Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Posts Tagged ‘tvaroh’

Než opět po neděli nasněží, rychle doděláváme jezírko, aby se mohlo zakrýt a začít plnit. Bereme do komentáře dobré rady z vlastní zkušenosti, jaké se vám osvědčily vodní rostliny. Dokud jsme v ráži, můžeme stále ještě měnit výšku obou pater pro rostliny, sem tedy s dobrými nápady! A mezitím co sejeme, sázíme, kopeme, vyvážíme kolečka, čteme si a pauzujeme v psaní pekaře, protože se nám nechce, pečeme rychlé koláče s tvarohem nebo domácí lučinou, jako dnes. Read the rest of this entry »

Většinou máme každý ustálené snídaně. Někde jsou to cereálie, jinde zásadně pečivo, někde to musí být sladký koláč nebo buchta, někde nic. Dnes je to tip na mix našich zvyků – na cereální jogurtovou snídani na lžičku, která ovšem není ani vločkami v mléce, ani jogurtem s musli, ani sladkou buchtou.  V mnoha receptech se podivujete nad příliš velkou dávkou cukru, zde by se zase někdo mohl podivit nad příliš nízkou dávkou. Pomoc je velmi snadná – cukrujme tolik, kolik sami chceme. A já mám tuto snídani ráda zcela bez přidaného cukru, což souhlasím, nemusí vyhovovat každému. Jestliže se rozhodneme přidat klasický bílý rafinovaný nebo třtinový cukr nebo med či sekané datle, rozhodně to konzistenci moučníku neuškodí. Read the rest of this entry »

dscn4533okTento moučník je možný upéci ve více variantách. Je možné zcela vynechat cukr, naopak tam, kde máte raději sladší moučníky, je třeba k tomuto receptu přidat trochu více cukru. Moučník lze upéci i bez spodního křehkého těsta, pouze jako čistě tvarohový.  Moučník peču z našeho domácího tvarohu, tučného a poměrně dobře vykapaného, není proto příliš řídký. Nebojte se však i kupovaného, řidšího tvarohu, moučník se povede i s tímto tvarohem. Read the rest of this entry »

Samozřejmě to není poslední cheesecake, nýbrž první na této stránce, ale je to poslední recept tohoto roku. Podání online české pošty v sobě skrývá i jedno pozitivum, které jsem si uvědomila až nyní. Zásilky stačí dát do tašky a kdokoli přijede, může je na poštu bez fronty odvést. Což jsem v módu předsilvestrovských návštěv poslední dva dny hojně využívala. Ale dnes nikdo nedorazil a já tam tedy musela. První čtvrtinu cesty jsem děkovala Bohu za Honzu Landu a následně Honzovi za jeho kolo. Není nad to zdědit sjezdový speciál. On Honza tušil, že takový kolo bude pro mě úplně ideální. Hlavně když je na zemi led a na ledu sníh a na sněhu uprostřed silnice posyp a proti mě sypač a na boku škarpa. Bantamy se fakt hoděj.  Nemáme tedy dluh, zásilky jsou rozeslány a já na cestě zpátky byla obdarována na třech strategických místech výborným čajem.  To se hodilo, protože kromě kola je také dobré mít dobré rukavice a ty mi Honza nedal. Asi, že rukavice obvykle nebývají součástí kola.   No a poslední čajový dýchánek nebylo vůbec nic pro mě. Pochytila jsem tam strašnou depresi. Všude neskutečně uklizeno, na stole cukroví, rozkrojený citrón hezky v uzavíratelné mističce a hostitelka mladá, štíhlá, hezká a upravená – dítě vychované. Ještě že je zítra prvního a můžu načnout novoroční předsevzetí :).  Všem tedy krásný Nový Rok, žádné rachejtle pro zvířata a nějaká splnitelná předsevzetí, něco takovýho třeba, jako mám já. :) Read the rest of this entry »

Pravděpodobně většina z vás zná tradovanou historku s žárovkou. Na nějaké menší sešlosti padl hec, zda si dotyčný dokáže vložit žárovku do úst. „No jasně, na tom nic není!“ Dokázal. Ven už nešla. Druhý to viděl a pravil:„ to není možný“. Bylo. Tak byli dva s žárovkou v puse, upito, nikdo s papírama střízlivý, tak zavolali taxi. Třetí vysvětloval taxikáři co se stalo během jízdy na pohotovost. Jakmile taxikář zákazníky vysadil, dorazil domů a říká manželce „to není možný!“…. atd.  Read the rest of this entry »

Dnešní recept je původní, tedy vlastní. Jedná se o velmi jemné kynuté pečivo a uvedené množství je pro šestičlennou rodinu. Proto je pro menší rodinu nutné množství surovin upravit.  Také příprava šneků je časově malinko náročnější – začínám je dělat v podvečer a hotové jsou na snídani – to proto, že se dělají z těsta kynutého přes noc. Read the rest of this entry »

