Co noveho na kopci

Včera večer jsem se vrátila z nemocnice od jednoho syna, kvůli akutnímu odebrání slepého střeva, což ovšem následovalo po probdělé noci a návštěvě pohotovosti, kde nás poslali jen na uz, nikoli na chirurgii a uzavřeli kauzu s tím, že jsou to zvětšené uzliny a máme dávat teplé obklady a probiotika a pokud by se to zhoršilo, máme přijet. Paní doktorka byla velmi milá a při noční konzultaci velmi vstřícná, ale bohužel se příliš spolehla na uz. Po probdělé noci, kdy jsem začala závislost rostoucí teploty a mírné úlevy od bolesti paranoidně připisovat prasknutí slepáku, o němž jsem byla přesvědčená, že to je, vydali jsme se na druhé kolečko, které naštěstí končilo ordinací chirurga a přímou cestou na sál. Hned po narkóze, při druhém připrobuzení, když jsem ho ujišťovala, že to fakt byl slepák a bylo to víc než nutný, zeptal se mě, jestli nám ho dali pro psy?  Dobrá rada ze zkušenosti – dávejte více na svou intuici. Já si to taky zase příště přečtu.

Dnes ráno po probuzení seděl doma pro změnu osmiletý Hugo na posteli, navlékal si ponožky, a když jsem zatápěla, začal při této činnosti hrozně vzdychat. Po velmi čerstvém včerejším zážitku a celonoční nevové story – praskne či nepraskne?, byla jsem zase hned na nohou, co že se to opět děje. Tak se rychle obracím a ptám se co se stalo? „Bolí mě uplně celej člověk, au, au au“. S ještě větší panikou se tážu, jak to? A Hugo na to: „já jsem včera hrozně pracoval!“. Jsem ráda, že další tři slepá střeva jsou na svém místě.

A pro spravení chuti záparové houstičky od Maškrtnice ,  tentokrát v celozrnné verzi. Přesně jak píše Julka, je poměrně zásadní, kolik použijeme do receptu mléka. Když jsem dělala houstičky z řidšího těsta, byly velmi lehké a zároveň jsem z tohoto těsta dělala i cihlu do formy na biskupský chlebíček, ale tyto nedoporučuji řezat. Při posledním kynutí se krásně nafouknou a jsou velmi jemné, jakmile ale máte potřebu je nařezávat, ještě před vložením do trouby spadnou. Osobně jsem u těchto houstiček spíše zastáncem varianty s menším množstvím mléka. 

Je zcela zbytečné psát suroviny, protože jsem použila přesně ty, co Julka, jen mouku jsem vyměnila za pšeničnou celozrnnou přesátou čerstvě mletou. Místo sušeného mléka lze také použít plnotučné, na půl vyvařené mléko. Je ale nutné počítat s tím, že je to tekutina navíc a následně již nepřidávat mléko na zadělání receptu. Použila jsem 120 ml mléka, vyvařeného z 250 ml a již nepoužívala mléko jiné.  K rozinkám lze úspěšně přidat také brusinky.

Jestli máte rádi sladké neplněné pečivo, tyto houstičky jsou rozhodně vynikající varianta. 

Pšeničnou záparu – omlouvám se za tento název, ale záparu používám a  je mi bližší, doporučuji vyrobit ve větším množství a uschovat po pár dnů v chladu. Doporučuji i zkusit stejný recept z kynutého těsta obsahující záparu a neobsahující.

Ať se všem daří v Novém Roce 2016, žádné náhlé výjezdy do nemocnic, spokojenost s vlastním životem a radost z vlastního konání.

3 Odpovědi to “Celozrnné houstičky s pšeničnou záparou”