Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Archive for the ‘Moučníky’ Category

Děti dnes dorazily do kuchyně, rozhlédly se a pravily: „Zase sladké!“ Zvolním, už budou zase jen brambory!

Saffransbullar je pečivo, které se peče tradičně ve Švédsku na den sv. Lucie, kterou oslavují 13. prosince. Nalezneme je ovšem také ve Finsku, Norsku a velmi vzácně v Dánsku.  Název – bullar napovídá, že se jedná o bulky, tedy jednoduché půlkulaté pečivo. V různých částech Švédska i v různých rodinách se však pečou tradičně i v jiných tvarech – jako zatočené uzly, rozkrojená zarolovaná roláda, bulky tvaru osmičky. Pečivo je spíše těžší, je plné másla a cukru a často se do něj přidávají rozinky, mandle nebo kandované ovoce. Důležitou součástí pečiva je šafrán, který mu dává velmi jasnou, žlutou barvu. Na jasnou barvu je ale třeba šafránu vemi mnoho, průmyslově se nyní ve Švédsku vyrábí šafránové pečivo častěji barvené potravinářskou barvou. Lze také přidat velmi malé množství kurkumy, která dobře žlutě barví, ovšem má také specifickou chuť. Read the rest of this entry »

Tento dort je připravený podle receptu v knize Domácí pekař. Jedná se o historický recept z roku 1928 a upřímně, neznám lepší tmavý korpus, než je tento. Read the rest of this entry »

Běžně k nám sv. Martin skutečně přijíždí na bílém koni, budu upřímná – k naší nevoli. Letos se ale zpozdil, v USA dělá psí kusy a i když jim to vůbec nepřeju, doufám, že tam ještě dlouho zůstane. Nám to velmi vyhovovalo i včera, byl totiž jižní vítr, což je ideální vítr na polský Mieroszow. Netušili jsme však, že v Polsku je 11.11. státní svátek, Den Nezávislosti a to znamená, že má spoustu lidí čas, především paraglidisti.

A kdo by tedy pekl, když může být se svými třemi muži v Polsku, mít báječný pocit, že na zemi je mnohem, ale mnohem menší zima než nahoře na obloze, dívá se neustále kolem sebe, protože plující barevné padáky na obloze člověku nic jiného nedovolí a přemýšlí, za jak dlouho bude zase jaro, začne termika a nebude se stát na jednom místě, ale budou se ti odletivší postupně sbírat různě po Čechách i Polsku. Read the rest of this entry »

Včera jsme se sešli v polické knihovně v bratru velmi skromném počtu, ale to nás neodradilo od uskutečnění malé besedy nad knížkou Domácí mlékař II. Naopak, bylo to velmi intimní a musím říci, že se složení a komorní prostředí odrazilo i ve skladbě otázek. Budu upřímná, na pozvání do knihovny nebo jiné besedy se nikdy ani minutu nepřipravuji. Nedělá mi to dobře, mnohem lépe funguji spontánně. A tak po téměř hodině vyprávění o knížce a vydavatelství a jak to chodí u malých nakladatelů, jaké mají radosti i strasti, došlo na dotazy. A byla jsem skutečně překvapená, protože první dotaz, který padl, zněl: „Nás by moc zajímalo, jak se daří Ester!“ (nejstarš dcera). Bylo to velmi milé a teprve na takové besedě si člověk uvědomí, jak velký rozdíl je vyrůstat na Vinohradech v centru Prahy a jaké to je vyrůstat na jednom z konců republiky. Rodina je zde mnohem, mnohem širší a člověk někam patří. A také jsem si díky včerejšímu setkání uvědomila, jak moc jsou naše knížky spojené s naším životem, jak se nedají oddělit.