Ovocné knedlíky, to je naše. A ty podle paní Machové! Kdo je paní Machová? Nebo spíš, kdo byla paní Machová? Paní Machová už nežije. Byla to modistka nebo kloboučnice? Vyráběla klobouky a to ne  takové ty v řadě, nýbrž ty na zakázku, hezky naměřené. Když jsem se podívala na tuto malinkatou paní, okamžitě mi naskočil obraz první republiky, ovšem to bych jí křivdila. Byla mladší. Byla věkem mých prarodičů, kteří se narodili v první desítce minulého století. Strašně malinká a strašně milá.  Neustále vypadající o dvacet let mladší, než skutečně byla. A její dcera je naše jakobabička, která vozila svou maminku s její sestrou, o pár let starší – rozuměj tedy kolem 85 a více, na každoroční zájezd do letních Krkonoš. Tam obě dámy na jejich apel zanechala  – vypadaly naprosto jako dámy, a ony si  užívaly zasloužený odpočinek, tak tato dcera jezdí do chaty nad námi, vozí dětem čtvrtky a nedělá na ně ťu´tu´tu ňuňuňu, vozí jim beránka k velikonocům a děti u ní rády pobývají.  :). No a taky nám dává ochutnat své obědy a jeden z nich mě kdysi nadchl – totiž těsto na knedlíky maminky. Těsto se liší tím, že není ani kynuté, ani bramborové, ani tvarohové, ale bramborovo-tvarohové.  Poměry neznámé – „neblázni, dělám to od oka“. Read the rest of this entry »

Taková hezká každoroční dovolená v posteli nám pomalu končí – jsem skoro zdravá. Letos to byly opět pěkně proležené Vánoce. K dnešnímu jídlu jsme si říkali, jaká je škoda, že člověk leniví a nepočítá ke každému jídlu s přílohou – totiž nejen se salátem, ale také například se studeným či teplým kompotem. Nemyslím moučník, ale něco, co se jí spolu s hlavním jídlem a jídlu tak dodává složku, kterou jídlo samotné nemá. Něco navíc. U pana domácího doma byl kompot ke každému jídlu. Tato tradice přešla tak nějak přirozeně k nám do rodiny a tak nějak přirozeně vymizela -úplně sama od sebe potvora, když přibýval jeden člen rodiny za druhým. Otevírat k obědu tři velké zavařovačky znamaná nejen je nejprve zavařit, ale posléze umýt jak ty láhve, tak mističky na kompot. Ale jsem nalomená – půjdu do sebe :). Read the rest of this entry »

 

Asi snad už každý někdy v životě dělal prošívanou deku – rychlou tvarohovou buchtu, asi tu vůbec nejrychlejší. Nemám psát co jinýho, leda snad horečka,už bez ní, čaj se slizem, čaj na pocení, čaj, žížeň, smrkat, žížeň, -10 -12 -10 a tak se raděj rovnou vrhnu na tu buchtu

Potřebuji pouze 5 vajec, 2 hrnky cukru krystal nebo krupice, 4 lžíce kakaa, 1/2 hrnku oleje, 1 prášek do pečiva, lžíce vanilky a hrnek vody. 3  hrnky přesáté celozrnné mouky. Na nádivku pak 500 g tvarohu, 2 žloutky, citronovou kůru z půlky citronu, 3 lžíce maizeny nebo 1 vanilkový puding a cukr dle chuti. Read the rest of this entry »

Tak je tu zase zima. U nás krásných deset centimetrů a já jsem neskonale vděčná panu domácímu, že mi stejně jako každý rok zabránil ve vysazovací dubnové a raně květnové euforii. Celer a košťáloviny tedy odpočívají v klidu ve skleníku a ve fóliácích a my čekáme na návrat léta :-).  Nečekaně jsem musela s jedním dítětem odjet do Prahy a zase jsem se nestačila divit , proč tam bydlí tolik lidí :-)).  Kadý návrat do rodiště a míst svého dětství a mládí by měl být nostalgickou vzpomínkou – stále tu nostalgii hledám a ne a ne jí najít :-).  Dnes jsme to vzali hned na otočku autobusem zpátky a naštěstí po výstupu zastavil pán ve škodovce a ptal se na jakousi cestu, která vedla naším směrem. Tak jsme mu velmi ochotně nabídli, že mu to přímo ukážeme, a že se ty dva kilometry klidně svezeme s ním. Asi neměl  moc na výběr. Od schránky nás čekali ještě další dva v teniskách a mikinách a docela drsnou fujavicí těma deseti centimetrama a stejně bych to už za to možství lidí, reklam, skleněných kanceláří, aut a obchodních center s plným luxusem, nevyměnila. Díky Bohu za kopec. Každý výjezd, který i není nijak příjemný je pak v konci o to příjemnější vděkem za to, že je člověk doma. Doma měli také radost, že jsem odjela, protože potom, co ráno otevřeli oči a zjistili, že venku vládne lednové počasí s plnou fujavicí a navíc nejde proud, natáhli peřiny ještě více k bradě a v klidu si předčítali do doby až dlouho poté, co ostatní uklízejí nádobí z oběda .-) A ve dveřích jsem se pak setkala s tradičním uvítáním-pozor – přijel bachař .-))

Dnešní buchta je zase původní. Chtěla jsem něco s tvarohem, ale bez másla- což se mění, protože jak začala tráva, kráva šla opět na 20 litrů. Ale když jsem pekla tuhle buchtu, ještě měla méně. Těsto není nikterak příliš řídké, dá se s ním dobře pracovat a hnědá část se do těsta dá nandat krásně lžičkou a vytvarovat do požadovaného tvaru. Alespoň přibližně :-) Read the rest of this entry »

Scroll Up