Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Celkem vzato byl konec týdne dost hektický, přezkoušení, přezkoušení průdušek jednoho dítěte, aby se potvrdila doměnka pana domácího, že je zcela zdravé, záhy vstávat a pak jít z Hlaváku až na Karlov a po celé cestě nepotkat jediného z těch mluvících, mluvícího česky. Pana domácího houkajícího á 5 minut, že chce domů, děti se peroucí o to, kdo štípne lístky, čekání na Elišku na zpáteční cestě s jejím hluchým psem – tedy čekající na různě kolem sebe mávající Elišku rukama a Špulku, totiž toho psa, který se vždy ležérně otočí a dělá, že  to mávání nevidí. Příjemnou paní průvodčí, která nás z vagónu pro rodiče s dětmi příjemně vyvedla do jiného vagónu, protože ve vagónu pro děti nesmí být psi, aby nás tam vystřídali tři urostlí chlapi s dvěma lahvemi slivovice , nabízející mi místo, když jsem se vracela pro zapomenutou bandasku s tahini omáčkou.Bylo to příjemné chodit po Praze s pixlou od Balkánu v ruce. Člověk měl pocit, jako by byl právě na borůvkách. .-) Udělali jsme navíc takovou malou mezikulturní družbu. Když jsme jeli na přezkoušení, zastavili jsme se v Biozahradě, shlédli zákulisí jedné malé české příjemné kavárny a přivezli si domů právě tahini- to v té bandasce.  Nejen tedy tahini, ale ta je pro dnešní recept celkem klíčová. Přivezla jsem si taky mnoho různých dalších malých bonbónků v podobě zodpovězených otázek, které se nahromadily v hlavě od odjezdu Rachada od nás.

Slovo „Rachad“, se  bude na tomto blogu objevovat ještě dlouho a často, protože když se někdo setká s někým, kdo něco opravdu umí a kdo něčemu skutečně rozumí, byl by hňup, kdyby si z toho něco nevzal, a že je co brát, je nabíledni. U nás jsme ochutnali Rachadův humus a tak mám zhruba jasnou představu, kam bych se s tímto receptem chtěla dopracovat. Jemný, vláčný, jemně kouřová chuť – pan domácí ho neochutnal, protože to nestihl. Přišel domů a zůstala tam jen prázdná miska. A tak jsem se do toho hned po návratu pustila. Fotky nebudou nic moc, protože foťák je v záruční opravě  a když jsem se Elišky, co ho tam brala ptala, co v servisu  říkali – tak že prý „se nemá opírat o sklo, že to právě vyleštili “ .-))

Tedy humus. Výborná pomazánka, tradiční jídlo východní kuchyně, božský pokrm, jednoduché, čisté a dokonalé. Navíc se dělá z dvou základních složek, což je cizrna neboli římský hrách a sezam- v tomto případě pasta tahini, což je rozšmelcovaný sezam  a obě tyto suroviny nemají nic společného ani s lepkem, ani s mlékem či vejci.  Je to tedy vegánská pomazánka pro celiatiky :-)). Od Rachada jsem si vzala jen povšechné informace, přesné složení nikoli, protože to je další z věcí, které je škoda znát přesně. Člověk by tam, kde může, neměl přicházet o tu nejlepší část receptu – o přicházení si na svůj poměr, na svou konzistenci. Svou vám předložím, ale můžete si jí zakrýt, protože co když vám zrovna tahle nebude stoprocentně po chuti a díky znalosti čísel v tomto receptu se nevrhnete do vlastní alchymie? :-), ale pro ty, kteří se nikam vrhat nechtějí a chtějí prostě rychle pomazánku :-)

suroviny: 3 hrnky vařené cizrny- odpovídá zhruba 250 g syrové,lžička jedlé sody,  160 ml studené vody, 3 lžíce citronové šťávy, 160g tahini, sůl- lžička, lžička římského kmínu a 5 lžic oleje slunečnicového.

Je tedy pravda, že po rozmixování došlo ještě k mírné korekci jak citronu, soli, vody, tak i oleje, takže to nakonec není úplně přesné :-). A jak na to ? Zcela jednoduše. První krok je namočit cizrnu alespoň na 12 hodin, raději však déle. Poté jí slévám, nalévám novou vodu a přidávám jedlou sodu pro změkčení vody. Cizrnu uvařím velmi dobře, vařím zhruba dvě hodiny. Po dvou hodinách cizrnu opět sliji, proliji studenou vodou a přidám všechny ostatní suroviny. Pozor na římský kmín- někdo nemusí mít v lásce a je dobré si odskoušet množství, kolik si ho do pomazánky dáte. Vše se rozmixuje do hladka a je hotovo. Tedy ne úplně protože dokud nemáte ten svůj dokonalý recept, přidáváte po špetkách,tu sůl, tu malinko římského kmínu,  navíc trochu citronové šťávy a také není od věci si schovat trochu cizrnového vývaru pro rozředění pomazánky, která po úplném vychladnutí ztuhne. To už však dělám jen jemně lžičkou.  Pan domácí pravil, že je výborný, ale tolik? Nicméně za dvě hodinky jsem šla na novou várku z druhých 250 g, které zůstaly zatím v hrnci. Humusu není radno dělat málo :-).

