Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘Obiloviny’ Category

Jak říkal kdysi Hugo Hromas, kuskus je taková prostitutka. A je teda fakt, že kuskus se u nás zase tolik nenosí, ale potřebuju zlikvidovat staré zásoby, potřebuju, aby se jídlo připravilo samo, protože noha v sádře a aby to tedy nebylo nic náročného. A přesně to vše zapečený kuskus splňuje.

Potřebujeme: 1 balíček kuskusu 0,5 kg,  větší cibuli,  1 balení mražené zeleniny, olivový olej, sojovou omáčku, sladkou papriku, trochu curry, špetku pálivé papriky, rozmarýn, sůl, pepř, 1 balíček tofu, 6 vajec a tři formy na malý biskupský chlebíček nebo jednu velkou formu či pekáček.

Nejprve vysypeme do mísy kuskus, přidáme do něj sůl, pepř papriku, rozmarýn, curry, chilli nebo pálivou papriku, trochu olivového oleje, sojovou ommáčku (cca 2 lžíce), přidáme a kostičky nakrájenou cibulku a zalijeme horkou vodu. Stále mícháme a dle potřeby přiléváme tolik vody, kolik kuskus pojme – postpně cca 1,5–2 litry. Hmota by neměla být vyloženě tekoucí, ale kukus musí být měkký a hmota kompaktní. Poté přidáme mraženou zeleninu. Nakonec přidáme 6 vajec a pečlivě promícháme. Read the rest of this entry »

Rozhodla jsem se trochu více pustit do sladu, sladování, hvozdění, klíčení atd. a než to vše naklíčí, namlela jsem staré zásoby svého doma vyráběného sladu (jak si vyrobit doma slad naleznete v Domácím pekaři nebo zde na webu) a pustila se do prvního chleba z klíčeného obilí – rozuměj ne s přídavkem sladu, ale veškerou pšenici jsem použila naklíčenou.

Polovina pšenice je světlejší, polovina je tmavší, ale ani jedna podle mého názoru nespadá pod diastatický slad, tedy nepražené naklíčené zrno, obě byly tehdy ještě mírně pražené. Read the rest of this entry »

Na každého to někdy přijde a ne vždy jsou dny veselé a vtipné. Máme nemocnýho koně. Namíchl se. Uviděl nové motorové vidle a tak se naštval, a rezignoval. A rezignoval úplně a pevně doufáme, že si to brzy rozmyslí. Protože tenhle kůň si nemůže jen tak mýrnyx týrnyx lehnout a nevstát. Ještě ale naštěstí nelehl! To je pozitivní. Už ale ani pana domácího, ani mě nemá vůbec rád. Pořád na něj chodíme s nějakým vercajkem nepěkným, krmíme ho pastama a neuvěřitelným množstvím černýho uhlí s taninem a vaříme mu dubovou kůru a krmíme senem do huby. Ještě, že měl opradu fundament. Má dole snad sto kilo. Jeho zásoby se teď  hodí.  A pro dámy dobrá informace, fakt to jde – sto kilo za deset dní! Read the rest of this entry »

To byla dosti náročná volba, dát sem tento článek, nebo nedat? Obyčejná Kollathova snídaně. Snídaně pojmenovaná po známém lékaři, který se narodil v roce 1892 v Gollnově, jako syn praktického lékaře George Kollatha. Před válkou odmaturoval a po válce dostudoval medicínu. Po druhé sv. válce stál v popředí hygienického institutu, z Rostocku, z východní zóny emigroval do Hannoveru a zde publikoval své stěžejní knihy.  Pro výživu je důležité Kollathovo rozdělení potravin do šesti hodnotových úrovní.  Čím nižší je stupeň zpracování, tím má jídlo vyšší hodnotu. Rostliny mají  vždy vyšší hodnotu než zvířata, a syrové potraviny vyšší hodnotu než vařené jídlo. Zásadně důležité je tedy zpracování potravin a ideální jsou potraviny tepelně neupravované. Takto připravené jídlo, smíchaná netepelně upravená celozrnná mouka s ořechy, sušeným ovocem a ovocem je tedy zcela ideální výživný prostředek, který, pokud se jí jako snídaně, připraví tělo na minimálně 4 hodiny bez hladu, pomůže v detoxikaci a spoustu dalších pozoruhodných věcí. Jakmile otevřete kdekoli na ineternetu stránku s termínem „Kollathova snídaně“, všude je rozepsán základní recept Andre von Lysebetha a jeho základní jogové knížky. Všude je tento recept přepsán i s pozitivy, která Lysebeth uvádí právě v souvislosti s používáním Kollathovy snídaně. Read the rest of this entry »

Protože je člověk tvor hravý, nebo mě to alespoň ba, tak když jsem dělalala slad na chleba a na pečení vůbec, tak jsem si to rovnou šoupla i s žitem. Dělám meltu z čistě praženého žita, ale  tak mě tak napadlo, že sladované žito je to pravé ořechové. Zajímalo by mě celkem, zda pražské kávoviny také sladují, či zda používají jen žito pražené, nicméně ať tak nebo tak, stálo to za zkoušku.