Dneska další z podzimních moučníků, tentokrát jsou to muffiny z Domácího pekaře na str. 237. Není v nich však mák, místo něj jsou v nich nasekané sušené meruňky a je pokapaný karamelem (neboť zbyl z výroby dortu). Read the rest of this entry »

Rok se s rokem sešel a už jich je 27 od té doby, co jsme stáli na Vyšehradě a 2x se oddali. Dvojitá svatba nebyla úplně běžná, paní matrikářka  pobíhala neustále po radnici a sháněla všechny občanské průkazy, prstýnky, pan domácí byl trochu zašpiněný, protože celé ráno opravoval našeho Trabanta, který nechtěl naskočit zrovna ve svatební ráno a vidina toho, že si nevěstu nebude odvážet svým modrým kombíkem mu hodně zkazila den. Ale vzali se a ráda bych napsala – žili spolu šťastně až do smrti, zatím je to tedy jen část cesty, byť fakt šťastná. Ten den se ale nepovedlo více věcí. Salát na hostině byl kyselý, celá třída gymplu odešla a neslavila u zakopaného sudu na zahradě, protože standardní oslava, sešli se dohromady tři rodiny, tak už to bývá, když je deblsvatba, z nichž dvě se vůbec neznaly a tak to trochu vázlo. Read the rest of this entry »

Babička byla ze šesti dětí, žili v poměrně malém bytě v Praze a pocházela z kraje, kde nyní žijeme my. Kdykoliv jsme se viděly, nikdy neopomenula zmínit, že se musím šetřit, hlavně nesmím mít moc dětí a musím myslet na sebe! Její život byl hodně náročný, vdávala se mladá do zářné budoucnosti zabezpečeného živnostníka s obchodem, čtyřpokojovým bytem na Letné se služebnou a elánem do budoucna. Pak ale přišel osmačtyřicátý, živnostník se stal asfaltérem a ze čtyřpokojového bytu bylo jedna jedna v dělnických bytech a výchova dvou synů v zářném komunismu. Každé ráno v pět do prodejny na Běohorské, celý život tahání beden s mlékem a bochníky sýrů (tzv. mlékárna, prodej běžných potravin a mléčného), topení uhlím alespoň v zadní místnosti a neuvěřitelná zima vepředu. Read the rest of this entry »

Croissanty nebo laminované těsto vůbec je pro mnohé z nás pekelnou výzvou. Na netu i v knihách nacházíme mnoho receptů a přesto to často prostě nevyjde. A přitom, přitom stačí být trochu pečlivý, najít si ten správný recept pro nás a najednou voila, laminujeme ostošest. Moc mě těší, že nám dal důvěru Aleš Heinz a byl ochoten zde na stránce publikovat svou verzi Croissantů, velmi pečlivě sepsaný, nafocený a natočený návod, který musí každého, kdo ho bude číst, donutit neprodleně stoupnout k lince a začít! díky Aleši!  Pokud byste se chtěli podívat na ostatní Alešovy výtvory, případně se naučit něco z pečení, mrkněte na jeho profil. Aleš občas pomáhá Tomášovi Kroulíkovi v jeho pekárně a pořádají spolu i kurzy pečení.

Co o přípravě Croissantů potřebujeme vědět?

Předpověď slibuje pekelně studený květen, a to znamená jediné – poslední možnost vyzkoušet domácí CROISSANTY, dřív než uhodí letní vedra.

Mnozí považují croissanty za příliš pracné a náročné, ale je to stejné jako s kvasovým chlebem – potřebujete být nějakou dobu u těsta, samotné práce je minimum.

Nedejte se zastrašit dlouhým textem, naprostou většinu tvoří tipy, jak si práci ulehčit nebo čemu se vyhnout; postup samotný je v podstatě jednoduchý. I kdyby se náhodou napoprvé nezadařilo, vaše croissanty budou stejně chuťově o několik koňských délek před naprostou většinou těch kupovaných.

