Archive for the ‘Zpracování prvoproduktů’ Category
Možná znáte, možná neznáte. Bylinková sůl. Pokud neznáte žádný kupovaný originál, vůbec, ale vůbec to nevadí. Bylinková sůl patří přesně mezi takové produkty, které si lze velmi dobře vyrobit doma. Samozřejmě je ideální, pokud máte vlastní nasušené bylinky, nasušený česnek, případně pro efekt i fialový sléz či oranžový měsíček. Pokud ovšem vlastní nemáte, ničemu to nevadí. A pokud si pořídíte i hezkou skleničku, máte v cuku letu velmi vhodný dárek, který můžete přinést jen tak mimochodem s sebou. Read the rest of this entry »
Pevně doufám, že jste nezapomněli na letošní tématické léto – léto s marmeládou. Očekáváme oblíbené recepty na marmelády, džemy a rosoly a všichni se na ně těšíme. Připomínám, že své marmelády lze posílat do mailu i s fotkami, případně poslat odkaz na své marmelády zde v komentářích či jen do komentáře rychlou marmeládu vložit. Dnes to je marmeláda Pavly – marmeláda z hronového vína. 
Tato marmeláda přímo souvisí s mou šípkovou marmeládou, protože k lesíku se šípky musím okolo sousedova vinohradu. Je sice po sklizni, ale na 20, možní i více – hektarech vždy něco zbude. Buď to sezobou papoušci, ti tady nahradili naše špačky, anebo to holt shnije – tolik škody….
Takže mírnou procházkou udělám inventuru a ono nějaké to kilečko vždycky do tašky najdu. 
Read the rest of this entry »
Slíbila jsem tři zpracování přebytečné cibule. Dvě už byla – cibulová marmeláda a cibule v oleji. Dnes se k ní tedy dostanu. Nejprve však chvíli o tom, jak je zvláštní, jak nějaké téma přijde k člověku samo. Nějak se samo nabídne. Někdy svou intenzitou, někdy četností, s jakou na ně člověk naráží. Tento týden je to téma „veganství“. Nejprve hezký soukromý mail, který obsahoval konkrétní dotazy, pak jeden časopis, potažmo i webová stránka, vypsal takový menší rozchodník stránek, zabývajících se pěstováním – permakulturou. Do rozchodníku se dostala i naše stránka a jako jeji minirecenze stálo mimochodem “ Autoři jsou evidentně vegani a tato stránka má být jejich virtuální farmou kdesi na kopci.“
No, není to tak. Nebudu to rozvádět, netuším totiž, co se skrývá pod autorovým slovem „evidentně“, nicméně není to pravda. Pravda je, že se neustále pokoušíme o jakousi dobrovolnou skromnost, pokud už tam má být nějaký ismus. Je pravda, že nejíme maso a to poměrně hodně dlouho. U toho všechna dogmata končí. No a ke druhé části – pod námi se objevuje další hospodářství, které má v minirecenzi popis “ Skuteční zemědělci ze Severních Čech“. Z toho se dá usuzovat, že naše stránka je fikcí, u níž je jediné reálné to uvařené jídlo. Možná je to tak :-), je prima, když se realita trochu rozprostře pod roušku pochyb. Nicméně abych nikoho nenechala na pochybách – vyprosila jsem si u pana domácího novou ocasku. To je ruční pilka, pro neznalé věci. Tím nechci napsat, že jsem věci znalá, pouze s tou pilkou k nelibosti pana domácího moc ráda pracuju a on může častěji chodit kolem a pronášet své: „A kdo to bude uklízet?“ Rozuměj, to co vyrobím. A právě minulý týden mi jí koupil a já se v euforii vrhla na kvočny.
Pan domácí je názoru, že kvočna se má nechat sedět tam, kde si sedne. Že nám jednou vyseděla vejce na křiži trámů na střeše, tak nebudem blbnout. Jenže já se nechala malinko ovlivnit řádnými chovateli a kvočnám vyrobila budníky. Ze starých úlů. Pan domácí chodil kolem a tentokrát pronášel „Můj nejlepší úl!“. No a to mi bylo málo, tak jsme se s dětma vrhla na takový jednoduchý rám ze stlučených prken, uprostřed s králičím pletivem, aby pod kurníkem byly ty dva budníky zpředu hezky nedostupné. Obě milé kvočny mi po přemístění odcházely, já nadávala, až mi za tři dny odešly definitivně, na své vybrané místo. Já se namíchla, dala jim tam vajíčka, budníky nechala prázdné, ať se tam s Pánem Bohem nastěhují včely a odendala pletivový rám. Pan domácí se smál.