Co je melta, netuším zda ví každý. Mnohem více rozšířená je instantní káva,  ale melta se už možná nepoužívá tak často, jako se používala dříve, kdy naopak káva byla na okraji zájmu. No, možná i zájem byl, ale …. :) Více o kávě a její historii v tomto článku věnovaném přímo jí.

Zpátky k meltě.  Základní surovinou pro kávovinovou směs bylo vždy žito. Jeden druh melty se jmenuje přímo žitovka a je pouze z praženého žita. Melta jako taková je směsí žita, čekanky, ječmene a cukrové řepy. A celkem zásadním prvkem směsi je právě čekanka obecná, která obsahuje velké množství inulinu, což je potvora, která u určitých čeledí nahrazuje škrob jako zásobní látku. Je to bílý prášek, chuťově je spíše sladký, ale neumí ho využít živočišný organismus a ve střevě se tedy chová jako rozupustná vláknina. Dokáží ho však rozštěpit bakteriální enzymy a proto je zdrojem pro střevní bakterie. Má tzv. prebiotický efekt, což znamená, že díky tomu, že se ve střevě vyskytne, podporuje růst střevní mikroflóry a to je více než pozitivní.

Navíc, melta se odjakživa dává samicím králíků po kocení, stejně tak by se měla podávat ženám po porodu a na zvýšení laktace. Horší je to s žitem v období reprodukce, to není už tak košer :-)

Čekanka je krásná modrá kytka a její jediný problém je, že se většinou nenachází tam, kde bychom jí chtěli sebrat a už vůbec ne doma na přípravu melty :), ale když člověk ví předem, co chce, často se situace změní. Žito a ječmen nevidím jako zásadní problém, horší a podobné jako s čekankou je to s cukrovou řepou. Já však mám čekanku – , díky paní Eliškové i řepu ještě stále ve sklepě a žito i ječmen je také k dispozici, dokonce nasladovaný. To co nemám, je poměr. A tak to stále a stále zkouším – zkuste to schválně a můžeme se dopracovat k poměru nejlepšímu :-) Read the rest of this entry »

Přebývá nám strašně salátů- kdo z okolí potřebuje nutně výborný křehký kalifornský salát- je ho celkem kupa, v AKCI !! dva za jeden kdy jeden vydá za dva :-) 10 kč kus- tedy ty dva –  pan domácí tvrdí, že to mám špatně, že to znamená, že jeden stojí dvacet a dva čtyřicet :-))- a navíc ho snesu k silnici, tak stačí napsat, protože jinak je jasný, že to bude pro koně a krávy :-).

Mezi pletím se letošní horké léto bavíme tím, jak pozorujeme vyhýbající se déšť našemu kopci- už nás nenavštívil 14 dní a před tím to byla jen malá přeprška. Nezaprší a nezaprší a my konvujem a konvujem, protože i kdybysme koupili nějakou závlahu, zase by chyběla voda, ten kopec je dost suchý a tak nemá cenu kupovat nesmysly a prostě konvovat z toho co je a co případně ne-naprší. Mezitím si občas něco vyplejem a začali jsme mulčovat. Navštívila nás prima rodinka zahradníků, Janka s Ondrou a svými kluky a rozvinuli jsme debatu ohledně permakultury- ale to je na samostatný článek, vyčerpávající diskuzi a udělání závěru.Zatím mulčujeme a sbírám další a další materiály.  Do toho přijeli David a Oldřiška a já budu ráda za jakoukoli radu, jak to doma kdo dělá s tajnou zásobou něčeho pro návštěvy. U nás doma se vše sní i tvrdý chleba, i několik třílitrovek sušenek  co je do zásoby, když někdo přijde a pak nic není. Ráda bych byla dobrý hostitel, ale stále mě to nějak míjí :-)).

Včera v pět jsem se však rozhodla, že už musím udělat oběd, že by v něm měla být nějaká zelenina, být to rychlé a mělo by to vydržet i na snídani. Věřte nevěřte- sendvič se dá udělat tak, že přesto, že není doma toastový chleba, může se od okamžiku rozhodnutí podávat přesně za hodinu a čtvrt a ještě je na sníani – ne nekupte to ! :-) Read the rest of this entry »

Včera jsem rozdala úkoly a dnes odjela k zubaři a když jsem se vrátila a sešli jsme se v místnosti a pan domácí zahlásil “ zase půl druhý“ tak Eliška na to „cože???? tolik?????? to chcete říct, že dneska už šest hodin jim ? “ :-)) Takže to je naše pracovní morálka. Já jezdím k zubaři, pan domácí má depresi a Eliška jí :-)) Dneska byl ten kopec domu nějak delší a vyšší …. ale včera, včera přišla konečně řada na kuskus. Píšu to foneticky, originál je hrozně složitý – to jen omluva pro češtináře? :-))

