Archive for the ‘Nápoje’ Category
Právě nastává období jablečných jídel, moučíků s jablky, které jsou uskladněné ve sklepě a dokud bylo venku hezky, nebylo ještě tolik chuti loupat a krouhat jablka. A když už je nakrouháno, oloupáno a peče se štrúdl, slupky, jadřince a zbytky jablek buď dáme slepicím, kravám a koním nebo z nich můžeme jednoduše vyrobit jablečný ocet.
Vůbec se nebudu snažit zastírat, že přinesu návod den po dni – to bohužel! Jablečný ocet je u nás věcí spíše intuitivní.
- Nasypeme zbytky jablek do vysoké sklenice – nemusíme na ní mít víčko
- Zalijeme převařenou vychladlou vodou – tolik, aby byly slupky ponořené
- Přikryjeme plátnem a ovážeme provázkem nebo gumičkou
- Necháme kvasit na lince, dokud si opět nevzpomeneme – 10 dní až měsíc (vhodné je občas zamíchat)
- Poté slijeme přes síto co čisté sklenice – zde již víčko potřeba a uskladníme v chladu
Někdo po 10 dnech ocet slévá a nechává dokvasit bez jablek, já nechávám po celou dobu i s jablky.
Ve slité nádobě se na dně usazuje kal, který však není ničemu na závadu. Můžeme si hadičkou čistý ocet po ustátí jednou za čas přečerpat. Barva octu záleží na druhu jablek, která použijeme, čím červenější, tím logicky i růžovější ocet.
A jak ho použít?
Jablečný ocet je vhodný nejen do kuchyně, ale i pro tělo na běžné pití. Pokud ho chceme užívat vnitřně, je vhodné smíchat cca 2 žíce octa se sklenicí vody a vypít nejlépe nalačno. Má skvěle startovat metabolismus a dodat energii. Věřte tomu, že pokud dáte lžic octa více, budete se cítit okamžitě tak nastartovaní, jako málokdy – s kyselostí octa si prostě neradno zahrávat.
Jinak tedy detoxikuje tělo a štěpí tuky, štěpí tuky, štěpí tuky. Může nám pomoci trochu upravit vysoký krevní tlak, snížit vysoký cholesterol, ač kyselý – velmi pomáhá na snížení pálení žáhy – podobně jako citron reguluje kyselé prostředí organismu a hlavně nezapomeňme na to první – štěpí tuky!
Osobně velmi doporučuji jeden domácí prostředek pro dezinfekci a úklid. Pokud máme rozstřikovací láhev, naplníme ji jablečným octem a přidáme pár kapep (raději trochu více) – pomerančové esence. Tento prostředek je v kombinaci se švédskou utěrkou skvělý na dezinfekci a vyleštění pracovních povrchů a pracovního prostředí.
Tak jsem se k tomu končně dostala. Tapioka – má láska. Dnes obecně a dva hezké recepty, ale tapiokový seriál bude pokračovat. Mnozí však tapioku neznají a ani o ní nikdy neslyšeli. My jí poprvé ochutnali za oceánem, kde je to zcela běžná součást jídelníčku. Jsme i průběžně obdarováváni díky hodné tetičce, která nepřiváží blbosti, ale zcela hodnotné dary, jako kuličky tapioky.
A co to tedy je?
Tapioka je škrob, který se získává z kořene manioku. A maniok je rostlina z 
Jižní Ameriky a Západní Indie. Má velmi vláknitý 
kořen a tento se používá v nejedné formě. Například jako mouka, jako škrob na prádlo, k pudingu, při výrobě piva, ale také jako želé. Kořeny manioku prý užívali již Mayové. Tapioka lze však velmi dobře koupit již i u nás, ovšem každý se musíme trochu poprat s tím, jak moc budeme vědomě zvětšovat svou ekostopu.