Receptů na croissanty je přehršel, tento vychází z knihy Sweet Devotion od Daniela Álvareze. Je vzykoušený a vhodný pro začátečníky, protože nepracuje s žádným prefermentem ani s kvasem (potřebujeme pouze klasické nebo sušené droždí). Samozřejmě, pokud chcete, můžete si jej upravit na čistě kvasový, hybridní, případně část mouky a tekutiny nahradit polišem či bigou. Chuti to jen přidá.
Dokonalý recept na kvasové croissanty i s (mnohem líp nasnímaným a popsaným:)) postupem má Juliana Maškrtnica na IG i na blogu. Doporučuju zhlédnout, i když z kvasu péct nechcete.

Co budeme potřebovat?

Těsto (množství na 8 větších croissantů):

  • 417 g pšeničné mouky – čím silnější, tím lepší
  • 80 g cukru krupice
  • 8 g soli
  • 110 g mléka
  • 110 g vody
  • 8 g instantních/sušených kvasnic, případně 25 g čerstvých
  • 20 g másla
  • 5 g diastatického sladu, máte-li k dispozici

Na tukovou část – na proválení:

  • 250 g másla

 

Samotný postup

Účelem provalování je vytvořit těsto, v němž se střídá těstová a máslová vrstva. Máslová vrstva při pečení tvoří bariéru, kterou zvedá odpařující se voda, čímž se tvoří charakteristické lístkování a vzniká nadpozemsky nadýchané pečivo.

Počet vrstev těsta může být různý a určuje vzhled střídy hotového croissantu – čím více vrstev, tím menší oka a menší mezery mezi nimi. Základní překládání je:

  • 1 dvojitý překlad („na knihu“, book/double fold) + 1 jednoduchý („na dopis“, letter/single fold) = 25 vrstev
  • 2 dvojité překlady = 33 vrstev
  • 3 jednoduché překlady = 55 vrstev (klasický francouzský způsob)

Je na vás, jaký způsob zvolíte, první dva jsou pro začátek jednodušší, protože jsou rychlejší.

Příprava samotného těsta bez tuku

Všechny suroviny s výjimkou másla na proválení dejte do robota a hnětejte, dokud se neutvoří lepek, asi 5 min na první rychlost. Rozválejte na obdélník a dejte přes noc do lednice. Pokud chcete, můžete předtím těsto nechat 1 hodinu při pokojové teplotě.

Těsto hnětejte, jen dokud se nezačne tvořit lepek. Při překladech se dovyvine sám a přílišné vyhnětení by vám později ztížilo práci, protože by těsto kladlo větší odpor. Stačí 5 min. na první rychlost v robotu. Je na vás, jestli necháte těsto chvíli rozjet při pokojové teplotě a teprve poté dáte do lednice, nebo ho tam uložíte rovnou. Na každý pád ale těsto rozválejte na jakýs takýs obdélník a dejte přes noc odpočinout do lednice.Čím nakynutější a plnější CO2 bude, tím bude tužší a náročnější na rozválení. Na druhou stranu ale potom vykyne rychleji. Čím méně nakynuté, tím jednodušší práce s ním bude,  tím déle ale budou croissanty ve finále kynout.

Příprava máslového bloku

Máslo vložíme do balicího papíru (můžeme použít i fólii) a rozválíme ho na správnou velikost. Poté rozválený blok uložíme do chladu.

Těsto a máslo musí mít pokud možno stejnou konzistenci, nikoli teplotu. Máslo, které je z lednice samozřejmě tuhé, proto nakrájejte na stejné díly a kusy rozložte vedle sebe na pečicí papír. Papír pak přehněte do obdélníku o poměru stran asi 1 : 2. Přesnost tady zatím není úplně nutná, jde spíš o to, aby měl máslový blok stejnou tloušťku. Máslo pak seshora roztlačte válečkem a rozválejte tak, aby vyplnilo celý obdélník z papíru. Mačkáním a válením máslo povoluje, zvláčňuje, ale neměkne a netaje, a při rozvalování a překládání se neláme. Máslový blok si stejně jako těsto můžete připravit den dopředu. V takovém případě ho ale před zapracováním do těsta budete muset znovu zpracovat válečkem (viz video, kde je vidět máslo před zpracováním, kdy se láme, a po, kdy už je pěkně tažné a zpracovatelné).

