Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Jak vznikl virtuální kopec?

Idea virtuálního kopce vznikla   na počátku léta 2006, protože jsme upřímně soucítili s wwoofery – dobrovolnými pomocníky na ekologických farmách,v  momentě, kdy k nám dorazili a viděli, kam přijeli na vlastní oči :-))Zvláště po návštěvě jedné Francouzky, která ve svých 19ti letech poprvé opustila hranice města Rouen a zázemí svých rodičů a po mezipřistání v Ruzyni v Praze a vlakové zastávce na druhé straně republiky, kam dojela se svými dvěma přítelkyněmi omylem, a dostala se přímo k nám, kde jí přivítalo sice v brožuře popisované naše hospodářství, na vlastní oči pak ovšem suchý záchod, tee-pee, stará chalupa a za tou „opravdovou“ zábavou daleko,  zvláště pro ni markantně se odlišující od očekávání jsme nabyli definitivně dojmu, že je třeba wwoofery na jejich misi připravit. (Francouzka nakonec skončila předposlední den s hysterickým záchvatem v domění, že jí  kouslo něco jedovatého v místní nemocnici a s kalciovkou v zadnici)

Postupně se stránky pomalu  díky nalezené chuti psát o tom co děláme ve společné interakci s komentáři dostávaly  až do dnešní podoby.Chuť oživit stránky přišla v době, kdy jsme si uvědomili, jak nám osobně-typicky městským lidem, kteří nemají žádného sedláka za souseda – už  jenom samej zemědělec a ani žádnou blízkou hospodu, jak chybí informace o tom, co si člověk, který se přestěhuje z  města do hospodářství a nevyrostl v něm, dokáže udělat doma sám. Ať už se to týká zvířat, zeleniny, ale také zpracování mléka a obilí.  Tyto informace člověk může získat většinou na placených workshopech, kterými  nejsme vůbec příznivci a nikdy jsme se jich neúčastnili. A tak jsme si řekli, že dáme k dispozici to, co jsme si za těch pár let vynašli vesměs po knihovnách a formou pokus – omyl to uvedli v život.Stránky pak byly naplňovány dost sporadicky, jednou za čas. Až do chvíle, kdy zcela spontánně vznikl dotaz, co jíme, když nejíme maso? A nejjednodušší nám přišlo chvíli o tom té dotazvznášející začít psát. Chvíle se trochu protáhla :-)) No a ještě nám tak trochu začala chybět „mlčenlivá procesí“, která počala s diskuzí až v momentě, kdy odsud odešla. :-)) tak se snažíme si je vytvořit alespoň virtuálně

Idea virtuálního kopce

Není ! Až nás to nebude bavit, tak zmáčkneme delete :-))

 

Motto

Motto

Anketa Domácí mlékař

Anketa Domácí mlékař

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt :my@conovehonakopci.cz

 

 

 

 

 

 

 

 


 
Hosting BlueBoard.cz

20 komentářů to “O virt.kopci”

  • avatar pyrojanka:

    Dobry den, davnejsie ste mali na stranke dobry clanok o jogurtoch – Jogurtova studnice od Inky. Teraz ked sa k tomu chcem vratit, tak ten clanok uz nenachadzam. Nedalo by sa ho znova nahodit na stranku alebo poslat ho do emailu? Dakujem za pomoc.Jana.

    • Dobrý den, omlouvám se, že tak pozdě, určitě pošlu mailem, jen prosím vydržte, pokusím se k tomu dostat co nejdříve, děkuji

  • avatar Mirek:

    Zdravím,
    narazil jsem na Vás nedávno při radě o pečení chleba a rád bych Vám poděkoval za skvělé informace. Děláte na statku krásné věci a jen tak dál. Přeji hodně štěstí, ať se Vám dílo daří.

  • avatar Iva:

    Zdravím,

    narazila jsem na vás náhodou a jsem z těchhle stránek nadšená. Jsem typická ženská z města, která má ráda jeho vymoženosti, žít na vesnici, to si pro sebe neumím moc představit. Ale mám malé děti, pro které chci to nejlepší a štve mě, že je čím dál tím větší problém koupit něco bez chemie, bez barviv, prostě bez umělých „fujtajblů“. A tak jsem začala nejdřív vařit zdravěji, pak z lepších surovin a teď jsem ve stadiu, že doma peču chleba, dělám kečup bez chemie, rakytníkový sirup a spoustu dalších dobrůtek. Když mám čas, hledám inspiraci na netu. Vůbec jsem netušila, kolik je druhů dýní, jsem nadšená z vašich inspirujících návodů (i když většinu asi nebudu realizovat, ale tak krásně se čtou!), nádherných fotek, jednoduchých receptů. Večer, když jsem utahaná, si sednu, dám si dobrý čaj a brouzdám po vašich stránkách, je to pro mě relax. Díky za tu práci, co si s tím dáváte a přeju hodně štěstí:)

  • avatar Jana:

    Nevím kam to mám dát tak to dávám sem: http://www.youtube.com/watch?v=mEfJO0-cTis když je to špatně, tak to, prosím, přendejte na vhodnější místo. Myslím, že to se zemědělstvím a vůbec životem úzce souvisí……..

