Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Zpracování prvoproduktů’ Category

IMG_0456Měli jsme třešně. Asi dva dny. Pak přilítly ty potvory, hrozně potvor a během cca hodiny je v ten nejlepší okamžik kompletně snědly. Mají evidentně nějaké radary na dokonalou zralost třešní. Tudíž třešně už nejsou. To je zajímavý, každý den je pozoruju, jak si sedají na vysoký, ohnutý květ  pórku, ale do toho nezobou. Kopr jim taky nejede, a že ho máme opravdu mnoho.

Také jsem se rozhodla, že nutně potřebuju síťovku. Mé workoholické období ale neskončilo úplně dobře a byla jsem schopna tak silné sebereflexe, že jsem si zakázala jí začít dělat, respektive snést z půdy háček a vracet se asi tak o třicet let zpátky a vylovit v paměti, co je to dlouhý a krátký sloupek. Vyřešila jsem to šalamounsky, napsala jsem Ivě, že mě to musí naučit. Až zjistí, jaké jsem dřevo, třeba jí raděj rovnou udělá sama. Taky nutně potřebuju bavlněné sáčky a tak už tu mám provokativně asi 14 dní rozložený šicí stroj.  Ale „se“ ještě nerorazilo a sáčky neušilo. Read the rest of this entry »

DSCN8289 Díky Ivě jsem se vrhla i na trochu jiné džemy, než ty klasické. Zjistila jsem, že je často jednodušší a možná i rychlejší, vzhledem k času varu, udělat více várek po menším množství než jeden hrnec s 20 litry džemu. A tak je prostor pro experimenty. Jen by tu někdo mohl mýt sklenice za mě. Já si z toho vždy dělám zenové cvičení, ale nefunguje to. Read the rest of this entry »

Doma udělaný bramborový škrob patří k tomu vůbec nejjednoduššímu, co lze vyrobit. Pomiňme, že to pro mnohé z nás nemusí být efektivní, neboť na tom trávíme svůj čas, musíme mít škrobnaté brambory a chuť věc vyrábět, na druhou stranu jsou mezi námi tací, kterým zbývá dost brambor ve sklepě, udělají rovnou větší množství, zbylou sušinu rozvaří a hodí slepicím. V každém případě je dobré vědět, že tak jednoduchou věc, jako škrob lze vyrobit velmi snadno doma. DSCN7375

Na škrob potřebujeme brambory, ideálně škrobnaté (my nemáme, máme s příliš malým obsahem škrobu, ale i přesto nevadí). A pak už vlastně nic – tedy nic speciálního – stačí struhadlo, nějaká plachetka a talíř. Read the rest of this entry »

Také máte rádi moc hezké pacibulky česneku? Ty se většinou uštipují, aby zbytečně nevysilovaly právě česnek v zemi, který chceme sklízet, ale také je někdo sbírá a následně je používá při pěstování. A také je někdo u některého česneku zapomene vylomit.

Read the rest of this entry »

Také máte po zimě spoustu česneku a už ho máte mnoho nasušeného a mnoho zavařeného a nechce se vám dělat pasta jen se solí? Veškeré takové zpracování česneku je již v tomto článku. Nabízím další možnost a tou je česnek připravený k okamžitému použití s tím bonusem, že není konzervovaný solí. Čím tedy? Utřený česnek na pastu se konzervuje v tomto případě olejem. Lze použít olej olivový, lze použít také slunečnicový.

Navíc – tuto pastu je velmi vhodné ochutit i jinými surovinami. Pokud nemáte ani česnek, ani medvědí česnek, není nic jednoduššího, než se podívat na mapu svého okolí, kde by se dal sehnat. Na fotkách lze vidět česnekovou pastu se zeleným pepřem, paprikovými floky a sušenou feferonkou, nebo právě aktuální zbývající česnek po zimě spolu s česnekem medvědím. I zde se samozřejmě fantazii meze nekladou. Česnek připravený tímto způsobem neztratí svou barvu, zůstává hezky světlý  – pokud díky ostatním surovinám nepřejme jejich barvu a je třeba – pokud ho máme větší množství, nechávat si v kuchyni pro přímé použití jen malou skleničku a zbytek uchovávat v chladu. Read the rest of this entry »

Možná znáte, možná neznáte. Bylinková sůl. Pokud neznáte žádný kupovaný originál, vůbec, ale vůbec to nevadí. Bylinková sůl patří přesně mezi takové produkty, které si lze velmi dobře vyrobit doma. Samozřejmě je ideální, pokud máte vlastní nasušené bylinky, nasušený česnek, případně pro efekt i fialový sléz či oranžový měsíček. Pokud ovšem vlastní nemáte, ničemu to nevadí. A pokud si pořídíte i hezkou skleničku, máte v cuku letu velmi vhodný dárek, který  můžete přinést jen tak mimochodem s sebou. Read the rest of this entry »

Pevně doufám, že jste nezapomněli na letošní tématické léto – léto s marmeládou. Očekáváme oblíbené recepty na marmelády, džemy a rosoly a všichni se na ně těšíme. Připomínám, že své marmelády lze posílat do mailu i s fotkami, případně poslat odkaz na své marmelády zde v komentářích či jen do komentáře rychlou marmeládu vložit. Dnes to je marmeláda Pavly  – marmeláda z hronového vína.

