Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘Moučníky’ Category

Sladký pšeničný kvas docela rychle jede, zvláště, když je opakovaně přiživován a tak to člověka nutí péci a péci a péci, protože vyhodit kva jednoduše neumím. Lze ho přidávat i do chleba, kde se sladká chuť krásně ztratí – cukr bude využit, ale já používám dále a dále na sladké, které mě nyní hodně baví.

Dnes je to recept na chlebíček ze sladkého pšeničného kvasu, který je alespoň 2x za sebou přiživován a vytvořen byl z běžného pšeničného kvasu, který jsem si zase vyrobila z kvasu žitného.

Pokud nemáme pšeničný kvas, postup je následující: Read the rest of this entry »

Nyní mi  zbývá poměrně dost pšeničného kvasu a tak si ho předělávám na sladký kvas a peču a peču… a také smažím jako zrovna dnes. Pokud nemáme doma pšeničný kvas, ale máme žitný, jednoduše vezmeme lžíci žitného kvasu, vložíme do zavírací sklenice, přidáme dvě lžíce hladké mouky a dvě až tři lžíce vody. Zamícháme a necháme při pokojové teplotě několik hodin. Tento proces několikrát zopakujeme, čímž se dostaneme k pšeničnému kvasu. Read the rest of this entry »

Připravuju se pečlivě na nové kurzy pečení sladkého z celozrnné mouky – pravda, někdy člověk snese několik bábovkových keramických forem a úplně nevychytá okraje, ale taky proto to trénuju všechno několikrát, aby to bylo natuty a navíc jsem do toho přidala hodně sladkých kvasových, aby to fakt stálo za to.  Dneska je to jeden z nich.

U nás vede prim mandlová třená bábovka, ale někdy je třeba změny a čas na změnu nastal právě včera večer, kdy jsem se rozhodla zadělat bábovku úplně jinou, totiž z kvásku. Jako kypidlo jsem použila pšeničný kvas, velmi řídký, překonvertovaný z kvasu žitného (stačí ze žitného kvasu odebrat lžičku a postupně živit hladkou moukou a vodou – vody se dává více než na kvas žitný, cca 125 %). Read the rest of this entry »

Máme za sebou poměrně náročných pár dní, respektive spíše rodiče a sestra se švagrem, protože my jsme se upíchli někam na kopec, hodně daleko a jsme spíš jen morální podporou. Moje maminka byla vždy hodně excentrická, živá, temperamentní. To je možná důvod, proč, ač měla řidičák, nikdy moc neřídila. Existuje jen několik epizod, kdy si maminka sedla za volant (153 cm, 45 kg). Read the rest of this entry »

Děti dnes dorazily do kuchyně, rozhlédly se a pravily: „Zase sladké!“ Zvolním, už budou zase jen brambory!

Saffransbullar je pečivo, které se peče tradičně ve Švédsku na den sv. Lucie, kterou oslavují 13. prosince. Nalezneme je ovšem také ve Finsku, Norsku a velmi vzácně v Dánsku.  Název – bullar napovídá, že se jedná o bulky, tedy jednoduché půlkulaté pečivo. V různých částech Švédska i v různých rodinách se však pečou tradičně i v jiných tvarech – jako zatočené uzly, rozkrojená zarolovaná roláda, bulky tvaru osmičky. Pečivo je spíše těžší, je plné másla a cukru a často se do něj přidávají rozinky, mandle nebo kandované ovoce. Důležitou součástí pečiva je šafrán, který mu dává velmi jasnou, žlutou barvu. Na jasnou barvu je ale třeba šafránu vemi mnoho, průmyslově se nyní ve Švédsku vyrábí šafránové pečivo častěji barvené potravinářskou barvou. Lze také přidat velmi malé množství kurkumy, která dobře žlutě barví, ovšem má také specifickou chuť. Read the rest of this entry »

Tento dort je připravený podle receptu v knize Domácí pekař. Jedná se o historický recept z roku 1928 a upřímně, neznám lepší tmavý korpus, než je tento. Read the rest of this entry »

Běžně k nám sv. Martin skutečně přijíždí na bílém koni, budu upřímná – k naší nevoli. Letos se ale zpozdil, v USA dělá psí kusy a i když jim to vůbec nepřeju, doufám, že tam ještě dlouho zůstane. Nám to velmi vyhovovalo i včera, byl totiž jižní vítr, což je ideální vítr na polský Mieroszow. Netušili jsme však, že v Polsku je 11.11. státní svátek, Den Nezávislosti a to znamená, že má spoustu lidí čas, především paraglidisti.