Spojení těsta a másla

Na druhý den rozválejte těsto tak, aby na výšku bylo stejně dlouhé jako váš máslový blok a na šířku dvojnásobné. Dejte opět odpočinout do lednice.

Máslový blok poválejte, aby povolil.

Doprostřed odpočinutého těsta dejte máslový blok a z boků směrem k středu ho zabalte. Rozválejte, okrojte, očistěte a přeložte, jak je libo viz níže.

 Provalování, překládání a chlazení

Při provalovaní je důležitá i teplota prostředí – dělat croissanty vprostřed srpna samozřejmě jde, ale výsledek bude vždycky horší, než když je děláte za chladna. V teple těsto kyne, tím pádem se hůř rozvaluje, a máslo taje, tím pádem se vpíjí do těsta nebo vytéká ven. Ať však provalujete těsto v zimě či v létě, vždy je nutné ho zpracovat rychle a chladit ho. Mezi každým krokem ho proto uložte do lednice na 30 – 45 min. Tak akorát, aby si odpočinulo a povolilo a máslo aby se zpevnilo, ale úplně neztuhlo. Před finálním rozválením dejte těsto chladit na pár hodin, případně i přes noc do lednice. Vzhledem k tomu, že vrstvy másla už budou hodně tenké a máslo tuhé, rozvalujte po vyndání z lednice zpočátku opatrně, abyste si pracně vytvořené vrstvy nezničili.

Pokud kdykoli během rozvalování těsto klade takový odpor, že už nejde rozválet dál, dejte ho odpočinout do lednice či do mrazáku, je-li velké horko, a pokračujte za deset až patnáct minut. Klidně zopakujte několikrát. Je lepší dát si na čas, než zbytečným spěchem těsto zničit.

Těsto se při překládání rozválí na obdélník v poměru stran asi 1 : 3 až 4 a o síle 4 – 5 mm, přeloží se (kniha/dopis) a otočí o 90°, tak abyste měli pomyslný hřbet vlevo. V tomto směru se bude rozvalovat příště.

Rozvalujte pokud možno jen podél jedné osy – lepek je jako pružina, smršťuje se v opačném směru, než jakým ho natahujete. Pokud byste tedy těsto rozvalovali do všech směrů, kladlo by při dalším rozválení o to větší odpor. Válením jedním směrem ho necháváte v tom kolmém odpočinout a další zpracování je jednodušší.

Těsto válejte směrem od sebe, a to od středu těsta, namísto válení k sobě těsto otočte o 180°. Dáte tak do toho nejvíc síly a rozválíte ho rovnoměrně. Také ho občas přetočte na rubovou stranu a stejným způsobem rozválejte. Přeložené těsto má totiž tendenci klouzat, horní plát se tak veze po spodním a na koncích se těsto roluje.

Před každým přeložením odkrojte slepé konce těsta, ve kterých není máslo. U přeložení na knihu tedy oba konce, u dopisu jen ten, který přijde dovnitř. Těsto bez másla by narušilo počet vrstev a lístkování. Odkrojky schovejte a buď ho přidejte do jakéhokoli sladkého těsta (přidá další rozměr chuti) anebo ho nakrájejte na centimetrové špalíčky, prohoďte s cukrem, skořicí a rozinkami a upečte v ramekince.

Těsto před složením důkladně omeťte štětečkem, protože mouka by bránila ve spojení vrstev těsta, které se dotýkají.

 

Dejte těsto odpočinout a zopakujte jednou, případně ještě jednou. Na poslední fotce ukázka, jak by měla vypadat hrana laminovaného těsta.

Po finálním rozválení složte a dejte odpočinout na několik hodin, případně přes noc.

