruněk a mandlí. Hořčíku není nikdy dost. To, když se člověk takhle odstěhuje na samotu, aby žil fakt v klidu a pohodě a pak si to někdy zařídí tak, aby se stal stres po určitou dobu jeho hlavním přítelem, nepřála bych si vědět, jaké by to bylo například v běžném procesu. Vlastně se každému docela klaním k zemi, jak to stíhá. Naštěstí děti stárnou a nacházejí si aktivity, které nespadají do mé kompetence. Tak třeba fyzikální kroužek s osvíceným pedagogem. A když jedno dítě přijde domů s něčím, co svítí, protože je to namočené v kyselině citronové a dítě po nás nechce, abychom mu to vysvětlili, naopak, vše to řádně vysvětlí nám a navíc dodá – to je super, že mi to tam popíše tak, že to fakt chápu, nejsem si pak úplně jistá, jestli to považovat jako životní výhru nebo jako částečné selhání. V zájmu zachování psychického zdraví volím výhru. Read the rest of this entry »

Scroll Up