Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Archive for the ‘Zpracování prvoproduktů’ Category

Pavla poslala další recept – pro neznalé – recept pochází z Uruquaye a je důležité brát tedy tuto reálii v potaz. Ovšem po přečtení mailu nemějte reakci jako pan domácí. „To snad není možný, hned se stěhuju tam, kde současně zrají mandarinky a šípky !“ :) A prosím inspirujte se od Pavly – která plně naplňuje ducha této stránky – recept s příběhem.  Je to prima a díky!

Šípková marmeláda od Pavly

Vyzrálé šípky umyjeme, zbavíme stopek a bubáků. Lze rozkrojit napůl a vyčistit také od semínek a chloupků – usnadní pozdější pasírování, bohužel zabere to mnoho času a lidé citlivější pleti či s alergiemi mohou pociťovat svěění a osypat se – můj případ. Read the rest of this entry »

Tentokrát je to báječný recept na mandarinkovou marmeládu od Skaredce, která žije v Uruguayi a proto je to pro ní marmeláda zcela běžná. Ovšem máme zde pár čtenářů kalifornských a proto není třeba orientovat se pouze a bezvýhradně na země naše. Navíc, co já vím, jak to bude letošní květen s panem domácím – bude chtít opět kupovat plachetnici a vyrážet za teplem, nebo se může také stát, že objektem letošní touhy bude zcela mimořádná, teplá oblast,  kde právě mandarinky porostou :). A tak směle na tuto báječnou marmeládu!

Mandarinkova marmelada

Mandarinky nám pomalinku dozravaji, ale nikdy ne v prodejném množství a navíc většinou opadají, než stačí úplně dozrát …. tak tedy co s nimi?

Mandarinky sesbírám, omyju, oloupu – lze je oškrábat škrabkou (pouze oranžovou část) a z jedné nebo dvou nakrájím do (jak to nazvat?!) ovocné části. Přidá na zajímavé chuti a struktuře.

Z kůry lze klasicky vymačkat ještě zbylou šťávu, přecedit a odvážit – cukr přidávám v poměru asi Vše smícháme a dáme vařit – nejlépe do nerezového hrnce s dvojitým dnem a velkou odparnou plochou. Zdroje uvádí přidat ještě šťávu z jednoho citronu, lze, ale není to nutné…. Read the rest of this entry »

Tak tento recept je velmi zásadní právě před zavařovací sezónou. Napsala ho Skaredec, žijící na malinko vzdálenějším místě od České Republiky. Díky za tento recept a těšíme se i na recepty, které podle komentáře pro nás chystá. Fíková, mandarinková i šípková marmeláda jsou dobrá výzva a nelze argumentovat  proti těmto zavařeninám, že zavařujeme pouze z místních zdrojů. Pro Skaredce to místní zdroje jsou a my se jimi můžeme nechat inspirovat. Takže směle do toho a já přidávám celý komentář, neboť se znalostí souvislostí se člověk vždy lépe orientuje.

Domácí pektin

Dobry den Klaro,jiz dlouho sleduji vase stranky,nebydlim sice na kopci,daleko od civilizace,ale v Urugvayi,dalo by se rict take daleko od civilizace … spis konzumu na jaky jsem byla zvykla.Tedy z typicky mestskeho cloveka se den ze dne stava hospodar … se sadem,velkou zahradou a dennimi starostmi,jak to vse zvladnout.Proc pisu – tema Pektogel – pektin.Jsem fanatik na zavarovani,a taky co delat s produkci,ktera nejde prodat …NO dalo by se rozepisovat hodiny proc … sama vite,jake je to byt daleko od civilizace obcas odkazani jen sami na sebe.
Pektin – prekladam ze spanelstiny – pokud to nekdy nebude davat smysl,zapominam pomalu cesky … – pomaha ovocne slozce v procesu zelirovani – existuje – komercni – lze koupit ve forme roztoku nebo prasku a „domaci“ lze si vyrobit doma –

Presny recept,ktery jsem nasla je ze 1kg jablek a 2 litru vody ,kdy jablka ocistime,rozdelime na 4-8 dilku,pridame v plachetce zabalene slupky a semeniky a ve vode varime na asi polovinu mnozstvi vody.Ani pomalu ani rychle – na polovinu – na kamnech asi klokotem… pak cele precedime a vysledny roztok se pouziva v mnozstvi 50 – 100 ml na 450g ovoce.(Davkovami zalezi na druhu ovoce a jeho vlastnim obsahu pektinu a 450 g je mysleno cerstveho ovoce.)
Ja sama to delam tak ,ze pokud delam marmeladu z jablek,ci pridavam jablka – samotne ovoce jde do jednoho hrnce a slupky,seminka,zbytky jablek – prilis malinke do druheho.To zaleju vodou,aby to bylo skoro ponorene a povarim asi 20 minut,necham pres noc nejen vychladnout,ale taky aby se do roztoku dostalo vic pektinu a aromat a rano zcedim pres plachetku.
Lze skladovat v lednicce,zamrazit …
Pekny den na kopec – dneska jdu vyrabet podle vaseho receptu jablecno/dynovou marmeladu – nam tady prave zacal podzim.

