Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Naše kobyla Sára nás napíná co to jde. Už je na spadnutí, hříbě má být každou chvílí, ale ona vyčkává a vyčkává. Dostali jsme instrukce, že hříbě má mít jméno od „H“. A to je něco na mlýn pana domácího – když něco musí. A tak hned provokativně prohlašuje – bude to Hajtra, nebo Herka :). Také už pomalu dochází semínka kukuřice, střihnu si totiž občas poslat nějaké dvakrát. Jednu obálku dám Elišce, aby byla tak hodná a poslala jí z Prahy a následně další den posílám ta samá ještě jednou, když u  silnice čekám na pošťačky a předávám přebytky přijezdivší na kole. A protože mám s sebou ještě čtyři děti, které mají rozdělené barvy aut a do toho všeho křičí –  mám 15!, tak dochází k takovým excesům, že si nesu balíček, který posílám s arnikou milé paní na oplátku, za to, že mi pošlala pnoucí jahody. Doma si pečlivě předepíšu vážená paní Kamila, protože zbytek neznám, ten přijde až na balíčku, že ho tedy podle odesilatele dopíšu a předám k další cestě. Ale jak je tam moje nákupčí, hodně barevnch aut, křičící děti, pošťačky, tak samozřejmě tušíte co přijde – předávám ke své cestě balíček s adresou „vážená paní Kamila“ :) a pak běžím dva km domů, abych stihla zavolat na poštu a nadiktovat adresu celou.

Zítra nás čeká bojovka, protože děti po tom, co se tu někdo zmínil, že je maškarní a my je tam neprozřetelně vloni vzali, letos jsme nasadili přemlouvací taktiku a museli nabídnout alternativu. Chovají se dost obchodně, potvory malý. A tak, že budou mít bojovku. My, takoví neskauti pohodlní. Prý na čarodějnice a protože to bylo bratru za dva měsíce, všechno jsme slíbili. No a je to tu a my tu tři sedíme na posteli s blokem a vymýšlíme, kam je pošleme. Pan domácí přichází s nejsofistikovanějšími nápady – třeba kilometr dlouhá meliorace, nebo nora jezevce….. my s Eliškou se držíme více vzadu. Pak taky nějaký poklad na konci, což bude asi zakopaná termoska s domácí  zmrzlinou. Hledáme prostor, kde budeme potřebovat vykopat pořádnou díru… když už se mají bavit, ať to má trochu smysl.

A tak také už jsem po přezkoušení klidnější a mám více chuti přemýšlet o tom, co uvařit a tak se pouštím do čtyřzrnných vdolků. Jsou nečekaně bezva. Jsou z pohanky, barevné kukuřice, celozrnné pšenice a ovesných vloček. Vypadá to zdravě, ale věřte tomu, bylo jich 22 a byly za chvíli v čudu.

Na vdolky je potřeba 300g pohankové mouky, 300g celozrnné pšenice, 200g barevné kukuřice (lze jistě zaměnit za kupovanou žlutou), kostička droždí, 100g másla,  6 lžic cukru,lžíce rumu, 320 ml mléka, olej na smažení. Nahoru pak tvaroh a povidla.

Nejprve je nutné namlet pohanku, pšenici a kukuřici a namačkat ovesné vločky. Smíchám namletá zrna, přidám vločky a do důlku rozdělám droždí, které rozmíchám s trochou mléka. Když vykyne kvásek, přidám rum, cukr, mléko, vlahé máslo  a vše řádně prohnětu. Těsto v teple velmi rychle a hezky nabyde.

Pak už jen vytvaruju malé bochánky, které nechám chvíli odležet a smažím v rozpáleném oleji na kamnech. Nahoru přijde tvarohová nádivka a povidla.

 

2 komentáře to “Čtyřzrnné vdolky”

Přidejte komentář