Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Archive for the ‘Soubory’ Category

Tvaroh je pro mě jednoznačně superpotravina .-)). Protože vydrželo mnohem déle mléko kyselé než čerstvé, převádělo se zcela přirozeně sladké nadojené mléko k větší trvanlivosti tím, že se smíchalo s již kyselým mlékem, aby se rychle srazilo. Tvaroh spolu se sýry patří spolu s medem k nejstarším potravinám lidstva. Vlastí sýrů a tvarohu je podle České stravy lidové pravděpodobně Orient, neboť v teplém podnebí lidé pocítili asi nejdříve potřebu uchovat mléko na delší dobu. Již ve starověku dokázali získávat primitivním způsobem tvaroh z kyselého  mléka a již tehdy vyráběli sýry i ze sladkého mléka pomocí různých přírodních syřidel – moruše, kopřivy, šťovíku a pak i syřidly živočišnými ze žaludků nedospělých přežvýkavců – to líčí již Homér. Ale tvaroh je a byl vždy jednodušší formou zpracování  mléka.

Tvaroh se získával a získává tímto způsobem, popsaným ve článku domácí tvaroh.

Po jeho úspěšné výrobě nosily získaný tvaroh hospodyně na trh, ale hlavně jej spotřebovávaly ve své domácnosti a to jednak čerstvý,sladký a pak také různě konzervovaný. Čerstvý tvaroh, tuhý se solí a kusem chleba, zastal často svačinu nebo večeři. Obyčejně se však rozdělával se smetanou, kyselým mlékem neb novým máslem. Takvýto míchaný se mazal k svačině na chléb nebo jídal jako předobědek a jmenoval se v některých krajích „eliška“ a jinde zase „bryja“. „Rozhuda“ nebo „toleranc“ kořenila se sekanou pažitkou a když se tvaroh posílal na pole, namíchal se někdy i říznější s cibulí, paprikou a třeba i s kvašenou okurkou. Takový se však dělal jen tehdy, když bylo hodně pití nebo studánka nablízku. Jinak se jen slabě solil a míchal se smetanou, aby nebudil žízeň, ale v horku spíše chladil. Takový míchaný sýr představoval na Hané ještě r. 1870 obvyklou snídani. “ Všední den byl chlíb a sejr k snídani. Jednou ten sejr byl stařenej (nechá se starej a kmín a sůl do teho ) a někdy byl tfaroh s trochu smetany nebo mlíka rozmíchanej “ Read the rest of this entry »


Pečivo se pomalu hromadí a nastal čas začít s přehledným soborem, který bude stejně jako
vodové rohlíky
„BÁBOVEČNÍK“ neustále na titulní stránce ve sloupci vlevo. Protože pečivo se dělá často, tak ať je pěkně po ruce :-))
Pečivo jako základní česká potravina k snídani a často i k večeři – vedle chleba jistě nejpoužívanější potravina – housky, rohlíky, dalamánky, croissanty, veky, bagety……atd.atd. Je jich mnoho a mnoho, každému podle jeho gusta, každému z jakéhokoli druhu mouky.

Zde se objeví jak housky klasické konzumní – z bílé mouky, tak různé pečivo z mouky celozrnné. Mimochodem, je to asi týden, co jsme museli jet vlakem pryč a ráno jsem rychle upekla housky. Měli s sebou i kupované rohlíky – ale ty zbyly v tašce. Jaká radost a teplo na hrudi :-))) Read the rest of this entry »

Bábovky jsou nádhera a já jsem takový systémový harpagonek. Prostě na všechno mám ráda
bábovka
svůj systém, díky kterému se rychleji, lépe a radostněji dostanu k cíli svého hledání. Proto má nová vášeň – soubory receptů,kteréžto soubory zamýšlím vložit ihned pod rejstřík, aby byly pěkně okamžitě na dosah :-). Myslím, že další bude květákový. .-)) No, ty čtyři recepty těžko nazývat souborem, spíš takovým  malým, bábovičkový souborečkem – souborečíčkem :-))) Počítám ale s raketovým nárůstem :-))))
formababovka
Co je to vlastně bábovka? Bábovka je druh sladkého pečiva, které se lije do specifické formy a poté se ve formě peče.Wikipedia o bábovkách říká , že je to  typické pečivo nejen v Česku, ale také v Polsku, RAkousku a jižních částech Německa (zde známo jako Gugelhupf a obdobně); formou a složením se bábovce podobá i italský Panettone a francouzská Baba au rhum.

Ve vševědovi jsem se dozvěděla, že bábovka je v podstatě to samé co „baba“. A baba je pečivo pečené v různých zemích slovanských, jež se peče ve tvořítku – formě, různé podoby. Baba ruská např. ve tvaru uťaté homole, vysoké až 60cm. Není-li kovové po ruce, udělají jí z tuhého papíru. V podobné formě se peče i baba polská a ukrajinská. U nás pak baba litá, místy bramborová, maková s medem nebo z mrkve. Rozdíly jsou jen v úpravě těsta, v němž bývá mnoho vajec (12,60,70až 120) – kam já se hrabu se svým množstvím surovin :-)) a mnoho různých přísad – mandlí, rozinek, kardamomu, šafránu, pomerančové a citornové kůry.

Bábovka pak se na rozdíl od baby peče ve formách nižších, rýhovaných a žlábkovaných. Upravuje se velmi různě z těsta kynutého i bez , s fermentinem, s pečivovými prášky, z těsta piškotového, třeného, z mouky bramborové, pšeničné atd. Kuchařky uvádějí mnoho předpisů na bábovky z nichž nejnákladnější jsou předpisy na bábovky třené z 10-22 žloutků, kdežto nejlevnější se pořizují z obyčejného buchtového těsta, s různými náplněmi i bez. Read the rest of this entry »
Scroll Up