První příspěvek do letošní motivační stránky o marmeládách a džemech je tu. Je to Ikynčina „čokoláda ze švestek“. Postupně můžete všechny své recepty vidět na této sběrné stránce vašich marmelád a džemů.

……Posílám recept na švestkovou čokoládu! Je naprosto skvělá na prosté mlsání, na pečivo, do pudingů, letních pohárů, jako mazání do dortů a buchet…

2 kg švestek
1 kg cukru
2 vanilkové cukry
200 gr kakaa
rum (dle chuti, ale spíš jako lehký konzervant)

Švestky vypeckuju, pomelu, nebo rozsekám ponorným mixérem, sakumprásk všechno dám do velkého hrnce (kromě rumu) a vařím cca půl hodiny. Přidám rum a rozlévám do sklenic. Můžeme sterilizovat 20 minut, ale já to nedělám (jen sklenice na chvíli obrátím na hlavu) a vydrží.

Díky moc za první recept a jsem také hodně ráda za termín cca – můj oblíbený :)

Konečně to tady začíná vypadat na to, že nás snad zima opravdu opustí. Vkládám proto pár jarně naladěných obrázků a protože právě odcházím jarně naladěná do skleníku, a protože jsme k snídani měli velmi dobrý cuketový džem se skořicí a citrónem, a protože mám na kuchyňském stole hezkou láhev s hezkým špuntem – plnou kvasícího báječného produktu – jedné várky loňké marmelády a bavím se tím, že čekám, kdy špunt vystřelí – vystřeluje cca. 4x za den, zjišťuji, že mě opravdu, ale opravdu hodně láká, udělat letos spoustu nových, nevyzkoušených, kombinačně zajímavých i méně zajímavých marmelád a džemů.

Ráda bych vás k tomuto projektu pozvala a úplně poprvé začlenila vaše příspěvky nikoli jako komentáře, ale přímo jako články a to pod stránku VAŠE MARMELÁDY A DŽEMY. Read the rest of this entry »

Tak jsme se radovali, jak se nám zima blíží k jaru a šup, je to tu. Venku zima jak v Rusku. Naštěstí nás hřeje poslední týden před přezkoušením, který pravidelně trávíme navyšováním učebních hodin. Dnes to bylo pokračování dějěpisné hry – neméně vypečená hra zeměpisná – na stejném základě. Děti vytvořily kartičky, na téma Evropa. Kartiček je kolem stovky, možná více, jsou esteticky i obsahově velmi zdařilé. Například hned pilotní karta „Itálije“ nás vzala za srdce. Pak následovalo pár stejně hezkých a prim slaví karta „Fincko“, která tak trochu na první pohled připomíná úplně jiné slovo :).  Ovšem svůj účel hra splnila – děti se v evropském zeměpisu orientují po několika hrách o minimálně 200% lépe. Read the rest of this entry »

Jak jsem psala u burákového másla, pasty z ořechů a semen jsou velmi dobré a celkem jednoduché, pokud člověk vlastní ruční lis na olej. Dělají se za studena a už se nám podařilo docílit i mnohem lepší sezamové pastě, než na počátku. Jediný fígl tkví v tom, že se musí sezam jemně opražit. Míru opražení už si musí každý zkusit sám, co komu vyhovuje.

Pokud člověk nasype do násypky piteby – ručního lisu na olej, jen obyčejné, suché sezamové semínko, poměrně rychle začne být práce s lisem náročná. Fyzicky náročná. Na rozdíl od sezamového oleje, kdy se pod lisem zahřeje lampička a olej ze sezamu teče jednoduše, zastudena se sezam lisuje mnohem hůře. Zkusila jsem semínka vlhčit – namočit a zbavit přebytečné vody a umlít, ale bez valnějšího výsledku. Opět se sezam seštosuje vpředu, kde vytvoří kamennou vrstvu a tam, kde má téci pasta, neteče nic. Read the rest of this entry »

Tak jsem se dostala k první fázi reportu ručního lisu na olej. Vegetariáni zbystřete, vegani – zbystřete více, milovníci arašídového másla jakbysmet! A nejen jeho, ale také všech ostatních past, které se dají udělat z ořechů, slunčnice, sezamu.