Pomazánka se dá vyrobit i bez pasty tahini, jen se sezamovým semínkem, ale to až někdy příště. Navíc se těším, jak tím naplním papriky a rajčata a lilek a jak prostě cizrna ovládne mé chuťové buňky letošního léta :-))

12 Odpovědi to “Humus”

  • iva:

    @jari: Konečně moho někomu poděkovat za informaci o tom jak udělat pomazánku z Bio Hummusu práškového. Nikdo mi neuměl odpovědět, každý mi jen radil jak to udělat z cizrnových zrn.Tak se jde na to….Díky.

  • Golda:

    Dobré ráno Kláro a všichni na kopci.
    Četla jsem si dnes recept na pomazánku a přitom jsem narazila i na recept na hummus. Protože ho dělám prakticky každý týden, dovolila bych si dát malou radu ohledně tahini. Je drahá a z vlastní zkušenosti vím, jak je obtížné ze samoty takovéto speciální přísady kupovat. Dá se nahradit přímo sezamem, když se trochu upraví. Jak na to. Sezam se namočí přes noc (12 hodin) do slané vody. Dávám dvě plné polévkové lžíce na 1 litr vody a 300g sezamu. Druhý den ho propláchnu čistou vodou, dám sušit. Potom ho lehce opražím do světležluta a najemno pomelu. Tímto procesem se odstraní jeho hořkost. Pak už ho přidávám rovnou do mixované cizrny společně s olivovým olejem. Lepší je sezamový, ale ten je hodně drahý a olivový ho dobře nahradí. Když namáčím cizrnu, vždy při výměně vody zrna důkladně promnu v rukách, odstraní se tak hodně slupek. A když na okraji plotny upečete malý baklažán (lilek) zabalený do alobalu a pak ho rozmixujete s hummusem, záskáte onu jemně kouřovou příchuť.

    • MOc zdravím. Můj dobrý zdroj tahini také odešel :-) a já nyní dělám tak, že melu sezam na mlýnku na mák. Určitě vyzkouším vaší variantu. Díky moc a krásný večer.

  • pro mě je taky římský kmín stěřejní. ale ouha, dnes jsem začala mixovat a najedou koukám, kde nic, tu nic, někdo ho rpostě odložil. jako, šlo to jíst, ale!

  • Kikus:

    Včera vyzkoušeno. Věděla jsem, že to bude dobré, ale skutečnost předčila očekávání. A pak ještě jeden postřeh – u vás na Kopci to možná není možné :-), ale moc mu prospěla noc v chladu. Jakože nechat uležet. Dnes je ještě lepší než včera.

  • jari:

    humus mám velice ráda, dělám často z instantní bio cizrny, je to velmi jemně mletý? prášek, pouze přidám horkou vodu a našlehám do příslušné hustoty, plus tahini, česnek a olivový olej, k tomu na proužky nakrájená mrkev, cukety, kedlubny, okurky, růžičky květáku a brokolice…výborné letní jídlo:-) Zkoušela jsem i ze suché cizrny vařit, ale nepovedlo se mi vyrobit tak jemňoučkou pastu, jako tomu je z té instantní. Někde jsem četla, že se cizrna rozmělňuje hooodně dlouho a dokonce s ledovou tříští, proto asi nedosáhneme v domácích podmínkách té hebkosti…

    • s tou jedlou sodou, kdy se voda změkčí, je uvaření cizrny skutečně absolutně do měkka. Mám pocit, z toho, co jsem si vyčetla, ale není to jisté :-)), že ledová tříšť a ledová voda se přidávají kvůli barvě, aby humus zůstal světlý a nezhědnul, že to nemá až tak moc spol. s konzistencí, ale možná se mýlím. :-))

  • Asi jsem vám zapomněl o tom česneku říct. Ale je to ho takové stopové množství, že to skoro nejde postřehnout. Například pro taťku jsem ho musel silně vyladit česnekem a citrónem aby mu vůbec připadal zajímavý, ale jinak na“kšeft“ to nesmím přehánět. Většina zákaznic jsou dámy z kanceláří, takže ehm ehm ehm…:-D

  • Heřma:

    Hummus mám ráda, ale pořád mi víc chutná ten koupený, doma se mi ho nějak nedaří vyladit k dokonalosti. S římským kmínem jsem ho ještě nezkoušela, tak díky za tip, vyzkouším.

    • Pro mě je tam cumin- římský kmín dost stěžejní. V druh várce jsem ubrala množství na polovinu, tedy půl lžičky a nebylo to vůbec ono :-)

  • alaska:

    Hummus je skvělý. Jelikož část přiženěné rodiny pochází z míst, kde je tento pokrm tradiční, tak jsem byla poučena přidávat do hummusu česnek. A nešetří se k kvalitním olivým olejem. Silná vrstva oleje se lije i na povrch. Příště zkuste i variantu z lilků. Musí se na tu chuť pravda trochu zvykat, ale pomazánka je výborná.

Přidejte komentář