Nakonec těsto rozválejte na výšku 4 – 5 mm, klidně na několikrát s odpočinkem v lednici, protože teď bude klást slušný odpor. Rozdělte ho na trojúhelníky, ideálně v poměru 1 : 2,5 (šířka : výška), např. tedy 10 : 25 cm. Nechte odpočinout, ideálně v lednici, aby se vám croissanty nesmrskávaly.

 

Těsto rozválejte na výšku 4 – 5 mm a vykrájejte trojúhelníky. Pokud máte čas, dejte je odpočinout do lednice, pokud ne, tvarujte rovnou.
Zmrazte/zchlaďte/nechejte nakynout.

 

Před samotným smotáním je můžete natáhnout, aby měly víc stupínků, nebo nechat jen tak. Taky je můžete uprostřed základny naříznout a spodní konce mírně vytáhnout do strany, pokud chcete výraznější „pacičky“ na boku. Smotejte a dejte stranou. Klasický francouzský croissant má sedm stupínků, ale je to v podstatě jedno. Pokud je laminace v pořádku, budou dobře vypadat i tři.

 

Teď můžete schovat croissanty do mrazáku na později (drožďové mražení snášejí dobře, pokud na ně moc často neotvíráte; stačí je nechat rozmrznout přes noc v lednici a ráno nechat dokynout, případně v chladné místnosti a ráno hned péct), dát je do lednice a nechat dokynout třeba druhý den, případně je dát kynout rovnou. Délka kynutí závisí na kvalitě kvasnic, na tom, jak moc vám těsto doposud nakynulo a teplotě okolí. Cokoli mezi 3 a 6 hodinami. Poznat správné nakynutí je na croissantech asi to nejošemetnější. Z mých zkušeností je ideálně nakynutý ve chvíli, kdy je skoro dvojnásobný, vrstvičky se od sebe viditelně oddělují, ale ještě se úplně neklepe, když s ním zatřesete. Pokud chcete věci uspíšit, dejte je do chladné trouby se zapnutým světýlkem a na dno dejte pekáč s horkou vodou..

Před pečením pomašlujte. Troubu rozehřejte na 220°C, vsaďte croissanty, ztlumte hned na 200°C a po pěti minutách na 160° – 150°C. Celková doba pečení pro zhruba 100g kousky je 23 – 25 min. Ale jako vždy – každá trouba peče jinak a ideální způsob pečení si bohužel budete muset zjistit sami. Pokud se vám croissanty zespod připalují, dejte je příště výš, případně na dva plechy.

 

Zkuste vydržet, než vychladnou, a snězte.

Rychlý postup

  1. Všechny suroviny s výjimkou másla na proválení dejte do robota a hnětejte, dokud se neutvoří lepek, asi 5 min na první rychlost. Rozválejte na obdélník a dejte přes noc do lednice. Pokud chcete, můžete předtím těsto nechat hodinu při pokojové teplotě.
  2. Připravte si máslový blok a dejte ho do chladu.
  3. Na druhý den rozválejte těsto tak, aby na výšku bylo stejně dlouhé jako váš máslový blok a na šířku dvojnásobné. Dejte odpočinout do lednice.
  4. Máslový blok poválejte, aby povolil.
  5. Doprostřed odpočinutého těsta dejte máslový blok a z boků směrem k středu ho zabalte. Rozválejte, okrojte, očistěte a přeložte, jak je libo.
  6. Dejte těsto odpočinout a zopakujte jednou, případně ještě jednou.
  7. Dejte odpočinout na několik hodin, případně přes noc.
  8. Těsto rozválejte na výšku 4 – 5 mm a vykrájejte croissanty. Pokud máte čas, dejte je odpočinout do lednice, pokud ne, tvarujte rovnou.
  9. Zmrazte/zchlaďte/nechejte nakynout.
  10. Upečte.
  11. Zkuste vydržet, než vychladnou, a snězte.