  • avatar solitka:

    Ahoj, jsem u Vás poprvé, dostala jsem tip od kamarádky na někoho, kdo sám dělá sýry. Chtěla jsem se optat, zda je možné od Vás něco odkoupit a také, z jakého kopce jste?

    • Dobrý večer, moc vás zdravím. Asi vás zklamu. Tato stránka se snaží pomoci těm, kteří chtějí postoupit v soběstačnosti a snaží se jim předat to, na co jiní již přišli a tím si to malinko zjednodušit. Takže tu najdete recepty, jak si sýr udělat, nikoli bohužel nabídku, jak ho koupit. No a to druhé, to si také necháme pro sebe. Ve zprostředkování návodu, jak na co je naše lokalizace zcela zbytná. Krásný večer a ať se daří.

  • Vaše stránky jsem znala ještě ty staré,kdy jsem dostala vysněný Omlet kurník se třemi slepicemi a cítila jsem ohromné uspokojení.Byla jsem z vás nadšená a začaly ve mně kvasit atavistické pudy kolektivního archetypálního nevědomí a když jsem se z toho vzpamatovala a probrala,jsme vlastníky 150 arů obdělané půdy,sedření jak koně,ale naprosto spokojení.Jsme oba vysokoškoláci,já ještě na pár hodin chodím do ordinace abych úplně nezvlčila,ale nepřestávám děkovat bohu a svým předkům za ten obrat o 180 stupňů.Jachtu jsme vyměnili za traktor,jedno auto za příslušenství a když mám /výjimečně čas/ nějaký splín,vezmu do ruky anxiolytikum M – motyka.Kdyby to bylo na předpis a hlavně kdyby lidé chtěli být léčeni,vyřešilo by se více problémů naráz.
    My se cítíme být jakoby vysvobozeni z intelektuálských kruhů,i když dál posloucháme Werdiho nebo čteme já Jiráska,můj muž Bibli/aniž by byl praktikující křesťan/.
    Možná je to věkem,ale „návraty ke kořenům“ jsou osvobozující.Je to i díky Vám,kteří mladí! jste se nebáli touto cestou jít.Cítíte také svobodu,nezávislost a zadostiučinění? Nestýská se vám po ruchu velkoměsta? Není to jenom věkem,že se vyhýbáme kde můžeme -čemu? komerci,spotřební společnosti? nevím. To není jen dělat doma kváskový chleba,ale vypěstovat si i obilí na něj.Nelituji ničeho,pracovala jsem na vesnici,teď bydlíme sice u Brna,ale odstřiženi od zmatků, na okraji mezi zahradami a poli.Nechci se rouhat,zaplaťpámbůh za to,ale nebudeme mít nikdy krávy a koně a hlavně je to jenom jaksi napůl – internet,plyn,vodovod…i když máme soláry a ohřev vody není to to,jak žijete Vy.Mám pořád téma na další přemýšlení,ale naštěstí i tolik práce,že se zastavím jen občas a ani se neohlížím zpět.Ve Vás mám jakousi oporu a ideál,že snad další generace nepůjdou jen za pohodlným životem. Moc Vás zdravím a čtu často a ráda.Díky za Vaše počiny!

    • avatar Marion:

      Zdravím a souhlasím s Vámi. Celý život jsem prožila na vesnici, pořád se snažím něco pěstovat. Občas musím ujet mezi lidi, sednou si ve městě na lavičku a pozorovat. I to je pro mne terapie. Ve městě bych mohla žít.I když žijeme na vesnici, moc klidu nemáme. Spát při otevřeném okně nejde. Provoz na blízké silnici je neskutečný a zřejmě bude hůř.Před 15 lety projelo občas nějaké auto. Úzká silnička je i cyklostezka, jezdí zde kamiony, jelikož jsme blízko Polska a přes naši obec vede nejkratší cesta díky navigaci GPS. Odstěhovat se nemůžeme, máme tu rodiče, děti. Takže možná v nějaké klidné části města by nám bylo lépe.

      • avatar ANSELMA:

        DOBRY VECER,ZDRAVIM VSECHNY NA VASICH STRANKACH Z VALTROVIC U ZNOJMA.STE STATECNI A MILYYYYY,VYCHOVALI JSME DETI MYSLELI ZE PUJDOU PO SVEM A EJHLE DCERA SE ZAPÚOMELA MAME VNUCKU NASLA LEPSIHO PRITELE TEN JE S NAMI RAD JEN SYN SI HLEDA CESTY PO KRYMINALE,ALE CO,PRESTEHOVALI JSME SE Z BRNENSKA NA MORAVU KDE JSEM SE NARODILA A JE TU KRASNE ,PRACE NA STAREM BARAKU,MAM KOZI UZ DRUHE DVOJCATKA A JE TU HEZKY REKA KOUSEK ZDRAVIM A DRZIM PALCE AJA

  • avatar yofe:

