Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘Pečivo’ Category

Tato sladká cihla je kvasovým chlebem tak trochu na punk. Přidávám váhy kvůli představě, kolik zpočátku používat jakých surovin, nicméně, tato moje oblíbená cihla patří mezi kvasové chleby rychlé, nestejné, neboť běžně na ní suroviny nevážím a obměny schopné, variabilní dle momentální chuti. Read the rest of this entry »

Žitná cihla je klasickým, velmi vyhledávaných chlebem pečeným doma. Sice je možné odkázat kohokoli na základní kvasový chléb do formy, ale stejně se často cítí ti, co začínají, jistější, když mají přesný recept s přesnou gramáží.

Následující recept na žitnou cihlu počítá s použití celozrnné žitné mouky. Sama si mouku melu doma a žitnou mouku na přípravu této cihly nija nepřesávám, nechávám ji na nejvyšší jemnosti, jakou jsem schopná doma mlýnkem namlít. Samozřejmě lze použít i jakákoliv žitná mouka kupovaná. Chléb bude jiný z žitné výražkové, vymílané nebo žitné celozrnné, nicméně to je už na chuti každého, kdo se do pečení pustí.

Na cihlu netřeba mnoho, stačí nám

  • 300 g žitného kvasu (50 g zákvasek, 150 g žitné mouky, 150 ml vody)
  • 400 g žitné mouky jemně mleté nepřesáté
  • 370 ml vody
  • 20 g soli
  • forma na cihlu o délce 21 cm

 

Večer

Večer si vyndáme z lednice zákvasek, rozmícháme ho s žitnou moukou a vodou (v závorce suroviny na kvas), přikryjeme a necháme do rána kvasit.

Ráno

Ráno z vykvašeného kvasu odebereme do sklenice opět cca 50 g, uzavřeme a uschováme do chladu. Do zbytku přisypeme mouku, sůl, přilijeme vodu a nemusíme hníst robotem, naopak, žitná cihla má raději pouze jemnou ruční práci.

Jakmile těsto dobře promícháme vařečkou, skutečně se nejedná vyloženě o hnětení, vložíme ho do formy na chléb. Pokud používáme teflonovou formu na chléb, není třeba ji vymazávat, stačí ji po upečení vytřít suchou utěrkou a uskladnit a při přípravě chleba dávát rovnou do formy těsto.

Následně si namočíme ruce povrch cihly jemně uhladíme. Můžeme mokrou rukou také zapravit do horní vrstvy chleba různá semínka.

Formu s těstem přikryjeme utěrkou a necháme kynout v pokojové teplotě cca 5–7 h.

Poledne – odpoledne

Poté rozpálíme troubu na 250 °C a vložíme formu s chlebem do trouby. Nezapařujeme a v okamžiku vložení ztlumíme teplotu na 200 °C. Po cca 15 min snížíme na 185 °C a dopečeme. Pečeme celkem cca 50 min.

Po upečení chléb vyndáme, ihned vyklopíme z formy a nenařezáváme dalších min. 5 hodin.

Variace

Uvedené množství surovin výše je má obvyklá oblíbená dávka pro kompaktní, ne moc vlhký žitný chléb. S dávkou mouky a vody ovšem můžeme zdárně experimentovat. Nabízím ještě dvě oblíbené variace – jednu více hydratovanou a druhu s kaší.

Více hydratovaný chléb 

  • 300 g kvasu
  • 450 g žitné mouky
  • 370 ml vody
  •  20 g soli

Postup výroby je stejný jako v předchozím případě.

 

Žitná cihla s kaší

  •  300 g kvasu
  •  400 g kaše (100 g žitné mouky a 300 ml vody)
  •  300 g žitné mouky
  •  70 ml vody

Postupujeme stejně, pouze je nutné večer, v okamžiku, kdy oživujeme kvas, připravit si žitnou kaši. Její příprava je jednoduchá. Smícháme žitnou mouku a vodu v poměru 1 : 3 – tedy např. 100 g žitné mouky a 300 ml vody. Vložíme na plotýnku na 160 °C na 3 min, snížíme na 140 °C na 2 min, následně na 90 °C na 1 min a na 60 °C na 5 min. Neustále mícháme. Poté hustou kaši sundáme z plotýnky, promícháme a necháme na lince do rána.

Do těsta pak přimícháme vychladlou kaši správné hmotnosti a zbytek můžeme uložit až na 5 dnů do lednice a použít v receptu příště.

Chléb s kaší je mechovější, jemnější, má specifickou vůni i chuť. Někomu ovšem více chutná přímo u žitné cihly varianta bez kaše, je nutné vyzkoušet.

