Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Zpracování zeleniny’ Category

DSCN8289 Díky Ivě jsem se vrhla i na trochu jiné džemy, než ty klasické. Zjistila jsem, že je často jednodušší a možná i rychlejší, vzhledem k času varu, udělat více várek po menším množství než jeden hrnec s 20 litry džemu. A tak je prostor pro experimenty. Jen by tu někdo mohl mýt sklenice za mě. Já si z toho vždy dělám zenové cvičení, ale nefunguje to. Read the rest of this entry »

Také máte rádi moc hezké pacibulky česneku? Ty se většinou uštipují, aby zbytečně nevysilovaly právě česnek v zemi, který chceme sklízet, ale také je někdo sbírá a následně je používá při pěstování. A také je někdo u některého česneku zapomene vylomit.

Read the rest of this entry »

Také máte po zimě spoustu česneku a už ho máte mnoho nasušeného a mnoho zavařeného a nechce se vám dělat pasta jen se solí? Veškeré takové zpracování česneku je již v tomto článku. Nabízím další možnost a tou je česnek připravený k okamžitému použití s tím bonusem, že není konzervovaný solí. Čím tedy? Utřený česnek na pastu se konzervuje v tomto případě olejem. Lze použít olej olivový, lze použít také slunečnicový.

Navíc – tuto pastu je velmi vhodné ochutit i jinými surovinami. Pokud nemáte ani česnek, ani medvědí česnek, není nic jednoduššího, než se podívat na mapu svého okolí, kde by se dal sehnat. Na fotkách lze vidět česnekovou pastu se zeleným pepřem, paprikovými floky a sušenou feferonkou, nebo právě aktuální zbývající česnek po zimě spolu s česnekem medvědím. I zde se samozřejmě fantazii meze nekladou. Česnek připravený tímto způsobem neztratí svou barvu, zůstává hezky světlý  – pokud díky ostatním surovinám nepřejme jejich barvu a je třeba – pokud ho máme větší množství, nechávat si v kuchyni pro přímé použití jen malou skleničku a zbytek uchovávat v chladu. Read the rest of this entry »

Možná znáte, možná neznáte. Bylinková sůl. Pokud neznáte žádný kupovaný originál, vůbec, ale vůbec to nevadí. Bylinková sůl patří přesně mezi takové produkty, které si lze velmi dobře vyrobit doma. Samozřejmě je ideální, pokud máte vlastní nasušené bylinky, nasušený česnek, případně pro efekt i fialový sléz či oranžový měsíček. Pokud ovšem vlastní nemáte, ničemu to nevadí. A pokud si pořídíte i hezkou skleničku, máte v cuku letu velmi vhodný dárek, který  můžete přinést jen tak mimochodem s sebou. Read the rest of this entry »

Slíbila jsem tři zpracování přebytečné cibule. Dvě už byla – cibulová marmeláda a cibule v oleji.  Dnes se k ní tedy dostanu. Nejprve však chvíli o tom, jak je zvláštní, jak nějaké téma přijde k člověku samo. Nějak se samo nabídne. Někdy svou intenzitou, někdy četností, s jakou na ně člověk naráží. Tento týden je to téma „veganství“.  Nejprve hezký soukromý mail, který obsahoval konkrétní dotazy, pak jeden časopis, potažmo i webová stránka, vypsal takový menší rozchodník stránek, zabývajících se pěstováním – permakulturou. Do rozchodníku se dostala i naše stránka a jako jeji minirecenze stálo mimochodem “ Autoři jsou evidentně vegani a tato stránka má být jejich virtuální farmou kdesi na kopci.“

No, není to tak. Nebudu to rozvádět, netuším totiž, co se skrývá pod autorovým slovem „evidentně“, nicméně není to pravda. Pravda je, že se neustále pokoušíme o jakousi dobrovolnou skromnost, pokud už tam má být nějaký ismus. Je pravda, že nejíme maso a to poměrně hodně dlouho. U toho všechna dogmata končí. No a ke druhé části – pod námi se objevuje další hospodářství, které má v minirecenzi popis “ Skuteční zemědělci ze Severních Čech“. Z toho se dá usuzovat, že naše stránka je fikcí, u níž je jediné reálné to uvařené jídlo. Možná je to tak :-), je prima, když se realita trochu rozprostře pod roušku pochyb. Nicméně abych nikoho nenechala na pochybách – vyprosila jsem si u pana domácího novou ocasku. To je ruční pilka, pro neznalé věci. Tím nechci napsat, že jsem věci znalá, pouze s tou pilkou k nelibosti pana domácího moc ráda pracuju a on může častěji chodit kolem a pronášet své: „A kdo to bude uklízet?“ Rozuměj, to co vyrobím. A právě minulý týden mi jí koupil a já se v euforii vrhla na kvočny.