A kdo by tedy pekl, když může být se svými třemi muži v Polsku, mít báječný pocit, že na zemi je mnohem, ale mnohem menší zima než nahoře na obloze, dívá se neustále kolem sebe, protože plující barevné padáky na obloze člověku nic jiného nedovolí a přemýšlí, za jak dlouho bude zase jaro, začne termika a nebude se stát na jednom místě, ale budou se ti odletivší postupně sbírat různě po Čechách i Polsku. Read the rest of this entry »

Včera jsme se sešli v polické knihovně v bratru velmi skromném počtu, ale to nás neodradilo od uskutečnění malé besedy nad knížkou Domácí mlékař II. Naopak, bylo to velmi intimní a musím říci, že se složení a komorní prostředí odrazilo i ve skladbě otázek. Budu upřímná, na pozvání do knihovny nebo jiné besedy se nikdy ani minutu nepřipravuji. Nedělá mi to dobře, mnohem lépe funguji spontánně. A tak po téměř hodině vyprávění o knížce a vydavatelství a jak to chodí u malých nakladatelů, jaké mají radosti i strasti, došlo na dotazy. A byla jsem skutečně překvapená, protože první dotaz, který padl, zněl: „Nás by moc zajímalo, jak se daří Ester!“ (nejstarš dcera). Bylo to velmi milé a teprve na takové besedě si člověk uvědomí, jak velký rozdíl je vyrůstat na Vinohradech v centru Prahy a jaké to je vyrůstat na jednom z konců republiky. Rodina je zde mnohem, mnohem širší a člověk někam patří. A také jsem si díky včerejšímu setkání uvědomila, jak moc jsou naše knížky spojené s naším životem, jak se nedají oddělit.

Dneska další z podzimních moučníků, tentokrát jsou to muffiny z Domácího pekaře na str. 237. Není v nich však mák, místo něj jsou v nich nasekané sušené meruňky a je pokapaný karamelem (neboť zbyl z výroby dortu). Read the rest of this entry »

Rok se s rokem sešel a už jich je 27 od té doby, co jsme stáli na Vyšehradě a 2x se oddali. Dvojitá svatba nebyla úplně běžná, paní matrikářka  pobíhala neustále po radnici a sháněla všechny občanské průkazy, prstýnky, pan domácí byl trochu zašpiněný, protože celé ráno opravoval našeho Trabanta, který nechtěl naskočit zrovna ve svatební ráno a vidina toho, že si nevěstu nebude odvážet svým modrým kombíkem mu hodně zkazila den. Ale vzali se a ráda bych napsala – žili spolu šťastně až do smrti, zatím je to tedy jen část cesty, byť fakt šťastná. Ten den se ale nepovedlo více věcí. Salát na hostině byl kyselý, celá třída gymplu odešla a neslavila u zakopaného sudu na zahradě, protože standardní oslava, sešli se dohromady tři rodiny, tak už to bývá, když je deblsvatba, z nichž dvě se vůbec neznaly a tak to trochu vázlo. Read the rest of this entry »

Babička byla ze šesti dětí, žili v poměrně malém bytě v Praze a pocházela z kraje, kde nyní žijeme my. Kdykoliv jsme se viděly, nikdy neopomenula zmínit, že se musím šetřit, hlavně nesmím mít moc dětí a musím myslet na sebe! Její život byl hodně náročný, vdávala se mladá do zářné budoucnosti zabezpečeného živnostníka s obchodem, čtyřpokojovým bytem na Letné se služebnou a elánem do budoucna. Pak ale přišel osmačtyřicátý, živnostník se stal asfaltérem a ze čtyřpokojového bytu bylo jedna jedna v dělnických bytech a výchova dvou synů v zářném komunismu. Každé ráno v pět do prodejny na Běohorské, celý život tahání beden s mlékem a bochníky sýrů (tzv. mlékárna, prodej běžných potravin a mléčného), topení uhlím alespoň v zadní místnosti a neuvěřitelná zima vepředu. Read the rest of this entry »