Tak nám tady trochu nasněžilo. Znáte to pořekadlo „Na Hromnice, polovice píce? “. To není úplně pěkná říkanka. Obávám se, že letos to bude hodně dlouhá zima. Jestli jsme za dva dny v polovině a navíc nepřijde hromniční obleva, což asi nepřijde, vidíme to do dubna. Další takové hezké pořekadlo praví, že „Všechny cesty vedou do Říma“. Nevěřte tomu, opravdu nevedou. Všechny cesty vedou nad kolena sněhem někam, kde je ho ještě víc a navíc je to zpátky vždy do kopce. A taky by mě zajímalo, proč existují takové vymoženosti, jako je například balík do ruky, když je zároveň v pravidlech uvedená vyšší moc? Read the rest of this entry »

IMG_0356okZávratně se blíží přezkoušení, zatím jen z češtiny, ale o to horší, že to bude nadvakrát. Před výkonem je tedy nutné do sebe dostat dostatečné množství správných kalorií. Já jsem si pro to vybrala pro dnešní den tyto záparové cheeseburgery. Ne, tedy, že by mě napadly úplně samosebou, jen jsem je naprosto regulerně okopírovala od Ivy, které se zalíbil minulý recept na záparové housky a použila ho právě na burgery. A tak jsem šla hned do toho taky, neboť burgery ve všech verzích máme moc rádi.  Read the rest of this entry »

IMG_0224okVčera večer jsem se vrátila z nemocnice od jednoho syna, kvůli akutnímu odebrání slepého střeva, což ovšem následovalo po probdělé noci a návštěvě pohotovosti, kde nás poslali jen na uz, nikoli na chirurgii a uzavřeli kauzu s tím, že jsou to zvětšené uzliny a máme dávat teplé obklady a probiotika a pokud by se to zhoršilo, máme přijet. Paní doktorka byla velmi milá a při noční konzultaci velmi vstřícná, ale bohužel se příliš spolehla na uz. Po probdělé noci, kdy jsem začala závislost rostoucí teploty a mírné úlevy od bolesti paranoidně připisovat prasknutí slepáku, o němž jsem byla přesvědčená, že to je, vydali jsme se na druhé kolečko, které naštěstí končilo ordinací chirurga a přímou cestou na sál. Hned po narkóze, při druhém připrobuzení, když jsem ho ujišťovala, že to fakt byl slepák a bylo to víc než nutný, zeptal se mě, jestli nám ho dali pro psy?  Dobrá rada ze zkušenosti – dávejte více na svou intuici. Já si to taky zase příště přečtu.

Dnes ráno po probuzení seděl doma pro změnu osmiletý Hugo na posteli, navlékal si ponožky, a když jsem zatápěla, začal při této činnosti hrozně vzdychat. Po velmi čerstvém včerejším zážitku a celonoční nevové story – praskne či nepraskne?, byla jsem zase hned na nohou, co že se to opět děje. Tak se rychle obracím a ptám se co se stalo? „Bolí mě uplně celej člověk, au, au au“. S ještě větší panikou se tážu, jak to? A Hugo na to: „já jsem včera hrozně pracoval!“. Jsem ráda, že další tři slepá střeva jsou na svém místě. Read the rest of this entry »

IMG_0150ok

Žádná škola, žádná pošta, žádný sníh, spousta sýrů a tak se peče, aby k nim bylo co zakousnout. Dnes něco snídaňového – celozrnné kaiserky. Trochu delší postup vzhledem ke kynutí v chladu, jinak kaiserky krásně nadýchané, se sýrem Brillat savarin a granátovým jablkem výborné.  Read the rest of this entry »

Dnešní tip na nedělní snídani. Je to rychlé, je to dobré a především, dobré je, když to baví dělat děti. Hvězdičky z celozrnné mouky, bez přídavku hladké, posypané mákem, kmínem a slunečnicovým semínkem. Soutěž o knihy Domácí mlékař se evidentně povedla, všichni jsou tak zaujatí nejezením aditiv, že odmítají skončit a psát o tom (naše dvě děti, které se dobrovolně zapojily do striktní verze už měly několikrát na kahánku, ale zatím to vždy hrdě ustály – ty zbývající dvě (dva) pro jistotu ani nezačaly). Získali jsme semínka od Mlsné farmářky z akce „Dýně pro tchýně“ a skleník se už zase plní  neuvěřiteným množstvím sazeniček a stejně jako každý rok nastupuji do nejtěžšího období – vydržet z období –“Přesadíme toho jen tolik, kolik fakt potřebujem a  nepřeklopit do každoročního – je tam ještě 56 dýní, kam to vysadíme? Není to škoda?“ Před receptem na hvězdičky ještě jedna siestová… Read the rest of this entry »

Plním první část vzájemné výzvy na vložení vlastního receptu na Kornspitz. Zatím se od vás sešly tři recepty, všechny je možné vidět zde v článku a v komentářích, ale týden ještě není u konce a je možné, že napíše ještě někdo další.