Dnes jsem přišla domů a Hugo mě vítal se slovy „Ty tvoje vrata jsou faaaakt moc dobrý!!!“ Zpozorněla jsem. A on pokračoval. „Dneska zabily slepici!“ No, spadly no. Tož takový já jsem vegan. Pro někoho jednoznačný, ve své podstatě neuvědomělý. :)
A sušená cibule?
A k té cibuli, k té není co dodat. Prostě se oloupe, omyje, osuší, nakrájí a dá sušit nad kamna. Je to velmi praktická pomůcka pro rychlou kuchyni :)
Na tento recept je třeba tolik cibule, aby ideálně zaplnilo vybranou nádobu. Nejlépe keramickou nádobu.
Cibuli oloupeme, rozřízneme v půli a nakrájíme na půlkolečka. 
Cibulí vyplníme celou nádobu. Přidáme do stran nádoby sušené feferonky, přidáme hrst sušeného šípku, hrst rozinek,
hrst směsi barevného pepře, bobkový list a pár kuliček nového koření.
Vše jemně promícháme, abychom kolečka cibule co nejméně poškodili. Nyní nádobu zalijeme z jedné třetiny octem a zbytek dolijeme slunečnicovým olejem. Cibule musí být ponořená.
Přiklopíme a necháme zrát nejprve pár dní v pokojové teplotě. Posléze můžeme uložit v chladu.
Určitě znáte situaci, kdy člověk neodhadne množství pěstované plodiny a na jaře, když už by mělo být všeho tak akorát, tak buď chybí, nebo zásadně přebývá. Letos jsem ve fázi zásadního přebytku. A protože cibule již dlouho nevydrží, bude následovat pár článků – přesně tři, o tom, jakým způsobem cibuli uchovat na delší čas. 
Dnešní, první recept je na dvě cibulové marmelády. Pokud jste nikdy neslyšeli o tom, že marmeláda může být právě cibulová, věřte tomu, že může. A navíc – pokud nepohrdnete přidaným pektinem, může vás marmeláda překvapit a to velmi výrazně. Read the rest of this entry »
Pavla poslala další recept – pro neznalé – recept pochází z Uruquaye a je důležité brát tedy tuto reálii v potaz. Ovšem po přečtení mailu nemějte reakci jako pan domácí. „To snad není možný, hned se stěhuju tam, kde současně zrají mandarinky a šípky !“ :) A prosím inspirujte se od Pavly – která plně naplňuje ducha této stránky – recept s příběhem. Je to prima a díky!
Šípková marmeláda od Pavly
Vyzrálé šípky umyjeme, zbavíme stopek a bubáků. Lze rozkrojit napůl a vyčistit také od semínek a chloupků – usnadní pozdější pasírování, bohužel zabere to mnoho času a lidé citlivější pleti či s alergiemi mohou pociťovat svěění a osypat se – můj případ. Read the rest of this entry »
Tentokrát je to báječný recept na mandarinkovou marmeládu od Skaredce, která žije v Uruguayi a proto je to pro ní marmeláda zcela běžná. Ovšem máme zde pár čtenářů kalifornských a proto není třeba orientovat se pouze a bezvýhradně na země naše. Navíc, co já vím, jak to bude letošní květen s panem domácím – bude chtít opět kupovat plachetnici a vyrážet za teplem, nebo se může také stát, že objektem letošní touhy bude zcela mimořádná, teplá oblast, kde právě mandarinky porostou :). A tak směle na tuto báječnou marmeládu!
Mandarinkova marmelada
Mandarinky nám pomalinku dozravaji, ale nikdy ne v prodejném množství a navíc většinou opadají, než stačí úplně dozrát …. tak tedy co s nimi?
Mandarinky sesbírám, omyju, oloupu – lze je oškrábat škrabkou (pouze oranžovou část) a z jedné nebo dvou nakrájím do (jak to nazvat?!) ovocné části. Přidá na zajímavé chuti a struktuře.