Tak kuskus – máme jakýsi arabský týden – o kuskusu vím, že je z tvrdozrnné pšenice a jsou to malé kuličky, o kterých mi včera u stolu řekli, že to musí být hrozně drahý, protože než se to do těch kuliček vytvaruje, tak to trvá celý život :-) Read the rest of this entry »

Včera u nás  proběhla taková milá hra na hodnou a zlou manželku. Včera večer jsem byla manželka hodná. Vrátili jsme se z finančního úřadu, kde jsme podávali daňové přiznání. Letos jsem zaznamenala rekord, protože jsem ho nevyplňovala až u stolků ve foayer Fú, ale už předvečer doma. Našla jsem nejen usb k tiskárně, čisté papíry, ale i jsem dohledala díky bance všechny zisky :-)). Takže další den zcela v klidu a nikoli s nabalenýma a křičícíma a honícíma se dětma v šíleném vedru na úřadě – vůbec nechápeme, jak v tom vedru na těch úřadech můžou existovat. Spočítali jsme si, že teplotní rozdíl mezi naším záchodem a jejich kanceláří je minimálně 30st. C :-)))

Ve vlaku, hned jak jsme dosedli, jsme potkali pána, který okamžitě odložil časopis a celou půlhodinovou cestu  bavil nejen děti, ale i nás. Neagresivně, vcelku příjemně. A kde je teď východ? A kde je západ? A jaká je definice zázraku? Pak kolik je v souvětí záporů, co je číslo, číslice a cifra  a poslední hádanku- což je hádanka velmi stará a je určena dětem pro páté třídy- podotýkám, žádný chyták- Tak tedy – devět kuliček a klasické váhy.Dvě misky na rameni. Jedna kulička je o jednu miliontinu těžší. Chápáno -není možné jí poznat pohledem. Dva pokusy vážení a při druhém pokusu je nutné ukázat na tu těžší.  Těším se na výsledek – nikoli řešení, – je to přeci pro děti páté třídy :-), ale čas, za jak dlouho k němu došlo. Pán se rozloučil, respektive my s ním- on nevystupoval a užili jsme si okresního města. Read the rest of this entry »

VGN

Ovesná kaše – neboli „poridge“ – téměř národní anglické jídlo, je kaše z ovsa, vařeného buď ve vodě nebo v mléce nebo v obojím. Vaří se jak na slano, tak na sladko s přídavkem různých ostatních surovin. Krásně je vše o ovesné kaši napsáno v knize “ Kaše – strava naše“, kterou mi pan domácí koupil, když jsem přišla o nepočítaně svých zubů :-)), samozřejmě jako vtip – velmi nepovedený :-))) a ze které bych moc ráda citovala, kdyby nebyla zrovna na jedné hromadě s milionem dalších nezbytných věcí, schovaných pod zbytkem střechy, který nám zbyl a pevně doufám, že ještě do zimy z ní budu moci citovat a popsat jí :-)))
Ovesná kaše je rychlosnídaně, vydatná, dobrá a hlavně s použitím toho, co je právě k
poridge
dispozici. A protože měl být dost náročný den, hodila se jako nikdy.

Suroviny: ovesné vločky, kakao, cukr, med, marmeláda, mléko, voda, kokos, rybíz Read the rest of this entry »
Když člověk stává ve čtyři, zadělá na buchty, kterých je nakonec osmdesát, připraví domácí
chleba a všechno na něj a začne připravovat oběd a zjistí, že buchty jsou fuč, začne přemýšlet, jak na to ! :-))) Takže začne vymýšlet různé obezličky a zatáčky, až ho napadne třeba taková jistota, jako domácí hamburger, jenomže domácí hamburger rovná se samozřejmě domácí houska. V ten moment už to tak smozřejmé ale být nemusí, dokonce člověku přijde naprosto fantastický nápad zavolat všem, kdo teprve mají přijet, aby cestou koupili hamburgerové housky :-). Tak se taky stalo a na mě pak zbylo jen dojít na záhon, natrhat čerstvý salát, namlít vločky – ale tuto práci jsem rozdala :-))) a udělat ovesné karbanátky.Bylo tady osm chlapů. většina zvyklá na maso a přesto byla nepřeslechnutelná „nahlas“ :-)) vyslovená hamburgerová pochvala – toho si tedy fakt vážím !!
A protože už bylo pozdě, brzké vstávání, celodenní únava, šrumec atd. , fotky se dost zásadně nepovedla – nicméně to nic nemění na tom, že tento recept je opravdu stálice a doporučuji rozhodně vyzkoušet.
suroviny: ovesné karbanátky, cibule, salát – hlávkový nebo trhací, kečup, majonéza, hořtice Read the rest of this entry »