Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Posts Tagged ‘cizrna’

DSCN5613Pro mě jsou tato poznání nepochopitelná. Jak to, že nejsou už poznáními dlouhodobými a pokud ano, jak to, že se nedostávají do všeobecného povědomí? Jak to, že se to prostě nepoužívá a běžně, ale zcela běžně vylívá? Má to takový obsah, že vylití vody z cizrny můžeme přirovnat naprosto bez problémů k vylití bílků a to málokdo udělá.

Pokud má totiž někdo alergii na vejce, pokud je nechce z jakéhokoli důvodu používat, zrovna aquafaba, voda z cirzny mu to velmi, ale velmi ulehčí. A není to tak, že tomu věnujete veškerý svůj volný čas, že to bude časově náročné a pro manuálně nezručné potíž. Nikoli. Naopak. Je to tak, že pokud spěcháte, otevřete zavařenou cirznu, slijete vodu, vezmete mixér s metlou a utlučete za cca 5 min. sníh. Jako opravdový sníh. Ne žádnou břečku tekutou.  Read the rest of this entry »

Na každého to někdy přijde a ne vždy jsou dny veselé a vtipné. Máme nemocnýho koně. Namíchl se. Uviděl nové motorové vidle a tak se naštval, a rezignoval. A rezignoval úplně a pevně doufáme, že si to brzy rozmyslí. Protože tenhle kůň si nemůže jen tak mýrnyx týrnyx lehnout a nevstát. Ještě ale naštěstí nelehl! To je pozitivní. Už ale ani pana domácího, ani mě nemá vůbec rád. Pořád na něj chodíme s nějakým vercajkem nepěkným, krmíme ho pastama a neuvěřitelným množstvím černýho uhlí s taninem a vaříme mu dubovou kůru a krmíme senem do huby. Ještě, že měl opradu fundament. Má dole snad sto kilo. Jeho zásoby se teď  hodí.  A pro dámy dobrá informace, fakt to jde – sto kilo za deset dní! Read the rest of this entry »

Celkem vzato byl konec týdne dost hektický, přezkoušení, přezkoušení průdušek jednoho dítěte, aby se potvrdila doměnka pana domácího, že je zcela zdravé, záhy vstávat a pak jít z Hlaváku až na Karlov a po celé cestě nepotkat jediného z těch mluvících, mluvícího česky. Pana domácího houkajícího á 5 minut, že chce domů, děti se peroucí o to, kdo štípne lístky, čekání na Elišku na zpáteční cestě s jejím hluchým psem – tedy čekající na různě kolem sebe mávající Elišku rukama a Špulku, totiž toho psa, který se vždy ležérně otočí a dělá, že  to mávání nevidí. Příjemnou paní průvodčí, která nás z vagónu pro rodiče s dětmi příjemně vyvedla do jiného vagónu, protože ve vagónu pro děti nesmí být psi, aby nás tam vystřídali tři urostlí chlapi s dvěma lahvemi slivovice , nabízející mi místo, když jsem se vracela pro zapomenutou bandasku s tahini omáčkou.Bylo to příjemné chodit po Praze s pixlou od Balkánu v ruce. Člověk měl pocit, jako by byl právě na borůvkách. .-) Udělali jsme navíc takovou malou mezikulturní družbu. Když jsme jeli na přezkoušení, zastavili jsme se v Biozahradě, shlédli zákulisí jedné malé české příjemné kavárny a přivezli si domů právě tahini- to v té bandasce.  Nejen tedy tahini, ale ta je pro dnešní recept celkem klíčová. Přivezla jsem si taky mnoho různých dalších malých bonbónků v podobě zodpovězených otázek, které se nahromadily v hlavě od odjezdu Rachada od nás. Read the rest of this entry »

Dnes nám přijela pražská oper Eliška a jeli jsme dámskou jízdu na kole k zubaři. Ne , že by Eliška taky potřebovala, ale jela zkouknout svůj letní apartmán a tak jsme si to dali spolu a ještě s Ester. Trochu pršelo, trochu sněžilo, ale byl to moc hezký zubařský výlet :-) Moje nemocná šestka se konečně po pár návštěvách rozhodla demaskovat a ukázala se  v plné kráse. Do dnes se totiž chovala jako nemocná pětka, která sice možná taky byla špatná, ale nakonec byl jako zásadní zdroj potíží usvědčen zub jiný. Ono, jako by to nebylo jedno. Jeden špatný a druhý taky :-)). Není nad to, mít v jídelníčku hodně, ale fakt hodně vápníku. A tak jsem nakoupila spoustu nezdravých dobrot na zajíce, protože do Velikonoc už možná dolů nepojedeme, jenomže jsem neprozřetelně poslala děti vyndat věci z tašek na kole. Někdo to má v hlavě, někdo prostě v zubu :-)) Koupila jsem taky zásobu bobů na to-fu, protože domácí bylo vynikající  a má to ty dietetické účinky :-))) a taky výbornou italskou rýži parbolied a dva nové rýče a pak taky máme vynikající obchod, kde se Elišce moc líbila jedna sádrová houba :-) a já se svými trapasy zazářila u pokladny u krabičky plné plastových kroužků, když jsem vesele prohlásila, že vypadají jako kroužky na slepice. Paní prodavačka mě ujistila, že to taky jsou kroužky na slepice :-) a já nakonec k těm plastovým čudlíkům na fóliáček , které nesmí vidět pan domácí, protože tady někde ještě jsou staré v kyblíku :-),ale prostě je nemůžu najít-  koupila pět slepičích kroužků na nových pět slepiček – jen byla veliká mela, jakou barvu. Vyhrála to zelená.

Tedy k té cizrně a polévce- cizrnová polévka je prostě výborná !:-))

Na polévku je třeba jedno balení cizrny – 500g, olej, cibuli,  sůl, pepř, nové koření, bobkový list, dvě vejce, zelená řeřicha.

Nejprve je nutné namočit cizrnu v hrnci, aby byla ponořená alespoň dva centimetry nad cizrnu. Druhý den se cizrna slije, v  hrnci rozpálit olej, osmahnout cibulku a vložit cizrnu, osolit, opepřit, vložit nové koření a zalít vodou. Necháme vařit, dokud nebude cizrna měkká- jemná- nebude úplně měkká :-)). Když je měkká, přikvedlám dvě vejce, rozmíchám a nechám chvilku povařit. Nakonec přisypu hrst zelené nakrájené řeřichy.

Cizrna beraní- takzvaný římský hrách  a je to opravdu takový veliký světlý hrách.  Není zcela kulatý, spíše trochu hrbolatý a má jeden takový hezký zobáček, je to prostě taková sympatická a roztomilá luštěnina.

Cizrnu můžeme vypěstovat buďto tmavou a ta má menší semena nebo větší a tam jsou právě semena větší a barvy světlejší. Cizrna je rostlina teplomilná a pochází ze Střední Asie a Indie, ale pěstuje se i v Americe, Austrálii, Jižní Evropě a byly doby, kdy pěstovala i na Jižní Moravě a Slovensku. Podle wikipedie byla zřejmě vyšlechtěna před 7000 lety v oblasti jihovýchodního Turecka nebo Sýrie. Ovšem velmi zřídka zplaňuje, víceméně se jedná o pěstovanou rostlinu. Read the rest of this entry »