Pan domácí je názoru, že kvočna se má nechat sedět tam, kde si sedne. Že nám jednou vyseděla vejce na křiži trámů na střeše, tak nebudem blbnout. Jenže já se nechala malinko ovlivnit řádnými chovateli a kvočnám vyrobila budníky. Ze starých úlů. Pan domácí chodil kolem a tentokrát pronášel „Můj nejlepší úl!“. No a to mi bylo málo, tak jsme se s dětma vrhla na takový jednoduchý rám ze stlučených prken, uprostřed s králičím pletivem, aby pod kurníkem byly ty dva budníky zpředu hezky nedostupné. Obě milé kvočny mi po přemístění odcházely, já nadávala, až mi za tři dny odešly definitivně, na své vybrané místo. Já se namíchla, dala jim tam vajíčka, budníky nechala prázdné, ať se tam s Pánem Bohem nastěhují včely a odendala pletivový rám. Pan domácí se smál.

Dnes jsem přišla domů a Hugo mě vítal se slovy „Ty tvoje vrata jsou faaaakt moc dobrý!!!“ Zpozorněla jsem. A on pokračoval. „Dneska zabily slepici!“ No, spadly no. Tož takový já jsem vegan. Pro někoho jednoznačný, ve své podstatě neuvědomělý. :)

A sušená cibule?

A k té cibuli, k té není co dodat. Prostě se oloupe, omyje, osuší, nakrájí a dá sušit nad kamna. Je to velmi praktická pomůcka pro rychlou kuchyni :)

A přihází na řadu druhý recept uskladnění nadbytečné cibule. Jde o naložení cibule pro okamžité a zároveň i dlouhodobější použití. Čím je cibule rozleželejší, tím je lepší. Pan domácí i Eliška, oba zcela nezávisle na sobě, si libovali, že to chutná přesně jako utopenci. Ten salám je tam prý zcela podružný :). Dnes si Eliška naložila na sázení stromků, aby to zajedla – musí zabrat, jet až do noci, aby se k nám v sobotu stihla vrátit  připravená a nastoupená sníst další cibule a přesazovat košťáloviny – a plít jahody a jahody a jahody. Letos  pan domácí pořídil sítě na ptáky, tak snad celá ta práce nebude pro špačka. Read the rest of this entry »

Určitě znáte situaci, kdy člověk neodhadne množství pěstované plodiny a na jaře, když už by mělo být všeho tak akorát, tak buď chybí, nebo zásadně přebývá. Letos jsem ve fázi zásadního přebytku. A protože cibule již dlouho nevydrží, bude následovat pár článků – přesně tři, o tom, jakým způsobem cibuli uchovat na delší čas.

Dnešní, první recept je na dvě cibulové marmelády. Pokud jste nikdy neslyšeli o tom, že marmeláda může být právě cibulová, věřte tomu, že může. A navíc – pokud nepohrdnete přidaným pektinem, může vás marmeláda překvapit a to velmi výrazně. Read the rest of this entry »

Česnek je jednoznčně jednou ze zásadních surovin, se kterými pracujeme v české kuchyni. V kuchyni nás především zajímají cibulky česneku.  Česnek je velmi významnou plodinou obsahující silice, fytoncidy, vitamíny A, D, C, také některé vitamíny skupiny B, jód, minerální látky a stopové prvky. Velmi důležitý je však allicin, látka, která se postupně mění na allicín, která má antimykotický a antibakteriální účinek. Není od věci si nevšimnout podobnosti latinského názvu česneku – Allium sativum a právě té velmi důležité látky – allicínu. To má samozřejmě svůj důvod. Právě tato látka především dělá česnek česnekem. Antimykotické znamená protiplísňové a jak píší pánové  Janča a  Zentrich ve svém herbáři, česnek ničí spolehlivě více než 500 kmenů obávaného zlatého stafylokoku z 560 známých. Read the rest of this entry »