    Dobrý den,od včerejška myslím,na to,že se na vaše stránky kouknu a věřte,že sedím a říkám si..tihle lidé žijí můj sen.Nevěřím na náhody,prostě se v určitý moment sejdou věci tak jak mají,aby nás posunuly ve vnímání dál.Já myslím,že ten moment nastal…Nikdy jsem o vás neslyšela,předevčírem jsem někde zahlédla chleba z kvásku(byl od vás)se zaujetím jsem si to přečetla..včera jsem potkala po dvaceti letech kamaráda..bavili jsme se o lidskosti,pokoře,to co je v životě důležité,kam by člověk měl dojít a shodli jsme se na tom,že především bychom měli být spokojenými lidmi,kteří se těší z toho,co jim je dáno…no a pak už se jen zmínil mezi řečí,že jeho manželka obdivuje „něco z kopce“..a já teď na „něco z kpoce hledím…a říkám si,tohle má smysl,tam bych chtěla dojít…držím vám palce a děkuji,že vidím,že je možné vše….

    • Oo, díky. Jsme moc rádi za váš komentář – je prima…… stále si kladu otázku, jestli je to jen v hlavě nebo i v místě. Zatím mi neustále vychází, že klidné místo bokem je pro větší pohodu a klid v životě celkem veliké plus. Krásný zbytek neděle a někdy na viděnou :) moc zdraví Klára

  • avatar zememeric:

    Dobrý večer. Zdravím od Orlice. Chodím sem jen chvíli, prosím, promiňte mi možnou naivitu dotazu. Na kopci hospodaříte bez mechanizace, bez traktoru, bez nafty? Vyděláte si na provoz 6ti členné rodiny? Nechci být nijak vlezlý…..jen mě to zajímá, je nás taky 6…….

    • Zdravím, mám osobní názor, že něco ohledně příjmu peněz nemá moc smysl diskutovat, protože každý člověk má naprosto jiný potřeby a nelze to porovnat. Co se týká základních potřeb, tak ty jsme zkoušeli naplňovat různými způsoby -) a dle mého skromného názoru, se nám docílit úplné soběstačnosti ………..

      …….. zatím nepodařilo :)). Na provoz šestičlenné rodiny si vyděláme úplně v pohodě – žena je skromná :).
      Nutno napsat, že naše příjmy nejsou z valné části z produkce,to je celkem důležité. A ještě k tý mechanizaci, zkoušeli jsme naplňovat naší představu různými způsoby .), bylo to i dvouleté období absolutně bez mechanizace, jen s koňma, ale to už přenechávám mladším :). Takže mám vidle – na jedný fotce s koňma je tam vidět traktorová bonsai. A pak potr – potažní traktor za koně a to je taky na naftu.

      • avatar zememeric:

        Děkuju za odpověď, je naprosto dostačující. Vůbec jsem nechtěl mluvit o žádných finančních částkách. Spíš mě zajímalo, jestli jste soběstační z produktů a bez mechanizace. Jak jste to popsal tak jste naprosto dostatečně odpověděl a dokážu si to představit. Dík

  • avatar Hanka:

    Na samotě jsem prožila dětství,vychytralá koza byla moje nejlepší kamarádka a ted jsem již 20let spokojená měštanka.Jen mi přeci jen začíná chybět kozí mléko a domácí chleba a pohoda při praskání v kamnech!!Tak, když čtu Vaše stránky,derou se vzpomínky a vybavuji si zážitky,někdy moc usměvné a hlavně hned bych to vrátila zpátky!!! Takže Vám moc fandim!!!I když by to do mě na první pohled nikdo neřekl!!-srdcem jsem na samotě,a hlavně mezi dobrými lidmi. Přeju Vám potěšení z úrody,radost z dětí a chut do práce!!A my čtenáři Vašich radostí budeme mít radost spolu s Vámi!!!—joo,a chystám se zkusit kváskový chléb!!Tak držte palce!!Samozřejmě dle Vašich receptů a protože ještě nejsem tak stará, tak to půjde hůř:))
    Napíšu, když se povede:)) Mějte se hezky. Hanka

  • avatar Soused:

    Zdravicko kopcari,

    moc pekne si ten kopec velebite a vychutnavate, jen tak dal! Tuhle Vasi kopcarinu jsem dneska uzrel prvekrat, kua drat, ale je to krasa! Drzim palce, me jako „chasnikovi“, ale zaroven obcasnymu mestskymu tichoslapkovi pripadaji vase pociny velice sympaticky.

    Klobouk dolu a hura na horu ;)).

  • avatar radek:

    Cus bus. Zdravim na podkrkonosi! Rad bych u vas stravil par dni. Pripada mi vase hospodareni silene a nerozumim tomu protoze ziji 45let na statku. Neberte to jako provokaci ale rad bych se podival jak si zijete. Dik za odpoved

    • Taky zdravím, šílený to je, ale v jakým smyslu, to nedokážu posoudit. Jak šílený?;-) Ale zase z kopce, je to fakt šílený pod kopcem. Vždy záleží na úhlu pohledu.

Přidejte komentář

Scroll Up