Z kůry lze klasicky vymačkat ještě zbylou šťávu, přecedit a odvážit – cukr přidávám v poměru asi Vše smícháme a dáme vařit – nejlépe do nerezového hrnce s dvojitým dnem a velkou odparnou plochou. Zdroje uvádí přidat ještě šťávu z jednoho citronu, lze, ale není to nutné…. Read the rest of this entry »
Tak tento recept je velmi zásadní právě před zavařovací sezónou. Napsala ho Skaredec, žijící na malinko vzdálenějším místě od České Republiky. Díky za tento recept a těšíme se i na recepty, které podle komentáře pro nás chystá. Fíková, mandarinková i šípková marmeláda jsou dobrá výzva a nelze argumentovat proti těmto zavařeninám, že zavařujeme pouze z místních zdrojů. Pro Skaredce to místní zdroje jsou a my se jimi můžeme nechat inspirovat. Takže směle do toho a já přidávám celý komentář, neboť se znalostí souvislostí se člověk vždy lépe orientuje.
Domácí pektin
Dobry den Klaro,jiz dlouho sleduji vase stranky,nebydlim sice na kopci,daleko od civilizace,ale v Urugvayi,dalo by se rict take daleko od civilizace … spis konzumu na jaky jsem byla zvykla.Tedy z typicky mestskeho cloveka se den ze dne stava hospodar … se sadem,velkou zahradou a dennimi starostmi,jak to vse zvladnout.Proc pisu – tema Pektogel – pektin.Jsem fanatik na zavarovani,a taky co delat s produkci,ktera nejde prodat …NO dalo by se rozepisovat hodiny proc … sama vite,jake je to byt daleko od civilizace obcas odkazani jen sami na sebe.
Pektin – prekladam ze spanelstiny – pokud to nekdy nebude davat smysl,zapominam pomalu cesky … – pomaha ovocne slozce v procesu zelirovani – existuje – komercni – lze koupit ve forme roztoku nebo prasku a „domaci“ lze si vyrobit doma –
Presny recept,ktery jsem nasla je ze 1kg jablek a 2 litru vody ,kdy jablka ocistime,rozdelime na 4-8 dilku,pridame v plachetce zabalene slupky a semeniky a ve vode varime na asi polovinu mnozstvi vody.Ani pomalu ani rychle – na polovinu – na kamnech asi klokotem… pak cele precedime a vysledny roztok se pouziva v mnozstvi 50 – 100 ml na 450g ovoce.(Davkovami zalezi na druhu ovoce a jeho vlastnim obsahu pektinu a 450 g je mysleno cerstveho ovoce.)
Ja sama to delam tak ,ze pokud delam marmeladu z jablek,ci pridavam jablka – samotne ovoce jde do jednoho hrnce a slupky,seminka,zbytky jablek – prilis malinke do druheho.To zaleju vodou,aby to bylo skoro ponorene a povarim asi 20 minut,necham pres noc nejen vychladnout,ale taky aby se do roztoku dostalo vic pektinu a aromat a rano zcedim pres plachetku.
Lze skladovat v lednicce,zamrazit …
Pekny den na kopec – dneska jdu vyrabet podle vaseho receptu jablecno/dynovou marmeladu – nam tady prave zacal podzim.
První příspěvek do letošní motivační stránky o marmeládách a džemech je tu. Je to Ikynčina „čokoláda ze švestek“. Postupně můžete všechny své recepty vidět na této sběrné stránce vašich marmelád a džemů.
……Posílám recept na švestkovou čokoládu! Je naprosto skvělá na prosté mlsání, na pečivo, do pudingů, letních pohárů, jako mazání do dortů a buchet…
2 kg švestek
1 kg cukru
2 vanilkové cukry
200 gr kakaa
rum (dle chuti, ale spíš jako lehký konzervant)
Švestky vypeckuju, pomelu, nebo rozsekám ponorným mixérem, sakumprásk všechno dám do velkého hrnce (kromě rumu) a vařím cca půl hodiny. Přidám rum a rozlévám do sklenic. Můžeme sterilizovat 20 minut, ale já to nedělám (jen sklenice na chvíli obrátím na hlavu) a vydrží.
Díky moc za první recept a jsem také hodně ráda za termín cca – můj oblíbený :)
Ráda bych vás k tomuto projektu pozvala a úplně poprvé začlenila vaše příspěvky nikoli jako komentáře, ale přímo jako články a to pod stránku VAŠE MARMELÁDY A DŽEMY. Read the rest of this entry »