Intenzita příspěvků na této stránce v posledních pár dnech poklesla, neboť se ukládáme pomalu k zimnímu spánku:-). Navíc se začínám kromě běhu uchylovat ke své masochistické zimní zálibě a tou je návštěva stomatologické ordinace. Zubní lékař, hvězdná osoba této stránky mi dnes udělal velikou radost, protože mi dal obrázky z ct na cd a já je mohu doma dát do pc :-). Čímž se zabaví děti na velmi dlouhou dobu. Dá se totiž s těmi obrázky hezky ve stomatologické aplikaci otáčet a dívat se na můj chrup shora, sdola, zprava i zleva. Ovšem jak mi napsala Petra, mohl být zubař trochu citlivější a nějaké ty zuby tam domalovat. Mnoho jich tam domalovat. Aby tam byly. Když už jsem totiž přišla o další, organismus se umoudřil a rozhodl se, že se ve svých třiceti osmi letech stanu ještě moudřejší, a že mi tedy dopřeje a pustí na svět další osmičku. Zdroj všech momentálních problémů. To by bylo bezva, kdyby nerostla přímo do kořenů sedmičky, tudíž i problémů budoucích. A tak místo psaní článků, chodím běhat, protože ty zuby při zátěži nebolí a pak zase nic nepíšu, protože se doma lituju, protože bolí po zátěži. Jediná možnost je tedy zátěž mít a nepřerušit jí, jak říká pan domácí :-). No a pokud se bude můj život i nadále ubírat tímto směrem, v blízké budoucnosti si tuto stránku oblíbí příznivci Viktora Faktora a jeho knihy – Kaše – strava naše!

Kvašená zelenina

No ale nedá se nic dělat, došlo i na psaní – zelenina dokvasila a já se tedy pouštím do ní! Nečekejte přesnou gramáž, protože každý disponujeme jinou zeleninou, jinou zeleninou nazbyt, jinak velkým zeláčkem a jinou chutí a proto jde v tomto článku víceméně o princip. Read the rest of this entry »

Domácí přesnídávka je pro recept věcí věru náročnou, a to proto, že nic, co se týká přesnídávky, není konstantní. Jablka bývají jinak sladká, jinak moučná, jinak šťavnatá. Sladké každý rád jinak, někdo více, někdo méně a tak je velmi ošidné specifikovat množství cukru. Jediné co mohu trochu více přiblížit je kukuřičný škrob nebo puding. Toho dávám 180 g na 16ti litrový hrnec.

Lze si přečíst samozřejmě přesné recepty na výživu, jenže pokud nemáte stejná jablka, může se z vynikající přesnídávky podle naprosto stejného receptu, vyklubat nedobrá břečka a naopak.

Proto se utíkám jen k návodu a množství surovin je třeba citem.

Na výživu jsou tedy třeba jablka. Kdo nemá rád dýni, může udělat pouze přesnídávku jablečnou. Pokud však dýně nevadí, vyzkoušený poměr je jablka – dýně 3 : 1.

Jablka na přesnídávku vždy loupu a to proto, že pokud vaříme jablka ve slupce a pak pasírujeme, často je pak výživa nahořklá. Poctivě tedy jablka vyloupu, vyjádřím, nakrájím na kusy a dám do hrnce. Na jablka vložím nakrájenou a oloupanou dýni. Nejraděj používám klasickou velkoplodou oranžovou. Podliji vodou a to nejen hrníčkem, ale aby alespoň 1/4 byla ponořená. Přikryji a nechám vařit, dokud není ovoce měkké.

Pak vše rozmixuji mixérem, přidám cukr dle chuti a škrob. Škrob si rozmíchávám ve studené vodě a teprve poté ho liji do ovocné směsi a pouze už čekám, kdy má směs správnou konzistenci.

Hotovou přesnídávku naliji do sklenic a zavařím – 40 minut při 80°C.

Scroll Up