Tato marmeláda přímo souvisí s mou šípkovou marmeládou, protože k lesíku se šípky musím okolo sousedova vinohradu. Je sice po sklizni, ale na 20, možní i více – hektarech vždy něco zbude. Buď to sezobou papoušci, ti tady nahradili naše špačky, anebo to holt shnije – tolik škody….

Takže mírnou procházkou udělám inventuru a ono nějaké to kilečko vždycky do tašky najdu. Read the rest of this entry »

Slíbila jsem tři zpracování přebytečné cibule. Dvě už byla – cibulová marmeláda a cibule v oleji.  Dnes se k ní tedy dostanu. Nejprve však chvíli o tom, jak je zvláštní, jak nějaké téma přijde k člověku samo. Nějak se samo nabídne. Někdy svou intenzitou, někdy četností, s jakou na ně člověk naráží. Tento týden je to téma „veganství“.  Nejprve hezký soukromý mail, který obsahoval konkrétní dotazy, pak jeden časopis, potažmo i webová stránka, vypsal takový menší rozchodník stránek, zabývajících se pěstováním – permakulturou. Do rozchodníku se dostala i naše stránka a jako jeji minirecenze stálo mimochodem “ Autoři jsou evidentně vegani a tato stránka má být jejich virtuální farmou kdesi na kopci.“

No, není to tak. Nebudu to rozvádět, netuším totiž, co se skrývá pod autorovým slovem „evidentně“, nicméně není to pravda. Pravda je, že se neustále pokoušíme o jakousi dobrovolnou skromnost, pokud už tam má být nějaký ismus. Je pravda, že nejíme maso a to poměrně hodně dlouho. U toho všechna dogmata končí. No a ke druhé části – pod námi se objevuje další hospodářství, které má v minirecenzi popis “ Skuteční zemědělci ze Severních Čech“. Z toho se dá usuzovat, že naše stránka je fikcí, u níž je jediné reálné to uvařené jídlo. Možná je to tak :-), je prima, když se realita trochu rozprostře pod roušku pochyb. Nicméně abych nikoho nenechala na pochybách – vyprosila jsem si u pana domácího novou ocasku. To je ruční pilka, pro neznalé věci. Tím nechci napsat, že jsem věci znalá, pouze s tou pilkou k nelibosti pana domácího moc ráda pracuju a on může častěji chodit kolem a pronášet své: „A kdo to bude uklízet?“ Rozuměj, to co vyrobím. A právě minulý týden mi jí koupil a já se v euforii vrhla na kvočny.

Pan domácí je názoru, že kvočna se má nechat sedět tam, kde si sedne. Že nám jednou vyseděla vejce na křiži trámů na střeše, tak nebudem blbnout. Jenže já se nechala malinko ovlivnit řádnými chovateli a kvočnám vyrobila budníky. Ze starých úlů. Pan domácí chodil kolem a tentokrát pronášel „Můj nejlepší úl!“. No a to mi bylo málo, tak jsme se s dětma vrhla na takový jednoduchý rám ze stlučených prken, uprostřed s králičím pletivem, aby pod kurníkem byly ty dva budníky zpředu hezky nedostupné. Obě milé kvočny mi po přemístění odcházely, já nadávala, až mi za tři dny odešly definitivně, na své vybrané místo. Já se namíchla, dala jim tam vajíčka, budníky nechala prázdné, ať se tam s Pánem Bohem nastěhují včely a odendala pletivový rám. Pan domácí se smál.

Dnes jsem přišla domů a Hugo mě vítal se slovy „Ty tvoje vrata jsou faaaakt moc dobrý!!!“ Zpozorněla jsem. A on pokračoval. „Dneska zabily slepici!“ No, spadly no. Tož takový já jsem vegan. Pro někoho jednoznačný, ve své podstatě neuvědomělý. :)

A sušená cibule?

A k té cibuli, k té není co dodat. Prostě se oloupe, omyje, osuší, nakrájí a dá sušit nad kamna. Je to velmi praktická pomůcka pro rychlou kuchyni :)

A přihází na řadu druhý recept uskladnění nadbytečné cibule. Jde o naložení cibule pro okamžité a zároveň i dlouhodobější použití. Čím je cibule rozleželejší, tím je lepší. Pan domácí i Eliška, oba zcela nezávisle na sobě, si libovali, že to chutná přesně jako utopenci. Ten salám je tam prý zcela podružný :). Dnes si Eliška naložila na sázení stromků, aby to zajedla – musí zabrat, jet až do noci, aby se k nám v sobotu stihla vrátit  připravená a nastoupená sníst další cibule a přesazovat košťáloviny – a plít jahody a jahody a jahody. Letos  pan domácí pořídil sítě na ptáky, tak snad celá ta práce nebude pro špačka. Read the rest of this entry »

Určitě znáte situaci, kdy člověk neodhadne množství pěstované plodiny a na jaře, když už by mělo být všeho tak akorát, tak buď chybí, nebo zásadně přebývá. Letos jsem ve fázi zásadního přebytku. A protože cibule již dlouho nevydrží, bude následovat pár článků – přesně tři, o tom, jakým způsobem cibuli uchovat na delší čas.

Dnešní, první recept je na dvě cibulové marmelády. Pokud jste nikdy neslyšeli o tom, že marmeláda může být právě cibulová, věřte tomu, že může. A navíc – pokud nepohrdnete přidaným pektinem, může vás marmeláda překvapit a to velmi výrazně. Read the rest of this entry »

Scroll Up