První dnešní recept je recept na Bubble tea. Což je velmi oblíbená záležitost, ale také velmi variabilní. Tento recept je pouze návod na udělání si svého domácího, který navíc je ochuzen o celkem základní složku bubble tea a tou jsou ledové kostky. A tak na jaře, kdy už v noci nemrzne na namrznutí ledu, měníme ledové kostky za rum – samozřejmě jen pro dospělou část rodiny:-), děti mají smůlu, jsou bez ledu i bez rumu.Nicméně i přesto jim tento nápoj dost chutná. Pan domácí po ochutnání zajásal, že to přeci zná! Že už to pil! Že to chutná úplně stejně jako to, co kdysi pil před rentgenem žaludku! Beru za slovo děti a Elišku, která dojela všechny sklenice, které zůstaly nedojeté.
Bubble tee je směsí kvalitního čaje – někde zeleného, někde černého, někde jiného, perliček tapioky, hroznového cukru či medu a mléka – a také kelímku a brčka. Podle receptu tetičky dělám z čaje čistě mátového, používám med, plnotučné mléko a tapioku. Brčko ….. jsme našli jedno. Prostřídalo se :) Read the rest of this entry »
Protože je člověk tvor hravý, nebo mě to alespoň ba, tak když jsem dělalala slad na chleba a na pečení vůbec, tak jsem si to rovnou šoupla i s žitem. Dělám meltu z čistě praženého žita, ale tak mě tak napadlo, že sladované žito je to pravé ořechové. Zajímalo by mě celkem, zda pražské kávoviny také sladují, či zda používají jen žito pražené, nicméně ať tak nebo tak, stálo to za zkoušku.
Co je melta, netuším zda ví každý. Mnohem více rozšířená je instantní káva, ale melta se už možná nepoužívá tak často, jako se používala dříve, kdy naopak káva byla na okraji zájmu. No, možná i zájem byl, ale …. :) Více o kávě a její historii v tomto článku věnovaném přímo jí.
Zpátky k meltě. Základní surovinou pro kávovinovou směs bylo vždy žito. Jeden druh melty se jmenuje přímo žitovka a je pouze z praženého žita. Melta jako taková je směsí žita, čekanky, ječmene a cukrové řepy. A celkem zásadním prvkem směsi je právě čekanka obecná, která obsahuje velké množství inulinu, což je potvora, která u určitých čeledí nahrazuje škrob jako zásobní látku. Je to bílý prášek, chuťově je spíše sladký, ale neumí ho využít živočišný organismus a ve střevě se tedy chová jako rozupustná vláknina. Dokáží ho však rozštěpit bakteriální enzymy a proto je zdrojem pro střevní bakterie. Má tzv. prebiotický efekt, což znamená, že díky tomu, že se ve střevě vyskytne, podporuje růst střevní mikroflóry a to je více než pozitivní.
Navíc, melta se odjakživa dává samicím králíků po kocení, stejně tak by se měla podávat ženám po porodu a na zvýšení laktace. Horší je to s žitem v období reprodukce, to není už tak košer :-)
Čekanka je krásná modrá kytka a její jediný problém je, že se většinou nenachází tam, kde bychom jí chtěli sebrat a už vůbec ne doma na přípravu melty :), ale když člověk ví předem, co chce, často se situace změní. Žito a ječmen nevidím jako zásadní problém, horší a podobné jako s čekankou je to s cukrovou řepou. Já však mám čekanku – , díky paní Eliškové i řepu ještě stále ve sklepě a žito i ječmen je také k dispozici, dokonce nasladovaný. To co nemám, je poměr. A tak to stále a stále zkouším – zkuste to schválně a můžeme se dopracovat k poměru nejlepšímu :-) Read the rest of this entry »
horkou vodou zalijeme instantní kávu a meltu, obě přelijeme přes sítko do veliké nádoby. Zkaramelizujeme mírně cukr krystal – mícháme do horka, přidáme pár kapek vody, kterou necháme opět vypařit a mícháme,a by se cukr nepřichytával. Následně vložíme do nádoby. Oloupeme nechemicky ošetřený citron, nakrájíme na kousky, ty nejprve vymačkáme do nádoby a pak tam vložíme i pevné kousky. Přidáme špetku skořice a asi lžičku kys. citronové. Zalijeme vodou. Po chvíli vyndáme pevné části citronu. Ideální by bylo dát do sifonovače, který ovšem nemáme, takže nám musí stačit alespoň sklep.