Ruční lis na olej je záležitost pro gurmány, rozhodně to není lis na to, aby si člověk koupil desetikilový pytel slunečnice a jal se lisovat, aby měl do nádrže praktického zahradního traktůrku nebo do motorovky. Je to lis na to, aby si člověk udělal svou sklenici dobrého, velmi aromatického oleje. Není to zase taková legrace vychytat všehny suroviny, vychytat, jak mají být vlhké, jak suché, jak má být lis teplý, jak studený….. ale pasty….

to je jiná …. pasty jdou celkem samy, mohou je lisovat děti, není to věc fyzicky náročná, vzhledem k výše napsanému, ani psychicky a tak první report od lisu je právě o burákovém máslu a o pastě z ostatních ořechů. Buráky jdou jednoznačně nejlépe. Vlašské ořechy o něco málo hůře, ale stále si je mohou děti  natočit na namázání rohlíku. Stejně tak je to s neloupanými mandlemi. Loupaným bych se v souvislosti s marcipánem a lisem ráda věnovala samostatně. No a sezam a tedy sezamová pasta, na rozdíl od oleje, kde lze udělat sezamový olej nejjednodušeji, je  už o něco fyzicky náročnější. Zatímco burákové máslo netrvá příliš dlouho, sezamová pasta je trochu náročná i na čas. Trvá déle. Read the rest of this entry »

Česnek je jednoznčně jednou ze zásadních surovin, se kterými pracujeme v české kuchyni. V kuchyni nás především zajímají cibulky česneku.  Česnek je velmi významnou plodinou obsahující silice, fytoncidy, vitamíny A, D, C, také některé vitamíny skupiny B, jód, minerální látky a stopové prvky. Velmi důležitý je však allicin, látka, která se postupně mění na allicín, která má antimykotický a antibakteriální účinek. Není od věci si nevšimnout podobnosti latinského názvu česneku – Allium sativum a právě té velmi důležité látky – allicínu. To má samozřejmě svůj důvod. Právě tato látka především dělá česnek česnekem. Antimykotické znamená protiplísňové a jak píší pánové  Janča a  Zentrich ve svém herbáři, česnek ničí spolehlivě více než 500 kmenů obávaného zlatého stafylokoku z 560 známých. Read the rest of this entry »

Intenzita příspěvků na této stránce v posledních pár dnech poklesla, neboť se ukládáme pomalu k zimnímu spánku:-). Navíc se začínám kromě běhu uchylovat ke své masochistické zimní zálibě a tou je návštěva stomatologické ordinace. Zubní lékař, hvězdná osoba této stránky mi dnes udělal velikou radost, protože mi dal obrázky z ct na cd a já je mohu doma dát do pc :-). Čímž se zabaví děti na velmi dlouhou dobu. Dá se totiž s těmi obrázky hezky ve stomatologické aplikaci otáčet a dívat se na můj chrup shora, sdola, zprava i zleva. Ovšem jak mi napsala Petra, mohl být zubař trochu citlivější a nějaké ty zuby tam domalovat. Mnoho jich tam domalovat. Aby tam byly. Když už jsem totiž přišla o další, organismus se umoudřil a rozhodl se, že se ve svých třiceti osmi letech stanu ještě moudřejší, a že mi tedy dopřeje a pustí na svět další osmičku. Zdroj všech momentálních problémů. To by bylo bezva, kdyby nerostla přímo do kořenů sedmičky, tudíž i problémů budoucích. A tak místo psaní článků, chodím běhat, protože ty zuby při zátěži nebolí a pak zase nic nepíšu, protože se doma lituju, protože bolí po zátěži. Jediná možnost je tedy zátěž mít a nepřerušit jí, jak říká pan domácí :-). No a pokud se bude můj život i nadále ubírat tímto směrem, v blízké budoucnosti si tuto stránku oblíbí příznivci Viktora Faktora a jeho knihy – Kaše – strava naše!

Kvašená zelenina

No ale nedá se nic dělat, došlo i na psaní – zelenina dokvasila a já se tedy pouštím do ní! Nečekejte přesnou gramáž, protože každý disponujeme jinou zeleninou, jinou zeleninou nazbyt, jinak velkým zeláčkem a jinou chutí a proto jde v tomto článku víceméně o princip. Read the rest of this entry »