Pokud vyslovíme slovo „kornspitz“, většina z nás si pravděpodobně představí špičatější rohlík různých odstínů šedohnědé barvy. Někdy sypaný, někdy nikoliv. Zajímavé je, že název „Kornspitz“ má ochrannou známku, ovšem nikoli známku na daný výrobek, nýbrž na směs, ze které se pravý Kornspitz vyrábí. Tuto směs vyrábí – a podivme, ne příliš dlouho, teprve od roku 1984 jedna rakouská firma a velmi jí záleží na tom, aby každý výrobek, který se nazývá Kornspitzem byl skutečně pečen z originální směsi. Vše ostatní jsou pouze náhražky, které by se tak nazývat neměly. Proto i na blogu můžeme mluvit pouze o napodobení Kornspitze, protože ze směsi od Backaldrin prostě nepečeme.

Jestliže řeknete, že děláte Kornspitz, většinou se neznalý věci, pod vlivem angličtiny otáže, proč kukuřičný rohlíky?  Ale chyba lávky, kukuřice tam není. Slovo „korn“ je v tomto případě dvojsmyslnné. Znamená v němčině jak žito, tak zrno. A pozor, vždy se píše na začátku s „k“. Read the rest of this entry »

Když jsme jeli v úterý do tiskárny, zadělala jsem na bagety, že si je dáme k večeři. Vrátili jsme se, vložili knihu na stránku a od té doby těsto na bagetu kynulo až do včera, kdy byl poprvé čas vydechnout. Každý den jsem ho poctivě promíchala, poctivě ho udržovala v chladu a těšila se, jak využiju tento dar. Pro mě, netrpělivce je to dar, neboť nerada vědomě čekám 4 dny, až mi vykyne těsto. Díky pomalému kynutí v chladu je pak chléb lehčí a má zcela jinou chuť než tentýž, udělaný z normálně kynutého těsta. Rozhodně doporučuji zkusit experimentovat s pečením, které není chuťově klasické. Sladko – slaný chléb lze konzumovat jak samotný, tak s čímkoli sladkým, ale i slaným na vrchu. Read the rest of this entry »

Včera jsem poslala Jentl k dojení, ať se všech zeptá, co chtějí k obědu. Nadšená z toho, že mám smetanu, navrhla jsem koprovku, svíčkovou, segedin a hamburger s hranolkama. Bylo mi zcela jasné co vyhraje, ale zmýlila jsem se na plné čáře. Pan domácí chtěl nekompromisně svíčkovou a děti nakonec odhlasovaly koprovku. Byla s hamburgerem fifty fifty, že jim je to jedno a tak vlastně na plné čáře vyhrála koprovka :-). A za odměnu pro tuto báječnou volbu dnes dostaly ten burger a hranolky a domácí broskvovou zmrzlinu, kterou navíc míchal pan domácí. Tak se to u nás nějak zavedlo – pan domácí kuchyni příliš neholduje, ale míchá tvarohy a zmrzliny.

A ještě než se pustím do této krmě, mám dotaz na všechny majitelé krav a telat. Dnes  nám ppl přivezla pár důležitých hospodářských nezbytností a poprvé jsme objednali k tupláku i tzv. plovací cucák – je to gumový dudlík, který má plavat v mléce v obyčejném kyblíku a tele si ho cucá No, to je záměr. Máme tři. Všechny tři jdou po vložení do vody nebo mléka okamžitě ke dnu. Dole je malý ventilek a malinká kulička – uvnitř. Ať děláme co děláme, dáváme shora, vzhůru nohama, nasáváme, foukáme, přitlačujeme, mačkáme, jakmile dudlík pustíme, je na dně. Z toho jsme na dně i my :-). Tak jsem i zavolala do obchodu, ale tam se smáli a říkali, že jsme první, kdo se ozval, že  to nefunguje, což samozřejmě vůbec neznamená, že to ostatním funguje, možná se jen neozvali, ale taky je to možná takový trest za ten včerejší  test a já se nyní pokorně ptám tady na webu, zda s tím někdo nemá zkušenost, jakým fíglem se to používá? Nejvíce pravděpodobné nám přijde, že dáme teleti dudlík do pusy a pak ho přinutíme i s dudlíkem vložit hlavu do kyblíku. Co uděláme, až ho upustí, to netušíme :) Je to přesně tento. Read the rest of this entry »