 

Až se daří! Aleš Heinz

 

 

Pohorečkové ráno, venku relativně teplo a bez sněhu, za což jsme na jednu stranu rádi, na druhou stranu SUCHO. Za necelý měsíc to bude přesně 10 let, kdy se pan domácí rozhodl, že nechce problikávání různých politických stran na blogu, který byl zaparkovaný pod velkou blogovou doménou, a že si teda pořídíme vlastní. Uteklo to jako voda a přesto, že není čas a energie psát na stránku tak často, věřím, že to bylo vzájemně plodných 10 let (nemíním v tom zatím přestávat a díky všem, že snášejí nepravidelnost, budu se snažit trochu to zlepšit :).

 

Tento recept se vám věřím bude právě před Vánocemi velmi hodit. Je to recept, který vyrobila Valerie McCabe. Vycházela z receptu na Kondenzované mléko v Domácím mlékaři str. 230 nebo zde na webu.

 

Valerie ovšem nechala mléko vařit déle, takže ji vznikly skvělé karamely. Velmi jednoduché a velmi efektní. Karamel následně rozkrájela a obalila v kakau (lze i v čokoládě nebo čokoládě s kokosem či ořechy).

Včera jsem se inspirovala u Julky Maškrtnice a nešlo to jinak, než dnes začít. Je po přezkoušení, mám prázdniny a tedy fůru času na pečení, vaření, dojení a po dnes skončeném mlezivu i mlékaření. A jestli budou na pořadu dne takovéhle věci, pak také asi nutně běhání, protože konzumovat tučné plundrové těsto bez přidaného pohybu by byl jednoznačně zabiják! Read the rest of this entry »

Začínám se trochu vracet do normálního režimu. Doba před ukončením knihy, poté doba, kdy se tisklo a vyhořel motor, nervy, zda bude vše, jak má být, to vše na mě trochu lehlo a po vydání jsem cítila docela stres. Přeci jenom vlastní vydání knihy čítá hodně výdajů, člověk to nehodí za hlavu, že to případně velké nakladatelství odepíše, kdyby to nebylo dobré. Sice to můžu hodit na malé nakladatelství, totiž na pana domácího, ale ten je natolik klidný, že by to vůbec nemělo žádaný účinek. Svému jedinému autorovi, chvála Bohu, věří a stejně tak ilustrátorce, kterou si vybral a prosadil.

O grafičce a editorce netřeba mluvit, to jsou držáci. Grafička už dostala za svou práci tři! různé sekačky (jak ta byla ráda), tak to je jasné, že za takovou odměnu se pak pracuje s radostí (jsou o tom přesvědčení tedy jak pan nakladatel, tak grafiččin domácí :).

Nakonec vše dopadlo dobře i v tiskárně, navíc tiskárna, kde přiváží knihy do nakladatelství majitelka a navíc s sebou veze pro autorku nádhernou kytku, od takové tiskárny se neodchází, takový vztah se pěstuje!

Byla to zase jízda, dlouhá, delší než u Mlékaře, však ta kniha je také skoro dvojnásobně objemná. Bylo to náročné, milé a i když jsem jasně proklamovala, že „Už nikdy!“, už teď mi to chybí. Jsem moc ráda, že se na celé věci mohou podílet děti od začátku do konce, navíc dost kreativně a jejich čas navíc ještě pokračuje, protože právě ony chtěly knihu nejvíc, aby nemusely otevírat počítač na pečení.

Za sdílení zmínky o knize budeme moc rádi, protože kniha je vytvářena vlastním nákladem a stejně tak budeme moc rádi za zpětnou vazbu, moc děkujeme.

A tak začíná doba sbírání plodů, totiž napečení pekaře. Většina receptů je již na blogu, ale často v trochu jiné podobě, v knize jsou učesanější. Těším se na to moc a na dnešní neděli jsem vybrala velmi rychlou rebarborovou buchtu. Je to variace na již uveřejněný recept z roku 2010.

Read the rest of this entry »